Page 22 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022

Téma

(nar. 1894) a Karel Volf (1892–1968) z Rapša- machtu. A to nejen na Rapšachu, ale i třeba / Leitung Kpm. Pepik Wolf“. Tehdy se českora-
chu (klarinet), František Marek (1883–1970) muzikantskými výpomocemi na pohřbech kouská spolupráce zásadně nenosila, a tak Josef
z Najdorfu (bas), Jan Klíma z Klikova (klari- v nedalekém Brandu – což byla asi poslední Wolf byl pomlouván, že to dělá proto, že má ur-
net), Jan Smolek (1883–1949) z Tuště (trub- přirozená spolupráce mezi českými a rakous- čitě „doma ve skříni pořád ještě pěkně složenou
ka), pan Kos z Klikova (?) (trubka). kými muzikanty na dlouhou dobu. uniformu wehrmachtu“ a podobné nesmysly.
Podle vzpomínek Josefa Wolfa měla Wol-
fova kapela největší obsazení – 26 hudební- Genealogie Wolfových
ků – při „živnostenském sjezdu“ v Suchdole Na závěr ještě krátký pohled do matrik, kte-
v roce 1927. Dirigoval Karel Omáčka. O této rým zjistíme, že budoucí kapelník Karel Wolf
události živnostníků se nepodařilo dohledat (16. 1. 1887–1968) se narodil na Klikově čp.
více (známá je jubilejní slavnost čtyřicetileté- 25 do rodiny hrnčíře a zedníka Vincence
ho trvání živnostenského společenstva v Su- (Čeňka) a Rosalie Wolfových, pocházejících
chdole nad Lužnicí v červenci 1932). z Ledenic. Rodina Wolfova se na Klikově ně-
Jména, která se objevovala v kapele zhru- kolikrát stěhovala a později se dostala k vlast-
ba ve třicátých letech, vyjmenovává ve své nímu domu čp. 101.
vzpomínce Bohumil Kos: Bohumil Kos (kří- Karel Wolf se živil stejně jako jeho otec
dlovka); Karel Wolf z Klikova (baskřídlovka), – byl to hrnčíř a zedník, který stavěl také
později také J. Šenkýř; Hynek Klíma ze Such- Kapelník Karel Wolf z Rapšachu hrnčířské pece (podle sčítání obyvatel v roce
dola, Karel Volf z Rapšachu, P. Maxa neboli Všechny fotografie: Trachtenkapelle Brand – archiv, 1921 byl zaměstnanec stavitele Františka
„Vítů“ a Růžička z Chlumu (klarinety); u basu Jana Nováková – archiv, dv – archiv Paďourka ze Suchdola nad Lužnicí). V roce
postupně Gais ze Suchdola (na Huti), Hrnčíř 1912 se oženil s Růženou Krombholzovou.
neboli „Zbavínek“ a Kabourek z New Yorku. Poválečná etapa a konec Wolfovy kapely se Karlův starší bratr František Volf [!] (29.
Na trumpety hráli bratři Josef, Jaroslav a Karel nám tak nějak ztrácí. Chybí nám tu informa- 3. 1868, Ledenice čp. 160 – 28. 6. 1951, Rap-
Kreglovi; později Josef Wolf z Klikova (bicí). ce. Víme například o vnitřním odsunu z po- šach) se přestěhoval v roce 1910 z Klikova
Z více písemných dokladů a ústních hraničí (případ Františka Marka z Najdorfu). (čp. 37) na Rapšach a založil zde hrnčírnu
vzpomínek víme, že rvačkami u muzi- Jiní muzikanti zde sice zůstali, ale měli punc (čp. 15). Tak se s rodinou Volfovou na Rap-
ky prosluli předváleční Rapšacháni. Podle „národně nespolehlivých“ Vitorazanů. Jiný šach rozšířila nejen část Wolfovy kapely, ale
kronikáře Rapšachu ale autorita Wolfovy muzikant kapely byl padesátých letech „roz- i výroba keramiky.
hudby působila i na tyto chlapce-hrubiány: kulačen“ (rolník a povozník Hynek Klíma,
„Opravdovost ve hře a pořádkumilovnost, nar. 1888, ze Suchdola čp. 328, viz např. SZ Další kapely
kterou se příslušníci hudby, v jejímž popředí 2/2021). Rapšašská kronika (a také psané vzpomín-
s bratry [!] Volfy stojí klarinetista Klíma Dochází k vystěhování velké části pů- ky) uvádí někdy na začátku 30. let vedle
z Klikova, projevují, nedávají vzniku nemilým vodních obyvatel Vitorazska. Téměř symbo- Wolfovy hudby hned několik dalších de-
zjevům, hádkám a hrubému zpěvu, tím méně lem by mohla být táhle zpívaná písnička z té chovek v nejbližším okolí: Kosovu kapelu
sprostým rvačkám, jimiž obvykle končívaly tu doby, která jako by vyjadřovala smutek nad z Klikova (s kapelníkem Josefem Kosem,
dříve skoro všecky taneční zábavy. Mládež, osudem Rapšachánů: „Rapšacháni světem později Bohumilem Kosem), kapelu zed-
byť i požitím alkoholu posílená, má před táhnou, táhnou za svým hejtmanem, volavčí nického mistra Flašky neboli „Bartoníčka“
hudebníky Volfovými respekt, chlapecká jim pera vlajou na kloboučku sedraném.“ (Za- z Klikova, kapelu Smolkovu z Tuště (Jan
vznětlivost chasy, stupňující se před tupláky zpíval nám pamětník Rudolf Kropík z Tuště, Smolek, 1883–1949), kapelu zedníka Kro-
‚muzikantů‘, před zkušenými hudci mívá jen nar. 1937; původní text lidové písně je Rybní- píka z Rapšachu a „hudební kroužek“ pod
krátké trvání.“ káři světem táhnou). vedením krejčího Václava Zimmla zvané-
Jedna etapa dechové hudby skončila na- Kapelník Karel Wolf z Klikova hrál, ales- ho „po baráku“ „Midral“ nebo „Midrálek“
cistickou okupací v roce 1938 a následnou poň podle syna, do začátku šedesátých let (tj. (z Rapšachu čp. 42)
druhou světovou válkou. Členové Wolfovy do svých 75 let). V kapelničení prý pokračo- Podíváme-li se ale na dochované fotogra-
kapely byli rozděleni novou hranicí mezi raj- val jeho syn Josef Wolf (1919–2009), povolá- fie z té doby, vidíme na nich, že tyto kapely se
ch (mj. Rapšach a Najdorf) a protektorát (mj. ním železničář, podle jiného zdroje převzal ve skutečnosti prolínaly a v malých partách
Klikov a Tušť). kapelu Bohumil Kos. mohlo hrát i několik „kapelníků“ najednou.
Pověstnou se stala jiná rapšašská dechov- Muzikanti mladší generace se pak „přelili“ Dále ze vzpomínky Bohumila Kosa víme, že
ka, pod vedením krejčího „Midrálka“ z Rap- do jiných uskupení, například do suchdolské například klikovské kapely Wolfů a Kosů se
šachu, když v listopadu 1938 údajně vítala Mráčkovy pohřební dechovky. Z muzikan- někdy kolem roku 1933 sloučily, pod vede-
pangermánský zábor Rapšachu panslovan- tů Wolfovy kapely, kteří by nám mohli něco ním „strejdy Wolfů“ který hrál baskřídlovku.
skou písní Hej, Slované. (Tuto všeobecně zná- poradit, už nikdo nežije. Posledními žijící Jiným kapelníkem byl „kapelník Zabilka“
mou srandu zaznamenal po padesáti letech muzikanty z Wolfovy kapely byli František – Matouš Novák (1872–1966, v matrice na-
Josef Hadač: Nevědomé hrdinství, SZ 11/1988, Veit (1930–1999) z Tuště čp. 67 a Josef Wolf rozených je uveden jako Matthaeus Nowák)
objevuje se i jinde. Pod přezdívkou „po ba- (1919–2009) z Klikova čp. 101. z Německého (dnešní Dvory nad Lužnicí)
ráku“ „Midral“ nebo „Midrálek“ z Rapšachu Že jméno Wolf zůstávalo ještě v dalších čp. 16. Ten je zajímavý tím, že některá jeho
čp. 42 se skrývá Václav Zimmel, nar. 1897.) letech pojmem, o tom svědčí plakát na oje- vyprávění zaznamenal – kvůli nářečí – bohe-
Ať už je to pověst nebo ne, byl to zpětně sym- dinělé hraní českých muzikantů za železnou mista Adolf Kamiš (Adolf Kamiš: Kapelník
bol nepochopení situace ze strany obyvatel oponou v Brandu 8. června 1984. Na plakátu Zabilka. Drobná ozvěna ze života našich před-
„Vitorazska“. Následně přibylo příležitostí čteme: „Dämmerschoppen mit der Original ků, SZ 7–8/1987).
k hraní – na pohřbech padlých vojáků wehr- Böhmischen Blasmusik aus Suchenthal/Klikau Daniel Veith

22 Suchdolský zpravodaj | červen 2022