Page 21 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022

Téma

O Wolfově kapele

Wolfova kapela je zpětně nejznámější míst- pravopis příjmení pro „rapšašské“ Volfy (tamtéž). Členy této vyšší Omáčkovy hud-
ní dechová kapela, která hrávala v okolí Su- a „klikovské“ Wolfy , byl „rapšašský“ Karel by byli mimo jiné i muzikanti z Wolfovy
chdola hlavně v první polovině 20. století. Volf synovcem „klikovského“ Karla Wol- dechovky.
„Wolfovo kapela“, abychom použili lidovou fa. (Rapšašská kronika pro odlišení mluví Za první světové války se někteří hrá-
výslovnost, je mezi lidmi dodnes známý o Karlu Volfovi [!] „starším“ a Karlu Volfovi či z Wolfovy kapely dostali k vojenským
pojem. V SZ na ni bylo již několikrát vzpo- „mladším“, i když to není otec a syn.) hudbám. Byli to Karel Wolf z Klikova,
mínáno jako na dechovku, „bez níž se neo- Kapela prošla několika odlišnými etapa- Karel Volf z Rapšachu a František Marek
bešla žádná taneční zábava ani pohřeb“ (SZ mi. První etapa se odehrávala v letech před z Najdorfu. Také suchdolský varhaník Ka-
2/1987). Podrobnosti jsou ale časem již vy- první světovou válkou. Podle vzpomínek rel Omáčka byl za světové války kapelní-
bledlé. Josefa Wolfa (SZ 4/1997) založil jeho otec kem u pluku a „nabyl mnohých zkušenos-
Dechovka přežila několik desítek let, Karel Wolf sedmičlennou dechovou hudbu tí“. Dále rapšašská kronika mluví o tom,
existovala za několika politických režimů, v roce 1908. Ten měl hudební základy hud- že klikovský Karel Wolf se za války dostal
od starého Rakousko-Uherska až po ko- by měl dostat od Františka Bláhy († 1925 do ruského zajetí a „hrál po delší čas v or-
munistické Československo. Těžiště jejího v Suchdole čp. 46), o němž obecní kronika chestru menší divadelní společnosti“. Podle
působení bylo v meziválečných časech. Suchdola nad Lužnicí mluví jako o „býva- vzpomínek jeho syna Josefa hrál Wolf za
Po Wolfově kapele máme několik psa- lém kapelníkovi suchdolské hudby“ (I. díl, války na klarinet v souboru „Leninova [?]
ných vzpomínek a několik fotografií. Máme s. 498). divadla v Moskvě“, kde měl jednak vidět ži-
kapitolu v kronice vého Lenina a jed-
obce Rapšach z 30. nak si měl odsud
let nadepsanou „Vol- přivézt činely, na
fova hudba“ (I. díl, s. které pak hrál ce-
230–232), vzpomínku loživotně právě
kapelníkova syna (Jo- jeho syn Josef (SZ
sef Wolf: 110. výročí 3/2019).
narození kapelníka Při vojenských
Karla Wolfa, SZ kapelách naby-
4/1997), rukopisnou li muzikantské
vzpomínku od muzi- zkušenosti, a tak
kanta Bohumila Kosa kronikář Rapša-
(publikovanou v tom- chu mohl psát:
to čísle SZ). Potom „oblíbená dechová
jsou to vzdálenější kapela Volfova …
zmínky, jako je váleč- sestávajíc vesměs
ný deník Karla Volfa ze zkušených hu-
z Rapšachu (Pavla debníků, z nichž
Kulišová: Svědectví někteří byli za
z první světové války, války členy hu-
SZ 10/2018), roz- deb jednotlivých
hovor s Věrou Wol- pluků, pro pečlivý
Wolfova sedmička po první světové válce. Horní řada zleva: 1. František Marek (1883–1970)
fovou, snachou ka- z Najdorfu, 2. František Volf (nar. 1894) z Rapšachu, 3. Karel Volf (1892–1968) z Rapšachu, 4. Jan Klíma přednes a udržo-
pelníka Karla Wolfa z Klikova. Dolní řada zleva (společně s dětmi): 1. Jan Smolek (1883–1949) z Tuště, 2. pan Kos z Klikova vání žádoucího
z Klikova (SZ 2/2019 (?), 3. jeho dítě, 4. Karel Wolf (1887–1968) z Klikova, 5. jeho dcera Marie Wolfová (dítě) rytmu je vyhle-
a 3/2019), rozhovor dávána a hrává
s Žofií Smolkovou, dcerou muzikanta Jana Podle kroniky Rapšachu měl zásluhu [v Rapšachu] při všech zábavách roku, při
Smolka (SZ 7/2021) a další. na založení Wolfovy dechovky „ředitel svatbách i pohřbech. Těší se dobré pověs-
Pokud bychom se snažili shrnout již kůru“ kostela v Suchdole Karel Omáčka ti i v okolí širším, a její členové vypomá-
napsané, uvedené texty se budou trochu (1874–1937), v podstatě jediný zdejší hu- hají při zábavách i koncertech, jež řízeny
rozcházet. V popředí kapely bylo několik debník z povolání (pracoval zde od roku jsou suchdolským ředitelem kůru p[anem]
navzájem příbuzných muzikantů s příjme- 1900). Ten vyučoval místní hudebníky, Kar[lem] Omáčkou“. Naopak jeden muzi-
ním Wolf nebo Volf. „Klikovské“ zdroje organizoval hudební život a při vyšších kant předválečné Wolfovy kapely, Antonín
mluví o tom, že kapelníkem byl Karel Wolf příležitostech sám řídil hudební produkce. Kocanda, ve válce zemřel.
(1887–1968) z Klikova čp. 101. Rapšašská Omáčka vytvořil „početnější hudební sbor, Na společné fotografii Wolfovy kape-
kronika naopak suverénně mluví o tom, v němž vedle ‚plechů‘ a ‚dřev‘ byly zastou- ly z doby po skončení první světové války
že kapelníkem byl Karel Volf (1892–1968) peny i smyčce“, který účinkoval na zába- (přiloženo) vidíme sedmičlennou formaci
z Rapšachu čp. 15. Navzdory tomu, že vách a koncertech a „při každé příležtosti, ve složení: Karel Wolf (1887–1968) z Klikova
se v matričních zápisech ustálil odlišný kdy bylo hudby, mluvy určené srdci, třeba“ (baskřídlovka), jeho synovci František Volf

www.suchdol.cz 21