Page 27 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022

Fórum občanů

Asi jako všichni kluci jsme si občas hráli kluci. Ale zase to moc nepřeháněli. Kdyby války měli Němci skladiště dělostřeleckého
na vojáky s flintama. A těšili jsme se na Den se to dozvěděl můj táta, tak by mě asi zabil. prachu. Lopatičkama jsme vyhrabávali jeho
osvobození, slavil se 9. května. To na fotba- A přitom sám kouřil. Od tý doby jsem už ci- zbytky nebo kousky trubiček. Opatrně, měli
lovém hřišti a jeho okolí proti sobě útočili garetu neměl. Nekouřím dodnes. jsme strach, aby nám něco nebouchlo pod
naši vojáci a cizí agresoři. Střílelo se slepými Taky jsme jednou vlezli k panu Kovaříko- rukama. Prach, tedy trubičky, byly různé
náboji ze samopalů a kulometů, bouchaly vi do zahrady a vzali dvě větší okurky. Myslel délky. Doma na louce jsme zasunuli do čer-
dělobuchy, čoudily dýmovnice, vylítly rakety si, že ten lup máme na svědomí my, ale za- tíku jehlu a celý to pečlivě zabalili do stanio-
ze signální pistole. Takový blázinec a velký pírali jsme. Dodnes se za to stydím. Nevím, lu, pak jsme jehlu vytáhli a u konce zapálili.
rachot, až uši zaléhaly. Pro nás kluky paráda, co nás to napadlo. Přitom jsme je na zahradě Provizorní raketka chvíli nekontrolovatelně
líbilo se nám to. Nemohli lítala při zemi, čoudila, ská-
jsme se toho šrumce na- kala, dokud prach neshořel.
bažit. Naši vždy nepřítele Naštěstí jsme nikdy nic ne-
zahnali. Jednou dokonce zapálili.
přijel ke hřišti i tank. Lezli Na začátku prázdnin
jsme po něm a byli šťastný. se v Suchdole na náměstí
Nejednou jsme hráli „na konaly poutě. Popíšu svoje
skovku“ na skladě, mezi zážitky z poutě z doby, kdy
hranicemi dřeva, naproti jsem začal chodit do školy
Porodů na Šmelcovně, na – potom poutě v Suchdole
místě nynějších stavebnin. přestaly. Přijely kolotoče,
I děvčata se zapojily. Také houpačky, někdy i lochnes-
koupání jsme nezanedbá- ka. Nejvábnější byla střel-
vali. Voda byla teplá, tak nice a malé kolo štěstí. Pro
proč se neosvěžit. A jeden nás byly terčem i frkačky
hošík z Křemže, co tu trá- a růže na špejlích. Jedna
vil část prázdnin u babičky, rána – jedna koruna. Taky
hupl do vody v tričku. Aby jsem si to zkusil. To bylo
byl cestou domů zase su- něco pro nás. Mohli jsme
chý, tak triko složil na ko- si vystřelit z pořádný flinty.
leje. Za chvíli měl jet vlak. Kam se proti tomu hrabaly
Někdo si lehl na koleje naše praky a luky.
a přiložil ucho: „Už jede!“ Scházelo se tu dost lidí
Poodešli jsme. Hluk se zvy- i z okolních vesnic. Kolem
šoval a přiřítila se vindobo- náměstí byly rozesety stán-
na. Přefrčela, a když zmi- ky se zbožím. Prodávalo se
zela, tak z trika zbylo jen všechno možné. Párky, sa-
pár cárů. Byl hic, tak kdyby lámy, hrnce, kosy, košťata,
neblbnul, uschlo by za ho- opálky, košíky, věci od že-
dinu samo. Nevím, co tohle leza, hadry, knihy, koření,
jeho rozhodnutí způsobilo, možná i drobné zvířectvo.
možná úpal z hice, blbost Všeho tu bylo víc než v ko-
nebo chtěl před děvčaty loniálu pana Bajzy z filmu
vystavit své osmahlé tělíč- Bylo nás pět.
ko. Byl srandista a rád se Byl tu cukrář Lusk
předváděl. z Třeboně, ten přijížděl na
Taky tu pobýval u své motorce s lodičkou. Nad
babičky paní Beránkové její strojem rychle vztyčil velký
vnuk Venca. Byl to takový barevný deštník a už nabí-
kliďas. Moc nesportoval, zel. Ten taky prodával při
Pískovna v Huti
ale měl čas na jiné rošťárny. Táhla se od parku u zámečku směrem k „Janošíků tunelu“, podél železniční trati. Dnes fotbale na hřišti v Suchdole
A my taky jsme taky chtěli je pískovna zahrnutá. Byly to vlastně tři pískovny s vodou, první jsme říkali „dlouhá“, ke spokojenosti hlavně nás
vyzkoušet nepoznané. Do- prostřední byla „kulatá“ a třetí byla „podlouhlá“. Vody tam bylo málo, tak do metru. dětí. Asi nejvíc na odbyt šla
šlo i na nerozvážnost: Jak Autor článku v 50. letech s návštěvou z Prahy. Obě fotografie: Archiv autora jeho zmrzlina nebo „cuc
asi chutnají cigarety? Ven- na špejli“ (cukrová vata)
ca byl starší, měl na výběr. Daly se koupit měli taky. Holt blbí kluci. Naštěstí zůstalo je- a taky „sekaný vítr“ (dva piškotové trojhrán-
krabičky partyzánek, letek, globusek, men- nom při tomhle. Venca nám ke konci prázd- ky a mezi nimi sladká, chutná náplň). Ani
tolek, byly i lípy. Chodil pro ně do hospody nin dal vale a už byl klid. další cukrář z Velenic, pan Kloc, tu nechy-
na nádraží, stály okolo dvou korun. Taky Byli jsme prostě zvědaví a hloupí. Zkusili běl a ve svém malém zeleném náklaďáčku
jsem přispěl nějakým šestákem. Kouření mi jsme blbnout i s „čertíkama“ – s dělostře- dovezl dobroty. Jeho stánek se sladkým byl
ale nechutnalo, a tak tuhle aktivitu utajenou leckým prachem. To jsme nasedli na kola vyhlášený. Dorty, rolády, kremrole, šátečky,
před rodiči dokončil Venca nebo ostatní a jeli k Majdaleně, kde v lese, kus od cesty, za věnečky, kokosové tyčky, lízátka, turecký

www.suchdol.cz 27