Page 23 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022
P. 23

Téma




        Bohumil Kos:




        Vzpomínky na muzikantská léta




                e  vzpomínkách na  muzikantská   ší. To jsme jednou hráli v Hamru v hospodě   dovolovaly, aby dal průchod svému vzteku,
                léta  sahá  moje paměť  do  roku   u Rohrbachů, kde bylo pro muzikanty při-  a tak si jenom jadrně ulevil na adresu Hynka
                1930, kdy jako patnáctiletý jsem   vezeno podium asi jeden metr vysoké. Ja-  Klímy: „Paznehte!“ Po pohřbu v hospodě se
        Vprvně okusil slasti a strasti vesnic-  kýsi nerozvážný mladík řekl Hrnčířovi něco   to všechno vysvětlilo.
        kého muzikanta, a to v sedmičlenné dechov-  nelichotivého, načež Hrnčíř se na podiu   Zvláštní kouzlo měl pro nás Sylvestr
        ce, které kapelničil bratr Josef [Kos] z postu   vypjal a shora narazil korpus basu na hlavu   a  Nový rok. Sylvestrovská zábava se vždy
        křídlováka. V kapele tehdy hráli                                               odbývala v  hospodě u  Hofhan-
        dále: klarinety: Váleček ze Such-                                              zlů. Po skončení taneční zábavy
        dola a F. Bušta z Klikova – Zajíce;                                            (zpravidla kolem páté hodiny)
        baskřídlovka: Záruba alias „Fait“                                              jsme se v kuchyni zahřáli šálkem
        z  Boru; trumpety: bratr Jaroslav                                              kávy nebo čaje, popřípadě talířem
        [Kos] a K. Kregl; bas: Škornička                                               polévky, a po sedmé hodině jsme
        z Benátek. F. Buštu nahradil poz-                                              „vyrazili do ulic“ vyhrávat a vin-
        ději Oulický z Hamru.                                                          šovat do Nového roku předem
           Příležitostí k  muzicírování                                                vybraným (hlavně majetnějším)
        bylo málo, protože tehdy byla                                                  rodinám. Tak první „štandrle“
        v  Klikově mimo nás ještě vy-                                                  bylo u Ranglů, odtud jsme přešli
        hlášená kapela Wolfova, která                                                  k  Rudolfu Čadovi (hrnčírna), J.
        obsazovala větší část těchto pří-                                              Beníškovi (hrnčírna), zpět přes
        ležitostí včetně účinkování při                                                dolní lávku k  cementáři Flaškovi
        pohřbech, a dále ještě kapela ka-                                              a konečně k Buštovi (mlýn a pila).
        pelníka Flašky alias „Bartoníčka“.                                             Toto vinšování nám vyneslo
        To byl hlavní důvod, proč jsme se                                              vždycky skoro tisíc korun, tudíž
        se „strejdou“ Wolfů rozhodli pro                                               dvojnásobek toho, co jsme dostali
        sloučení našich kapel (někdy ko-                                               za celou uplynulou sylvestrovskou
        lem roku 1933).                                                                noc.
           Nově utvořená dechovka měla                                                    Měli jsme několik věrných pří-
        za kapelníka „strejdu“ Wolfů, od                                               znivců – fandů, kteří nás vytrvale
        něhož jsem později funkci pře-                                                 provázeli do každé hry. V  první
        vzal. V kapele jsem hrál křídlov-                                              řadě to byl Gusta Blízek z  hrn-
        ku, [Karel] Wolf baskřídlovku                                                  čírny, který snad nevynechal ani
        (později jsme přibrali J. Šenkýře).                                            jednu naši produkci a byl jakýmsi
        U  klarinetů se postupem času                                                  čestným členem naší party. Jeho
        vystřídali H[ynek] Klíma ze Su-                                                oblíbená píseň byla Až budeš ve-
        chdola, K[arel] Wolf z Rapšachu,                                               liký a poznáš svět. Rozepsal jsem
        P. Maxů alias „Vítů“ a  Růžička                                                ji pro kapelu, a kdykoli jsme ji pak
        z Chlumu. U basu Gais ze Such-                                                 zahráli (a bylo to při každé příle-
        dola – Huti, Hrnčíř alias „Zbaví-                                              žitosti), Gusta se rozplakal.
        nek“ a Kabourek z N[ew] Yorku.                                                    Nakonec ještě toto: Tak, jak jsem
        Trumpety hráli bratři Josef, Jaro-                            Kapelník Bohumil Kos  si  zahrál  se  „strejdou“  Wolfem,
        slav  a  Karel  Kregl[ovi].  Později                                           už jsem si nikdy nezahrál. Strejda
        jsme kapelu rozšířili o  bicí nástroje, které   nešťastného mladíka s takovou vehemencí,   Wolf měl pro muziku cit jako nikdo z těch,
        tloukl Josef Wolf. Do hry jsme jezdili na ko-  že potom s  nemalou vehemencí stahoval   které jsme později jako muzikanty poznal.
        lech, v případě nepříznivého počasí, hlavně   z  mladíkovy hlavy nepříjemný plechový
        v zimě, jsme chodili pěšky. Na kolech jsme   klobouk.                     Autor  Bohumil  Kos  se  narodil  24.  října
        absolvovali i zájezd do Neplachova a Veselí   Jindy za pochodu při pohřbu se v pauze   1915 v  Klikově (ve sčítání obyvatel z  roku
        nad Lužnicí.                        zeptal strejda Wolf Hynka Klímy, jak mu   1921 je zapsán na Klikově čp. 64). Text není
           Zážitky z  této doby, většinou veselé, by   jdou kšefty v povoznictví. Klíma si občas rád   datovaný a  v  předloze nemá nadpis. Jde
        vydaly  na celou  knihu.  Například: Basista   zažertoval v němčině a odpověděl: „Šlecht,   o přepis ze strojopisu, který v kopiích koloval
        Hrnčíř alias „Zbavínek“, kterého Pánbůh   und der vas ist, ist utr hunt.“ Hrnčíř, který   po zájemcích v Suchdole a okolí. Fotografie
        ošidil o pár centimetrů na tělesném vzrůstu,   pochodoval za námi v druhé řadě, slyšel, že   pochází z pozůstalosti muzikanta Josefa Wol-
        byl o ty centimetry popudlivější a vzteklej-  „der basist ist untr hunt“. Okolnosti mu ne-  fa (1919–2009) z Klikova čp. 101.




        www.suchdol.cz                                                                                         23
   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28