Page 20 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022
P. 20
Téma
spolek Komenský. Jenže činnost spol- zůstat v nemovitostech po vy-
ku Komenský byla za války zakázána. stěhovaných lidech z Rapšachu.
Dcera vzpomíná: „Co po škole, to byl Dcera Jana vypráví: „Museli se
velikej problém. Táta vyprávěl, že ho z Najdorfu vystěhovat a napřed
naháněl pracovní úřad, kličkoval. Byl šli na Rapšach. Potom zvažovali,
chvíli na Friseurschule, ale to nedo- jak dál, a nakonec koupili domek
padlo.“ v Zelenči u Prahy, ale takovej,
Potom se vrátil z Vídně domů do který nebyl prázdnej, a tak museli
Najdorfu a od roku 1942 do konce vál- začít bydlet v zahradním domku.
ky byl zaměstnán na pile (Sägewerk) V sedmdesáti letech začal jezdit
Heinricha Loidolta v „Šenavě“. V létě s koňma a babička dělala na poli.
jezdil po lesních cestách z Najdorfu Najdorfačky holt byly holky do
do Šenavy na kole, v zimě chodil pěšky nepohody.“ (úsměv) Do Najdorfu
napřímo kolem Dračice. se dostal ještě jednou, ke konci
Po válce odešel z Najdorfu do Pra- života: „To bylo za uvolnění v roce
hy a dodělal si ekonomku. V Praze 1968. Děda [Francl] s naším
zůstal už natrvalo. Napřed dělal v po- tátou [Bohuslavem] se dostali na
jišťovně a potom celý život pracoval povolení pohraničníků do pásma
jako účetní. a dojeli s trabanten ,za dráty‘.
V letech 1946 až 1948 byl na Následující noc z toho děda dostal
vojně, kterou absolvoval ve vojen- srdeční záchvat.“
ské kapele v Jindřichově Hradci Dechová hudba byla pro Bo-
pod vedením dirigenta Ferdinanda huslava Marka hlavní životní
Škrobáka. Právě u posádkové hud- záliba – a zároveň i vítaný přivý-
by se seznámil bratry Ladislavem dělek, už proto, že manželka byla
a Stanislavem Kubešovými. (Ladi- v domácnosti. Jeho „domovskou“
slav Kubeš v té době komponoval kapelou byla „Belvederka“ diri-
své první skladby a vznikla tu jedna Bohuslav Marek (2. zprava – sedící) a Ladislav Kubeš genta Surého, kde hrál dlouhá
z jeho nejznámějších skladeb Jiho- (2. zleva – stojící) na vojně v Jindřichově Hradci (1947) léta křídlovku – flíglhornu. Hráli
česká polka.) Později, dvakrát do týdne v ho-
v 60. letech, díky tomu telu Belvedere na Let-
„najdorfský“ Marek se- né. (Hru na housle zase
známil – přes železnou využil u svých malých
oponu – se skladatelem dcer: „Maminka byla na
Kubešem „lomáckého“ pohádky, tatínek byl ve-
Zellera. V těch letech čer na housličky.“)
určitého uvolnění mohl Bohuslav Marek říká-
Zeller také navštívit val, že muzika a němči-
své příbuzné Markovy na mu v životě hodně
v Praze. pomohly. V padesátých
V roce 1952 se Bo- letech mu hrozil pře-
huslav Marek oženil, sun z pracovního místa
manželka pocházela v kanceláři do dolů, ale
z Prahy. V roce 1953 se zachránilo ho prý to, že
manželům narodily je- šel hrát do kapely do-
jich dvě děti – dvojčata pravních podniků.
Bohuslava a Jana. Muzika ho drže-
Ve stejném roce la až do stáří. Když
dochází k vystěhová- po osmdesátce přišel
ní a likvidaci rodného o nátisk a přestal hrát,
Najdorfu. V Najdorfě svou flíglhornu naleštil
žijí staří rodiče Marko- a symbolicky ji „vrátil“
vi s dcerou Hermínou. do Rakous – poslal ji
Úřady toto vysídlení Muzikantská parta po vystěhování Rapšachu a Najdorfu (1957). Bohuslav Marek s křídlovkou zpět synovi kapelníka
(horní řada třetí zleva) a jeho otec Marek František (dolní řada první zleva)
připravovali sestavo- Adolfa Zellera, který
váním různých verzí seznamů, kam má „práce neschopných“ a určených k přesíd- mu ji kdysi daroval.
kdo být vystěhován (uloženo v SOkA Jin- lení do Rapšachu. K jejich hospodářské Bohuslav Marek bydlel v paneláku na
dřichův Hradec, fond ONV Třeboň, kart. usedlosti je uvedeno, že je „v dobrém sídlišti v Bohnicích (Zelenohorská 507/15,
432). V jednom z nich tehdy sedmdesá- stavu, 3,19 ha půdy, 3 ks dobytka“. Do Praha 8 – Bohnice). Zemřel 25. ledna 2019
tiletého Františka Marka a devětašedesá- Rapšachu skutečně byli přesídleni. Stejně ve věku 96 let. Ostatky jsou uloženy na hřbi-
tiletou Marii Markovou uvádí v kategorii jako většina lidí z Najdorfu ale nechtěli tově ve „Starých“ Bohnicích.
20 Suchdolský zpravodaj | červen 2022
