Page 20 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 06/2022
P. 20

Téma




        spolek Komenský. Jenže činnost spol-                                            zůstat  v  nemovitostech  po  vy-
        ku Komenský byla za války zakázána.                                             stěhovaných lidech z  Rapšachu.
        Dcera vzpomíná: „Co po škole, to byl                                            Dcera Jana vypráví:  „Museli se
        velikej problém. Táta vyprávěl, že ho                                           z  Najdorfu vystěhovat a  napřed
        naháněl pracovní úřad, kličkoval. Byl                                           šli na Rapšach. Potom zvažovali,
        chvíli na Friseurschule, ale to nedo-                                           jak dál, a nakonec koupili domek
        padlo.“                                                                         v  Zelenči u  Prahy, ale takovej,
          Potom se vrátil z Vídně domů do                                               který nebyl prázdnej, a tak museli
        Najdorfu a od roku 1942 do konce vál-                                           začít bydlet v zahradním domku.
        ky byl zaměstnán na  pile (Sägewerk)                                            V  sedmdesáti letech začal jezdit
        Heinricha Loidolta v „Šenavě“. V létě                                           s koňma a babička dělala na poli.
        jezdil po lesních cestách z  Najdorfu                                           Najdorfačky holt byly holky do
        do Šenavy na kole, v zimě chodil pěšky                                          nepohody.“ (úsměv) Do Najdorfu
        napřímo kolem Dračice.                                                          se  dostal  ještě  jednou,  ke  konci
          Po válce odešel z Najdorfu do Pra-                                            života: „To bylo za uvolnění v roce
        hy a  dodělal si ekonomku. V  Praze                                             1968. Děda  [Francl] s  naším
        zůstal už natrvalo. Napřed dělal v po-                                          tátou [Bohuslavem] se dostali na
        jišťovně a  potom celý život pracoval                                           povolení pohraničníků do pásma
        jako účetní.                                                                    a  dojeli s  trabanten ,za dráty‘.
          V  letech 1946 až 1948 byl na                                                 Následující noc z toho děda dostal
        vojně, kterou absolvoval ve vojen-                                              srdeční záchvat.“
        ské kapele v  Jindřichově Hradci                                                  Dechová hudba byla pro  Bo-
        pod vedením dirigenta Ferdinanda                                                huslava Marka hlavní životní
        Škrobáka. Právě u  posádkové hud-                                               záliba – a zároveň i vítaný přivý-
        by se seznámil bratry Ladislavem                                                dělek, už proto, že manželka byla
        a  Stanislavem Kubešovými. (Ladi-                                               v domácnosti. Jeho „domovskou“
        slav Kubeš v  té době komponoval                                                kapelou byla „Belvederka“ diri-
        své první skladby a vznikla tu jedna       Bohuslav Marek (2. zprava – sedící) a Ladislav Kubeš    genta Surého, kde hrál dlouhá
        z  jeho nejznámějších skladeb Jiho-       (2. zleva – stojící) na vojně v Jindřichově Hradci (1947)  léta křídlovku – flíglhornu. Hráli
        česká  polka.)  Později,                                                               dvakrát do týdne v ho-
        v 60. letech, díky tomu                                                                telu Belvedere na Let-
        „najdorfský“  Marek  se-                                                               né. (Hru na housle zase
        známil – přes železnou                                                                 využil u  svých malých
        oponu – se skladatelem                                                                 dcer: „Maminka byla na
        Kubešem „lomáckého“                                                                    pohádky, tatínek byl ve-
        Zellera. V těch letech                                                                 čer na housličky.“)
        určitého uvolnění mohl                                                                   Bohuslav Marek říká-
        Zeller  také  navštívit                                                                val, že muzika a němči-
        své příbuzné Markovy                                                                   na mu v  životě hodně
        v Praze.                                                                               pomohly.  V  padesátých
          V  roce 1952 se Bo-                                                                  letech mu hrozil pře-
        huslav  Marek  oženil,                                                                 sun z  pracovního místa
        manželka   pocházela                                                                   v  kanceláři do dolů, ale
        z Prahy. V roce 1953 se                                                                zachránilo ho prý to, že
        manželům narodily je-                                                                  šel  hrát  do  kapely  do-
        jich dvě děti – dvojčata                                                               pravních podniků.
        Bohuslava a Jana.                                                                        Muzika ho drže-
          Ve stejném roce                                                                      la až do stáří. Když
        dochází k  vystěhová-                                                                  po  osmdesátce  přišel
        ní a  likvidaci rodného                                                                o  nátisk a  přestal hrát,
        Najdorfu.  V  Najdorfě                                                                 svou  flíglhornu  naleštil
        žijí staří rodiče Marko-                                                               a  symbolicky ji „vrátil“
        vi s dcerou Hermínou.                                                                  do Rakous –  poslal ji
        Úřady  toto  vysídlení   Muzikantská parta po vystěhování Rapšachu a Najdorfu (1957). Bohuslav Marek s křídlovkou   zpět  synovi  kapelníka
                                           (horní řada třetí zleva) a jeho otec Marek František (dolní řada první zleva)
        připravovali sestavo-                                                                  Adolfa  Zellera,  který
        váním  různých  verzí  seznamů,  kam  má   „práce neschopných“ a určených k přesíd-  mu ji kdysi daroval.
        kdo být vystěhován (uloženo v SOkA Jin-  lení do Rapšachu. K  jejich hospodářské   Bohuslav Marek bydlel v  paneláku na
        dřichův Hradec, fond ONV Třeboň, kart.   usedlosti je uvedeno, že je „v  dobrém   sídlišti v  Bohnicích (Zelenohorská 507/15,
        432). V  jednom z  nich tehdy sedmdesá-  stavu, 3,19 ha půdy, 3 ks dobytka“. Do   Praha 8 – Bohnice). Zemřel 25. ledna 2019
        tiletého Františka Marka a  devětašedesá-  Rapšachu skutečně byli přesídleni. Stejně   ve věku 96 let. Ostatky jsou uloženy na hřbi-
        tiletou Marii Markovou uvádí v kategorii   jako  většina  lidí  z  Najdorfu  ale  nechtěli   tově ve „Starých“ Bohnicích.




        20                                                                            Suchdolský zpravodaj  |  červen 2022
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25