Page 45 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 11/2024

8 TÝNECKÉ LISTY PŘESAHY
Martin C. Putna: S „úpadkem“ Říma je to jinak,

než tvrdí proroci úpadku Západu
Martin C. Putna je literární historik v Egyptě a řecky napsal jak epos o bohu ros“ čili příhodnou dobu, kdy křesťané biskupové. Historicky je to samozřejmě
a přednáší na Fakultě humanitních věd vína Dionýsovi, tak epos o Kristu. Frie- mohli úplně změnit svět. Místo toho se pitomost, v Římě byl apoštol Pavel, niko-
Univerzity Karlovy. Současně je výpo- drich Nietzsche by se z toho asi zbláznil. teologové zabývali vztahy osob v Nej- liv Petr, jehož stopa mizí v Jeruzalémě,
mocným kazatelem v Českobratrské cír- Anebo by byl naopak nadšen? světější Trojici. To je první velké selhání a ostatní jsou apokryfy z 2. a 3. století.
kvi evangelické. Zabývá se evropskými Co je tedy jádrem tvé nejnovější křesťanství. Tečka.
kulturními a duchovními dějinami. Půl- knihy? Má nějakou hlavní tezi? Co tě při studiu pramenů ke knize Až do 20. století nezáleželo na tom, kdo
roční tvůrčí volno strávil v Římě, kde V knize nesleduji žádnou „velkou tezi“, nejvíc zaujalo? je papežem, šlo právě o víru v papežství
jsme se na jaře setkali, a v pozdním létě jen dávám hlas lidem oné doby. Zhruba Především to, co si pro sebe označuji jako takové. A pak přišla masová média
jsme spolu v pražském Café Louvre poří- třetinu tvoří překlady dosud nepřelo- jako kontrakulturní étos, který nalézá- a představa papeže jakožto mediální
dili tento rozhovor pro náš internetový žených textů, ze kterých pak vycházím me například u Tertuliána. To je autor hvězdy, takže nyní je každý papež nejen
deník FORUM 24. při interpretaci. Ilustruji jimi vývoj od mnohým velmi nesympatický, neboť ja- „svatý“, poněvadž je nástupcem svaté-
kožto dobrý žák římských rétorů vybra- ho Petra, ale ještě dychtivě sledujeme,
ně nadává pohanskému světu a chová jak se obléká, co má rád k snídani… Tato
se excentricky. Jenže současně repre- podoba papežství je už čistě antikristov-
zentuje étos utváření křesťanské komu- ská.
nity jako nositelky nových, alternativ- Takže tu máme papežský kult, kdy lidé
ních hodnot, založených na odporu k tu- vkládají naději nikoliv v Krista, ale v kon-
pé a násilnické moci. Podle Tertuliána krétního papeže, který přinese buď
znamená církev kontrakulturu. stabilitu, anebo změnu, vždyť to je hřích
Zajímavá je také ženská spiritualita té proti Duchu svatému, jak by řekl apoštol
doby, která se realizuje obzvláště avel, jde o rouhání…
P
v poutnictví. Konstantinova matka svatá A kromě toho, velké části lidí v Itálii je to
Helena podle legendy přinesla z Jeruza- úplně jedno. Představa, že Řím je ka-
léma do Říma Kristův kříž, což sice mož- tolické město, je mylná. Jde o multikul-
ná není pravda, ale ve Svaté zemi turní metropoli. Samozřejmě je Řím
opravdu byla. Ale co je důležitější: Za- neustále plný křesťanských poutníků
tímco mužští teologové řešili složité z různých koutů světa, zároveň je však
teologické otázky týkající se Kristovy Řím plný prázdných nebo zavřených
podstaty, ženy chtěly vidět, kde se kostelů, a to i velmi starých a vzácných.
Ježíšův příběh odehrával, jak to tam vy- Třeba taková bazilika svatých Nerea
padá… Chtěly si Ježíše Krista nějak a Achillea na začátku Via Appia už mož-
představit… ná nikdy otevřena nebude, a mnohé
Pokud je křesťanství následováním Kris- jiné.
Měl jsem tam možnost strávit „sabatikl“ takzvané první „dekadence“ za Caliguly ta, tak postavy jako Helena či Etheria, Kulturní historik Tomaso Montanari
čili takzvané tvůrčí volno, čímž se mi a Nerona v 1. století, nahlížené skrze tyto slavné poutnice ze 4. století, přiná- vydal letos knížku s názvem „Chiese
splnil odvěký sen nějakou dobu žít v Ří- falešný obraz, který vytvořili jejich od- šejí něco, co oficiální teologie ztrácí. chiuse – Zavřené kostely“ a ptá se, co
mě. Kdysi jsem napsal knížku o tom, jak půrci. Římští císařové Nero a Caligula Podobně Pelagius, ten „heretik“, navá- s tím nikoliv církev, ale my všichni mů-
Evropané snili o životě v Římě nebo byli samozřejmě zločinci, ale je mylné zal své učení o svobodné vůli a pomáha- žeme udělat. Představa, že jednou na-
obecně v Itálii, aby si užívali úžasně poe- zprávy z opozičních kruhů císařského jící milosti na to, co v biblických textech stane jakési velké obrození a minulost
tické středomořské atmosféry, kde ne- dvora brát jako objektivní popis stavu opravdu je a co augustinovská linie opo- se vrátí zpátky, je lichá. Obyvatelé Říma
mrzne a nesněží. A na stará kolena se mi římské společnosti. míjí. jsou z velké části levicové a liberální
tenhle sen splnil. To je stejné, jako kdyby někdo z klausov- Stále se objevuje představa, že cír- orientace, někdy i komunistické. Velkou
Připomínám, že „sabatikl“, kdy je člověk ských kruhů napsal pamflet o dění na kev, pokud chce ve světě prosadit skupinu tvoří též přistěhovalci, tisíce
uvolněn od univerzitních povinností, ne- Pražském hradě za Václava Havla, a na- své učení, tak by měla kooperovat a tisíce lidí z Afriky a Blízkého východu,
znamená, že se fláká, nýbrž musí složit opak… A teď si představte, že bychom se státní mocí… Někteří velebí pa- většinou muslimové. Italové vážně řeší,
svatosvatý slib, co všechno za ten čas na základě toho hodnotili českou spo- peže Františka, jak prý laskavě po- co to znamená pro italskou společnost.
napíše. Tak jsem i já složil slib a ten jsem lečnost konce 20. století. užívá svou moc římského biskupa… To ostatně vyneslo k moci i premiérku
díky Nebesům naplnil. V Římě vznikly tři Na úvodním ceremoniálu olympi- Jenže není samotná existence státu Giorgiu Meloniovou a její stranu Fratelli
knihy, což zní strašidelně, ale vysvětlím ády v Paříži se objevila performan- Vatikán věc mimokřesťanská, či d’Italia, které je předhazována fašistic-
to. První kniha, která bude velmi tlustá ce s hostinou boha Dionýsa, kterou rovnou protikřesťanská? Jak jsi v Ří- ká minulost. Jenže Meloniová má napří-
a již jsem tam vlastně jen dokončoval, někteří „tradicionalisté“ označili za mě prožíval „papežský cirkus“… klad na rozdíl od papeže Františka jasno
se jmenuje Oni poslední Římané a jsou parodii Kristovy Poslední večeře. Není i obraz „hodného“ papeže spí- v tom, že je třeba podporovat Ukrajinu
to obrazy z kulturních dějin pozdní an- A hned se spustil povyk o dekaden- še kýč? napadenou Ruskem…
tiky. ci Západu, jenž podobně „jako Řím“ Neřekl bych to lépe… Vedl jsem v Římě Bohužel platí, že když současný papež
směřuje k pádu… hovory s českými přáteli tam usaze- otevře ústa, aby komentoval válku Rus-
Mimochodem, Martine, když jsme Jsem jenom historik, nikoliv prorok či nými, často jsem chodil k jezuitům do ka proti Ukrajině, tak je lépe si okamžitě
se letos na jaře v Římě potkali, mlu- prognostik, nebudu věštit… Jak už jsem jejich mateřského kostela Il Gesù a v při- zacpat uši. Pokud jde o premiérku Me-
vili jsme o tom, že je to trochu aluze říkal, ta moje kniha nemá žádnou velkou lehlé jezuitské rezidenci jsem mohl na- loniovou, tu lze kritizovat za velmi mno-
na tvoji prvotinu My poslední křes- jednotící tezi, jako měli například Gi- slouchat lidem, kteří „věří“ v současné- hé, ale aspoň to jedno malé příjemné
ťané, kterou jsme v devadesátkách bbon či Spengler, kteří měli pocit, že ho papeže a proměnu římskokatolické překvapení: není proruská. Jenže pozor,
četli jako zjevení, mystérium, pro- přišli na to, proč došlo k pádu Říma a jak církve k lepšímu. Pro jejich víru mám ona v té vládě není ten nejpravicovější
roctví… se to vlastně stalo… Záměrně dávám pochopení. Ale stejně. Ba, tím spíš. Ve element, ještě je tam Matteo Salvini,
On je to takový vtípek… Tu zmiňovanou tuto otázku do závorky. skutečnosti neexistuje jedna římskoka- který Rusku otevřeně straní.
knížku řadím mezi své juvenilie, které Jde prostě o slyšení hlasů dobových tolická církev, ale církve dvě. Jedna věří, Nedaleko odtud je univerzitní kos-
nedoporučuji brát vážně. Zatímco ná- svědků a ohledávání neuralgických bo- že Wojtyła je „Bůh“ a Ratzinger je jeho tel Nejsvětějšího Salvátora, kde pů-
zev mojí poslední knihy, jakési senilie, je dů, na kterých se kulturní silokřivky zau- prorok, zatímco ta druhá věří, že Fran- sobí Tomáš Halík, který papeže
ironický, přičemž mezi oběma díly se zlují a pak vedou třeba i někam jinam. tišek je mesiáš. Františka vidí jinak a asi by nesou-
klene zvláštní oblouk. Jenže kniha Oni Zjednodušeně, jak vedou od pozdní an- Stačí přijít do jakéhokoliv kostela, nejen hlasil, že i v jeho výkonu papežské
poslední Římané neobsahuje žádné tiky ke středověku… Vedou ke společ- v Římě, člověk se jen podívá, který port- funkce se vyskytují antikristovské
proroctví, chraň nás Pán Bůh od pokuše- nosti, která už je jiná, stejně jako středo- rét jim tam u vchodu visí, a hned pozná, rysy… Mluvíte o tom spolu?
ní „prorokovat“, ale je to zpráva o tom, věké křesťanství je jiné než antické. na kterého papeže se tam „věří“. Jsou to Když jsou lidé přáteli tak dlouhá léta,
jak svou dobu vnímali a jaká proroctví Křesťanství Órigenovo a Tertuliánovo je dva papežské fankluby a to je úplně jako my s Tomášem, to jest asi od roku
pěstovali sami poslední Římané. Schvál- zcela odlišné od náboženství, které špatně. Křesťanství je následování Kris- 1988, tak dojdou k tomu, že mají-li zcela
ně jsem se zaměřoval na méně známé „věří“ na ikony, papeže a podobné věci. ta. Tady se však de facto – jistě že nikoliv rozdílné názory na některé otázky – tak
osobnosti, takže Augustin tam samo- Křesťané 1. až 3. století mají jiná té- otevřeně – tvrdí: následujete Krista, je, když se potkají, dávají do závorky.
zřejmě je, ale spíše jako stafáž v kapitole mata… když budete následovat papeže… A do- I Tomáše Halíka jsem vodil po Římě, jako
o „kacíři“ Pelagiovi. Podobné to je i s romantickými nebo nekonečna se rozebírá, co jeden nebo mnohé jiné hosty, vzal jsem ho do mu-
Zásadní otázka knihy není, proč Řím současnými idealizovanými představa- druhý papež řekl, jak se zatvářil, co a jak zea antického sochařství v Palazzo Ma-
padl, ale jak lidé oné epochy, která trva- mi o harmonickém a jednotném „kře- komentoval. ssimo a on měl z toho velkou radost.
la zhruba pět set let, to sami reflekto- sťanském středověku“. Houbeles! Nic Není v tomto ohledu postmoderní O papežích si myslíme každý svoje.
vali. Jestli jako epochu úpadku, anebo takového nikdy nebylo, to jsou jen klero- papežství horší než v časech pozd- Půl roku si mohl sledovat z perspek-
naopak rozkvětu. Kříží se tu dvě linie: fašistické sny o něčem, co neexisto- ního středověku, z čehož povstala tivy Věčného Města globální dění,
jedna je křesťansko-pohanská a druhá valo… V knize nabízím pohled na kře- reakce evropských reformací? ať už jde o válku Ruska proti Ukra-
řecko-římská, ovšem řada osobností sťanské proudy marginální a potlačené, Na počátku problému stojí víra v ontolo- jině nebo konflikt na Blízkém výcho-
tehdejších časů stála vždy někde na po- protože oficiální patristika se velmi ry- gickou funkci papežství, totiž že jde o Je- dě. Jak bys tyto fenomény komen-
mezí. Mým oblíbeným hrdinou je No- chle utopila ve sporech o detaily dogma- žíšem ustavenou funkci, kterou přisou- toval?
nnos z Panopole, který žil v 5. století tu. Křesťanstvo promeškalo svůj „kai- dil Petrovi, a jeho nástupci jsou římští V Římě jsem si úplně vypnul česká mé-