Page 46 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 11/2024
P. 46

PŘESAHY                                                                                                 TÝNECKÉ LISTY    9
       dia. Kdyby se snad stalo v Česku něco   autobusem do „Lenina“. Kdybych mohl,   regres  k  podivným  formám  klerofašis-  toho nastalo mlčení. Přitom Jan Kollár je
       opravdu zásadního, tak bych se to stej-  tak bych zrušil i Marxovy ulice, ale budiž,   mu a autoritářství, které se navíc odvo-  jedním z původců fantasmagorické ide-
       ně  dozvěděl.  Jinak  řečeno,  nesledoval   je to myslitel 19. století, byť kontrover-  lává na náboženství.   ologie panslavismu, na níž je založena
       jsem, co řekl Fiala nebo Babiš. Sledoval   zní. Ale Lenin byl masový vrah a zloči-  Mám v té knize i kapitolu o Štýrsku, kde   česká moderní kultura od 19. století.
       jsem,  co  se  děje  v  Itálii,  a  pozoroval,   nec, a v Římě má svoji autobusovou za-  ukazuji ono „jiné Rakousko“, rurální, sto-  K této ideologické konstrukci patří i Mu-
       zdali  do  zdejších  médií  pronikne  něco     stávku – a tedy pravděpodobně i ulici!   jící v opozici k intelektuální a avantgard-  chova Slovanská epopej, pořád je to ta-
       z českých luhů a hájů. Neproniklo sem   Mentální dekolonizace, která v českých   ní a židovské Vídni. Proti ní stojí příslo-  dy přítomné, ovlivňuje to dokonce české
       nic. Jedině atentát na Roberta Fica, ale   zemích do značné míry proběhla, mám   večný „štýrský sedlák“, přičemž ideolo-  školství, znovu a znovu musí člověk jako
       to se týká Slovenska. V Itálii řadu věcí   na  mysli  určitou  ztrátu  iluzí  o  Rusku,      gizace  „štýrského  sedláka“  v  jistém   osamocený pěšák všechno vysvětlovat
       vidí jinak a musím hned dodat: bohužel.   v Itálii v levicových intelektuálních kru-  typu rakouské literatury vyústí později    a vystupovat proti mašinérii panslovan-
       Ukrajina je většině Italů úplně lhostejná,   zích vůbec nenastala. S tímto tématem   v  pletky  s  nácky.  Zdá  se,  že  střední   ského blábolu. Vždyť i v názvech praž-
       v  italských  médiích  to  není  zásadní   souvisí i druhá kniha, kterou jsem v Ří-  Evropou se valí vlna obnoveného auto-  ských ulic se to hemží slovanskými topo-
       téma.                          mě napsal.                     ritářství,  což  hodně  připomíná  situaci   grafickými pojmy a osobnostmi.
       Naopak  se  hodně  řeší  konflikt  Izrael–   A týká se Pasoliniho, jak jsi mi v Ří-  třicátých let 20. století s hesly „Národ,   Česká rusofilie bývala původně od Jana
       Palestina a k mému zděšení se italská   mě říkal?             církev, rodina, pořádek“.      Kollára až po Karla Kramáře pravicově
       veřejnost  projevuje  jako  jednostranně   Jasně, jde o výběr z textů básníka a reži-  Myslíš,  že  podobná  hesla,  často      konzervativní, ale po roce 1917 vzniká
       propalestinská. Celý Řím je počmáraný   séra  Piera  Paola  Pasoliniho  a  bude  se   s církevním podtextem, mohou re-  jako  reakce  na  Leninovu  bolševickou
       nápisy  „Svobodná  Palestina“  a  „Stop   jmenovat  Evangelium,  Tvaroh,  Svatý   zonovat i v „ateistickém“ Česku?  revoluci české levicové rusofilství, kdy
       genocidě“, izraelskou vlajku jsem viděl   Pavel. Jsou to moje překlady Pasoliniho   Římskokatolická církev v Česku předsta-  takový Julius Fučík sní o zemi, kde zítra
       jen v židovské čtvrti na židovské škole,   textů s komentářem, které se týkají jeho   vuje  silnou  mediální  lobby  a  biskup,   již  znamená  včera.  Ačkoliv  jsou  to
       zatímco ta palestinská visí všude. Tedy,   tří filmů, jejichž názvy jsem dal do titulu   natož kardinál v červené sukni a s vyso-  všechno  fantasmagorie,  tak  Rusko  je
       přinejmenším italská mládež a speciál-  knihy. U Svatého Pavla jde vlastně jen     kou čepicí, dobře vypadá na Instagra-  prostě velké a máme ho rádi.
       ně univerzitní studenti jsou jednoznač-  o scénář, poněvadž film už nebyl reali-  mu. Naopak o jiné církve se média té-  Naštěstí na rozdíl od Slováků disponu-
       ně propalestinští.             zován. Pasolini je vskutku velký intelek-  měř  nezajímají.  Nejde  ale  o  vlastní   jeme i tradicí vůči Rusku kritickou, po-
       Jak si to vysvětluješ? Vidíš nějaký   tuál se zajímavým vztahem ke křesťan-  obsah té či oné náboženské konfese, jde   čínaje  Karlem  Havlíčkem  Borovským.
       historický kořen takového postoje?  ství, Ital, který není „křesťan“, ale přesto   o tu autoritářskou ideologii. Běsové se   Nemáme  svého  Štúra,  který  na  konci
       Má to hluboké kořeny v prostředí proso-  je  fascinován  Ježí-
       větské italské levice, vždyť Palestina je   šovým  příběhem.
       sovětský  výmysl.  Žádní  Palestinci  ne-  V Římě jsou murály
       existovali, prostě šlo o Araby žijící v jed-  s Pasolinim, vznikají
       né  z  provincií  Osmanské  říše,  neměli   o  něm  pořád  diva-
       žádný svůj stát, ani půda jim tam ne-  delní  hry  a  filmové
       patřila.  Představa  o  Palestincích,  kteří   dokumenty.
       tam od věků šťastně žili, dokud nepřišli   Pasolini je fenomén,
       „zlí Židé“, to je ahistorický blábol.   jako  kdybychom
       Když  v  roce  1948  vznikal  Stát  Izrael,   v  českém  kontextu
       dělo  se  tak  za  velké  podpory  Sovět-  sloučili  Kunderu,
       ského svazu, neboť panovala naděje, že   Formana a Patočku,
       to  bude  další  satelit  Moskvy.  Jenže   prostě  gigantický
       následovalo  velké  zklamání,  když  se   spisovatel,  filmař
       Izrael spojil s USA. Tak si sovětská pro-  i myslitel. A i tento
       paganda vymyslela Palestince a vznikla   italský  intelektuální
       OOP čili Organizace pro osvobození Pa-  velikán  měl  až  do
       lestiny. My starší si ještě pamatujeme,   konce  svého  života
       jak  se  představitel  OOP  Jásir  Arafat   iluze o Rusku, v jeho
       jezdil objímat s Brežněvem a Husákem.   díle probleskuje pře-
       Součástí komunistické masírky bylo, že   svědčení,  že  Rusko
       Palestinci jsou dobří, Izraelci špatní.  je svaté, a to i po so-
       Pohádal jsem se kvůli tomu i s některý-  větské invazi do Ma-
       mi svými českými studenty, s nimiž si ji-  ďarska v roce 1956
       nak  v  lecčem  rozumíme,  nebo  aspoň   a  do  Českosloven-
       nějak  najdeme  společnou  řeč.  Když   ska v roce 1968, kdy
       jsme  měli  v  Římě  týdenní  výjezdový   se velká část zápa-
       seminář, seděli jsme tak jednoho večera   doevropských  ko-
       u vína a najednou zaznělo: Hele, Mar-  munistů od Moskvy
       tine, vysvětli nám jednu věc. Jak můžeš   odvrátila.
       podporovat  Izrael  a  nevnímat  utrpení   Ukrajinci  popisují
       Palestinců?  Dlouho  jsme  diskutovali,   Rusko jako koloniální impérium a upo-  už probudili a bylo by příliš laciné vidět   života  doporučuje  Slovákům  rusifikaci
       ostře  i  zdvořile,  ale  neshodli  jsme  se.      zorňují,  že  naše  západní  optika  je  ru-  za  středoevropskou  mizérií  jen  ruský   a konverzi k pravoslaví. Dokud Slováci
       A nejde s tím hnout.           socentrická. Jako bychom trpěli zvláštní   vliv a peníze. Kdyby tady tradice autori-  nebudou mít odvahu říct, že tato láska
       Samozřejmě že vnímám utrpení civilistů   slepotou a nevidíme země jako Ukrajina   tářství nerezonovala, tak by se Rusové   k Mordoru je temná strana jejich dějin,
       v  arabských  oblastech.  Ale  odmítám   či  Bělorus.  I  v  našem  českém  akade-  mohli  snažit  sebevíc,  ale  úspěšní  by   tak se z toho nikdy nevyhrabou.
       ideologii odvěké a nevinně trpící Pales-  mickém prostředí bude nejspíše nutná   nebyli.  Řada  lidí  ve  střední  Evropě  si   Cítíš jako literární historik a křes-
       tiny.  Napadla  mne  strašlivá  metafora:   dekolonizace…     nejspíše opravdu myslí, že Putin je gé-  ťan, že to není jen metafora, když
       Palestina je jako Jan Nepomucký! Takže,   Pokud bych měl například hovořit o vý-  nius a obránce tradičních hodnot.  se nyní hovoří o pozdní době a čase
       na počátku byly u Palestiny i u Nepomu-  chodoevropských studiích na Filozofické   Bizarní je, že na absurdní lásce k Rusku   přechodu? Co ti dává naději?
       ka  nějaké  faktografické  základy,  byť   fakultě  Univerzity  Karlovy,  tak  to  je   se  autoritářská  ultrapravice  shodne        Možná  bych v této souvislosti nejprve
       zcela  bezvýznamné.  Ale  potom  přišla   proruské  propagandistické  středisko,   s ultralevicí, byť spíše s tou generačně   zmínil třetí rukopis, který jsem dokončil
       nová ideologie vyfutrovaná obrovskými   které není jen zbytečné, ale je dokonce   starší.  On  to  má  podobně  i  součas-        v  Římě,  a  sice  překlad  knihy  ruského
       penězi, vlivem a lobbismem, se sovět-  škodlivé.  Neustále  vyzývám  investiga-  ný  papež,  který  se  v  tomto  punktu   básníka  Vjačeslava  Ivanova  Římský
       skou podporou vznikla OOP – podobně,   tivní novináře, ať se zajímají o to, kdo   chová jako běžný jihoamerický komouš.   deník. Ten na stará kolena napsal sérii
       jako  když  mašinérie  katolického  kléru      tam přednáší a co vyučuje…  U svých přátel z prostředí mladé levice   krásných  básní  o  Římě,  ale  ani  on  se
       a habsburské moci v Čechách protlačila   Když jsi byl v Římě, ve střední Evro-  to  naštěstí  nenacházím,  protože  ti  už   ve  svých  esejích  nevyvaroval  blábolu
       kanonizaci  té  bezvýznamné  historické   pě se mnohé změnilo. V Polsku na-  Rusko znají jenom jako klerikální a mili-  o úpadku Západu a naději v duchovních
       postavičky – a v obou případech vznikla   stoupila nová Tuskova vláda, Orbá-  taristické  impérium  s  odporným  reži-  hodnotách slovanství.
       představa, že jde o něco velkého, svaté-  novo  Maďarsko  se  už  úplně  zblá-  mem,  který  zavírá  zpěváky  a  básníky.   A co mi osobně dává naději? Po návratu
       ho a nedotknutelného.          znilo a Ficovo Slovensko mu v tom   Opravdu nemůžu být levičák, neboť ne-  z Říma do Prahy jsem začal pro naklada-
       Takže  znovu:  Kdo  mává  palestinskou   zdárně  sekunduje.  Co  se  to  děje?   věřím  na  svatého  Marxe,  svatý  Lid,   telství Biblion a jeho edici Dennodenně
       vlajkou  a  říká,  že  je  mu  líto  palestin-  Existuje  vůbec  něco  jako  střední   svaté Rusko a svatou Palestinu.  psát  komentář  ke  starozákonní  knize
       ských civilistů, ale nedodá, že odsuzuje   Evropa?            Je  česká  společnost  imunní  vůči   Kazatel. Ta mi teď dodává naději. Pro-
       Hamás,  tak  v  posledku  podporuje  Ha-  Občas  mám  pocit,  že  bych  měl  svou   ruskému vábení? A kde se podle te-  tože  to  je  ta  možná  nejtvrdší  biblická
       más,  islamistickou  ideologii,  íránský   knížku Obrazy z kulturních dějin Střed-    be bere ono podivné slovanské nad-  kniha, která drsně demaskuje všechny
       imperialismus a genocidu Židů.  ní  Evropy  odvolat.  Vyšla  v  roce  2018      šení  a  česká  juxtapozice  vůči  Zá-  naděje tohoto světa, aniž by dávala la-
       Jak v souvislosti s brutální válkou   a  vznikala  s  nadějí,  že  střední  Evropa   padu, jako bychom ani nebyli jeho   cinou  naději  a  rychlou  náboženskou
       Ruska proti Ukrajině vnímají Italové   představuje region, pro který je v mo-  součástí?     odpověď ve stylu „neboj, neboj, všech-
       Rusy?                          derních dějinách nejtypičtější fenomén   U Čechů je to dáno vývojem v časech   no dobře dopadne“. Je to kniha, která
       V liberální a levicové části italské spo-  rozumného  a  pomalého  habsburského   národního  obrození.  Připomněl  bych   vychází  vstříc naší  beznaději.  A  právě
       lečnosti  je  Rusko  stále  vnímáno  jako   osvícenství a plodný přenos kultury od   tady svou knihu, v níž vyšla kompletní   její četba je to, co mi teď v těchto časech
       země  velké  kultury.  Včetně  takových   západu k východu. Jenže v posledních   Kollárova Slávy dcera s mým paralelním   dodává naději.
       detailů,  že  v  Římě  se  jedna  zastávka   letech mám pocit, že jsem se mýlil, sice   komentářem ke každému sonetu a která   Ptal se Petr Hlaváček
       městské dopravy jmenuje „Lenin“, tak-  to byl jeden ze středoevropských prou-  v podstatě zapadla, ani Slováci na ni ne-  Autor je historik, filosof
       že jsem jednou s hrůzou zjistil, že jedu   dů, ale mnohem více se nyní projevuje   reagovali.  Čekal  jsem  polemiky,  místo   a editor Nové Orientace
   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51