Page 54 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2024

6 TÝNECKÉ LISTY PŘESAHY
RECENZE

Mýtus, banalita a meditace

Ve trojici velmi zajímavých a silných chalupu / Teď půjdeme spolu / a obejme- sobem dokonce pronásleduje, pro něj kromě konstatování, že to tak je. Ale že
básnických sbírek, které vydalo v roce me strom / Sám na to nestačím / a po- vytváří pokoj a klid. Ostatně Ladislav jsou to jen teze k rozvoji a za nimi že
2023 nakladatelství Trigon (Božena třebuju vaše ruce / Ten strom je starší Puršl to kdysi pojmenoval sám v jed- není vlastně nic. Nebo možná že to je jen
Správcová: Povyk, Kamil Bouška: Doku- než já / a bude tu déle než vy / A teď ho nom rozhovoru: „Zřejmě nejpřiléhavější dogma slov a slovíček. Zároveň je ale
menty, Ladislav Puršl: Různá není), je všichni políbíme až řeknu teď / A všichni obraz pro jejich vznikání je stopování.“ Puršlova sbírka natolik rozvrstvená
právě poslední jmenovaná asi nejméně v kruhu jsme té noci / políbili starý strom A právě ty mají svůj základ ve třetí po- a pestrá, že právě tyhle polohy, které
nápadná. O Bouškovi předpokládám, že / přesně ve chvíli kdy děda řekl teď / loze sbírky, kterou bych si pro sebe spíše ke konci sbírky nabývají na síle, lze
ještě uslyšíme minimálně během Ma- Některé děti pak u ohně / špačkovaly co nazval meditační. A tady se trochu ztrá- spíše (dodejme, že s úsměvem, jak ji-
gnesie Litery – a o Boženě Správcové se si myslí / Je mi to jedno co si myslíš / řekl cím a rozcházím s celkem. Všechny ty nak) projít jako celkovou zprávu o auto-
můžeme už teď do krve hádat, zda je děda tiše do tmy / Důležitý je že to ne- návratné symboly zářícího světla, osvo- rově vnitřním nacházení klidu a hlavně
nejzajímavější současnou básnířkou, zapomeneš“ Z toho roste mýtus, vzpo- bozujícího smíchu a nejrůznějšího typu dalšího mýtu, když ten rodinný byl už
anebo zda je autorkou nesrozumitelnou mínka, důstojný a skvělý světelný slou- hadů, kteří se vinou verši, jdou mimo vcelku úspěšně popsán a pojmenován.
(oba názory jsou časté a oba mají své pek básně, přesně vypointovaný a s vý- mne a odmítají mě vzít s sebou. Možná
vyznavače). Ovšem Puršl… Puršl je tečnou gradací. je to skrz mou skepsi k samotnému vy- Michal Jareš
dlouhodobě rozkročený mezi budhis- Právě v tom všem roste i sám autor, slovení meditace kromě jejího prožití,
mem a lyrikou, což už samo o sobě nějak který se nás nebojí vodit někam, kde byl možná i skrz to, že i v této uvolněné
svádí k meditaci a usebrání. A také jen možná jen on. Ovšem vypráví o tom poloze poezie chci nacházet nohy na
k zjednodušujícím charakteristikám, ale jako bychom to všechno viděli s ním. zemi a ne létání v oblacích, protože se
to je velká chyba. Nevidíme totiž tu Stáváme se díky jeho básním součástí uletět dá velmi snadno, jak jsme si to
velkou pevninu humoru, která se v jeho toho vyhledání a vyvzpomínání se na ukazovali už v banalitě. Ono to může
poezii vyskytuje a která v mnoha věcech něco leckdy hrozně banálního, ale mož- působit v jednom dvou případech dobře,
tvoří kostru jeho veršů. ná právě v té banalitě podstatného. To a hlavně když se s podobným psaním
Svou předchozí sbírku vydal v roce 2010 je ta druhá poloha: banalita jako pro- setká čtenář třeba poprvé, ale po všech
(Záznam) a za těch třináct let prošel gram k pochopení všeho. Někdy je to těch zkušenostech, které máme s nej-
mnoha událostmi (rodinnými zejména). skoro až návodné, jako třeba zde: různějšími typy meditací, ód a oslav, to
V jeho novince s názvem lehounce pro- „Přeješ si / aby to nikdy neskončilo / jít někdy je na hraně: „Vím že kolem tebe
vokujícím – Různá není přece jen svádí alejí se svou malou dcerou / a držet jí za září jemná / dosud nepojmenovaná
k otázkám po smyslu – jsou minimálně ruku // Propojení / protnutí / v horkém a neurčená barva / samotného počátku
tři polohy, které se vzájemně potkávají letním vzduchu // Okamžik / kdy se všeho // Zatím se ale vysmeká z doteků /
a propojují. Ta nejzjevnější je hledání kořeny / potkávají s korunou“. Tady se a tančí kolem středu / kam se s každým
a pojmenovávání nějakého vlastního mísí osobní mýtus rodinný s něčím tro- krokem spirálovitě propadají / všechny
rodového mýtu, propojeného se vzpo- chu na hraně sentimentu. Puršl k němu mé dávné podoby // i když se snaží
mínkami tu srozumitelnými všem, tu má pokaždé blízko a dost často v něm udržet a prosí nabízejí uplácejí / všemi
trochu jasnými jen jejich tvůrci a zapiso- jako v autorovi balancuje opravdu velké možnými i nemožnými jazyky“
vateli. Proto se tu v náznacích objevují milující srdce s něčím, co by se jen při- Najednou mi tahle poloha přijde jako
smrti rodičů a prarodičů, stejně jako dáním tónu mohlo změnit v parodii. z úplně jiné autorovy sbírky básní, jako Puršl, Ladislav: Různá není.
narození a vyrůstání dětí. Pokud se mu V tom je ale dlouhodobě nebezpečí z jiného manuálu pro jeho porozumění Praha, Trigon 2023,
to povede (což se děje ve sbírce častěji, banality jako takové. To, že s ní autor při- světa. Zatímco tomu mýtickému a ba- 80 stran
než opak), vznikají skvělé básně: „V noci chází a společně se vzpomínkami ji nálnímu jsem ještě schopen jít naproti,
vzbudil všechny děti / a nahnal je před opracovává nebo možná nějakým způ- v tom posledním nějak nevím, co s tím:

ČTENÁŘSKÁ ZÁLOŽKA

Jak zaříkávat zvířata

O lásce k Šumavě, jejím hvozdům, Karlu instinktivně pochopí, jak se konkrétní příliš dobře, její řeč těla vám vysvětlím. k ní přiblížíte příliš blízko, rychle se
Klostermannovi a Adalbertu Stifterovi zmije zrovna cítí. Ale protože zřejmě Zpočátku bude jen ležet a nebude mít odplazí, protože chce mít především
jsem na stránkách Přesahů psal již ví- existují lidé, kteří chtějí zmiji poznat nejmenší chuť hrát si s vámi. Pokud se svůj klid. Pokud to však nemůže udělat
cekrát. Při jakékoliv zprávě o Šumavě nebo z nějakého důvodu se cítí nejistě,
zbystřím. Zvláště pokud se informace začne kmitat jazykem, aby zjistila, kdo
týká textů zabíhajících do její historie přesně ji obtěžuje. Čím větší bude její
i současnosti, pokud vypráví o její nervozita, tím rychleji bude jazykem
úžasné flóře a fauně, o lidech, kteří tady kmitat. Pokud se k ní nepřítel přiblíží
žili a žijí. Jednou z žijících legend je ještě víc, přejde k varovnému signálu:
Wolfgang Schreil, rodák z Bodenmais nejprve zvedne hlavu a pak se napří
ležícího na česko-německém pomezí. dopředu se zakloněným krkem. Někteří
Od dětství se toulal šumavskými hvoz- hadi syčí, ale zmije to vždycky nedělá.
dy, naslouchal jejich zvukům, detailně Pokud nepomůže kmitání jazyka ani vý-
poznával zvířecí život. Mezi posluchači, hružná řeč těla, nakonec se z této pozice
diváky a čtenáři svých pořadů a knih si vrhne dopředu a kousne – do té doby ale
vysloužil přezdívku Zaříkávač zvířat. dělala všechno, co bylo v její moci, aby
Předloni obdržel ocenění Rotary Respect nepozorného člověka varovala.
Award pro osobnosti, které „dělají svět Pokud tedy chcete být v bezpečí, dodr-
lepším“. Podrobnější informace o něm žujte jednoduché pravidlo: vyhýbejte se
si můžete vyhledat na stránkách www. všemu, co vypadá jako had. Pokud však
wolfgangschreil.de. víte, jak se chovat v přítomnosti zmije,
Nakladatelství Kazda nedávno vydalo a řídíte se tím, můžete s ní zažít ty nej-
jeho knihu nazvanou jak jinak Zaříkávač úžasnější věci. Už jsem navštívil oblasti,
lidí s podtitulem O síle šumavské přírody kde se samci a samice zmije na jaře
a tajemství lesa. Začetl jsem se do ní shromažďují, aby se pářili – a lhal jsem si
a nepřestával se divit, jak dovede se mezi ně na zem, díval jsem se jim skoro
světem divokých zvířat komunikovat. z očí do očí a klidně jsem je fotil ze
Třeba když se snažil přijít na kloub si- vzdálenosti 30 centimetrů. Všichni hadi
tuaci, co se stane, když si na své vlastní byli tak laskaví, že se kolem mě plazili
břicho položí zmiji a bude fixlovat, že jde vlevo i vpravo, ale žádný si mě ne-
o vyhřátý kámen. Víte, co se stalo? všímal.
V klidu si na něm pohověla a asi po dva- A to je vše, co můžete očekávat, protože
ceti minutách se odplazila pryč. Prosím, zmije nenavazuje přátelství na celý ži-
vy to nedělejte! Umějí to jen ti, kteří vot ani se svým vlastním druhem. Také
dokáží být dokonalou součástí přírody! bychom měli dbát na to, abychom
zvířata nerušili.“
„…Zmije má viditelnou a čitelnou řeč
těla. Vlastně ji vůbec nepotřebujete Schreil, Wolfgang: Zaříkávač zvířat. O síle šumavské přírody a tajemství lesa. Vybral a komentoval Petr Hanuška
znát, protože každý rozumný člověk Brno, Kazda 2023, 192 stran