Page 55 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2024
P. 55

PŘESAHY                                                                                                 TÝNECKÉ LISTY    7
                                                       MIXZÓNA

                                                      Seifert a Aids

       Ačkoliv je titulek prachsprostý clickbait,   alisty. Čas pokročil a my znovu sčítáme   (i) prismatem Seifertových sbírek. I  dal-  ší nebo Vysočany, v jedné básni se ale
       podvodný přece úplně jen není. V ná-  ztráty. Jakou chuť má nostalgie v zemi   ší indicie autor servíruje poněkud nejed-  objeví i Seifertovy Kralupy) a vrací se do
       sledujícím textu se totiž chci dotknout   ubytoven a skladů? A jakými slovy mů-  noznačně: motto ke sbírce (Kdopak je   doby svého dětství – v zásadě tedy napl-
       vztahu  mezi  poslední  sbírkou  básníka   žeme mluvit o štěstí?“  vlastně šťastný na světě) je sice vytiš-  ňuje  programové  prohlášení  z  obálky,
       Elsy Aids Lazarská v zi-               V dnešní době netrvá dlou-  těno kurzívou, která signalizuje citáto-  o  kterém byla řeč výše.
       mě  a  jiné  básně  (Fra,              ho  dohledat,  že  oním  čes-  vost, ale bez udání zdroje – víme-li však,   Seifertovskou vazbu sice někteří recen-
       2023)  a  poezií  Jaroslava            kým básníkem-socialistou je   že hledáme v Seifertovi a že Halleyova   zenti tematizovali, nemyslím si ovšem,
       Seiferta. I  když uznávám,             Jaroslav Seifert a že text vy-  kometa tvoří „triptych“ se sbírkami Kon-  že se Aids k Seifertovi hlásí „překvapivě
       že v zásadě je výsostným               značený  kurzívou  je  citát      cert na ostrově a Odlévání zvonů, snad-  i s trochou ironie“ (Libor Staněk II. v Res-
       právem  každého  čtenáře               z průvodního slova Ladisla-  no dohledáme, že se jedná o citát z  „Pís-  pektu)  nebo  „uštěpačně“  (Lubomír  Ti-
       vztáhnout  to,  co  čte,  ke           va Fikara ke druhému vydá-  ně navečer“ z  Koncertu na ostrově.  chý na webu iLiteratury). Jiní tuto vazbu
       kontextu,  který  uzná  sám            ní  Seifertovy  sbírky  Halle-  A dalo by se pokračovat dál a jistě by   buď ignorovali, nebo dokonce vytvořili
       za  vhodný,  a  to  i  tehdy,          yova  kometa  (1969,  srov.   nám při tom mnohé uniklo (např. nám      vazbu  jinou,  jako  třeba  k  Bondymu
       když text sám signalizuje,             Dílo J.  Seiferta  10, s.  283).   v takto vymezeném čtení přijde nená-  a trapné poezii (Roman Polách v Hostu).
       k čemu by chtěl být vzta-              V  Lazarské samotné je pak   hodné, že ve všech básních prvního od-  Možná  by  bylo  vhodnější  více  naslou-
       žen, přesto se domnívám,               oddíl, který je nazván „Jako   dílu sbírky Elsy Aids je motiv sněhu, což   chat autorovu volání a brát vážně klíče,
       že taková operace musí být             Seifert“, jednou z básní to-  nás láká k paralele k Seifertově vzpo-  které nabízí. Pro mě by bez vazby k  Sei-
       provedena  reflektovaně                 hoto  oddílu  je  báseň  „Sei-  mínkové  knize  Co  všechno  zavál  sníh   fertovi  Aidsova  sbírka  nemohla  získat
       a  že oslyšet zjevné signály           fert“ a  v  ní  verše „To  jsme   atd.).  Nemusíme  ale  pořádat  závody       hrůznou nejistotu, koho se její eroticky
       musí mít nějaký důvod.                 pak měli zmrzlinu z přezrá-  v tom, kdo najde víc narážek, i tak je   milostné  básně  týkají:  jestli  milenky,
       Na  obálce  Aidsovy  Lazar-            lých  banánů,  /  vzpomíná   jasné, že Seifert je pro básníka v této   nebo maminky…
       ské čteme: „Je to knížka ohlédnutí, uhra-  Seifert v Mamince.“ Ačkoli Seifert v Ma-  sbírce referenčním bodem nejvyšší vý-  Robert Kolár,
       nutí a vzpomínky, nostalgická a  naspo-  mince na zmrzlinu z přezrálých banánů   znamnosti.  Mluvčí  se  v  Lazarské  styli-  i-kanon
       du hořká, píše se na přebalu básnické   zrovna nevzpomíná, přesto tyto signály   zuje do proletáře (socialisty), který pro-
       sbírky  jednoho  českého  básníka,  soci-  stačí k  tomu, abychom Lazarskou četli   chází periferií (místo Žižkova třeba Libu-

                                                    HISTORIE

                        Lednová výročí středomoravského regionu

       Před 185 lety – dne 2. ledna 1839 zemřel v Praze JUDr. Josef Kraso-  Host, stati o literatuře psal do Varu. Kromě básní psal do časopisů také pohádky pro
       slav CHMELENSKÝ, český básník, spisovatel, kritik a libretista.  děti, které vyšly posmrtně. V pozůstalosti jeho tvorby se nalezly jeho básnické a pro-
       Narodil se 7. 8. 1800  v Bavorově. Syn učitele a hudebního  skladatele Františka   zaické práce, které psal od patnácti let. Báseň Svatý Kopeček vyšla v časopise Čer-
       Chmelenského (1775–1803). Vzhledem k tomu, že mu rodiče záhy zemřeli, vychová-  ven v roce 1921. V témže roce byl portrétován také malířem Oldřichem Lasákem.
       vala jej babička. Po skončení obecné školy odešel na rok do Českého Krumlova, aby   Dne 30. 6. 1935 byla na průčelí domu na Svatém Kopečku instalována nástěnná
       se naučil německy, a v r. 1812 začal studovat na piaristickém gymnáziu v Českých   pamětní deska s básníkovou bustou, kterou vytvořil akademický sochař Karel Len-
       Budějovicích, kde maturoval v r. 1818. Tam se seznámil s Františkem Ladislavem   hart (1904-78). Slavnostní proslov tehdy pronesl dr. Bedřich Slavík (1911–79). Pod
       Čelakovským. Brzy se začal věnovat literatuře a překladům děl významných autorů –   názvem Jiří Wolker a Svatý Kopeček vyšel proslov v bibliofilské úpravě.
       Schiller, Goethe, Mickiewicz a Kochanowski. Poté studoval filozofii a posléze pře-
       stoupil na práva na UK Praha, doktorát získal v r. 1828. V l. 1837-38 se podílel na   Před 30 lety – dne 5. ledna 1994
       přípravě majetkového soupisu arcibiskupství v Olomouci. Jeho literární činnost je   zemřela v Praze Eliška JUNKOVÁ –
                                                                     KHÁSOVÁ, věhlasná automobilo-
       pestrá.  Psal  poezii,  operní  libreta.  Cestování  po  Moravě  a  Slezsku  se  projevilo
       v námětech básní, ve sbírkách Kvítí polní z  Moravy a Slezska a Plané růže z  Moravy     vá závodnice.
       a  Slezska.  Psal  divadelní  referáty  a  publikoval  básně  v  časopisech  Muzejník   Rodným  jménem  Alžběta  Pospíšilová  se
       (1824–34), Časopis muzea českého (1828–34), Česká včela (1834–36) a  Květy.  narodila se v rodině zámečnického mistra
                                                                     jako  nejmladší  dítě.  Měla  ještě  sestru
       Před 100 lety – dne 3. ledna 1924 se narodil v  Olomouci Miloslav   a bratra. Navštěvovala dívčí obchodní ško-
       HŮRKA, zvukař, hudební skladatel, historik, hudební a zvukový re-  lu hraběte Pöetinga, hrála na klavír, cvičila
       žisér, odborný publicista a pedagog.                          v Sokole. Učila se německy, francouzsky
       Po středoškolském studiu nastoupil v r. 1943 do zaměstnání německé výrobní firmy   a anglicky. Pracovala jako korespondentka
       Pragfilm na Barrandově v  Praze, kde setrval do konce války. V l. 1947-91  působil i    Pražské úvěrní banky v Olomouci, jejímž
       nadále na Barrandově jako mistr zvuku. Jeho schopnosti často využívaly zahraniční   vedoucím  byl  Čeněk  Junek.  Když  byla
       štáby, které u nás natáčely. Je podepsán pod zvukovou složkou u 300 titulů filmů,   v r. 1917 zřízena pobočka v Brně, odešla
       seriálů, dokumentů i TV filmů. Hojně publikoval své zkušenosti do časopisů Film         s Junkem do Brna. Po vzniku Českosloven-
       a  doba,  Hudební  rozhledy,  Gramorevue.  Je  autorem  několika  knih:  Magnetofon   ska odešla se svým bratrem do zahraničí,
       (1958), Estetika zvuku ve filmu (1963), Když se řekne zvukový film (1991), Synchron   krátce pracovala ve Francii a ve Švýcarsku
       (2007–08), O zvuku v českém filmu (2012). Své poznatky a praktické zkušenosti   a pak se na pár měsíců vrátila do Olomou-
       přednášel na FAMU Praha, FAMO Písek a Filmové škole ve  Zlíně. Zemřel 26. 12. 2010   ce. Pak teprve odešla do Prahy. Její nastá-
       v Praze.                                                      vající manžel Č. Junek jí přivedl k automo-
                                                                     bilovému  sportu.  Jako  první  žena  u  nás
       Před 100 lety – dne 3. ledna 1924                             získala v r. 1921  řidičský průkaz. Provdala
       zemřel v Prostějově Jiří WOLKER,                              se 24. 6. 1922. Manželé si koupili první bugatku. Zprvu jezdila s manželem jako
       básník, prozaik a dramatik.                                   spolujezdec, ale v l. 1924–28 proslula jako automobilová závodnice. Po smrti svého
                                                                     manžela 15. 7. 1928  při Velké ceně Německa závodit přestala. Později se provdala za
       Rodák z Prostějova se narodil 29. 3. 1900,                    automobilového závodníka Ladislava Kháse. Stala se nejúspěšnější ženou automo-
       maturoval na gymnáziu v r. 1919 a poté                        bilového sportu. Během čtyř let absolvovala 25  závodů. Od 30. l. až do odchodu do
       odešel studovat do Prahy na právnickou                        důchodu pracovala u  Bati ve výrobě pneumatik. V době 2. sv. války byla zapojena do
       fakultu. Už od mládí trpěl krční chorobou,                    ilegálního odboje. Motorismu zůstala věrna i po válce. Podílela se na organizaci
       kterou nevyléčil ani dvojí pobyt u moře, ani                  plochých drah, pomáhala s organizací první šestidenní v Československu, působila
       letní skautský tábor v lesích u hradu Lip-                    v pořadatelském sboru Masarykova okruhu. Do 90. l. přijížděla také do Šternberka
       nice na Vysočině v l. 1916-17. Od dětství                     jako divák automobilových závodů ECCE HOMO, kterých se sama v r. 1926 zúčast-
       trávil každoročně prázdniny u svých praro-
       dičů Anežky a Jiřího Skládalových, a to do                    nila. V r. 1972 vyšla její vzpomínková kniha Má vzpomínka je Bugatti a v r. 1990
                                                                     převyprávěl její příběhy Miloš Kovářík v knize Královna volantu. Olomouc ji poctila
       r. 1922 v domě Na krásné vyhlídce, v ulici                    in memoriam Cenou města Olomouce 2005 v oblasti sportu.
       St. Krejčího čp. 38, který od r. 1895 vlastni-
       la babička J. Wolkera. V r. 1923 mu lékaři
       zjistili akutní tuberkulózu a doporučili mu                   Před 185 lety – dne 6. ledna 1839 se narodil v Olšanech u Prostě-
       ozdravný pobyt na horách. V tomtéž roce                       jova Štěpán CHYTIL, hudebník, pedagog a přírodovědec.
       se léčil v sanatoriu Tatranská Polanka ve                     V Uničově studoval nižší reálku, v Olomouci pak učitelskou přípravku. V r. 1855  ab-
       Vysokých Tatrách, ale zhoubnou nemoc se nepodařilo zastavit. Dne 30. 12. 1923 byl   solvoval zkoušku z metodiky vyučování hluchoněmých a pro hlavní školy. V l. 1855-
       mladý básník odvezen do prostějovského domova, kde zemřel. Nadání – literární,   63  působil v Těšeticích, poté do r. 1896 v Lošticích, kdy odešel do penze. Členem
       hudební i výtvarné – se u něj projevovalo už na prostějovské škole. První básně začal   přírodovědných spolků se stal v r. 1860  ve Vídni a v r. 1875  v  Brně. Od r. 1880 řídil
       publikovat v r. 1918 ve Sborníku českého studentstva na Moravě a ve Slezsku, jehož   meteorologickou stanici v Lošticích. V r. 1886 jmenován dopisujícím členem VSMO.
       byl spoluzakladatelem a též redaktorem. Publikoval v časopisech Červen, Kmen,   V r. 1896 byl jmenován čestným členem města Loštic. Miloval a provozoval hudbu,
   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60