Page 58 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2024

10 TÝNECKÉ LISTY PŘESAHY
LIDOVÉ OKÉNKO

Sklářství

V prosinci roku 2023 přibyla na prestiž- všechny sklářské tech- tisíc předmětů, jejichž výběr
ní seznam UNESCO další česká položka – niky. V ostatních zemích je dnes vystaven v Muzeu
tradiční ruční výroba skla. České sklo mají vždycky jen nějaký skla v bývalém Panském do-
tak potvrdilo svou pověst a světovou segment. mě v areálu Harrachovské
úroveň! Zvláštní postavení čes- sklárny.
Lídrem iniciativy zapsat unikátní sklář- kého skla v Evropě již od Kam za tradicí českého skla?
ský um na prestižní seznam se stala středověku vytvářel Sklářské tradice připomíná
Francie. Česko má však na nominaci vel- rozsah výroby i široká celá řada míst, namátkou
ký podíl. Jablonecké muzeum coby od- škála výrobků od prů- Sklářské muzeum v Novém
borná instituce spolupracovalo na pří- zračně čistého stolního Boru, Muzeum skla a bižu-
pravě podkladů pro žádost. Kromě Čes- skla, často broušeného, terie v Jablonci nad Nisou
ké republiky a zmíněné Francie přihláš- rytého a malovaného, nebo Pavilon skla v Klato-
ku společně s nimi podaly ještě Němec- přes bižuterii až po obří vech. Koho víc než vyleště-
ko, Maďarsko, Finsko a Španělsko. křišťálové lustry či au- né a třpytivé muzejní vitríny
Zprvu se uvažovalo, že by na seznam torský design součas- láká syrová krása sklář-
UNESCO mělo jít jen hutní zpracování ných uměleckých ob- ských hutí, ten se může vy-
skla. Tlačila na to především německá jektů. pravit třeba do sklárny Ajeto
strana. Ta česká ovšem ostatní přesvěd- Počátky české sklářské Crystal BOHEMIA v Lindavě, do huti Glasstar
čila, aby se ruční výroba skla nomino- tradice je možné dato- v Nenačovicích anebo do
vala se všemi jejími odstíny. Takže teď vat někdy na přelom 12. Výroba skla sklárny Novosad v Harra-
jsou na seznamu například práce u ka- a 13. století, kdy v lesních hutích cifická. Název „lesní“ toto zelené sklo chově. Přehlídka by ale nebyla kom-
hanu, výroba foukaných figurek, vánoč- vznikalo nápojové sklo z takzvaného dostalo podle hutí, které vznikaly v le- pletní, kdybyste zapomněli na broušené
ních ozdob, vinutých perlí, ale i studené lesního skla. Repliky tohoto typu jsou sích, kde byl dostatek surovin pro tavbu sklo, které vyrábí sklárna Moser v Kar-
techniky jako rytí, broušení, malování, dodnes velmi populární – nejen díky skla a především dřeva na topení ve lových Varech. Slavnou ryteckou dílnu
zlacení, mačkání bižuterních kamenů svému typickému „středověkému” sklářských pecí. Charakteristický naze- založil roku 1857 Ludwig Moser a do
a tak dále. Česká republika je výjimečná vzezření, ale také lehce zelenkavé lenalý odstín je dán obsahem kysličníku světa odtud dodnes putují luxusní ná-
v tom, že v ní jsou pořád zastoupeny barvě, která je pro toto období spe- železa obsaženého ve sklářském písku. pojové a dekorativní soupravy. Celo-
Lesní sklárny produkovaly většinou prá- ročně a denně si můžete prohlédnout
vě nazelenalé sklo s bublinkami a nečis- nejenom muzeum a sklářskou huť Mo-
totou ve sklovině, jež byla způsobena ser, ale také firemní prodejnu, kavárnu
minimálním čištěním surovin a nedoko- a návštěvnické centrum.
nalou tavbou skloviny. Lesní sklo se vy-
rábělo až do počátku 18. století. Vendula Vránová
Historie českého sklářství se dá také vel-
mi dobře dokumentovat na sklárně
v Harrachově. Jde o nejstarší dosud fun-
gující sklárnu na světě. První písemná Původ názvů
zmínka o ní pochází z roku 1712, na mís-
tě zvaném Rýžoviště. Zcela výjimečná dnů v týdnu
je pak tzv. Harrachovská sbírka. Jde
vlastně o bývalou vzorkovnu, v níž byly
uchovávány nejcennější kusy harra- V minulém roce jsme si na tomto místě
chovského skla. Když za druhé světové představili původ názvů jednotlivých
války byli Harrachové nuceni sklárnu měsíců. Ráda bych na toto téma v le-
prodat německému majitel, zazdili tuto tošním roce navázala a pokusila se
sbírku do tajné místnosti. Sbírka byla stručně popsat, odkud se v češtině vzaly
haidl-syn.cz názvy pro jednotlivé dny, týden, rok či
objevena až po desítkách let, při re-
Lesní sklo konstrukci provozu. Našlo se tu přes pět roční období.
Začneme názvy jednotlivých dnů
v týdnu.
KOMIKS Sedmidenní týden převzali křesťané od
Židů. Pro Židy platilo, že šest dní je ur-
Zlá ovce čeno k práci a sedmý den náleží Bohu.
Křesťanským svátečním dnem byl den
Vzkříšení Páně a byl prvním dnem týd-
ne. Úředně byla neděle jako sváteční
den zavedena ediktem římského císaře
Konstantina Velikého v roce 321.
Slovanské pojmenování jednotlivých
dnů v týdnu je zcela originální. Na jejich
vzniku se podíleli misionáři i sami Slo-
vané. Všechny slovanské jazyky mají
shodné názvy dnů. Výjimkou je ruské
označení neděle Voskresen'ye (tzn. den
vzkříšení). Slovanské názvy dnů jsou
motivovány jejich pořadím v týdnu. Dů-
ležité také je, že dříve začínal, a v ně-
kterých částech světa stále začíná, tý-
den nedělí, nikoliv pondělím.
Neděle – den odpočinku, kdy se nepra-
cuje. Název je odvozen od „ne dělati“.
Pondělí – ve slovanských jazycích značí
den po neděli.
Úterý – druhý den týdne. Pochází ze
staroslovanského výrazu vtorij – druhý.
Středa – pochází od významu střed
týdne.
Čtvrtek – odvozen od číslovky čtyři, te-
dy čtvrtý den po neděli.
Pátek – pátý den po neděli.
Sobota – den sabatu, což je latinská
verze hebrejského slova „šabat“, které
znamená odpočinek a židé tak označují
sedmý den v týdnu. Tento výraz přišel
s křesťanstvím z východu.
Michal Jareš Vendula Vránová