Page 56 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2024
P. 56

8    TÝNECKÉ LISTY                                                                                                PŘESAHY
       hrál na housle a klavír, též skládal drobné skladby. Měl bohaté přírodovědné sbírky.       Před 70 lety – dne 18. ledna 1954
       Za zásluhy jmenován ředitelem  školy. Zemřel 6. 3. 1902 v Lošticích.                       zemřel  v  Brně  univ.  prof.  PhDr.
                                                                                                  Josef  PODPĚRA,  vynikající  bota-
       Před 170 lety – dne 7. ledna 1854 se narodil v Rokytnici Adam                              nik, pedagog, akademik ČSAV.
       CHLUMECKÝ, kněz a spisovatel.                                                              Rodák z Jílové u Prahy se narodil 7. 1. 1878.
       Vlastním jménem František Kužela. Studoval na olomouckém Slovanském gymná-                 Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi
       ziu, kde maturoval v r. 1875. Poté vstoupil do katolického bohosloveckého semináře.        absolvoval v r. 1902 UK v Praze, obor pří-
       Po vysvěcení na kněze v  r. 1880  působil jako kaplan v  Boršicích u  Velehradu, ve        rodopis, matematika a fyzika. O rok později
       Velké Bystřici a v Litenčicích, v l. 1886-91  byl administrá torem v  Liptáni u  Potštátu   složil rigorózní zkoušku z biologie, paleon-
       a v l. 1891-1907 farářem v Dlouhomilově, poté do r. 1929  ve Skrbeni. Odpočinek            tologie  a  geologie.  V  l.  1904-08  učil  pří-
       trávil na Nové Ulici v Olomouci. Byl organizátorem a předsedou Literární jednoty bo-       rodopis  na  Slovanském  gymnáziu  v  Olo-
       hoslovců olomouckých a na ustavující valné hromadě Družiny literární a umělecké            mouci.  Poté  přešel  do  Brna,  kde  učil  na
       (DLU) v  Olomouci dne 28.  května 1914  byl zvolen prvním předsedou. Tuto funkci           české reálce. Za války byl na ruské frontě
       vykonával až do r. 1919.   Čestným členem byl od r. 1925.   Literárně přispíval do         v r. 1915 zajat a jako čs. legionář se vrátil
       časopisů Nový život, Meditace, Vlast, Našinec, Náš domov, Niva aj. Debutoval v  r.         do  vlasti  až  v  r.  1920.  Záhy  se  stal
       1881výpravnou básní Apokalypsa otroků.   Později se pokusil o   českou biblickou           univerzitním profesorem Masarykovy uni-
       mystiku,  ale  zároveň  veršoval  cykly  pohádek  v    prostonárodním  stylu,  psal        verzity  v  Brně.  Vybudoval  zde  Botanic-
       realistické arabesky, dramatické náboženské obrázky a historické povídky. Zemřel           ký  ústav  a  založil  Botanickou  zahradu.
       23. 6. 1938 v  Olomouci.                                                                   V r. 1937 působil na brněnské univerzitě
                                                                                                  jako rektor. Po r. 1945 byl zakládajícím čle-
                                    Před 25 lety – dne 7. ledna 1999                              nem  Československé  akademie  věd.  Za
                                    zemřela  v  Olomouci  Anděla  JA-  působení v Olomouci vydal už v r. 1906 prvou fytogeografickou studii na našem
                                    NOUŠKOVÁ,  učitelka,  básnířka      území Vývoj a zeměpisné rozšíření květeny v  zemích českých. V r. 1911 vyšla v Brně
                                    a překladatelka.                 kniha Květena Hané. Její obsah je rozčleněn do 11 oddílů a 30 kapitol, v nichž autor
                                                                     podává dějinný floristický výzkum na Olomoucku a Hané, seznam dosud vydané
                                    Pocházela z Lašťan, kde se narodila v  ro-
                                    dině úředníka ministerstva dopravy 9. 7.   literatury k této problematice, přehledy zeměpisné, klimatologické, geologické, dále
                                    1921.  Po  maturitě  na  Dívčím  reformním   lesní, stepní, travinné, skalní, vodní a pobřežní porosty, adventní a tajnosnubné
                                                                     rostliny. V závěru knihy je umístěna mapa floristického výzkumu na Hané a foto-
                                    gymnáziu v  Olomouci v  r. 1940 pracovala   grafická příloha některých lokalit. Mj. jsou zde uváděna i místa jako Grygovský les,
                                    jako kancelářská síla a po válce studovala
                                    v  Brně  na  Masarykově  univerzitě  obor   Chlum nad Velkým Týncem, lesní porost u Svatého Kopečka, Království u Grygova,
                                                                     krajinná lokalita u Velké Bystřice aj. Autor v předmluvě knihy uvádí: „Práci svou konal
                                    defektologie  a  graduovala  na  Univerzitě   jsem tak rád, jak oblíbil jsem si po dobu svého pobytu v  Olomouci jak kraj, tak i lidi;
                                    Palackého  v  Olomouci  v  oboru  speciální
                                    pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohu-  budiž tato práce malou vzpomínkou na můj pobyt na Hané.“ Průběžně publikoval
                                                                     svoje výzkumy a výsledky bryologického výzkumu Moravy ve Věstníku Klubu pří-
                                    ňovicích, poté ve Šternberku a v Olomou-  rodovědného v Prostějově. Seznam jeho prací je uveden ve Sborníku Klubu příro-
                                    ci,  později  na  škole  pro  žáky  vyžadující
                                    zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila   dovědeckého v Brně, ročník XI. a v Časopise Vlastivědné společnosti muzejní v  Olo-
                                                                     mouci, ročník LI a LVIII.
                                    do r. 1978.  Pak se cele věnovala literatuře.
       Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila se s Jaroslavem Seifertem
       a O. F. Bablerem. Úzce spolupracovala s romanistou Jiřím Látalem (1923-99) a pře-  Před 165 lety – dne 19. ledna 1859 se narodil v Bystřici pod Hostýnem
                                                                     Rajmund OREL, učitel, včelař a odborný publicista.
       kladatelem Vojtěchem Gajou (1912-92), s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě   V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky vychodil v Kroměříži,
       textů z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyšštiny. Kromě vlastní
       tvorby  se  věnovala  překladům.  Svou  poezii  vydávala  pod  pseudonymem  Jana   kde pobýval u  tety. Pak studoval na učitelském ústavu v  Olomouci, kde v  r. 1878
       Dufková. Debutovala básnickou sbírkou Kvítí v r. 1955. Básnickou tvorbu publikovala   maturoval a poté nastoupil jako podučitel do školy v  Těšeticích. Zde založil čtenářský
                                                                     spolek, ve kterém aktivně přednášel o  historii, přírodě a literatuře. V r. 1881  přešel
       v pěti sbírkách: Nad paletou (1958, verše pro děti), Šeptem (1979), Modlitby a kytice   do Lutína, kde učil jedenáct let. Pedagogickou dráhu ukončil na jednotřídce v  Bystro-
       (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově v r. 1986) a teprve vydání po r. 1990
       prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských   vanech, kde působil do r. 1917. V r. 1903 založil s některými včelaři Okresní včelařský
                                                                     spolek, do kterého vstoupili i včelaři z české části Šternberka. Předsedou spolku byl
       stezkách (1995). Také většina jejích překladů vyšla až po r. 1989. Spolupracovala        dvacet let. Uspořádal plno přednášek o včelařství nejen v okrese, ale i v Prostějově,
       s Karmelitánským nakladatelstvím  v  Kostelním Vydří.
                                                                     Kroměříži, Malenovicích a v rodišti. Aktivně se účastnil výstav i sjezdů včelařských.
                                                                     Podílel se na založení Zemského sdružení českých samostatných včelařských spolků
       Před 160 lety – dne 7. ledna 1864 se narodil v Červeném Újezdě       na Moravě. Když sdružení začalo vydávat spolkový časopis Pokrokový včelař, pravi-
       u Prahy Bohumír KNECHTL, novinář a spisovatel.                delně v něm publikoval. Od r. 1917 žil s rodinou ve Velké Bystřici, kde si postavil
       Po maturitě na českém gymnáziu v  Praze a absolvování vysokoškolských studií práv   rodinný  domek. Zemřel 21. 7. 1932 ve Velké Bystřici. Byl to otec knihovnice Zdenky
       začal  působit  jako  novinář  v  Kolíně.  V  r. 1888  se stal redaktorem Hlasů  z  Hané
                                                                     Plaché (1923-2014).
       v  Prostějově a za čtyři roky převzal redakci Pozoru v Olomouci. Když v r. 1893 splynul
       Pozor s  Moravskými listy a vznikly Lidové noviny, přešel do Brna. Koncem r. 1894 se   Před 80 lety – dne 22. ledna 1944
       vrátil do Olomouce a začal samostatně vydávat Pozor. Pracoval ve výboru ústředního
       svazu slovanských novinářů a byl předsedou Sdružení českých žurnalistů na Moravě   byl popraven ve Vratislavi štábní
       a ve Slezsku. Jako beletrista psal povídky, které vycházely pod pseudonymy Godo-  kapitán Jan SKOKÁNEK, člen od-
       vredo a Geoffrei. V r. 1923 vydal nákladem deníku Pozor knihu Třicet let našeho   bojové organizace Obrana náro-
       zápasu v Olomouci. V knize najdeme řadu pozoruhodných informací nejen o Olo-  da na Olomoucku.
       mouci, ale i blízkém okolí, např. o postavení pivovaru v  Holici, o různých událostech    Narodil se 9. 4. 1900 ve Střížově v rodině
       v Grygově, Týnečku, v Bystrovanech, Velké Bystřici, výročních trzích v Dubu nad Mo-  hanáckého  sedláka.  Od  mládí  se  připra-
       ravou, sokolském sletu v   Holici nebo i o vztahu pošumavského spisovatele Karla   voval na zemědělské povolání, absolvoval
       Klostermanna  (1848-1923)  k  Olomouci.  Věhlasný  olomoucký  novinář  Bohumír   i  vyšší  hospodářskou  školu,  aby  mohl
       Knechtl zemřel 16. 6. 1936 v  Olomouci.                       převzít  rodný  statek.  Na  vojně  sloužil
                                                                     u 6. hanáckého pěšího pluku v  Olomouci
       Před 100 lety – dne 11. ledna 1924 zemřel v Českých Budějovicích   a  po  získání  důstojnické  hodnosti  úzce
       Otakar  BRADÁČ,  hudební  pedagog,  skladatel,  varhaník  a  sbor-  spolupracoval  s  vojenským  odbojovým
       mistr.                                                        hnutím.  Jako  zpravodajský  důstojník  čs.
                                                                     armády  byl  zástupcem  podplukovníka
       Pocházel  z  obce  Paceřice  na  Liberecku,  kde  se  narodil  10.  11.  1874.  Absolvent
       pražské konzervatoře. Stal se prvním ředitelem hudební školy v Litovli otevřené        Metoděje Šimka (1893-1943) a spolu s ním
                                                                     byl  tvůrcem  a  organizátorem  odbojové
       r. 1900. Měl stálý kontakt s pražskou hudební společností, což se záhy projevilo
                                                                     skupiny  Národní  stráže.  Mj.  působil  také
       i uváděním jeho děl v Praze. V r. 1902 složil symfonii Hrad Bouzov a dílo věnoval
       velmistru  řádu  arcivévodovi  Evženovi  (Provedeno  v  Olomouci  r.  1903).  R.  1909   v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova,
                                                                     Kožušan, Velké Bystřice a Nenakonic.   Po
       odešel z  Litovle do Plzně, kde se stal majitelem hudební školy. Působil zde do r. 1915.
                                                                     vyzrazení a zatčení v září 1939 následo-
                                                                     valy  výslechy,  mučení,  pobyt  v  koncen-
       Před 80 lety – dne 11. ledna 1944 se v Jičíně narodil PhDr. Jan SO-  tračních táborech a vězení ve Štěpánově,
       BOTKA, spisovatel, pedagog, ředitel školy v Olomouci.         Buchenwaldu, Berlíně, Olomouci, Brně, Reichenbachu, na Mírově, ve Wohlau a Vra-
       V r. 1962 maturoval na SVVŠ v Jičíně. Poté studoval do r. 1967 na FF UP v Olomouci.    tislavi. Dne 13. ledna 1943 byl lidovým soudem odsouzen k smrti. Těžce nemocný,
       Po promoci učil na Odborném učilišti OSP v Bruntále a v l. 1969–88 na SOU Meopta      zcela vyčerpán a nezlomen čekal téměř rok na smrt. Rodná obec uctila dne 19. 8.
       v  Přerově. Od r. 1988  učil češtinu, dějepis a občanskou nauku na Obchodní akademii   1945 památku národního mučedníka slavnostním aktem, při kterém byla do po-
       v Olomouci, kde byl r. 1989 jmenován ředitelem. Diplomovou a rigorózní práci vě-  mníku  nedaleko  rodného  domku  vsazena  pamětní  deska.  Slavnosti  se  spolu  se
       noval středověké a humanistické literatuře, spolupracoval s prof. PhDr. Eduardem   Skokánkovými spoluvězni zúčastnil také ředitel Národní jednoty Adolf Kubis (1876-
       Petrů na ediční činnosti starší české literatury. V r. 1999 vydal knižně sbírku 1000    1958), který vyprávěl o jeho hrdinné a strastiplné cestě. Pamětní deska se jménem
       aforismů v nakladatelství DANAL s názvem Aforismy z tehdy i nyní a možná i  příště.   Jana Skokánka je umístěna na budově vojenské správy, v ulici 1. máje v  Olomouci.
       Účastnil se literárních soutěží Olomoucký tvarůžek a Haškova Lipnice. Autor povídek   Na první okamžiky osvobození v r. 1945 vzpomínala i olomoucká knihovnice paní
       a fejetonů. Úzce spolupracuje s  olomouckým nakladatelstvím Anag. Napsal taky dvě   Milada Skokánková (1911-1995), vdova po umučeném zachránci praporu 6. hanác-
       pohádkové knihy: Čert Papiáš, kouzelníci a čarodějové (Anag 2008) a O čertu Papi-  kého pěšího pluku v pamětní publikaci Český máj, kterou vydalo Sdružení Národního
       ášovi (Anag 2009). Od r. 2014 pravidelně každý pátek publikuje aforismy z rozsáhlé   odboje v Olomouci v čele s Adolfem Kubisem v  r. 1946.
       sbírky v  rubrice O nás i o vás v  Jičínském Deníku.
   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60