Page 24 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs n. Labem - St. Boleslav - prosinec 2020
P. 24

SI
                                                                                                                       o
                                                                                                                     Pr
                                                                                                                          nec
          24  |  MĚSTSKÉ LISTY                                 Školství                                           Prosinec 2014
                                              Vánoce na „Zemědělce”
          Vánoční příběh                                             Kouzelný Štědrý den



          Byl vánoční večer. Už jsme byli po večeři. Poprvé jsem měla dávat s má-  nacházíme se na Kokoříně dne 24. 12. 2012. Začalo to jako každý jiný
          mou pod stromeček dárky. Táta a mladší sestra Diana se šli schovat do   den. Rodina smrčkových se těšila na štědrovečerní večeři. Rodiče eva,
          koupelny, čekat na zvoneček.                               Adam s jejich překrásnou dcerkou Amálkou.
          Máma a já jsme rychle sklidily nádobí   hnutelné,  protože  jeden  z  dárků  byl   Den  se  blížil  k  pozdnímu  odpoledni   se semkla pro záchranu dítěte. Nikde
          ze stolu a šly připravovat dárky a stro-  nový počítač pro mámu, o kterém sa-  a  atmosféra  přímo  zářila.  Amálka   po vesnici ji bohužel nenašli. Vtom si
          meček.  Nestihla  jsem  se  divit,  jak   mozřejmě  nevěděla.  Máma  začala   u okna vyhlížela Ježíška za doprovodu   Eva  najednou  vzpomněla.  Amálka
          jsou  rodiče  vynalézaví.  Dárky  byly   stromek  polívat  vodou  a  křičet.  Psi   vánočních  koled  hrajících  z  rádia.   chtěla  jít  stavět  sněhuláka  na  zadní
          velmi  dobře  schované  a  byly  všude,   kolem  štěkali  haf-haf.  Mámin  křik   Mezitím maminka v kuchyni vařila ve-  zahradu!  Lidé  z  vesnice  šli  do  svých
          nechápala  jsem,  jak  si  máma  může   a štěkot psů byl nejspíš slyšet až na-  čeři. Tatínek trávil čas v obývacím po-  domovů a rodiče se běželi podívat na
          pamatovat všechny schovky. Některé   horu,  protože  táta  s  Dídou  seběhli   koji  čtením  své  oblíbené  knihy.   zahradu. Došli až na samý konec za-
          dárky byly v koupelně, některé v ko-  dolů po schodech a nestačili se divit,   Vyrušila ho až vůně jídla přicházející   hrady a až úplně u plotu si hrála jejich
          telně, kde máme koště, mop a věci do   co  jsme  provedly.  Táta  rychle  strhal   z kuchyně. Zvedl se a šel se tam podí-  dcerka ve sněhu. Evě spadl kámen ze
          domácnosti, ale většina dárků byla ve   hořící  řetěz  ze  stromečku,  aby  se   vat. Při příchodu do kuchyně se vyle-  srdce.  Celá  rodina  se  šťastně  objala.
          skříních. Když jsme vše vyndaly, za-  oheň  nerozšířil.  Máma  zase  zbytky   kal.  „Kde  je  Amálka?“  ,,Amálko?‘‘   Amálka moc nechápala, proč jsou její
          čaly jsme dárky skládat pod strome-  plamínků uhasila vodou i řetěz spad-  „Evo, neviděla jsi Amálku?“ Eva zpo-  rodiče rozrušení, ale byla ráda, že jsou
          ček. Vše jsme krásně naskládaly tak,   lý na podlahu.      zorněla.  Myšlenky  na  večeři  odpluly   s ní.
          aby se jména na dárcích střídala a ni-  Když bylo po všem a vše uhašené, šli   při upřeném pohledu Adama do míst-  Po příchodu do kuchyně zůstali stát
          kdo nečekal na svůj dárek moc dlou-  jsme  zkontrolovat  dárky,  které  byly   nosti. Jejich malá dcerka nikde nebyla.   na  místě  překvapením.  Při  hledání
          ho,  ani  pejsci.  Každý  rok  u  nás  na   úplně  promočené,  ale  jako  zázrakem   Rychle  se  oblékli  a  vyběhli  ven.   Amálky se tu stavil Ježíšek! Kolem ce-
          stromečku  byly  zvykem  světýlka   dárek  s  mamky  počítačem  byl  úplně   Studený vítr šlehal po tvářích. Adama   lého stromečku se nacházely dárečky.
          a  prskavky,  které  dával  vždy  táta.   suchý. Po tomto rušném vánočním ve-  i Evu popadalo zoufalství za duši. Oba   Tak takhle skončil ten vánoční příběh
          Tento rok to ale měla za úkol máma.   čeru jsme si všichni sedli u skoro sho-  obcházeli sousedy po celé vesnici, ale   o rodině Smrčkových.
          Když už byl čas zavolat tátu s Diankou   řelého  stromku  a  začali  rozbalovat   nikdo malou holčičku neviděl. Vesnice   B. Dziková, 4. A
          dolů,  tak  máma  začala  zapalovat   promočené vánoční dárky. Máma byla
          prskavky, já mezitím pouštěla v tele-  trochu rozrušená, ale snažila se navo-
          vizi koledy a navozovala vánoční at-  dit vánoční atmosféru. Tátovi se udě- muzikantský domeček
          mosféru. V tom najednou máma vy-  něm, ale i tak se snažil dělat jakože nic  Letos pečeme muzikantské
                                       laly  na  rukou  puchýře  po  boji  s  oh-
          křikla: ,,Hoří!“ Malý plamínek postu-
          poval po řetězu na stromečku nahoru   a Dianka byla ráda, že už si může roz-
          a  postupně  začalo  hořet  i  jehličí.   balit dárky. I po tomto zážitku to byl   vánočky distančně…
          Máma rychle běžela do kuchyně pro   nakonec  večer  plný  štěstí  a  vánoční   Po dobu existence naší soukromé hudební školy Muzikantský
          vodu a já běžela za ní. Nechtělo se mi   pohody.           domeček jsme se vždy kolem listopadu a prosince nacházeli ve
          stromek polívat, i když to bylo nevy-      S. Kouklíková, 4. B
                                                                     stavu mírného nervového zhroucení – na Vánoce mívají muzikan-
                                                                     ti zkrátka více práce: nacvičit všechny ty koledy, pozvat rodiče
          Štědrovečerní pstruzi                                      a třeba i svařit víno na společný vánoční přípitek.

                                                                     Tento  rok  panuje  přízračné  ticho.
                                                                                                  Ježíškových  narozenin,  věřím,  že  si
          Tento příběh se stal celé mojí rodině, ale hlavní zásluhu na něm   Vnímáme  zvláštní  atmosféru  naplně-  o to lepší vánočku upečeme doma se
          má moje mladší sestra. odehrál se o Vánocích roku 2008, kdy mi   nou nejistotou, možná i čekáním, zda   svými blízkými. A zazpívat si k tomu
          bylo 6 let a mé mladší sestře byly tři roky.               o letošních Vánocích ve věčném sou-  můžeme třeba Koledu Bratrů Ebenů.
                                                                     boji  dobra  a  zla  zvítězí  Ježíšek  nebo
          Většina českých rodin má na Vánoce   tak  sestru  nenapadlo  nic  jiného  než   koronavirus.  V politice se to bere pěkně zkrátka,
          k slavnostní večeři kapra s bramboro-  rybičky  nakrmit  pracím  práškem.   Slyšíme, že je potřeba virus porazit   většinou to odskákají neviňátka.
          vým salátem. Ani u nás tomu nebylo   Nikdo si toho večer nevšiml, a když se   a  získat  kontrolu  nad  situací.  Možná   Ať už vládne Herodes, nebo jiná bedna,
          jinak,  ale  můj  táta  se  rozhodl  udělat   táta šel ráno podívat okolo, tak se ne-  jsou  ale  právě  Vánoce  chvílí,  kdy  má   výsledek je stejný dnes i v roce jedna..
          tentokrát  změnu.  Domluvili  se  se   stačil divit a pstruzi plavali bříšky na-  nastat  klid  zbraní  a  pokojné  ticho.   Jenže dny se krátí a  mnohem dřív se
          svým  bratrem,  že  ten  rok  objednají   horu. Když se zeptal, kdo to udělal, tak   Pauzy jsou důležité i v hudbě a dobrý   stmívá,
          pstruhy. Pstruzi se kupovali i pro obě   moje sestra hrdě odpověděla, že ona,   muzikant z nich dokáže hodně vytěžit.  už vyšla hvězda, za ní zlatá hříva..
          naše babičky. Kolem 20. prosince při-  že my rybičkám nedáme najíst a že je   A  tak  tedy,  když  už  Vánočky  letos   A  z  téhleté hvězdy naděje vyplývá, že
          vezli živé pstruhy k nám a my jsme je   vlastně zachránila.  nemůžeme upéct společně a zpřítom-  světlo přijde i do našeho chlíva…
          měli 23. prosince odvézt širší rodině.   I když ten rok byla celá rodina bez   nit  tak  dětem  i  sami  sobě  oslavu   (Bratři Ebenové, Tichá domácnost, 1995)
          Jenomže  co  se  nestalo.  Moje  mladší   slibovaných  pstruhů,  tak  jsme  si
          sestra měla jeden večer pocit, že rybič-  Vánoce velmi užili a máme na co vzpo-
          ky  mají  hlad.  Jelikož  vana,  ve  které   mínat do dalších let.
          pstruzi byli, se nacházela v prádelně,      K. Štechová, 4. B










                      Evelína Alešová                Petra Vaistauerová
   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29