Page 24 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs n. Labem - St. Boleslav - prosinec 2020
P. 24
SI
o
Pr
nec
24 | MĚSTSKÉ LISTY Školství Prosinec 2014
Vánoce na „Zemědělce”
Vánoční příběh Kouzelný Štědrý den
Byl vánoční večer. Už jsme byli po večeři. Poprvé jsem měla dávat s má- nacházíme se na Kokoříně dne 24. 12. 2012. Začalo to jako každý jiný
mou pod stromeček dárky. Táta a mladší sestra Diana se šli schovat do den. Rodina smrčkových se těšila na štědrovečerní večeři. Rodiče eva,
koupelny, čekat na zvoneček. Adam s jejich překrásnou dcerkou Amálkou.
Máma a já jsme rychle sklidily nádobí hnutelné, protože jeden z dárků byl Den se blížil k pozdnímu odpoledni se semkla pro záchranu dítěte. Nikde
ze stolu a šly připravovat dárky a stro- nový počítač pro mámu, o kterém sa- a atmosféra přímo zářila. Amálka po vesnici ji bohužel nenašli. Vtom si
meček. Nestihla jsem se divit, jak mozřejmě nevěděla. Máma začala u okna vyhlížela Ježíška za doprovodu Eva najednou vzpomněla. Amálka
jsou rodiče vynalézaví. Dárky byly stromek polívat vodou a křičet. Psi vánočních koled hrajících z rádia. chtěla jít stavět sněhuláka na zadní
velmi dobře schované a byly všude, kolem štěkali haf-haf. Mámin křik Mezitím maminka v kuchyni vařila ve- zahradu! Lidé z vesnice šli do svých
nechápala jsem, jak si máma může a štěkot psů byl nejspíš slyšet až na- čeři. Tatínek trávil čas v obývacím po- domovů a rodiče se běželi podívat na
pamatovat všechny schovky. Některé horu, protože táta s Dídou seběhli koji čtením své oblíbené knihy. zahradu. Došli až na samý konec za-
dárky byly v koupelně, některé v ko- dolů po schodech a nestačili se divit, Vyrušila ho až vůně jídla přicházející hrady a až úplně u plotu si hrála jejich
telně, kde máme koště, mop a věci do co jsme provedly. Táta rychle strhal z kuchyně. Zvedl se a šel se tam podí- dcerka ve sněhu. Evě spadl kámen ze
domácnosti, ale většina dárků byla ve hořící řetěz ze stromečku, aby se vat. Při příchodu do kuchyně se vyle- srdce. Celá rodina se šťastně objala.
skříních. Když jsme vše vyndaly, za- oheň nerozšířil. Máma zase zbytky kal. „Kde je Amálka?“ ,,Amálko?‘‘ Amálka moc nechápala, proč jsou její
čaly jsme dárky skládat pod strome- plamínků uhasila vodou i řetěz spad- „Evo, neviděla jsi Amálku?“ Eva zpo- rodiče rozrušení, ale byla ráda, že jsou
ček. Vše jsme krásně naskládaly tak, lý na podlahu. zorněla. Myšlenky na večeři odpluly s ní.
aby se jména na dárcích střídala a ni- Když bylo po všem a vše uhašené, šli při upřeném pohledu Adama do míst- Po příchodu do kuchyně zůstali stát
kdo nečekal na svůj dárek moc dlou- jsme zkontrolovat dárky, které byly nosti. Jejich malá dcerka nikde nebyla. na místě překvapením. Při hledání
ho, ani pejsci. Každý rok u nás na úplně promočené, ale jako zázrakem Rychle se oblékli a vyběhli ven. Amálky se tu stavil Ježíšek! Kolem ce-
stromečku byly zvykem světýlka dárek s mamky počítačem byl úplně Studený vítr šlehal po tvářích. Adama lého stromečku se nacházely dárečky.
a prskavky, které dával vždy táta. suchý. Po tomto rušném vánočním ve- i Evu popadalo zoufalství za duši. Oba Tak takhle skončil ten vánoční příběh
Tento rok to ale měla za úkol máma. čeru jsme si všichni sedli u skoro sho- obcházeli sousedy po celé vesnici, ale o rodině Smrčkových.
Když už byl čas zavolat tátu s Diankou řelého stromku a začali rozbalovat nikdo malou holčičku neviděl. Vesnice B. Dziková, 4. A
dolů, tak máma začala zapalovat promočené vánoční dárky. Máma byla
prskavky, já mezitím pouštěla v tele- trochu rozrušená, ale snažila se navo-
vizi koledy a navozovala vánoční at- dit vánoční atmosféru. Tátovi se udě- muzikantský domeček
mosféru. V tom najednou máma vy- něm, ale i tak se snažil dělat jakože nic Letos pečeme muzikantské
laly na rukou puchýře po boji s oh-
křikla: ,,Hoří!“ Malý plamínek postu-
poval po řetězu na stromečku nahoru a Dianka byla ráda, že už si může roz-
a postupně začalo hořet i jehličí. balit dárky. I po tomto zážitku to byl vánočky distančně…
Máma rychle běžela do kuchyně pro nakonec večer plný štěstí a vánoční Po dobu existence naší soukromé hudební školy Muzikantský
vodu a já běžela za ní. Nechtělo se mi pohody. domeček jsme se vždy kolem listopadu a prosince nacházeli ve
stromek polívat, i když to bylo nevy- S. Kouklíková, 4. B
stavu mírného nervového zhroucení – na Vánoce mívají muzikan-
ti zkrátka více práce: nacvičit všechny ty koledy, pozvat rodiče
Štědrovečerní pstruzi a třeba i svařit víno na společný vánoční přípitek.
Tento rok panuje přízračné ticho.
Ježíškových narozenin, věřím, že si
Tento příběh se stal celé mojí rodině, ale hlavní zásluhu na něm Vnímáme zvláštní atmosféru naplně- o to lepší vánočku upečeme doma se
má moje mladší sestra. odehrál se o Vánocích roku 2008, kdy mi nou nejistotou, možná i čekáním, zda svými blízkými. A zazpívat si k tomu
bylo 6 let a mé mladší sestře byly tři roky. o letošních Vánocích ve věčném sou- můžeme třeba Koledu Bratrů Ebenů.
boji dobra a zla zvítězí Ježíšek nebo
Většina českých rodin má na Vánoce tak sestru nenapadlo nic jiného než koronavirus. V politice se to bere pěkně zkrátka,
k slavnostní večeři kapra s bramboro- rybičky nakrmit pracím práškem. Slyšíme, že je potřeba virus porazit většinou to odskákají neviňátka.
vým salátem. Ani u nás tomu nebylo Nikdo si toho večer nevšiml, a když se a získat kontrolu nad situací. Možná Ať už vládne Herodes, nebo jiná bedna,
jinak, ale můj táta se rozhodl udělat táta šel ráno podívat okolo, tak se ne- jsou ale právě Vánoce chvílí, kdy má výsledek je stejný dnes i v roce jedna..
tentokrát změnu. Domluvili se se stačil divit a pstruzi plavali bříšky na- nastat klid zbraní a pokojné ticho. Jenže dny se krátí a mnohem dřív se
svým bratrem, že ten rok objednají horu. Když se zeptal, kdo to udělal, tak Pauzy jsou důležité i v hudbě a dobrý stmívá,
pstruhy. Pstruzi se kupovali i pro obě moje sestra hrdě odpověděla, že ona, muzikant z nich dokáže hodně vytěžit. už vyšla hvězda, za ní zlatá hříva..
naše babičky. Kolem 20. prosince při- že my rybičkám nedáme najíst a že je A tak tedy, když už Vánočky letos A z téhleté hvězdy naděje vyplývá, že
vezli živé pstruhy k nám a my jsme je vlastně zachránila. nemůžeme upéct společně a zpřítom- světlo přijde i do našeho chlíva…
měli 23. prosince odvézt širší rodině. I když ten rok byla celá rodina bez nit tak dětem i sami sobě oslavu (Bratři Ebenové, Tichá domácnost, 1995)
Jenomže co se nestalo. Moje mladší slibovaných pstruhů, tak jsme si
sestra měla jeden večer pocit, že rybič- Vánoce velmi užili a máme na co vzpo-
ky mají hlad. Jelikož vana, ve které mínat do dalších let.
pstruzi byli, se nacházela v prádelně, K. Štechová, 4. B
Evelína Alešová Petra Vaistauerová