Page 20 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs n. Labem - St. Boleslav - prosinec 2020

ProSInec Školství MĚSTSKÉ LISTY | 20

Vánoce v ZuŠ

dopiS jeŽíškovi vánoční příHoda
bez známky a bez obálky, na sklo, které zebe, „Dneska je ten den, první Vánoce v našem novém bytě,“ pronesla nadšeně Maruška.
píšu prstem krátký dopis, na adresu: NEBE Než se nadála, do pokoje vstoupil tatínek. „Dobré ráno, rychle se obleč a přijď na
že si letos velmi přeju, až zazvoní zvoneček, snídani.“ Maruška se oblékla a přiběhla na snídani. K snídani měli vafle. „Mňam!“
pod stromečkem najít dárek, na něm jméno: dědeček pochvaloval si její bratříček Filip. „Rychle, děti, musíme jet pro kapra,“ popohnala
v tom dárečku ať má děda, co mu nejvíc schází, maminka děti. Hned po snídani nasedli do auta a vyjeli. Když dorazili na místo, vyda-
co se nikde vyhrát nedá, i když člověk vsází li se ke stánku s kapry. Dlouho se dohadovali, až nakonec souhlasně vykřikli: „Tenhle!“
co ti dědo letos přines? Jaké jsi měl přáníčko? A kapr byl vybrán. Naložili ho do vaničky a potom do auta. Cestou domů sebou kapr
chtěl jsi knížku nebo svetr? Ale kdepak, Aničko… plácal. Doma ho dali do vany plné vody. Kapr vypadal o dost šťastnější ve vaně.
měl jsem jenom jedno přání, jak ho splnit, kdo to ví? „Pojďte ozdobit stromeček,“ řekla maminka dětem. „Já se zatím postarám o kapra,“
být tu s vámi u stromečku, bez nemoci ve zdraví rozhodl tatínek. Maminka, Maruška a Filípek šli na půdu pro ozdoby. Zatímco tatínek
Anna Honalová (6. třída ZŠ) usnul opřený o vanu. Maminka a děti začaly zdobit. Zdobily, zdobily, až přišla řada na
hvězdičku, která měla přijít na vrchol stromečku. Děti se hádaly, kdo dá tu hvězdičku
na vrchol stromečku. „A dost!“ vykřikla maminka. „Tu hvězdičku tam dám já!“ A bylo
Sněží, sněží,
Ježíšek už běží, vánoční rozhodnuto. „A vy děti mi přineste štafle.“ Děti běžely pro štafle a maminka si oddech-
bude zábava. Všichni tiše čekají la. Když děti přinesly štafle, maminka je postavila ke stromečku a vylezla na ně. Ale
Dostaneme nové hračky, U vánočního stromečku najednou maminka zařvala: „Ááááááá!“ a padala dolů ze štaflí. „Mamiii!“ vykřikly
budeme si hrát, Až nám zvony odbijí děti a běžely mamince pomoct. „Jsem v pořádku,“ řekla maminka. „Ale támhle ten
večer povídat. Tu slavnostní písničku kapr asi ne.“ Děti se podívaly, kam maminka ukázala, a tam sebou plácal kapr. Děti
Sněží, sněží, se začaly hlasitě smát, až to tatínka probudilo. „Kde je ten kapr,“ vykřikl tatínek ustra-
Ježíšek už běží. Letos velké přání mám šeně, ale to už se honil s dětmi po obýváku. Kapr utíkal a plácal sebou, ale síly mu
A to pro všechny brzy došly. A tak děti chytily kapra a strčily ho zpátky do vany. Maminka byla na ta-
Terezie Janotová (2. třída ZŠ) Aby se sníh vrátil k nám tínka pěkně naštvaná, moc dlouho jí to ale nevydrželo. Vždyť jsou přece Vánoce.
A splnil naše sny A tak Maruščina rodina zažila ty nejhezčí Vánoce. KONEC
Anežka Skálová a sestra Eliška (3. třída ZŠ)
vánoCe v karanténě Vánoce Vánoce
Nechodíme do školy Buďme všichni zdraví
Zábavy je mraky Pravidelně po roce
Vánoce jsou za dveřmi Přípravy nás baví
Ale Covid taky
Vánoce to budou nudné Přineste nám štěstíčko
Doma všichni ztuhneme Těšíme se na tradici
Jedeme hned do obchodu Než vykyne těstíčko
Z olova vylijeme lžíci
Dokud ještě můžeme
Bez vánočních nákupů Tento rok jen o krok dál
A podobných blbinek A je ten rok další
Budou tyhle Vánoce Co nás čeká opodál
Smutnější, no, aby ne! Zas jsme o rok starší. Lukáš Tomíček
Ale stejně o Vánocích Heidi Jaške (5. třída ZŠ)
S rodinou se sejdeme duCH vánoC
A to je to důležité Vánoce jsou jako míč Za devatero horami a za třiceti městy ležela malá vesnička jménem Krasov. V té-
Že my zdraví budeme! hned co přijdou už jsou pryč. hle vesničce právě začínal měsíc prosinec. V těch třiceti městech, o kterých jsme
si říkali, začali lidé bláznit a pospíchat kvůli Vánocům už dva měsíce dopředu.
David Mrůzek Magdalena Veverková (4. třída ZŠ) Zato v Krasově brali lidé Vánoce jako svátky klidu a odpočinku. Žila tu jedna ne-
obyčejná rodina, která se těšila na Vánoce především proto, že za nimi vždy při-
jela babička. Od všech ostatních lidí se tahle rodina lišila jedinou věcí, byli chudí.
Tatínek pracoval v železářství a maminka pracovala v obchodě. Peníze, které
vydělali, jim jen taktak vystačily na uživení rodiny, poplacení elektřiny, plynu
a vody. Ubíhal den za dnem a už skočilo datum 22. prosince. Rodiče byli v práci,
protože dovolenou dostali až 23. prosince. Alespoň že babička byla doma. Děti si
s babičkou hrály celý den. Večer, když už děti spaly a rodiče se vraceli z práce,
upekla stařenka vánočku a perník, aby děti měly na ráno překvapení. Byl
Stela Javorková 23. prosinec. Děti ráno vstaly a šly vzbudit rodiče a babičku. Když v kuchyni uvi-
děly krásný perník a vánočku, tak se moc radovaly. Po snídani řekla babička dě-
jak fenka eda proŽila Své první vánoCe tem, ať se jdou kouknout z okna. Venku padal krásný bílý sníh. Děti měly o to
Byl zimní den a v Zimní ulici byli tři kluci. Těšili se na Vánoce. Netušili, jaké dobrodružství větší radost. Všichni se šli převléct do teplého oblečení. Do oběda si celá rodina
je čeká. Venku bylo počasí, že by ani psa nevyhnal. A v tuto chvíli naše dobrodružství hrála se sněhem. K obědu babička upekla králíka, který byl poslední v králíkárně.
začíná. Na vánoční prázdniny dostali kluci štěně. O pár dní později štěně prolezlo Moc si pochutnávali. Po obědě si děti hrály s kostičkami ze dřeva, které jim kdysi
k sousedům a nevědělo, jak domů. Maminka už odjela na nákup a doma zůstali jenom vyřezal dědeček. K večeři maminka přichystala zbytek králičího masa s chlebem.
dva starší kluci ze tří brášků. Prostřední bráška si všiml, že štěně je jinde než oni. Starší Potom se celá rodina umyla v malém umyvadélku a šli spát. Babička ale měla
bráška zatelefonoval mamince a bráškové zatím hlídali štěně za plotem a snažili se ho špatné spaní, uvařila si čaj a sedla si do křesla. Najednou odbil zvon dvanáctou,
nalákat zpět domů. Štěně si říkalo: „Už se asi nikdy nedostanu domů.“ Pak přijela ma- poté začalo něco bouchat, jako kdyby létaly petardy. Jenže petardy to nebyly,
minka s nejmladším bráškou a štěně u sousedů vyzvedli. Štěně bylo zpátky doma bylo to kouzlo! Kde se vzala, tu se vzala krásná vánoční výzdoba a uprostřed
a všichni byli šťastní. Na Vánoce se sešli všichni u stromečku a mohli prožít spokojeně obýváku stál stromeček, pod kterým byly dárky. Ráno tak na celou rodinu čekalo
Štědrý den. Kluci dostali dárky a štěně dostalo na své první Vánoce novou misku. velké překvapení! Měli velkou radost! Zazvonil zvonec a pohádky je konec.
Krásné Vánoce…přeje Antonín Ludvík Peřina Tereza Kellnerová (7. třída ZŠ)