Page 20 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 - Hobulet - listopad 2020

21
20 Archiv
1 nikání byla idea svépomoci – družstva měla
Praha 7 a zejména Holešovice bývaly v meziválečném
období důležitou průmyslovou enklávou. Fungovaly
zde velké firmy i desítky malých dílen, zpravidla ve
vnitroblocích domů. I škála zdejších výrobků byla
široká – od těžkého průmyslu přes spotřební zboží až Další skupina družstev pak na vodních tocích
po hodinové stroje. Významné byly i potravinářské
podniky jako například areály Ústředních jatek nebo
Měšťanského pivovaru. O něco méně známá je Trojská
mlékárna, která přitom bývala největším družstevním Družstva na zpracování mléka se před první
podnikem svého druhu v tehdejším Československu.
2 4
Trojská mlékárna
Hobulet listopad 2020
Nejdůležitější myšlenkou družstevního pod-
podpořit drobné zemědělce a podnikatele
a hájit jejich zájmy. Zároveň sdružování do
větších ekonomických celků pomáhalo těmto
malým producentům čelit konkurenci velkých
podnikatelů. Typickým příkladem agrárního
společenstva byla obilní družstva. Drobní
zemědělci dodávali obilí a prostřednictvím
svých podílů v družstvu měli vliv na výkupní
ceny a celkovou obchodní politiku.
Podmínky pro rozvoj družstevních spole-
čenstev přinesl rakouský říšský zákon, který
byl schválen v roce 1873. Stovky družstev tak
vznikly už před první světovou válkou. Nej-
větší boom tohoto typu podnikání však přišel
se vznikem republiky. V roce 1927 fungovalo
v tehdejším Československu téměř 9500 ze-
mědělských družstev, jež bylo možné rozdělit
do dvou skupin. Úvěrní družstva poskytovala
finanční prostředky zemědělcům, zpravidla
s nízkým úrokem, který se pohyboval v rozme-
zí 1–1,5 %. V německých oblastech fungovala
úvěrní družstva podle systému, který vymyslel
a propagoval Fridrich W. Raiffeisen, v českých
enklávách se prosadily ideje Františka Cyrila
Kampelíka. Právě podle něj se tato družstva
nazývala kampeličky. Druhá, početně větší
skupina družstev, spadala do kategorie tzv.
neúvěrních. Sem patřila zejména družstva
orientovaná na nákup, zpracování a uskladně-
ní zemědělských produktů (skladištní a kon-
zumní), mlýnská a pekárenská, lnářská apod.
budovala malé vodní elektrárny. Z hlediska
našeho tématu nás budou zajímat družstva
tzv. výrobní, konkrétně mlékárenská.
Mléko místo piva
světovou válkou rozvíjela především na Mora-
vě, v Čechách se do popředí dostávala poma-
leji. I tak se už v roce 1913 ustavuje rolnická
družstevní mlékárna v tehdejší předměstské
obci Troji. U jejího zrodu stál podnikavý stat-
kář z Velkých Číčovic Bohumil Šebek, který se
ještě před založením podniku odjel do Vídně
a Horních Rakous inspirovat, jak obdobné
podniky fungují v prostředí velkoměsta.
K ustavení družstva došlo na zakládající valné
hromadě 23. ledna 1913. Novému podniku
nabídl k užívání svou tehdejší mlékárnu
velkostatkář Alois Svoboda. Tento významný
mecenáš z Troji věnoval československému
státu Trojský zámek a rozsáhlé pozemky, na
kterých posléze vznikla zoologická a bota-
nická zahrada. K původní mlékárně patřily
i čtyři prodejny v Praze, které nově zřízené
družstvo také převzalo. Začátky družstva byly
velice obtížné, muselo totiž čelit velké konku-
renci v oblasti Prahy a bojovat s nedůvěrou
velkoměstských obyvatel vůči „selskému“
mléku. I když situaci podniku ještě zkompli-
koval začátek války, novému vedení mlékárny
se podařilo podnik stabilizovat. V roce 1918
rozhodlo o nákupu areálu bývalého Trojského
pivovaru, který si dosud od Aloise Svobody
jen pronajímali. Zároveň se daří získávat další
dodavatele mléka, zejména z obcí u Prahy
spadající pod tehdejší okres Smíchov.
V souvislosti s nabídkou mléka je třeba
zmínit, že například v roce 1912 jej v Praze 7
Hobulet listopad 2020 Archiv 21
bylo možno koupit na čtyřiceti místech. Jen energie. Do mlékárny bylo v prvé řadě třeba
pro srovnání stejný adresář živnostníků uvádí dostat mléko od producentů – farmářů, kteří
pro Prahu 7 celkem 141 hospod. V případě je sem každý den zaváželi. K tomu sloužila
prodejen mléka se většinou jednalo o malé „přijímárna“, kde byly umístěny čtyři nádrže
soukromé prodejce, nicméně své zastoupení na bezvadné mléko a jedna menší pro mléko
zde měly i větší mlékárenské provozy – napří- závadné. Odtud pak proudila vzácná tekutina
klad Radlická mlékárna tu provozovala pět do dalších místností podle účelu, k němuž
prodejních míst, Vysočanská mlékárna dvě. měla být zpracována. V největší hale, tzv. od-
Výrobky z mléka nabízely v Praze 7 ve vlast- střeďovně, bylo sedm odstředivek, čtyři pas-
ních prodejnách i velkostatek v Jenči nebo terizační a jeden stroj na homogenizaci. Zde
I. česká akciová parní mlékárna. také probíhala výroba jogurtů. Funkci dalšího
prostoru v mlékárně, máslárny, naznačuje již
Vzhůru do Holešovic její název. Máslo se zde připravovalo ve třech
Na počátku dvacátých let se Trojská mlékárna uzrávacích kádích, do kterých byla přivedena
prudce rozvíjí, produkce se zvyšuje každý teplá a studená voda. Vedle velkého výtahu na
rok o desítky procent. Začíná být zřejmé, že dopravu zboží byla sušárna kaseinu (mléčné
dosavadní prostory v Troji nebudou již brzy bílkoviny) s denní kapacitou až 600 kilogra-
dostačovat. Z tohoto důvodu se na valné mů. Celá hlavní budova byla podsklepená,
hromadě v květnu 1924 družstevníci rozhodli, nízká teplota ve sklepích umožňovala nejen
že zakoupí pozemek a objekty bývalé Wal- skladování výrobků, ale také zde zrály sýry.
desovy strojírny v Osadní ulici č. 26 (areál se Už před téměř sto lety se kladl velký důraz
rozprostíral na rohu ulic Osadní a Poupětova). na hygienu a zdravotní nezávadnost zpracová-
V letech 1925–1926 pak proběhla přestavba vaného mléka i hotových výrobků. V prvním
rozsáhlého areálu a adaptace stávajících patře hlavní budovy tak byly v provozu čtyři
budov pro potřeby mlékárenského provozu. laboratoře, které denně zpracovávaly a analy-
Nová mlékárna, ačkoliv nyní sídlila v Holešo- zovaly více než stovku vzorků.
Mlékárna byla schopna denně zpracovat
vicích, si podržela název Trojská mlékárna až 50 tisíc litrů mléka, přičemž byla navržena
a byla slavnostně otevřena 6. ledna 1927 za
účasti ministra zemědělství agrárníka Otakara tak, aby její kapacita mohla být navýšena až
Srdínka. V době uvedení do provozu se jedna- na dvojnásobek. V roce 1927 zpracovala Troj-
lo o největší rolnickou družstevní mlékárnu
ská mlékárna téměř 7,9 milionu litrů mléka,
na území Československa. denně sem zemědělci z okolí přivezli až 30
Nová mlékárna měla kolem obvodu hlavní tisíc litrů mléka.
budovy nakládací rampu, ke které bylo V době, kdy se Trojská mlékárna otevírala,
možno přistavit až osmnáct povozů, jimiž se tedy v polovině dvacátých let minulého stole-
rozváželo mléko po Praze. Na dvoře areálu tí, rozvíjely v Praze 7 činnost desítky dalších
také vyrostly moderní koňské stáje, ve kterých
družstev. Vedle četných bytových a výrobních
byli ustájeni tažní koně. Koncem dvacátých družstev se jich velká část zabývala právě
let už postupovala motorizace, bylo zde místo potravinářskou výrobou. Přímou konkurencí
i pro čtyři nákladní auta, jež sloužila k distri- v oblasti produkce mléka a výrobků z něj
buci výrobků do vzdálenějších prodejen. Těch byla Družstevní parní mlékárna, která měla
měla mlékárna po Praze více než pět desítek. svůj provoz v Heřmanově ulici a prodejnu
Veškeré strojní vybavení mlékárny bylo v domě čp. 798 v Plynární ulici. Na Okružní
poháněno elektrickým proudem, zcela třídě (dnes Jankovcova) také sídlila organizace
3 v duchu doby, v níž parní stroje ustupovaly sdružující družstevní mlékárny – Obchodní
tomuto modernějšímu a pohodlnějšímu zdroji společenství mlékařských družstev. ○
1 Areál Trojské mlékárny v Osadní ulici v roce 1928
2 Odstřeďovna mléka
3 Zakladatel Trojské mlékárny Bohumil Šebek
4 Prostor, odkud se expedovaly výrobky
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury
a sportu na ÚMČ Praha 7. Zajímá se o sběratelství
a českou historii.
Foto – archiv autora