Page 21 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 - Hobulet - listopad 2020
P. 21

21
 20  Archiv  Hobulet listopad 2020  Hobulet listopad 2020                            Archiv                           21




 Nejdůležitější myšlenkou družstevního pod-   bylo možno koupit na čtyřiceti místech. Jen   energie. Do mlékárny bylo v prvé řadě třeba
 1  nikání byla idea svépomoci – družstva měla   pro srovnání stejný adresář živnostníků uvádí   dostat mléko od producentů – farmářů, kteří
 podpořit drobné zemědělce a podnikatele      pro Prahu 7 celkem 141 hospod. V případě   je sem každý den zaváželi. K tomu sloužila
 a hájit jejich zájmy. Zároveň sdružování do   prodejen mléka se většinou jednalo o malé   „přijímárna“, kde byly umístěny čtyři nádrže
 větších ekonomických celků pomáhalo těmto    soukromé prodejce, nicméně své zastoupení   na bezvadné mléko a jedna menší pro mléko
 malým producentům čelit konkurenci velkých   zde měly i větší mlékárenské provozy – napří-  závadné. Odtud pak proudila vzácná tekutina
 podnikatelů. Typickým příkladem agrárního    klad Radlická mlékárna tu provozovala pět   do dalších místností podle účelu, k němuž
 společenstva byla obilní družstva. Drobní    prodejních míst, Vysočanská mlékárna dvě.   měla být zpracována. V největší hale, tzv. od-
 zemědělci dodávali obilí a prostřednictvím   Výrobky z mléka nabízely v Praze 7 ve vlast-  střeďovně, bylo sedm odstředivek, čtyři pas-
 svých podílů v družstvu měli vliv na výkupní   ních prodejnách i velkostatek v Jenči nebo    terizační a jeden stroj na homogenizaci. Zde
 ceny a celkovou obchodní politiku.           I. česká akciová parní mlékárna.       také probíhala výroba jogurtů. Funkci dalšího
 Podmínky pro rozvoj družstevních spole-                                             prostoru v mlékárně, máslárny, naznačuje již
 čenstev přinesl rakouský říšský zákon, který   Vzhůru do Holešovic                  její název. Máslo se zde připravovalo ve třech
 byl schválen v roce 1873. Stovky družstev tak   Na počátku dvacátých let se Trojská mlékárna   uzrávacích kádích, do kterých byla přivedena
 vznikly už před první světovou válkou. Nej-  prudce rozvíjí, produkce se zvyšuje každý   teplá a studená voda. Vedle velkého výtahu na
 větší boom tohoto typu podnikání však přišel   rok o desítky procent. Začíná být zřejmé, že   dopravu zboží byla sušárna kaseinu (mléčné
 se vznikem republiky. V roce 1927 fungovalo   dosavadní prostory v Troji nebudou již brzy   bílkoviny) s denní kapacitou až 600 kilogra-
 v tehdejším Československu téměř 9500 ze-    dostačovat. Z tohoto důvodu se na valné   mů. Celá hlavní budova byla podsklepená,
 mědělských družstev, jež bylo možné rozdělit   hromadě v květnu 1924 družstevníci rozhodli,   nízká teplota ve sklepích umožňovala nejen
 do dvou skupin. Úvěrní družstva poskytovala   že zakoupí pozemek a objekty bývalé Wal-  skladování výrobků, ale také zde zrály sýry.
 finanční prostředky zemědělcům, zpravidla    desovy strojírny v Osadní ulici č. 26 (areál se   Už před téměř sto lety se kladl velký důraz
 s nízkým úrokem, který se pohyboval v rozme-  rozprostíral na rohu ulic Osadní a Poupětova).   na hygienu a zdravotní nezávadnost zpracová-
 zí 1–1,5 %. V německých oblastech fungovala   V letech 1925–1926 pak proběhla přestavba   vaného mléka i hotových výrobků. V prvním
 úvěrní družstva podle systému, který vymyslel   rozsáhlého areálu a adaptace stávajících   patře hlavní budovy tak byly v provozu čtyři
 a propagoval Fridrich W. Raiffeisen, v českých   budov pro potřeby mlékárenského provozu.   laboratoře, které denně zpracovávaly a analy-
 enklávách se prosadily ideje Františka Cyrila   Nová mlékárna, ačkoliv nyní sídlila v Holešo-  zovaly více než stovku vzorků.
                                                                                       Mlékárna byla schopna denně zpracovat
 Praha 7 a zejména Holešovice bývaly v meziválečném   Kampelíka. Právě podle něj se tato družstva   vicích, si podržela název Trojská mlékárna   až 50 tisíc litrů mléka, přičemž byla navržena
                                              a byla slavnostně otevřena 6. ledna 1927 za
 nazývala kampeličky. Druhá, početně větší
 období důležitou průmyslovou enklávou. Fungovaly   skupina družstev, spadala do kategorie tzv.   účasti ministra zemědělství agrárníka Otakara   tak, aby její kapacita mohla být navýšena až
 zde velké firmy i desítky malých dílen, zpravidla ve   neúvěrních. Sem patřila zejména družstva   Srdínka. V době uvedení do provozu se jedna-  na dvojnásobek. V roce 1927 zpracovala Troj-
                                              lo o největší rolnickou družstevní mlékárnu
 orientovaná na nákup, zpracování a uskladně-
                                                                                     ská mlékárna téměř 7,9 milionu litrů mléka,
 vnitroblocích domů. I škála zdejších výrobků byla   ní zemědělských produktů (skladištní a kon-  na území Československa.   denně sem zemědělci z okolí přivezli až 30
 zumní), mlýnská a pekárenská, lnářská apod.     Nová mlékárna měla kolem obvodu hlavní   tisíc litrů mléka.
 široká – od těžkého průmyslu přes spotřební zboží až  Další skupina družstev pak na vodních tocích   budovy nakládací rampu, ke které bylo   V době, kdy se Trojská mlékárna otevírala,
 po hodinové stroje. Významné byly i potravinářské   budovala malé vodní elektrárny. Z hlediska   možno přistavit až osmnáct povozů, jimiž se   tedy v polovině dvacátých let minulého stole-
 podniky jako například areály Ústředních jatek nebo   našeho tématu nás budou zajímat družstva   rozváželo mléko po Praze. Na dvoře areálu   tí, rozvíjely v Praze 7 činnost desítky dalších
                                              také vyrostly moderní koňské stáje, ve kterých
                                                                                     družstev. Vedle četných bytových a výrobních
 tzv. výrobní, konkrétně mlékárenská.
 Měšťanského pivovaru. O něco méně známá je Trojská   byli ustájeni tažní koně. Koncem dvacátých   družstev se jich velká část zabývala právě
 Mléko místo piva                             let už postupovala motorizace, bylo zde místo   potravinářskou výrobou. Přímou konkurencí
 mlékárna, která přitom bývala největším družstevním  Družstva na zpracování mléka se před první   i pro čtyři nákladní auta, jež sloužila k distri-  v oblasti produkce mléka a výrobků z něj
 podnikem svého druhu v tehdejším Československu.   světovou válkou rozvíjela především na Mora-  buci výrobků do vzdálenějších prodejen. Těch   byla Družstevní parní mlékárna, která měla
 vě, v Čechách se do popředí dostávala poma-  měla mlékárna po Praze více než pět desítek.  svůj provoz v Heřmanově ulici a prodejnu
 leji. I tak se už v roce 1913 ustavuje rolnická   Veškeré strojní vybavení mlékárny bylo   v domě čp. 798 v Plynární ulici. Na Okružní
 družstevní mlékárna v tehdejší předměstské   poháněno elektrickým proudem, zcela    třídě (dnes Jankovcova) také sídlila organizace
 obci Troji. U jejího zrodu stál podnikavý stat-  3  v duchu doby, v níž parní stroje ustupovaly   sdružující družstevní mlékárny – Obchodní
 kář z Velkých Číčovic Bohumil Šebek, který se   tomuto modernějšímu a pohodlnějšímu zdroji   společenství mlékařských družstev. ○
 ještě před založením podniku odjel do Vídně
 a Horních Rakous inspirovat, jak obdobné
 2        4
 podniky fungují v prostředí velkoměsta.
 K ustavení družstva došlo na zakládající valné
 hromadě 23. ledna 1913. Novému podniku
 nabídl k užívání svou tehdejší mlékárnu
 velkostatkář Alois Svoboda. Tento významný
 mecenáš z Troji věnoval československému
 státu Trojský zámek a rozsáhlé pozemky, na
 kterých posléze vznikla zoologická a bota-
 nická zahrada. K původní mlékárně patřily
 i čtyři prodejny v Praze, které nově zřízené
 družstvo také převzalo. Začátky družstva byly
 velice obtížné, muselo totiž čelit velké konku-
 renci v oblasti Prahy a bojovat s nedůvěrou
 velkoměstských obyvatel vůči „selskému“
 mléku. I když situaci podniku ještě zkompli-
 koval začátek války, novému vedení mlékárny
 se podařilo podnik stabilizovat. V roce 1918                                        1 Areál Trojské mlékárny v Osadní ulici v roce 1928
 rozhodlo o nákupu areálu bývalého Trojského                                         2 Odstřeďovna mléka
 pivovaru, který si dosud od Aloise Svobody                                          3 Zakladatel Trojské mlékárny Bohumil Šebek
 jen pronajímali. Zároveň se daří získávat další                                     4 Prostor, odkud se expedovaly výrobky
 dodavatele mléka, zejména z obcí u Prahy                                            Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury
 Trojská mlékárna   spadající pod tehdejší okres Smíchov.                            a sportu na ÚMČ Praha 7. Zajímá se o sběratelství
 V souvislosti s nabídkou mléka je třeba
                                                                                     a českou historii.
 zmínit, že například v roce 1912 jej v Praze 7
                                                                                     Foto – archiv autora
   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26