Page 37 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 03 2022
P. 37
soudním okrese vystavěno už 189 km okresních silnic (3).
Starosta města Jemnice Josef Augusta na zasedání obecního zastupitelstva, konaného
v neděli 12. února 1891, navrhl, aby byl Moravský zemský silniční výbor v Brně požádán
o provedení okresní silnice z Jemnice přes Chotěbudice do Budče, kde se právě stavěla silnice
z Budče přes Krasonice do Želetavy. Tento návrh byl jednomyslně přijat a představenstvo
obce bylo vyzváno, aby zařídilo vše potřebné. Na zasedání v neděli 19. července 1891
je obecní výbor žádán o záruku, že při stavbě silnice přes Chotěbudice k Budči dá obec
Jemnice a Podolí potřebnou půdu pro stavbu k dispozici bezplatně. S ohledem na důležitost
této stavby to bylo jednomyslně schváleno (4). V letech 1897 – 1898 bylo přistoupeno
ke stavbě silnice z Jemnice do Bačkovic. V neděli 17. listopadu 1901 zastupitelstvo
spojených obcí Jemnice a Podolí rozhodlo, že na stavbu této sinice přispěje 2.000 zlatými.
Zastupitelstvo města Jemnice 5. října 1905 schválilo poskytnutí pozemků věnováním na
stavbu silnice do Pálovic. Zastupitelstvo města pak také schválilo 20. října 1912 bezúplatné
postoupení obecních pozemků na stavbu silnice směřující k Radoticím. Od 7. června 1914
byl městským tajemníkem ustaven František Polák z Moravských Budějovic, který v roce
1923 zemřel, namísto něj 24. srpna 1924 zastupitelstvo města zvolilo tajemníkem Josefa
Pokorného z Jemnice.
Silnice do Želetavy vychází do Chotěbudic a Budče z Jemnice od okresní silnice na
Dačice. Dále vede po pravé straně kolem Červeného rybníka, poté kolem hrobky rodiny
Pallavicini. Hrobka rodiny Pallavicini byla postavena v letech 1900 – 1902. Projekt na ni
vypracoval vídeňský architekt a dvorní rada Otto Hofer. Stavbu realizoval jemnický stavitel
Josef Faast. Sochařskou výzdobu hrobky provedl vynikající český sochař Ignác Weirich,
který většinu života tvořil ve Vatikánu. Kořeny starého italského rodu Pallavicini sahají
do 10. století. První pohřeb byl v hrobce
v roce 1902, kdy zde byl pohřben Karel
Pallavicini. Postupně bylo v hrobce
uloženo dalších šest členů tohoto rodu.
Především na počátku 90. let 20. století
byla hrobka vykradena a sarkofágy
poničeny vandaly. Ostatky nebožtíků,
rozházené po podlaze, byly pak v roce
2012 zpopelněny a urny byly převezeny
do Maďarska. Jediné ušetřené tělo
Gabrielle Pallavicini se nachází
v podzemní hrobce.
Silnice od hrobky Pallavicini
pokračuje dál přes pravobřežní přítok
Želetavky do obce Chotěbudice. Osada
Chotěbudice vznikla před rokem 1200
a patří mezi naše nejstarší slovanské
Jemnice, Pallavicini hrobka z roku 1902, osady. V roce 1777 obec postavila
archiv Milana Procházky
březen 2022 / Jemnické listy / 37