Page 39 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 03 2022
P. 39
podařilo uniknout na plzeňskou techniku před podvodným násilným zařazením do Vojenské
technické akademie VTA, která právě tehdy v Brně vznikla. O té vojenské VTA tehdy
nikdo nevěděl, jaké má záměry s budoucími absolventy. Měla asi málo uchazečů, a tak se
uchylovala i k podvodným metodám náboru, nevyhýbajícím se ani padělání dokumentů.
V Plzni jsem se věnoval studiu a ani mne nenapadlo, že bych už tehdy mohl být
v hledáčku StB. Později po studiu to bylo jiné. V západní Evropě se ve strojírenství
objevil nový slibný obor, u něhož to vypadalo, že firma, která se mu nebude věnovat, brzy
odpadne ze soutěže. Proto se i v komunistickém Československu na tom začalo „pracovat“.
V „turbinách“ v plzeňské Škodovce se nařídilo mně, abych obor dělal (nikdo jiný do toho
neměl chuť), a pak vedení už pro něj nehnulo prstem. Řídilo ho politicky, technicky na
něj kašlalo a podle toho to nakonec dopadlo. Obor vyžadoval spolupráci s odborníky
z imperialistického západu, a tak jsem byl fízlován neustále, a věděl jsem o tom. Byl jsem
metodou cukru a biče dlouhodobě lákán i ke spolupráci s STB a špionáži. Teprve kolem
roku 1980 dospěli soudruzi ke konečnému poznání, že jim na spolupráci nepřistoupím,
a vzdali to. Mne pak profesně zlikvidovali. - Nic jiného jsem nečekal.
Přes „Paměť národa“ jsem získal archivní materiály shromažďované StB o mé osobě.
Z té exponované doby, ze které by mne záznamy zajímaly, je ale StB v roce 1989 stačila
skartovat. Avšak zachovaly se záznamy z roku 1956(!), kdy jsem ještě studoval, a to pro
mne bylo překvapení, „že už tenkrát“. Záznamy jsou však zajímavé. Jsou o mně z mého
pobytu v Plzni a zabývají se skoro výhradně mými rodiči ve Znojmě. Můj otec byl v té
době ve Znojmě do jisté míry známou osobou. Jako výtvarník byl využíván pro řešení
výtvarných stránek různých veřejných akcí a také ve Svazu osvobozených politických
vězňů měl jméno. Na druhé straně už znojemská StB chystala jeho profesní a společenskou
likvidaci. (část textu z materiálu StB: „Kopeček si do roku 1948 myslel, že má povolání
učitele jisté…)“.
Důvody pro otcovu likvidaci byly dány: Je příslušníkem inteligence, je synem kulaka
(jeho otec byl chudý zemědělec a zemřel dřív, než jsem se já narodil, a po smrti už
nesedlačil). Otec byl sice za okupace v odboji, leč v nekomunistickém. Ale hlavně, mí
rodiče měli ve Znojmě starý malý jednopatrový řadový dům, který koupili od města. A ten
se líbil bratrovi jednoho znojemského estébáka. A tady to začíná dávat smysl. Úmyslem
bylo postupně provokovat moje rodiče až do fáze, kdy se vzepřou, což pak bude možno
zneužít jako obvinění z nepřátelského postoje k dělnické třídě a mohla následovat
konfiskace domu. A k tomuto účelu využít i fízlování mé osoby. Rodiče byli řadu let na
pokyn StB úřady systematicky šikanováni, a to až absurdními metodami, zahrnujícími
i opakované polití mých dvou malých sourozenců obsahem nočníku, když vycházejíce
z domu, míjeli „estébákabratrových“ dveře. Přivolaní policisté nikdy nic nevyšetřovali,
otce seřvali, že je „inteligent“ a bratr StB je dělnická třída, dali otci pokutu a odjeli. Matka
už se bála vyjít kolem jejich bytu na zahrádku nakrmit slepice. Jednou, když jsem byl
právě ve Znojmě, byl dokonce zinscenován náš pokus o vraždu na bratrovi StB. Kriminální
policie nevyšetřovala, měla jasno a lékař v nemocnici obdržel od policie příkaz „objevit“ na
nezraněném příslušníkovi dělnické třídy neexistující zranění, dokazující naši vinu. Tenkrát
jsme s otcem svévolně porušili zákaz vycházení, uvalený na nás kriminální policií hned na
březen 2022 / Jemnické listy / 39