Page 41 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 03 2022
P. 41
Vzpomínka na rodáka Ing. Karla Bakeše - 3. díl
Legenda sestry charakterizuje následovně:
Káša (Kazi) byla hadačkou. Věštila a hádala, kde jsou ztracené věci, znala byliny
a dobře se vyznala v léčení nemocí.
Tétka provozovala čáry, přinášela oběti bohům a učila znát lidi tajemství ohně, vod
a hvězd.
Libuše z nich byla “nejmocnější” v zboží po otci svém a ve věštění se ji nikdo
nevyrovnal. Byla totiž Sibylou, měla ducha věšteckého a předvídala a vykládala z věšteb
budoucnost. Věštění má základ ve víře ve staroslovanské v duchy. Oblíbené byly např.
víly, u Rusů sudičky.
Podle K. Bakeše:
„I když se nám nedochovala jejich jména v jejich původní podobě, můžeme se pokusit
odvodit si je. Při tom opět vycházíme z toho, že náboženské nauky těchto Slovanů (Bayů)
čerpaly z východních učení. A v nich se věří na znovuzrození člověka, tj. na jeho reinkarnaci.
Reinkarnací je více a člověk v každém svém životě projde určitým stupněm vývoje. Tento
vývoj může každý sám ovlivnit svým jednáním a chováním.“
Káša (Kazi) Akaša - je slovo pocházející ze sanskrtu a jeho význam je “duch” nebo
“éter”. „Každý život zanechává v astrální sféře svůj obraz a souhrn těchto obrazů jednoho
člověka tvoří jakousi kroniku životů, či osudů, pro níž se používá označení Akaša kronika.
(Pozn. autora článku: Akašická kronika je záznam všech činů, myšlenek i slov. Jsou
v ní uchovány všechny lidské zkušenosti, vše, co se kdy událo. Je to minulost, současnost
a budoucnost vědění o všech věcech; jinak řečeno je to úschovna všech lidských zkušeností,
kronika všech událostí, vesmírná databanka). Kdo v této kronice uměl číst, snadno mohl
z jednotlivých porušení vývojových zákonů odvodit následky, které provinivší se osobu za
stávajícího života, i v dalších životech, postihnou. Kněžka, která znala tuto problematiku
a uměla v kronice číst, byla nazývána kněžkou “akaši”, později Akaša-zkráceně Káša.“
Tétka (Teta) Tatva stejně tak Tétka byla kněžkou, která měla znalost tzv. “tatvy”.
V sanskrtu „tatva” znamená pravda, podstata, skutečnost všech jevů. Význam tohoto učení
hovoří o tom, že dobrá i špatná energie, kterou sami vysíláme, se k nám opět vrací zpátky.
(Poznámka autora článku: Tatvy jsou jemné ve světovém nekonečnu proudící a vibrující
síly, z nichž povstává vše viditelné i neviditelné a do nichž také vše zaniká. Proto jim lidé
v minulosti přikládali velký význam). Bez oběhu tatev by na Zemi nebyl žádný život. Lidé
objevili, že tatvy se pravidelně střídají ve dvouhodinových cyklech. V čase, který jim nebyl
příznivě nakloněn, nepodnikali nic, protože věřili, že se to setká s neúspěchem. Naopak
v čase příznivém začínali každou činnost, protože věřili v její zdárný konec. Osoba, která
tyto chvilky dokázala rozlišit, byla ve společnosti vážená. Druhá sestra tedy byla kněžkou
“tatvy”, později Tatva a ne nic neříkající Tétka.
Libuše, tak jako v předcházejících případech, není vlastním jménem, ale označuje
určitou funkci ve společnosti. Původní označení třetí sestry není známé, ale ani po „jeho
poslovanštění“ se význam nezměnil. Je odvozeno od “Ljubjuša”, což znamená kněžka “milá
bohům i lidu” - jméno je odvozeno od přídavného jména ljuba, tj. milá, libá, příjemná. To,
že plnila specifické úkoly v oblasti přináležející do funkcí suverenity, např. vypomáhala
březen 2022 / Jemnické listy / 41