Page 39 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 10/2024
P. 39

6   TÝNECKÉ LISTY                                                                                                 PŘESAHY
       analogovou technologií, která zachová-                        Sound  Track)”,  „Something  New”,  2LP   díly jsou ale také v pořadí skladeb, krat-
       vá všechny zvukové nuance nahrávek.                           „The Beatles’ Story” (nebude k dispozici   ších tracklistech, odstranění některých
       Set  i  separátní  alba  se  na  trhu  objeví                 samostatně), „Beatles’65” a „The Early   písní  a  naopak  jejich  nahrazení  těmi,
       1.  listopadu.  Alba  budou  na  vinylech                     Beatles”.  Každá  kolekce  přinese  také   které v Británii vyšly pouze na singlech.
       k dispozici poprvé od roku 1995.                              esej shrnující její historii.  Posledním rozdílem budiž i odlišný mix,
       Zmíněný box se všemi deskami nabídne                          Na první pohled se americká vydání liší   který měl být podle labelu Capitol více
       jedno 2LP navíc. V setu najdeme studi-                        od těch britských svým obalem. Rozdílů   americký.
       ovky vydané v krátkém období od ledna                         najdeme ale mnohem více - už proto, že           Jiří V. Matýsek,
       1964  do  března  1965,  konkrétně  se                        v Americe vyšla deska „Meet The Bea-             musicserver.cz
       jedná o tyto tituly: „Meet The Beatles!”,                     tles” až ve chvíli, kdy měla kapela v Bri-
       „The Beatles’ Second Album”, „A Hard                          tánii vydané už dvě. Aktuální druhá se
       Day’s  Night  (Original  Motion  Picture                      tak stala americkou první a naopak. Roz-    Sestavil Petr Hanuška

                                                        RECENZE

                                                             Jsem...
       Keramik  a  ilustrátor  Vlado  Matuška   nové veršíky s nějakou divně pubertální   („v devadesátým prvním maturitní vy-  jiný čtenář než ten dnešní. V řadě pří-
       (*1968) vydal v letech 2012 a 2016 dvě   zlobivostí  (příliš  mnoho  narážek  typu   svědčení / neoschlo v socialistickým ba-  padů se to dostává až k nějaké speci-
       sbírky básní – ne špatných, ale bohužel   „snažím se aby pindík prošel až k pro-  tohu“),  které  až  teprve  v  celku  sbírky   fické politické agitce (básně jako Ateista
       ne moc čtených. V dnešní době jepičích   měně / v dámu“). Každopádně na tom   dávají dohromady úplný obraz. Ne na-  věří nebo Muška jenom platinová, která
       kulturních životů a malých taky-zázraků   celek sbírky nestojí, daleko víc tu rezo-  darmo doporučuje Ivo Harák v doslovu   končí verši: „jakou značku jakou barvu /
       každodenního literárního provozu by se   nují  specificky  pojaté  bilanční  zlomky   číst  Matuškovu  sbírku  několikrát,  pro-  rudou / knížku“). Klidně ať taková poezie
       zdálo, že těch osm let,                                       tože se její „zdánlivá neuchopitelnost“   vznik a ať komentuje (nebo provokuje),
       které  oddělují  jeho                                         otevírá pokaždé „jinak a z jiné strany“.  ať vyvolává diskusi… ovšem nevím, zda
       novou  sbírku  nazva-                                         Matuška je básník často až příliš nejed-  takhle  propletená  společně  s  přírodní
       nou  V  letním  odpo-                                         noznačný,  protože  je  chvilku  ironický      lyrikou, poněkud přitroublými sprosťár-
       ledni  vyfouknu  Gotta                                        a možná na někoho až trochu vulgární,   ničkami (těch pysků, kolik jich tu najde-
       od  předposlední  vy-                                         chvilku zase melancholický, chvilku až   me!)  a  vzpomínkovými  miniportréty
       dané,  je  skoro  věč-                                        příliš dědkovsky rozkacený na současné   uplynulého  světa  dává  smysl.  Možná
       nost.  A  přitom  si  při                                     poměry (ach ta doba facebooková, ta ho   právě proto, že je sbírka tak různorodá,
       čtení  nejen  novinky,                                        provokuje!), aby byl za okamžik zase až   provokující, pro leckoho asi i protivná,
       ale  i  těch  předešlých                                      příliš sentimentální. V řadě obrázků je   je ve vždycky něčím zajímavá a důsled-
       sbírek uvědomuji, jaký                                        básník  nejotevřenější  a  možná  nejvíc   ná. I na to několikáté čtení. Vždyť proč
       je  Matuška  svéráz.                                          sdělný: „letní vzduch se sytí bahnem /   by  měla  být  poezie  čtena  jen  jednou.
       Vyplatí  se  číst  jeho                                       nad rybníkem do mladé otavy lehnu si /   Matuška  chytá  do  náručí  svět,  který
       básně  a  počkat  si  na                                      pozoruji evoluci par v modrém vesmíru /   právě teď vidí, cítí, myslí, žije a vzpomí-
       něj,  na  jeho  leckdy                                        poslouchám vítr / hraje na osiny palic   ná, svět, který mu protnul cestu. A dává
       nesourodé, různorodě                                          žita // jsem“ (b. Osiny). Tady je řečeno   nám o tom zprávu, aniž by se ohlížel,
       pojaté záznamy všed-                                          všechno  podstatné,  se  skvělým  závě-  zda té samotné zprávě rozumí všichni.
       nodenností.  Ty  jsou                                         rem a bez zbytečných odboček. Jindy si   Co  se  musí  ale  vždy  při  četbě  Matuš-
       spojené  v  přítomné                                          Matuška  odskočí  do  zaslechnutého,   kových veršů vyzdvihnout, je jeho skvě-
       sbírce nejen s portréty                                       viděného  či  žitého  –  nejsem  si  ovšem   lá  práce  s  detailem.  Má  skvělý  dar
       světa  kolem  něj,  ale                                       jistý, zda to funguje pro někoho jiného   vidění, některé z jeho veršů jsou mnoh-
       zejména  se  vzpomín-                                         než pro autora samotného. Je v tom totiž   dy silnější než zbytek básně. To je samo-
       kami.  Proto  ten  Gott                                       příliš  osobního,  snad  až  deníkového   zřejmě nebezpečné a někdy to působí
       v názvu…                                                      prožitku, který je navíc přefiltrován skrz   trochu jako zaškobrtnutí, jako klopýtnutí
       Je  to  ale  hlavně  poe-                                     samotné psaní: „píšu / tři sta šedesát   uprostřed roviny, když najdeme něco ja-
       zie,  která  autorovi                                         tisíc  znaků  včetně  mezer  /  především   ko pointu jinde než ji čekáme. V téhle
       vzniká  a  líhne  se  ne-                                     mezery mi vždycky šly / tisknu prázdno /   velké  mozaice  slov  a  obrazů  nabývají
       ustále.  Někdy  si  jeho                                      kudy  chodím  /  ani  moc  nechodím“        právě ty jako třeba: „povodeň rozvěsila
       verše  odskočí  hodně                                         (b. A už ani písmeno!) Tady je to nějaký   igelitky po stromech a keřích“ v součas-
       daleko, ale evidentně                                         záznam  o  pěně  dní  se  specifickým   né  době  aktuálnosti  až  mrazivé,  jsou
       je to tam táhne. Proto                                        básníkovým přístupem ke světu a k hu-  řečeny možná jen tak mimoděk, ale fun-
       na nás čekají jak slov-                                       moru. Dobře, proč ne – ale přece jen by   gují bezchybně. A potvrzují tím, že dob-
       ní  hříčky  („cítím  po-                                      to chtělo jen trochu víc selekce a trochu   ré  básně  žijí  své  vlastní  životy  a  neu-
       řádně slovo vyhřezly /                                        víc práce.                     mírají.
       hluboko proniká ostré                                         Na druhou stranu trochu sbírka trpí ak-            Michal Jareš
       eř / řezavě táhne zet“                                        tualitou, nebo spíše řečeno aktuálností,
       – b. Životně prostoro-           Vlado Matuška:               která také nemusí fungovat už příští rok,
       vá), tak jako prvoplá-   V letním odpoledni vyfouknu Gotta.   kdy se k Matuškovým veršům dostane
                                     Togga, 2024, 84 stran

                                                       MIXZÓNA

      Popírači totalitarismu – Cena literární kritiky – Monografie na biografickém základě
       Stoupenci  historického  bádání  každo-  kulturu. Takto vykonstruovaná totalitní   obyčejné lidi k účasti na jejich vlastním   V rozhovoru pro web H7O (Časopis Host
       dennosti nemohli mít radost ze studie   všednodennost se jeví být pouze jinou   utlačování,  čímž  vytvářejí  přikrášlené,   7 dní online) z 23. 5. 2024 promluvil Jiří
       Aviezera  Tuckera  Proč  říkám  „totalitní   variantou modernity srovnatelnou s ne-  narůžovo nalakované vyobrazení tota-  Trávníček o své nové knize Být Homé-
       režimy“  (Paměť  a  dějiny  2023,  č.  4),   totalitními protějšky a revoluční politic-  litarismu.“  rem po Joyceovi, která se v jakýchsi vol-
       pojednávající  o  popírání  totalitarismu.   ká transformace má budit zdání, že je           ných poznámkách zabývá románovým
       Několik  citátů:  Popírači  totalitarismu   součástí modernizace.“ Výzkum každo-  Citát z náhodně vybrané recenze v lite-  žánrem. A i když v závěru prozradil, že
       nezpochybňují  „existenci  holokaustu   dennosti je proto záhodno „používat pro   rárním  časopise:  „Přetrvávající  pohád-  „dokončuje knihu o pátém statistickém
       nebo gulagů, nýbrž správně poukazují   období,  kdy  byl  každodenní  život  ne-  kové  nápaditosti  dodává  uvěřitelnost      výzkumu českého čtenářství“, poslední
       na  to,  že  většina  občanů  totalitních   závislý  na  politice  a  politických  změ-  i literární a motivickou zajímavost pátrá-  sdělení zasadilo  všem fanouškům sta-
       států  nebyla  přímými  pachateli  nebo   nách, kupříkladu na období 19. století ve   ní v hlubších i temnějších vrstvách lid-  tistických šetření četby tvrdou ránu: „Už
       bezprostředními oběťmi. Vzhledem k to-  Francii, na něž byl tento historiografický   ské duše.“ Jak tomu rozumět? Když vý-  druhý  rok  se  nořím  do  Jana  Zábrany,
       mu, že valná většina Němců nepatřila   přístup především aplikován. Nelze stu-  pověď trochu zjednodušíme, vyjde nám,   z čehož by měla být – ne úplně brzy –
       mezi Židy nebo opoziční lídry, ani nebyli   dovat každodenní život v období totali-  že „pátrání tam a tam dodává uvěřitel-  monografie na biografickém základě: ve
       členy  SS,  ,všední‘  zkušenost  s  nacis-  tarismu  nebo  během  válečného  stavu   nost i určitou zajímavost nějaké nápa-  struktuře  život-dílo-doba.“  S  výzkumy
       mem  se  omezovala  na  nové  dálnice,   bez  studia  politického  násilí  a  teroru.   ditosti“. Zdá se, že jsme si příliš nepo-  čtenářství je tedy konec… A básník, do
       plnou  zaměstnanost  a  Wagnerovu   […] Popírači totalitarismu zcela úmysl-  mohli. – Je to jen jeden citát, ale dobře   něhož se literární vědec noří? Ve svém
       hudbu.  Stejně  tak  většina  Východoev-  ně pomíjejí násilí, strach, paranoiu a vy-  reprezentuje  recenzní  praxi  v  časopi-  deníku to předjal před pětačtyřiceti lety
       ropanů  nepatřila  mezi  agenty  tajné   tváření obětních beránků, které totalitní   sech,  které  se  spojily,  aby  povzbudily   sám: „Pro vás, pane Zábrana, / není žád-
       policie,  ani  mezi  pronásledované  disi-  moc udržovaly, a to tak, že je odsouvají   kritické  myšlení  o  literatuře.  „Přetrvá-  ná záchrana.“
       denty,  a  většina  lidí  tak  zpočátku  za-  do  politického  centra,  zatímco  sami   vající  pohádkové  nápaditosti  dodává
       koušela  komunismus  prostřednictvím   zkoumají  údajně  nepolitické  periferie,   uvěřitelnost i literární a motivickou zají-  Připravil Michael Špirit,
       industrializace  a  poté  skrze  zlepšení   kde žila většina lidí. Záměrně přehlížejí   mavost pátrání v hlubších i temnějších   i-kanon
       životní úrovně, konzumerismus a pop-  skutečnost,  že  totalitní  režimy  nutily   vrstvách lidské duše.“
   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44