Page 23 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L. prosinec 2021

Rozhovor

O vašem dědovi Františku Tikalském už se nedalo dalo jezdit dobře na kole, tak na Antonína [13. června], podle naší kapličky,
se uvádí, že byl „přísný katolík“. Na- jsme chodili pěšky do Dvorů. Tam chodil takhle to slavení sjednocuju. (směje se)
příklad v jednom nekrologu se píše: táta za války nerad, protože tam byla ně-
„Tikalský byl přísný katolík, který mecká mše. Na Hrady jsme nechodili, i když Váš táta zapsal po válce do obecní
víru nebral formálně a povrchně, jsme tam patřili farností. kroniky, že za nacistické okupace se
nýbrž prožíval a plnil to, v co věřil, Tenkrát chodili z Českých chalup nesmělo se v Hranicích ve škole vy-
slovem i skutkem. Při tom byl mír- a z Trpnouze do kostela do Dvorů skoro učovat náboženství, a tak vyučovalo se
ný a snášenlivý ke každému.“ Jak to všichní. Chodilo se pěšky, hlavně když byl přímo ve zdejší kapli. K tomu připojil
v těch novinách mysleli? sníh, to byla plná silnice lidí. A hlavně Trp- svůj komentář: „Hitlerův režim byl
To nemůžu říct z vlastní zkušenosti. nouzáci – dneska už to tak neni, ale ještě vůbec nejpohanštější, jaký jsme do té
Já ještě pamatuju, že večír jsme se všichni ta generace mýho táty – to prostě voni furt doby poznali“ a že „vláda Hitlerova
modlili kolem stolu, tady byla lavice, tu kle- hodně tahli do Rakous. To říkal muj táta, byla arcipohanská“.
čel děda [otec], tady To jsem sama za-
klečela babička [mat- žila, chodila jsem na
ka], tam sem klečela náboženství do kap-
já, tady klečela sestra. ličky, protože ve ško-
Před jídlem jsme se le se učit nesmělo.
modlili, až do doby, Kapličku měli na sta-
než jsem se vdala. rosti Michalů, psali
A večer, to bylo An- se Címlů [Zimmel],
děl Páně a Zdrávas ale říkalo se u Mi-
Královno, „za babič- chalů. „Starej Michal“
ku a za dědouška“. To [Václav Zimmel z čp.
byla pravidelná mod- 24] tam dal kamín-
litba. ka, abysme tam pros-
Růženec jsme se tě mohli bejt. Chodil
modlívali v neděli, sem kněz z Hradů
když se nemohlo do z kláštera. Po válce
kostela. Když třeba ty kněží z kláštera
bylo pod kolena sně- byli vodsunutý, to
hu nebo mráz velikej, byli Němci. A zbyl
tak se modlíval rů- tu sám tenhle pater
ženec. Táta většinou Jindra, to byl Čech.
předříkával. A mod- Byl z Nekalice [z Na-
lím se ho denně: kolic], ale byl Čech,
Abych nezdřevěněla, Na cestě z Hranic do Dvorů. Vlevo Václav a Marie Tikalských protože jeho máma
tak jdu do kapličky. s malou Helenou v kočárku (30. léta) byla z Hranic.
No jo, ale že už jsem
[z rodiny] asi poslední. že cestou do kostela některý spolu sváteč- Pamatujete si na další kněze, kteří zde
ně němčili, i když třeba pořádně německy pracovali?
A myslíte, že to bylo podobně i v ostat- moc neuměli. Ten kněz ve Dvorech za války se jme-
ních domácnostech? Ve Dvorech i v Sůdole měli lidi zaplace- noval Kraus. (A zajímavý je, že už tenkrát
Nehde jo, nehde ne. Byli chlapi, kerý šli do ný lavice, tam nebyly místa volný. My jsme tam zaved adventní věnce.) No a potom po
kostela proto, aby mohli zůstat v hospodě. neměli lavici zaplacenou nikde, a tak jsme odsunu, když tam přišel českej kněz, tak
Ale bylo to tu dost zbožný, vemte si, z malých dycky nekde stáli. Teta Marína měla ve Dvo- jsme chodili zase do Dvorů. Ten se jme-
Hranic pocházeli tří kněží – za komunismu. rech zaplacenou lavici, tak si nás děti do tý noval Růžička, to byl starší člověk, nebo
lavice brala. aspoň nám dětem se zdál. A po ňom přišel
Kam jste chodili na bohoslužby? Tady v Hranicích je jen kaplička, ale mše tu páter Klíma. Ten byl mladej, dělal faráře
Za mýho dětství jsme chodili neděli co nebyly pravidelně. Po válce tu bejvala mše semo na Rapšachu a ve Dvorech. A ten kázal,
neděli. Za války někda do Sůdola, někda do tamo, třeba na první přijímání. Nebo se lidi sešli že tam lidi chodili kvůli kázání! A že jsme
Dvorů. Nejradši jezdil táta na kole do kos- a modlili se růženec nebo křížovovou cestu. někdy museli třebas půl hodiny na faráře
tela do Sůdola, a mě vozil na kole. Protože Zajímavý bylo, že zvon ze Sůdola byl sly- čekat, než přijede z kázání na Rapšachu,
tam byla česká mše – no vona byla latinská, šet až k nám. Potom povyrostly lesy a už sem to nikomu nevadilo. Jezdil na kole. A než
ale kázání bylo český. A vždycky, po každej zvon nedolíhá. Zato zvon ze Dvorů u nás z Rapšachu dojedete, vono to chvíli trvá.
po mši, se zpívalo Svatý Václave. Sůdol byl slyšet nebyl. Taky vidět bylo z Hranic na Míval před sebou položený kapesní ho-
v protektorátu, my v rajchu, tak jsme tam všechny strany až bůhví kam, třeba na hem- dinky, vždycky kouknul, jestli může ká-
jezdívali tůle nazrovno, načerno přes zele- perskej kostel. Dneska je to zarostlý. zat ještě dál. Já jsem ještě k němu chodila
nou hranici, kolem Hrdlořezskýho rybníka V Hranicích jsme mívali posvícení barto- na náboženství. Byl tu do nákýho jedna-
[na mapě pod názvem Hraniční rybník, ne- lomějský [24. července] podle Hradů. Vedle padesátýho nebo dvaapadesátýho roku.
boli Křoví]. Trpnouzáci měli posvícení svatomartinský [11. A jednou měl ve Dvorech měl kázání farář
Teprve když byl sníh nebo hladko a když listopadu] s Dvorákama. Dneska dělám koláče Kostka ze Sůdola. Už nevím, při jakej to

www.suchdol.cz 23