Page 23 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L. listopad 2021

Fórum občanů

Elfrída Mühlbachová:

Vzpomínky na babičku Olgu

Elfrídu Mühlbachovou (10. 7. 1929 – 17. diné dítě (mou matku) naprosto oddaně a kuželkářů. Sama, nebo i s rodinou, navště-
4. 2021), někdejší profesorku farmakologie a bezvýhradně. Rodina žila velmi skromně, vovala ve Vídni sluneční lázně (páni zvlášť,
1. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nešetřilo se však na knihách a na vzdělávání dámy zvlášť) a měla i svou zahrádku v za-
v Praze, čtenáři znají z předchozích příspěv- dcery. Koupili jí pianino a ona velmi pilně hrádkářské kolonii. Určitě zašli i na nějakou
ků (např. z rozhovoru v SZ 7/2018). Tento a úspěšně navštěvovala školy (také školu Ko- tu skleničku vínečka k Heurigen. Doma si
příspěvek, který je datovaný dnem 3. úno- menského ve Vídni), hodiny klavíru, kurzy vykládala pasiáns a s námi si ráda zahrála
ra 2021, obsahuje vzpo- oblíbenou vídeňskou ka-
mínky na autorčinu ba- retní hru Pummerl. Byla
bičku Olgu Dvořáčkovou hodně zbožná, nejraději se
(1880–1975), která velkou modlila ke sv. Antonínovi.
část života prožila v Such- „Ojkerl“ nebo „Ujkerl“,
dole nad Lužnicí. Autorka jak jí říkávala moje ma-
si přála připojit poznám- minka, již bylo dvaapade-
ku: „Tento text bych ráda sát roků, když se s tehdy
věnovala svým dětem nedávno penzionovaným
a městu Suchdol nad Luž- dědečkem přestěhovala
nicí a jeho skvělým lidem. z Vídně do Suchdola nad
Doufám, že bude přijat.“ Lužnicí. Představovala si,
red že budou spolu občas vy-
jíždět do Vídně nebo do
lga byla čisto- Prahy, případně někam do
krevná Vídeňač- lázní nebo jinam. Dědeč-
ka. Do života kova penze českosloven-
Ovstoupila ne ského státního úředníka
příliš šťastně 2. září 1880, byla velmi slušná, věděli,
protože jako nemanžel- že si budou moci občas
ská, a tím rovnou trochu něco dovolit. Olga byla
potupená. Málo platné, spokojená, že má svůj do-
Babička Olga Dvořáčková (1880–1975)
že si její tatínek mamin- Fotografie z gratulace MNV v Suchdole při jejích devadesátinách (2. 9. 1970) mek, a přála si v něm hez-
ku asi po dvou letech vzal ky hospodařit.
za ženu, rodina ji vystrčila na okraj svého cizích jazyků, psaní na stroji a těsnopisu. Ale jak se vlastně dostala do Suchdola?
společného žití a přijímala ji jen tak trochu Dědeček Antonín o vzdělávání své a svého Vybrali si ho. Když měli jít dva kolegové
s pohrdlivou milostností, a to po celý zbytek dítěte velmi dbal. Často jsem doma slýchala z československého vyslanectví ve Vídni,
života všech. Přesto Olinka prožila do svých vyprávět o tom, jak dědeček – premiant na dědeček Antonín Dvořáček a pan Haas,
deseti let šťastné dětství. To skončilo na Hod škole v Podbřežicích u Vyškova a pak zed- současně do penze, dohodli se, že si postaví
boží vánoční roku 1890, kdy náhle zemřel nický učeň – plakal, když pracoval na stavbě malé domky. Trochu našetřili, hlavně jejich
její tatínek. Od té doby měla život naplněný naproti budově brněnského gymnázia, které manželky, na zbytek si vzali hypotéku. Such-
starostmi o živobytí a pilnou prací. (Vyrábě- navštěvovali jeho méně zdatní spolužáci. dol se jim jevil jako ideální místo. Důležité
ly s maminkou střapce, epolety, stuhy, šňůr- Dědečkovi byla Olga po celý život spo- bylo, že se tento městys nacházel v polovi-
ky a jiné podobné zboží a také spolu vedly lehlivou oporou. Po vzniku Československé ně vzdálenosti mezi Vídní a Prahou, že zde
trafiku.) Brzy se k nim přidal nepříliš hodný republiky přijala dědečkovo státní občanství přímo procházela železniční trať, která obě
otčím. Byla to moc hezká, jemná a pracovitá s příslušností do dědovy rodné obce Podbře- města spojuje, že zde nabízené písčité po-
dívka. žice. Dědeček byl babičkou ctěn a vážen zemky na „Gráfovci“ byly laciné a hlavně se
Když se ve třiadvaceti letech vdávala za a podstrojovalo se mu nejlepší jídlo tak ná- tu mluvilo česky i německy. A tak koupili
Čecha od Vyškova, Antonína Dvořáčka, padně, že Leuška i trochu žárlívala. dva sousedící pozemky a pověřili stavbou
poddůstojníka rakouské císařské armá- Olga měla předobré srdce, bývala las- na klíč suchdolského stavitele pana Bed-
dy, musela ve svatební smlouvě vojákům kavá, veselá. Ráda zpívala vídeňské šlágry, náře. (Poznámka: Pozoruhodné je, že v té
potvrdit, že bude do nově vytvářené do- i když falešně. Měla ve Vídni své milé ka- době prý působili v Suchdole tři stavitelé:
mácnosti přispívat svou prací na zakázku marádky a příbuzné, které přes všecko shora Konhefr, Paďourek a Bednář. Asi se všichni
a svým výdělkem. Devět měsíců po svatbě uvedené pokorně s dceruškou někdy s dárky uživili a byli moc šikovní. Však také proto to
se pak narodila Leopoldina (Lea, Leuška navštěvovala. Dědečka podporovala v jeho městečko tak hezky vypadá.) Dědeček s ba-
nebo také Polči). Babička milovala své je- alpinismu, v jeho návštěvách klubů turistů bičkou se nastěhovali v dubnu roku 1932.

www.suchdol.cz 23