Page 25 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L. listopad 2021

Fórum občanů

ho vdovského důchodu hypotéku za dům, první měnová reforma, která znehodnoti- v kočárku jsme každý den k babičce drandili
zahradu a políčko v Suchdole. Kdy to splá- la válečné úspory. A ještě ta němčina! Bála z Pankráce přes železniční most směrem na
cení skončilo, nevím. Žila šetrně. Svačívala se promluvit na veřejnosti, lámala češtinu Smíchov.
bílou kávu s nadrobenou houstičkou, a tak a ještě když umírala v nemocnici v roce O organizaci lékařské péče v Čechách
dokonce dokázala ušetřit i na nový plot oko- 1975, měla při domluvě se sestřičkami potíž. jsme toho zatím s maminkou moc nevědě-
lo celé velké zahrady a na nová vrátka a vjez- Pro psaní písemných žádostí v jazyce čes- ly, a tak jsme situaci řešili samostatně, jak
dová vrata. Byla to pro ni velká vydání. Toto kém měla babička nás, a tak jsme tu situaci se dalo. Poprosila jsem svého šéfa a milého
vše ještě pořád máme, i když ve zchátralém pomalu zvládali, dotud, dokud se poměry člověka, Dr. Wenkeho, aby se na babičku
stavu. Políčko babička, bohužel, neoplotila, v Československu opět radikálně nezmě- Olgu přišel do Ženských domovů podívat.
a tak jsme o ně v šedesátých le- Přiběhl ihned a zjistil úplné vy-
tech přišli. sílení jejího organismu. Málem
Babička Olga neměla abso- vyhladověla. Předepsal silné ma-
lutně žádný zájem o politiku sové vývary v častých intervalech
a mnohokrát nechápala ani tri- a opatrné přidávání energie. Max
viální situace, kterým jsme ro- Wenke s maminkou drahou babič-
zuměly i my, děti. Mohlo se jí to ku zachránili. Nikdy jsem jim to
stát osudným. Zachránil ji pan nezapomněla.
Vítek. Byl 20. duben, slavné na- A tak se nám babička uzdra-
rozeniny Adolfa Hitlera. Bylo vila a zase se vrátila do Suchdola.
nařízeno vyvěsit vlajky. Ba- Tam ji maminka pilně navštěvo-
bička byla zvyklá vyvěšovat je vala vlakem o víkendech, i když to
z půdního okna. Tam totiž byly pro ni musela být pěkná štrapác.
dobře vidět a pěkně v prostoru Vždyť Suchdol je od Prahy 160
vlály. Za nejhlubšího nacistic- km daleko, muselo se přestupovat
kého teroru babička vyvěsila a čekat a ještě nebyly volné soboty.
československou státní vlaj- My s rodinou jsme tam pak trávi-
ku. Ne proto aby provokovala li všechny prázdniny. Povedlo se,
a projevovala nějaké vlastenec- že babička odložila své umírání
tví, ale proto, že vůbec nechá- o osmnáct let. Posledních pět let
pala rozdíl v tom, co ty prapory jejího života s ní prožila její dcera
vyjadřují. Uviděl to, naštěstí, Polči s láskou a obětavě v Suchdole
pan Vítek a přiběhl. Jenže ba- nad Lužnicí, kde je také pohřbena.
bička ho nechtěla pustit, u toho Dodatek: Měla jsem ještě dru-
půdního okna se s ním o vlaj- hou babičku Aloisii Letňanskou,
ku přetahovala, dokonce snad rozenou Průchovou. Pocházela
i do pana Vítka strčila. Vždyť z Velešína, snad z rodiny tamního
měla nařízení a ona se tolik řídícího učitele. Ta zase naopak
bála neplnit úkoly. Nakonec se prožila velkou část svého dospě-
panu Vítkovi podařilo pěknou lého života ve Vídni (od narození
němčinou babičku přesvědčit mého otce Otty v roce 1900). Mlu-
a společně pak vystrčili správný vila do smrti česky, němčinu tam
haknkrajc. Pokud tu scénu ně- vůbec nepotřebovala. Svému muži
kdo viděl, neudal to. (Poznám- Slečna Olga ve Vídni ještě před svatbou Theodorovi pomáhala vychovávat
ka: Václav Vítek a všichni jeho a vychovala osm dětí – čtyři syny
vrstevníci se za Rakouska-Uherska povinně nily. Pro nás byla spíš významnější druhá nevlastní a tři chlapce vlastní. Jako poslední
učili německy a ten jazyk obstojně ovláda- měnová reformou v roce 1953 než únorový se jí nakonec narodila dcera Marie. Lojzička
li, pan Vítek byl navíc velmi hodný a inteli- převrat v roce 1948. (Vždyť jsme přece byli byla také nekonečně laskavá, ale já jsem si ji
gentní člověk. O něm bych také mohla na- nekonečně vděčni za osvobození Česko- užívat nemohla, přišla válka a rozdělila nás.
psat jen samé krásné věci.) slovenské republiky Rudou armádou.) Pro Naposledy jsem ji viděla ve svých pěti letech,
Jásavý a šťastný rok 1945 přinesl Olze, všechny nastaly chudé časy, ale zvlášť pro přestože se také dožila pětadevadesáti let.
a tím i nám, další starosti. Nevadili, ba vítáni babičku, která se celý život starala jen o do- Mám po ní alespoň jméno.
byli, sovětští vojáci v babiččině domě. Pro- mácnost a neměla to s úřady bůhvíjak dobré. Podle křestního listu se totiž jmenuji Amá-
blém byl v tom, že musela prokazovat svou Úplně se vytratila velmi slušná penze stát- lie (po švédské kmotře), Aloizie (po té vídeň-
národní spolehlivost. V tom sice pomáhal ního úředníka po dědečkovi. Nedostávala ské babičce) a Elfrída. Toto jméno se nejvíc
můj tatínek sepisováním různých vysvětle- snad ani životní minimum, a tak není divu, líbilo tatínkovi, protože to slovo obsahuje
ní a suplik, opět pomáhali drazí Vítkovi a, že nám v roce 1957 těžce onemocněla. Na- význam „mír“, a tak mi tak začali říkat. Jsem
jak již bylo řečeno, i obchodníci v Suchdole. štěstí maminku napadlo převézt si ji k sobě Elfi, Elfa, německy Friedl, ale česky vlastně
Přesto to muselo být pro ni velmi těžké. De- do Ženských domovů v Praze na Smíchově, Miroslava. Po babičce Olze jsem dostala jmé-
honestace projevovaná lidmi, kteří ji nezna- kde bydlela, přestože se takové věci dělat ne- no až při biřmování, byla mou kmotrou.
li, starosti o to, zda vůbec bude mít z čeho směly. To už měla garsonku, a ne „dvoják“, Napsáno dne 3. února 2021
žít, zvláště když v roce 1946 následovala jako ještě nedávno. S malým Viktorkem † Elfrída Mühlbachová

www.suchdol.cz 25