Page 11 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 prosinec 2021

Hobulet prosinec 2021 Téma 11

Chlebíčky známe všichni. Říká se, že český obložený chlebíček nemá ve světě
obdoby. Inu, pravda to sice není, ale přesto chlebíčky vnímáme jako svého druhu
národní bohatství. Víte, kde se vzaly? Jak promluvily do našich dějin a kde je
umějí na Sedmičce připravit nejlépe, a kdo se tak stal vítězem v našem slepém
ochutnávkovém testu? Chlebíčky Letná, nebo Libeřské lahůdky?

Chlebíček náš vezdejší

„Chlebíčky, ať již obložené nebo upravené českého turisty, před kterého byl v přímořské mouky, vody a kvasnic obsahuje také máslo
jinak, jsou nejoblíbenější pokrmy studené ku- restauraci poprvé v jeho životě položen talíř a mléko. Díky tomuto složení je veka vláčnější
chyně, a to nejen proto, že lze k jejich výrobě s vařeným krabem a náčiní k jeho konzumaci. než bageta a tolik nenasákne vlhkými ingredi-
použít nejrozmanitější materiál a že nevyžadu- (A ruku na srdce, komu z nás domorodců ni- encemi, jež jsou na ni při výrobě obložených
jí žádné další přílohy, ale hlavně také proto, že kdy z chlebíčku nespadl kus vejce opatlaného chlebíčků skládány. „Impregnační“ efekt má
je můžeme podávat ke každé příležitosti.“ majonézou na cizí koberec?) ovšem i mastný základ, který na chlebíčkách
Vilém Vrabec: Moderní studená kuchyně, 1968 Samozřejmě, k nápadu položit něco na tvoří první vrstvu, tedy obvykle máslo nebo
plátek pečiva a dopřát si tak rychlé jídlo bez majonézový salát.
S citátem známého kuchařského mistra, který příborů a bez velkého stolování není zapotřebí
pořádal kurzy studené kuchyně již v mezi- bůhvíjak velkého ducha ani gastronomické Zač vděčíme mlsnému malíři
válečné době a proslavil se dodnes používa- invence. První obložené chleby jsou podle Celé to někdy kolem roku 1916 vymyslel slavný
nou a do mnoha jazyků přeloženou Velkou některých pramenů doloženy již v 6. století, pražský lahůdkář Jan Paukert. Toho roku
kuchařkou, by si asi v Česku i po padesáti anglické sendviče v konfiguraci krajíc-náplň- si společně s manželkou Štěpánkou otevřel
letech stěží někdo troufl vážně polemizovat. -krajíc mají svého údajného původce v hra- lahůdkářství na pražské Národní (tehdy Ferdi-
Ostatně právě teď v prosinci, k němuž patří běti ze Sandwiche, který žil v 18. století. Ani nandově) třídě, aby tu zúročil zkušenosti naby-
různé vánoční večírky a silvestrovské oslavy, různé druhy tzv. otevřených sendvičů, mezi té prací v předních evropských lahůdkářstvích
se konzumaci obložených chlebíčků nevyhnou něž český obložený chlebíček typově patří té doby. Nedlouho poté nabídl zákazníkům
ani mnozí z těch, kteří se jich po zbytek roku a které mají pečivo pouze vespod, nejsou také novinku – obložený chlebíček v podobě,
straní. Zároveň platí, že když se zakusujeme v evropských národních kuchyních ničím v jaké jej známe dodnes. Podle rodinné legen-
do krajíčku veky s více či méně povedenou výjimečným. Skandinávie má své smørrebrød, dy vděčíme za vznik chlebíčku příteli Jana Pau-
kombinací různých obloh, máme co do činění Francie prohlašuje za svůj vynález jedno- kerta, malíři Janu rytíři Skramlíkovi, který měl
s něčím echtovně českým. Obložený chlebíček hubky – kanapky. Při procházce po tradiční nedaleko lahůdkářství svůj ateliér. Do něj si
je endemická delikatesa, na niž řada cizinců vídeňské nákupní třídě Mariahilferstrasse zase od Paukerta nechával posílat jednohubky, ale
při prvním setkání reaguje se značně smíše- možná vaše oči upoutá velký výklad lahůdkář- zdály se mu příliš malé. Svěřil se Paukertovi,
nými pocity, otázkami „jak se to jí?“ a nonver- ství Trzesniewski plný „Brötchen“ (chlebíčků); že by si přál něco „tak na dvě na tři kousnutí“.
bálními projevy nikoliv nepodobnými chování „jasně, rakousko-uherské dědictví,“ řeknete Paukert mu tedy nechal vyrobit chlebíček – ten
si a přistoupíte blíže, abyste se podívali, kolik úplně první prý byl vykrojený z plátku chleba
chtějí za šunkový s vajíčkem – ale ne, není to (na tukovou veku, tehdy zvanou „housková
ono, obloha vůbec nesedí, tvar taky ne, a co šiška“, u Paukertů přešli během prvního roku).
ten chleba?! Trochu překvapivě nešlo o klasickou kombi-
Ano, to, co činí tradiční český obložený naci, které se dnes říká „Paukertův chlebíček“
chlebíček výjimečným a jinde nevídaným (máslo, bramborový salát, šunka, tvrdý salám,
(tedy s výjimkou Slovenska a hrstky rakous- vařené vejce, okurka), ale o pomazánku z ry-
kých podniků s československými kořeny), je bích zbytků se sardelovým očkem.
kromě jeho charakteristických komponent, Mlsnému malíři novinka chutnala, a tak
obvykle obsahujících v nějaké podobě majo- ji Paukert nabídl veřejnosti a všechno na-
nézu, především jeho stavební základ. Tedy svědčuje tomu, že to byla trefa do černého.
veka, často vzhledem k hlavnímu způsobu Gurmánskou novinku zprvu přibrzdila v roz-
Text – Martin Tománek. Autor je bubenský patriot
a umírněný fanoušek chlebíčků, přičemž preferuje použití zvaná „chlebíčková“. Toto pečivo se letu válečná ekonomika, nedostatek mouky
ty roastbeefové s tatarskou omáčkou a kyselou okurkou. od klasické bílé bagety, které my Češi říkáme a vázané hospodářství, které přetrvalo až
Ilustrace – Zuzana Bramborová „francouzská“, podstatně liší tím, že kromě do začátku dvacátých let a kvůli němuž se