Page 59 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 03/2024
P. 59

14  TÝNECKÉ LISTY                                                                                                 PŘESAHY
       na východní Moravě. V r. 1929 se oženil a stal se definitivním učitelem v  Uherském   Před 100 lety – dne 19. března 1924 se ve Šternberku narodila
       Brodě, kde působil do r. 1931. Pak se vrátil na Hanou a usadil se v  Náměšti na Hané.   MUDr. Eva STUPKOVÁ, roz. Vyhnánková, vysokoškolská učitelka,
       Po únoru 1948 přesídlil do Olomouce. Do r. 1952 působil na Komeniu, kde uplatnil   spisovatelka a genealožka.
       literární  a  hudební  schopnosti.  Vedl  zde  dívčí  pěvecký  sbor.  Učitelskou  kariéru   Pocházela ze 4 dětí lékaře Josefa Vyhnánka, rodáka z Moravské Húzové, který byl
       zakončil na olomoucké škole vyššího stupně, která se postupně z tzv. pedagogického   v meziválečném období lékařem ve Vojenském plicním ústavu ve Šternberku. Zde se
       gymnázia pro učitele národních škol přeměnila na Fučíkovu pedagogickou školu, pak   narodila a prožila dětství. Na začátku německé okupace se rodina přestěhovala do
       na  pedagogický  institut  a  posléze  na  pedagogickou  fakultu.  Zde  působil  až  do
                                                                     Prahy. Zde studovala gymnázium a sociálně zdravotní školu, kde získala diplom
       r. 1966, kdy odešel do důchodu. Často vystupoval jako koncertní umělec a jako člen    zdravotní sestry. Po r. 1945 vystudovala medicínu a po promoci na UK v Praze praco-
       a sólista PSMU. Byly mu blízké hanácké písně. Za okupace sestavil cyklus s  názvem   vala v nemocnici a později se stala asistentkou Fakulty všeobecného lékařství UK
       Haná zpívá. Výbor hanáckých lidových písní vyšel v r. 1955 pod názvem Hanácky   a ředitelkou obvodního ústavu národního zdraví. Hodně publikovala zejména v časo-
       pěsničke.  Při  literární  činnosti  a  ve  spolupráci  s  rozhlasem  čerpal  z  bohatého   pise Květy. Do širšího povědomí se dostala díky 10ti dílnému televiznímu seriálu
       národopisného materiálu. Vydal 2 sbírky hanáckých básní s názvy Z Hané a Hanácky   Škola nejen pro ženy, který se vysílal v r. 1975. Jako lékařka pracovala do svých
       Vánoce. Obě vyšly v bibliofilské úpravě. Další sbírky básní zůstaly v rukopisech.   70 let. Kromě lékařství byla jejím koníčkem historie. Zajímala se o historii staré Prahy.
       Povídky, pověsti, pohádky a zkazky vyšly knižně. V r. 1944 vyšla v brněnském nakla-  Její první publikovanou prací byl Faustův dům (1975). Po úspěchu této knihy dělala
       datelství Stejskal pohádka Kamenný sen, o 4 roky později vydal vlastním nákladem   pro zájemce z  řad veřejnosti přednášky o historii pražských domů i zákoutí až do
       půvabnou knížku Hanáckým krajem Mánesovým s pověstí a zkazkou (reedice 1994).   roku 2006. Když v  80. letech ovdověla, přestěhovala se do Hradišťka pod Medníkem,
       Soubor hanáckých pověstí vydal ve spolupráci s Josefem Koudelákem a Josefem   kde se plně věnovala historii nejen nového místa, ale poutala jí též historie rodiště
       Vrbkou ve dvoudílné knize Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky (1939, 1940).   a Olomoucka. Od r. 1982 navštěvovala olomoucký okresní archiv, výsledky bádání
       Zemřel 11. 8. 1966 v Olomouci. Literární pozůstalost je uložena v Památníku ná-  publikovala v ročenkách SOKA Olomouc, v Genealogických a Heraldických listech,
       rodního písemnictví ve Starých hradech.
                                                                     v Časopise Společnosti přátel starožitností, ve štěpánovském periodiku Naše noviny
                                                                     i ve Zpravodaji obecního úřadu Hradištko, kde byla v l. 1999-2007 členkou redakční
       Před 75 lety – dne 17. března 1949 se narodil v Šumperku emeritní   rady. Zemřela 12. 2. 2011 v obci Hradištko, okres Praha-západ.
       prof. PhDr. et PadDr. Pavel MAREK, Ph.D., historik, politolog a vy-
       sokoškolský pedagog.                                                                       Před  75  lety  –  dne  21.  března
       Vystudoval Střední vzdělávací školu (gymnázium) v Prostějově. Poté dějepis a ruský         1949 se v Olomouci narodil Petr
       jazyk na PdF UP a dálkově archivnictví a historii na UK v Praze. Na UP v Olomouci          ZLAMAL, akademický malíř, kres-
       získal tituly PhDr. a PadDr. V l. 1991-95 absolvoval postgraduální doktorské studium
       v  Brně na Historickém ústavu FF MU. V l. 1982-92 působil ve Vlastivědném muzeu            líř, autor realizací v oblasti užité-
       Prostějovska, které do r. 1992 i řídil. Mezi l. 1992-94 působil na PdF UP, v l. 1994–2007   ho umění a monumentální tvorby.
       na  Katedře  politologie  FF  UP.  Zde  získal  docenturu  (1998)  a  profesuru  (2003).              Syn akad. Malíře Wilhelma Zlamala (1915-
       V r. 2007 přešel na Katedru historie FF UP a současně působil na FF  Katolické univer-     95) ze Šternberka. V l. 1963-65 studoval
       zity v Ružomberoku na Slovensku. Věnuje se politickým dějinám (dějiny stranictví           na gymnáziu ve Šternberku a v l. 1968-74
       a politického katolicismu), kulturním a církevním dějinám v 19. a 20. století. Na svém   na AVU v Praze v  ateliéru monumentální tvorby u prof. Arnošta Paderlíka. Od r. 1974
       kontě má 32 titulů knih. Je laureátem Ceny města Prostějova a několika Cen rektora.  je svobodným výtvarným umělcem. V l. 1974-91 byl členem Svazu českých vý-
                                                                     tvarných umělců. V l. 2001-03 byl členem Občanského sdružení GRIMM, které ukon-
                                                                     čilo  svou  činnost  se  zánikem  šternberské  galerie  Prostor  Grimm.  Členem  Unie
                 Jubilantovi přejeme hodně zdraví, štěstí a vše,     výtvarných umělců Olomoucka je od r. 1990. V l. 1992-1995 inicioval spolu s  manžel-
                   co mu bude přinášet pohodu do dalších let!
                                                                     kou Blankou ve Šternberku malířská sympózia. Samostatně vystavoval od roku 1963
                                                                     a to v ČSR, Itálii, Německu a kolektivně od r. 1975 v  ČSR, Polsku, Itálii, Německu,
       Před  80  lety  –  dne  18.  března  1944  zemřel  v  Olomouci  Matouš   Holandsku, Venezuele a USA. Jeho práce s abstraktními náměty jsou vedle mnoha
       BEŇA, prozaik, autor žánrových obrázků Slovácka.              soukromých sbírek zastoupeny v Muzeu umění Olomouc a na Ministerstvu kultury
       Pocházel z Brodku u Přerova, kde se narodil 1. 10. 1861. Absolvoval učitelský ústav      ČR. Je nositelem Ceny města Šternberka z r. 2008.
       v  Příboře a poté působil od r. 1881 jako učitel ve Velké nad Veličkou a v Súchově, kde
       se stal řídícím. V r. 1888 odešel učit do obce Blatnička, kde se oženil a pak působil na   Jubilantovi srdečně gratulujeme
       měšťanské škole v Napajedlech. Po různých životních peripetiích prodal majetek          a přejeme hodně zdraví a plno tvůrčích sil!
       a  odešel  r.  1898  do  Petrohradu.  Po  návratu  učil  v  Kunčicích  pod  Ondřejníkem
       a v Ostravě. Když byl pro rozpory se školskými úřady předčasně penzionován, odešel   Před 140 lety – dne 29. března 1884 zemřel v  Dolanech u Olomouce
       do Frenštátu pod Radhoštěm a na delší dobu s  dcerou do Vídně. Na výzvu svých přá-  P.  Jan  STÁHALA,  konsistorní  rada  a  farář,  průkopník  moderního
       tel z Horňácka se před 1. sv. válkou vrátil na Slovácko. Po r. 1918 se odstěhoval
       k provdané dceři do Skalice, kde krátce učil na gymnáziu. V r. 1934 krátce pobýval      včelařství a odborný publicista.
                                                                     Narodil se v soukenické rodině 14. 12. 1811 v Hranicích. Po studiích v Příboře, Kro-
       v Javorníku, v l. 1937-39 ve Strážnici, odkud se odstěhoval do Luhačovic. Nakonec
       přesídlil k neteři do Olomouce, kde  zemřel a je pohřben. Rozhodujícím momentem   měříži a v Olomouci působil v Dřevohosticích. Pak vystřídal ještě několik míst, od
       pro jeho literární tvorbu byl právě pobyt na Moravském Slovácku, k němuž přilnul.   r. 1869 působil až do své smrti jako farář v Dolanech. Ve volných chvílích se věnoval
                                                                     hudbě, malířství, hedvábnictví. Zabýval se chovem bource morušového, ale přede-
       Patřil k iniciátorům a hlavním členům tzv. Súchovské republiky, svérázné společnosti
       bohémů, kam patřili mj. spisovatel Otakar Bystřina, spisovatel František Táborský,   vším se věnoval včelařství. Byl prvním včelařem na Hané, který zdokonaloval stavbu
       malíř  Joža  Uprka  a  další.  Vzpomínky  na  toto  kamarádství  sepsal  a  pod  názvem   úlů, staral se o pastvu včel, na své zahradě pěstoval medonosné rostliny. Jeho včelín
                                                                     v Dolanech byl cílem exkurzí včelařů z okolí i ze zahraničí. Moravští včelaři jej nazý-
       Súchovská republika v r. 1926 vydal O. Bystřina. Ovzduší této společnosti, pestré
                                                                     vali „králem cyperek“. Byl dopisujícím členem Včelařského odboru zřízeného r. 1854
       zážitky z učitelování i pozorování místního života dávaly Béňovi inspiraci i látku
       k  tvorbě drobných obrázků, v nichž dovedl uplatnit i smysl pro humor. Knižně vyšel        při  Moravskoslezské  hospodářské  společnosti  v  Brně.  Spolupracoval  také  s  nad-
                                                                     šeným včelařem hrabětem Rudolfem Kolovratem Krakovským (1830-1903), který
       v r. 1896 román Cikáni, povídky Z tichých vesniček (1897), Ze slovácké vísky (1911),   choval své včely na svém panství v Sedlečku na Táborsku. Jako o nadšeném včelaři
       román Jano Šibenec – kurucký komandýr (1917), povídky Skon upíra (1918), diva-
       delní hra Zbojníci (1920) a povídky Žalostiny (1923). Od r. 1898 pravidelně přispíval   věděli nejen v Evropě, ale také i v Americe. Jeho zajímavé články z l. 1868-81 mů-
       do časopisu Besedy lidu a užíval pseudonymy Jiří Staša, V. Jurda. Jeho příspěvky   žeme dohledat ve Včele. V r. 1936 mu byla na dolanské faře odhalena pamětní deska
                                                                     (jde o dílo olomouckého sochaře Karla Lenharta). Při této příležitosti byla v obci ote-
       najdeme též v  Časopisu VSMO (1888-89), v  Českém Lidu, Květech, od r. 1913 v Li-
       dových novinách, Nivě, Zlaté Praze a dalších periodikách.     vřena i výstava památek na pátera Stáhalu, tj. nejrůznější včelařské nářadí, litera-
                                                                     tura, jeho korespondence se včelaři, fotografie, medaile a vyznamenání, která obdr-
                                                                     žel, ukázky jeho malířské a hudební tvorby apod., jak se lze dočíst v Katalogu vý-
                                    Před 50 lety – dne 18. března 1974   stavky památek, který sestavil František Krestýn. Katalog je ve fondu SVK Olomouc.
                                    se ve Šternberku narodil Martin
                                    ŽERAVA,  profesionální  motokro-  Před 90 lety – dne 31. března 1934 zemřela v Olomouci Vojtěška
                                    sový jezdec.                     BALDESSARI-PLUMLOVSKÁ, učitelka, autorka pohádek a divadel-
                                    Dětství a mládí prožil v rodišti, kde provo-  ních her.
                                    zoval  různé  sporty,  např.  judo,  bikros,   Narodila se v česko-německé rodině rakouského státního úředníka v Plumlově 17. 4.
                                    sportovní gymnastiku. V 7mi letech začal   1854.  Navštěvovala  dvojtřídní  obecnou  školu  a  vzdělání  si  doplňovala  četbou.
                                    jezdit na menší motorce. V l. 1989-92 ab-  V r. 1870 se s rodiči přestěhovala do Vídně a o rok později do Černovic na Bukovině,
                                    solvoval  SOUS  Šternberk,  kde  se  vyučil   kam byl její otec přeložen. Zde soukromě studovala učitelský ústav a v r. 1872
                                    mechanikem–opravářem strojů a zařízení.   vykonala zkoušku. Poté vyučovala na německé škole v  Rýmařově a ve Šternberku,
                                    I  když  si  jako  sportovec  oblíbil  lyžování,   kde působila 7 let. V r. 1881 byla přeložena do Kroměříže, kde učila na české škole až
                                    hokej,  tenis  a  snowboarding,  patří  dnes       do penzionování. Psala verše pro děti a mládež. Zapojila se do kulturního života
                                    k  našim  nejúspěšnějším  motokrosovým   města a pro místní spolek divadelních ochotníků začala psát pohádkové hry pro děti.
                                    jezdcům. Začal závodit v r. 1989. První zá-  Její první hru Svatoň a Milena uvedla Sukova divadelní společnost v r. 1889. Náměty
       vod na mistrovství Evropy absolvoval v r. 1994, v r. 1996 se účastnil prvního závodu   většiny her čerpala z  lidových pohádek, pověstí a legend. Její nejúspěšnější hrou se
       na mistrovství světa. Byl členem závodního týmu Dukla Olomouc, DOATS team Brno   stala Sněhurka inspirovaná Kvapilovou Princeznou Pampeliškou. V r. 1906 se pře-
       aj. Jako vynikající jezdec dosáhl řady skvělých úspěchů. 19x byl mistrem České   stěhovala do Olomouce, kde se začala věnovat loutkovému divadlu. Úspěšně se
       republiky, 4x mistrem Slovenska ad. Se svou rodinou žije v Prostějově. V posledním   účastnila soutěže, kterou vypsal Klub přátel loutkového divadla v Kladně r. 1905.
       období je jeho závodní činnost limitována několika zraněními. Má 2 syny, s  kterými   Vítězství jí přinesla pohádková hra Ječmínek. V r. 1920 získala ocenění v soutěži
       provozuje bikros. Kromě závodění je pořadatelem závodů. Provozuje také moto-  Loutkář za loutkovou hru Horymír. Její hry byly velmi oblíbené. Přispívala do časopisu
       krosařskou a biokrosovou školu. Přestože už věkem patří do kategorie veteránů, je   Malý čtenář a do Vlastivědného sborníku pro mládež župy olomoucké, kde mj. vyšlo
       stále úspěšným jezdcem, protože je už trojnásobným mistrem světa mezi veterány.  vyprávění O hastrmanovi (1923-24) a pověst Vodník (1925-26).

                 Jubilantovi přejeme srdečně hodně zdraví, štěstí
                     a plno úspěchů ve sportovním konání!                                               Rubriku sestavila Hana Ševčíková
   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64