Page 60 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 03/2024

PŘESAHY TÝNECKÉ LISTY 15
ARCHEOLOGICKÁ AKTUALITA

Unikátní pohřebiště z doby bronzové u Křelova

Už podruhé se na stránkách Týneckých A co že to v současné době zkoumáme?
listů podíváme na záchranný arche- Jde o další výjimečnou lokalitu, pohřební
ologický výzkum, který v současné době areál, který je mimořádný svým charak-
probíhá nedaleko Křelova, v rámci pří- terem i velikostí. Zkoumané pohřebiště
pravy stavby dálnice chybějícího úseku datujeme do počátku doby bronzové,
u kruhového objezdu vedle Globusu do tzv. nitranské kultury (2100-1800 př.
v Olomouci. V prosincových listech jste n. l.). Toto období je charakteristické
si mohli přečíst o dvou zkoumaných lo- ekonomickou změnou související s po-
kalitách, sídlišti z doby bronzové a uni- čátkem hutnění mědi a výrobou bronzu
kátním pohřebním areálu, kde své mrt- a také vznikem větších kostrových po-
vé pochovávali naši předkové ve čty- hřebišť, z nichž jedno právě odkrýváme.
řech obdobích naší minulosti. Současný stav skrývek zeminy odhalil
Výzkum v trase této stavby, jejíž ofi- nejméně 90 kostrových hrobů s typic-
ciální název zní stavba D35 Křelov- kou výbavou, k níž patří malé kostěné či
Slavonín, 2. etapa, stále probíhá. Bo- parohové korálky. V jednom hrobě jich
hužel, termíny jsou neúprosné, a tak může být i několik desítek. Někdy nám
musíme v terénu zachraňovat arche- jejich umístění v těsných několikaná-
ologické kulturní dědictví i za letošních sobných řadách vedle sebe naznačuje,
velmi obtížných klimatických pod- že původně byly navlečeny na šňůrce
mínek. Po Novém roce jsme se napřed z organického materiálu. Mezi další
museli vyrovnat s velkými mrazy, kdy předměty, které zemřelí v této době
nám půda promrzla místy až do hloubky s sebou dostávali na cestu na onen svět,
30 centimetrů. V tomto případě jsme se patří malé pazourkové hroty šípů, kos-
uchýlili k nářadí, které troufnu si říci, těná šídla, malé měděné ozdoby a patr-
s archeology nikdo nespojuje. Do boje ně masitá potrava v podobě hovězích
s terénem jsme zapojili sbíječky a na žeber.
jemnější práci potom malé zednické se- Počty hrobů naznačují, že se jedná
káče a kladívka. I my jsme byli zpočátku o doposud největší pohřebiště této po-
skeptičtí, ale překvapivě to nebylo tak pulace na Moravě, navíc s unikátně do-
zlé. Pomocí sbíječek jsme se poměrně chovanými a uloženými kosterními 5x Vendula Vránová
snadno prokousali vrchními vrstvami pozůstatky, kdy v poměrně velkém pro-
a sekáčky nám krásně pomáhaly z půdy centu prozkoumaných hrobů nacházíme
vyloupnout keramické nádoby. Vyžado- důkazy, že s těly zemřelých bylo něja-
valo to velkou opatrnost, ale práce zdár- kou dobu po jejich smrti nenásilně ma- LIDOVÉ OKÉNKO
ně pokračovaly.
Co má společného bobří ocas a půst?
Aneb postní dny ve středověku
Stravovací návyky se ve středověku ří- „vodní“ živočichové, které mezi ryby
dili církevním kalendářem, který na více dnes neřadíme. K rybám se tak počítal
než třetinu dní v roce ukládal půst. Hlav- také bobr, žijící u vodních toků. Do za-
ní postní období, takzvaný velký půst žívacího traktu středověkých lidí nejčas-
byl 40 dní před Velikonocemi. Dále se těji putovaly jeho zadní nohy a ocas.
držel po všechny středy a pátky, v před- Také mihule, žáby, raci, a dokonce i vo-
večer velkých svátků a o takzvaných ní ptáci, kteří se nechovali v zajetí, tedy
suchých dnech, což byly středa, pátek například divoké kachny, husy a volav-
a sobota po třetí neděli adventní, první ky.
neděli postní, Letnicích a o zářijovém Postní dny zaujímaly značnou část roku
svátku Povýšení Svatého kříže. a prostor pro hřešení byl tedy dost ši-
roký. Nejčastěji nebyla ve středověku
překvapivě vytýkána konzumace masa,
ale přílišná míra snědených potravin
a také užívání luxusních ingrediencí,
protože smysl půstu spočívá také v od-
Poslední týdny se ovšem podmínky úpl- nipulováno. Jedná se pravděpodobně říkání.
ně změnily a my teď bojujeme s mok- o unikátní doklad pohřebních přecho- Zajímavostí je, že půst se netýkal alko-
rým terénem a bahnem, kdy je každý dových rituálů probíhajících v delším holických nápojů, naopak víno bylo vní-
pohyb v terénu velmi náročný, obzvláš- časovém úseku po smrti jedince. Ana- máno jako postní nápoj. Svědčí o tom
tě když k naší zkoumané lokalitě to má- lýza dochovaných kosterních ostatků Půst znamenal v první řadě zákaz po- příklad svaté Anežky Přemyslovny,
me 450 metrů pěšky rozbahněným te- nám také po ukončení terénní části výz- žívání masa, takže jídelníčku chudých která během adventu jedla jen suchý
rénem. Odložili jsme sbíječky, a naopak kumu umožní získat poznatky o zdravot- se dotkl méně než lidí zámožných. Pří- chléb a popíjela právě víno. K pití oby-
nakoupili nepromokavé plachty, který- ním stavu, genetické příbuznosti, výživě kaz odříkání si navíc každý mohl vyložit čejné vody nebyly odsouzeny ani chudší
mi na konci každého pracovního dne či rekonstrukci podoby lidí pohřbených po svém. Ačkoliv se nesmělo maso, ryby vrstvy, ať byl půst, svátek nebo obyčej-
pečlivě zakrýváme každý zkoumaný na pohřebišti u Křelova. byly povoleny. U nás lidé konzumovali ný všední den, všude se vařilo a pilo
hrob. především kapry, štiky, úhoře, parmy, pivo. Na zlatý mok se sice církev zpočát-
Vendula Vránová okouny, sumce, lososy, dále pak nasole- ku dívala skrz prsty a označila ho za ná-
né tresky a slanečky, kteří se dováželi už poj pohanů, záhy však marný boj vzdala
nasolení po Labi a Odře od Baltského a od 9. století se pivo běžně vařilo
moře. i v klášterech. Nutno poznamenat, že pi-
Přestože ryby byly určeny pro dobu od- vo se pilo i z hygienických důvodů. Kdy
říkání, jednalo někdy o poměrně drahou hlavně ve středověkých městech bylo
záležitost, která se až s pokrokem kon- méně závadné (voda v něm byla převa-
zervačních technik změnila v běžnější řená) než voda ze studní velmi často
potravinu. Platilo zde, že na bohaté stoly kontaminovaná blízkostí smetišť a od-
se dostávaly ryby čerstvé, zatímco padních jímek.
prostí lidé se museli spokojit s rybami
solenými či nakládanými. Zajímavé je, Vendula Vránová
že do kategorie ryb spadali i někteří
Jak připravit bobra?
Jeden z dobových receptů mluví jasně: vezmi ocas a zadní nohy, opař je a dej do
popela, tak se dají dobře očistit. Pak vše uvař ve slané vodě. Na omáčku vezmi krajíček
bílého chleba a rozinky, roztluč je v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Proceď a pro-
pasíruj, vlej do kotlíku, přidej ocas, okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčkem, květem
a šafránem. Omáčku přislaď medem. Pakli chceš ozdobněji udělati, přidej rozinky
a krájené mandle.