Page 47 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2025

„To se stalo nedopatřením,” řekl Ludva. „Já jsem to zamk před tebou. Kdo pak tušil,
„To jste toho viděl málo,” odtušil Ludva. „Máme celkem čtyři babičky, z toho dvě pra,
ze světlíku, zdali tam někde Gioglio Krňoch nevisí zvenčí. Nevisel. V jídelně narazili
Cosi podivného objevil detektiv ve spíži, a to babičku s holí, dosud s kloboukem na
zdvořile pozdravil. Poznamenal, že káva libě voní. Šicí babička pohlédla na Ludvu,
zřejmě hrozil neúspěch. V kuchyni, kde šicí babička vařila kávu, detektiv velmi
hlavě a s kloboukem v ruce. Seděla na škopíčku se šmelinářským máslem a popíjela
Detektiv taktně přeslechl tuto rodinnou důvěrnost. Požádal o dovoleni a vystrčil hlavu
na babičku Krňocha. Gioglio Krňoch měl na nose brejle, které náležely babičce s holí,
„Na zimu, matičko, na zimu?” řekl detektiv přátelsky. Ale že zatíná přitom zuby, to se
„Ten zelenej s téma červenejma, tlustejma, modrejma a hnědejma pruhama napříč,”
Na první pohled se tento oblek Ludvovi nehodil, už pro své nedostatečné rozměry, ale
„Je to zajímavé,” pravil, když se loučil, „ve vaší rodině je jedna babička nad obvyklý
to uráželo. Stejně mohl kovář ukládat perlík na noc do pouzdra vyloženého sametem.
detektiv nemohl zase mít tak velkou fantazii, aby soudil, že Gioglio Krňoch běhá po
bytě nahý nebo že se dokonce převlékl za růžolící babku. Anebo si o tom přece jen
něco myslil, a neřekl to. Ludva si všiml, že začíná vypadat jaksi otráveně. Prohlídce
Ve skříni visely také ostatní části Krňochova otřelého obleku, složené tak pečlivě, že
řekla. „Skoro jsi ho nesundal, jak byla zima dlouhá. Záda měl káro černobílý s vyple-
„Už zase mlsáš, mami,” oslovil ji Ludva káravě. „Včera jsi nám vylízala hrnec medu.”
„Ty uličníku,” odvětila babička s holí, „snad neumřu hlady, když mě tu zamkneš.”
Za řinčeni pletacích drátů vyšli opět do předsíně. Detektiv poděkoval za ochotu.
„I kuš, synáčku,” řekla babička Krňoch, „však ti byl ten pulóvr vloni dobrej.”
a pletl mrštně punčochu. Čtyři lesklé dráty se kmitaly jako čtvero blesků.
„Kerej?” řekl Ludva riskantně a pohupoval se ze špiček na paty.
„Tahle babička nám tu pořád něco plete,” řekl dvojsmyslně.
tenejma jelenama, ale ušpinil jej až hanba, neřád jeden.”
Ludva mlčel. Mlčela tedy rovněž a vonělo to dál.
připojil Ludva. „Nejsou,” zavrtěl Ludva hlavou. „Každá z nich bydli ve svém bytě a sem jenom chodí „Jak se má druhá prababička?” otázal se detektiv s neproniknutelnou tváří. „Nevalně,” odpověděl Ludva starostlivě. „Je už chudák hluchá, slepá, chromá, němá a přiblblá. Pamatuje robotu. Ale vy jste se zajímal, pokud vím, o Gioglia Krňocha „Ovšem,” pravil detektiv a s těžkým úsměvem se rozloučil, sebrav svého kolegu. Ludva se jim

Čtení na pokračování - Eduard Fiker - Dětská rapsodie - 16. díl

malinovou šťávu. že už seš tam.” snad Ludvovi jen zdálo. Babička Krňoch koukla přes brejle. standard. Viděl jsem celkem tři.” a každé bude sto let.” „Nepovídejte.” „Ovšem jen když se toho dožijí,” „Tyto tři babičky jsou u vás policejně hlášeny?” na návštěvu.” a nikoli o náš babinec?” obtahovala na temeni Ludvovu břitvu.

dopis pokládal prostě za drzost. Nyní však se poněkud rozrušil odvážným tvrzením
věci jinak. Bylo by nehynoucí zásluhou přijít takové zradě na kloub. Kdyby Pánbu dal
opřené mnoha průvodními znaky, o nichž si Vám dovolím zprávu podati souhrnné po
Pan rada se ovšem domníval, že Gioglia Krňocha, svého bývalého podřízeného,
dokonale zná, a že ani tentokrát nebude zatěžko použít jeho objevů k vlastní slávě.
uvalit na klub zákonitou zkázu, jakou si ta nemorální sebranka zasloužila. Kdyby však
její zápisky byly jinotajem, skrývajícím zrádnou politickou činnost, aj, tu by se měly
Pan rada z hlubokého studia koránu SPK pomalu seznával, že by bylo velmi nesnadné
tím víc, čím méně mu do toho kdo mluví. To bývalo a zůstalo hlavní příčinou páně
radovy nelásky. Jak jenom ten staroch dovedl unikat člověku pod rukama! Pražská
policie hlásila neúspěch. Dotázala se v Brně na okolnosti, které by jí umožnily tvrdší
svědomí si pan rada přiznal, že Gioglio Krňoch je dosti obratný chlapík, který dokáže
Bylo ovšem možné, že také Gioglio Krňoch zná předobře pana radu, o tom však pan
rada nepřemítal. A přál si tedy uvěřit divoké zprávě Gioglia Krňocha spíše proto, že
Konec konců byly tu jisté úkazy, zběsilou teorii Gioglia Krňocha podporující. Na dně
zásah Ale takových okolností nebylo, naopak, pan rada byl nucen horlivost pražských
závažnou okolnost, o níž si Vám dovoluji podati loajální zprávu jako Váš vždy věrné
„Nelze tentokrát riskovat,” odvětil Gioglio Krňoch vážně. „Ostatně, peníze vám vrátím
Sdělil jsem vám přece, že jsem neměl příležitost vyzvednout si penzi a že už do Prahy
trestní oznámení, týkající se krádeže předmětu v ceně 1 000 000,– Kčs, dostavili se
pánů kolegů srazit. Když si totiž obeslal znovu ony dva pány, kteří podali jménem SPK
Pokračovav ve svém pátrání, týkajícím se Vám známé záležitosti, zjistil jsem nad jiné
Pan rada Ftáček pročítal Krňochovo psaní s pocity silné neurčitými. První Krňochův
„Na cestu do Brna. To nespěchá, až ve středu. Jen abyste se na to laskavě připravil.
o reakcionářské činnosti, na niž se tu a tam upozorňovalo i v novinách, jakož i směle
k němu dva úplně jiní pánové, kteří se tvářili velmi udiveně a o ničem nechtěli vědět,
oddaný služebník. Nechtěje toto zcela bez výhrad tvrditi, pojal jsem určité podezření,
celkovém uspořádání. Zatím si dovoluji dáti Vám na vědomost, že velmi pravdě-
podobně všechen obsah listin, uloupených nám známému klubu, je jinotajem a skrý-
vá protistátní a reakcionářskou činnost podzemního zločineckého spiknutí. Klíč k od-
Post Scriptum: Vyprošuji si rukolib milostivé paní choti a spanilomyslné slečně dceři.
V nejbližší době dovolím si Vás navštíviti osobně a pohovořiti si s Vámi o této věci.
samozřejmým příslibem Gioglia Krňocha, že v nejbližší době pana radu navštíví.
krytí (dešifrovací) mi dosud znám není, jsem však již na stopě.
- 64 -
„Nač potřebujete peníze?” jsem jel na černo.” „A což abyste jel zase na černo, strejčku?” co nejdřív, bude-li to ovšem možné.” „Aha,” řekl Ludva smutně a práskl dveřmi. Gioglio Krňoch pak napsal tento úhledný dopis: Vaše Blahorodí, velevážený pane rado! Vašemu vysokoblahorodí vždy v úctě oddaný Gioglio Krňoch. G. K. a bylo tomu tak! přáni je otcem myšlenky. dokonce ani o SPK.