Page 46 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 01/2025

4 TÝNECKÉ LISTY PŘESAHY
KNIHA, O KTERÉ SE MLUVÍ

Město a literatura

Erik Gilk – Martin Nodl – Jan Wiendl
Úvodní zamyšlení domácností. Město přináší do světa lite- ta, resp. s poci-tem opačným, s opuště- má dočasně chránit, avšak vnitřní tou-
ratury nejen nová témata, ale i nové ním města jako nevěstky babylonské hou je ho opustit a vrátit se do jeho
Rozvoj městské společnosti ve 12. a 13. otázky, jež v něm zůstávají dodnes a s hledáním ideálu v jeho venkovském, vskutku vlastního města, živilo litera-
století vedl k zásadní transformaci stře- přítomny: Pro koho píšeme? Existuje bukolickém protějšku. Takovéto způso- turu 19. století, literaturu reflektující
dověkého světa. Ona proměna se týkala odpovědnost spisovatele vůči čtenář- by uvažování o městě jsou vlastní již zkušenosti druhé světové války, rozdě-
nejen komunálně pojímané politiky, ko- skému publiku? Ovlivňuje způsob psaní středověké a humanistické literatuře, lené poválečné Evropy i Evropy poklid-
lektivní ochrany, sociální stratifikace, i způsob čtení? Jaké jsou interakce mezi stejně tak je ale najdeme v románech ného přelomu 20. a 21. století, vystřída-
rozvoje ekonomiky, financí, chápání spisovatelem a čtenářem? Je-li poten- 20. a 21. století, nemluvě o dystopiích, ného migrační krizí a mocenskými
času, podob obchodu, nových hospo- ciálním čtenářem měšťan, není třeba i když v dystopiích se mnohdy rozdíl excesy ve východních koutech Evropy či
dářských odvětví, migrace, cestování či mluvit jeho vlastním jazykem? A co mezi městem a venkovem stírá, téměř v arabském, resp. arabsko-židovském
umělecké produkce a také literatury. město jako takové: Nemají se stát města obdobně jako v krajině dnešního Nizo- světě.
V raném středověku byla literatura vý- či samotní lidé z města objektem literár- zemí či Belgie. I přes vědomé útěky dnes Přes všechna nebezpečí, přes všechna
lučně součástí světa církve, monas- ního zájmu? ale město literatuře zcela dominuje úskalí tvoří město a literatura živý or-
tických skriptorií a veřejně nedostup- Město v podobě Nebeského Jeruzaléma, a venkovský román se stal spíše okra- ganismus. Literární čtení, pokud se
ných knihoven. Postupem doby sice cír- věčného Říma, Babylonu, v němž nasta- jovým. S útěkem z města jako literárním zrovna nekonají ve vlaku, jsou spjata
kevnímu milieu začala konkurovat dvor- lo zmatení jazyků, jež způsobilo, že si topos souvisí i oživení antiteze města. s městským prostorem. Rovněž knihov-
ská kultura s rytířskou literaturou. Ta dnes nemůžeme tak snadno rozumět, Antitezí však nemusí být jen venkov, na, v západní Evropě vyjma pro nás
však až hluboko do 14. století zůstala i když jedna lingua franca v 21. století může ji opět zahrnovat zidealizovaný nedostižných univerzitních biblioték
téměř výlučně elitní záležitostí a teprve nedokonale nahradila tu původní, či svět, prostý městského násilí, korupce, odumírající svět, je v Čechách a na Mo-
s rozvojem vernakulární literatury proni- město jako imaginární prostor, do něhož permanentního dohledu, normování ravě nadále přítomná výhradně ve
kla i do nižších pater urozené a následně je možné vstoupit, přivlastnit si ho, či a nesvobody. Město je přece dílem městě, a to, sláva bohu, i ve městě ma-
rovněž urbánní společnosti. Svůj exklu- v něm naopak dokonale zabloudit jako Kainovým, jak se nám snažili vnutit lém, kde v závislosti na zájmu knihov-
zivní charakter však nikdy neztratila, př- v labyrintu, samozřejmě existovalo nejrůznější, teologicky vzdělaní mora- níků i osvícenosti městských radních
estože se tematicky stále víc přizpůso- i před rozvojem univerzit a před rozvo- lizátoři. Moderní mravokárci tepou měs- představuje ten nejlepší prostor pro
bovala též městskému světu. jem urbánního prostoru jako laboratoře to za to, že v něm vládne svět byro- setkávání se čtenářů s literaturou a li-
Rozvoj měst jako společenství svobod- nejrůznějších sociokulturních změn. kracie. Jistě mají v mnohém pravdu. teratury s čtenáři.
ných měšťanů velmi záhy přispěl ke Většinou se ale jednalo o město, které Pokud však byrokracii zavrhneme, může Ani internetová knihkupectví prozatím
vzniku dalšího svobodného světa, jenž existovalo prozatím jen na mapách, na se město stát jako polistopadová Praha nedokázala, a doufejme, že nedokáží,
se odpoutal od autoritativně pojíma- skvostných iluminacích, na nástěnných eldorádem, z jehož centra nebyly vytla- vytlačit z měst útulná knihkupectví, jež
ných klášterních škol, v nichž vládli ne- malbách či v alegorických popisech. Ta- čeny pouze malé obchody a neturistické jinak vedou tuhý boj s velkoobchody
kritizovatelní učitelé. Univerzita, čerpa- kovéto město bylo možné si představit, restaurace, ale především jeho lidé. Bez s papírenským zbožím, zahrnujícím i li-
jící z ochrany městské autonomie, vy- bylo možné po něm toužit, avšak nebylo lidí se ale město stává nejen v literatuře teraturu. Literatura patří nejen k městu,
tvořila nový model vzdělání, jehož sym- možné ho reálně spatřit. A středověký vyprázdněným prostorem. Antiteze ale i do města. Město živí literaturu
boly byly pestrost, mnohost a právo vy- člověk toužil číst o městě, v němž žije, města dnes může mít v literatuře neko- svými zájmy, svým koloritem, svým
slovit pochybnosti. První univerzity za- jehož ulicemi kráčí, jehož hradby ho nečně mnoho podob, avšak pojmenovat zrychleným dechem, svou intimitou
čaly z formálního hlediska napodobovat chrání, jehož chrámy ho oslňují, jehož zkušenost, jejíž hlavní ideou je skuteč- i svým násilím. S určitou mírou nadsázky
svět kupců a obchodníků. Univerzita lesk je i jeho vlastním leskem. Právě nost, že se nám město jako živý prostor můžeme říci, že nebýt města, zanikly by
vedla ke změně způsobu vyučování, proto se v 15. a 16. století v souvislosti ztrácí pod rukama, představuje i pro detektivky jako specifická forma lite-
k užívání nových pojmů i originálního ja- s rozvojem humanismu objevují první moderní literaturu nesnadný úkol. A pře- ratury. Nebýt města, odumřely by spole-
zyka. Město jako takové nadalo nové chvály měst. Městské rady si objed- ce je to velké téma. čenské romány. Pokud by město zmi-
učenosti lehkost a pocit „štěstí“, jež byla návají jejich vznik u nejlepších básníků Vylidněním centra města ztrácí urbánní zelo, poezie by zůstala zakleta do ple-
klášternímu světu cizí. Zároveň nabídlo i prozaiků a soutěží jedna s druhou, kdo prostor jako takový svého genia loci. nérů, hrozících rozplynutím. Město dává
prostřednictvím univerzit vzdělání mno- se bude moci honosit dokonalejším A přece právě genius loci reprezentuje literatuře svůj řád i svoji barevnost.
hem širšímu sociálnímu spektru obyva- dílem. Spolu s tím vznikají i městské jedno z ústředních témat moderní lite- Literatura mu to po staletí vrací jako
telstva. Novými vzdělanci se tak stávali kroniky. Město v nich již nefiguruje jako ratury. Především poezie dovedla ohle- vděčná dcera i rebelující puberťačka.
především synové měšťanů, kteří usilo- součást světových dějin, nýbrž jako zce- dávat jeho zákoutí, dokázala zachytit Kniha, lakonicky nazvaná Město a lite-
vali o povolání právníků, notářů, správ- la svébytný prostor, jehož dějiny se stá- jeho chuť, vůni i doteky. Městská poezie ratura, chce nabídnout nejrůznější způ-
ních úředníků a samozřejmě i kleriků. vají přirozeným středem světa. Jejich a městští básníci i básnířky mluví o při- soby čtení vzájemně se obohacujícího
Měšťanský prvek ale vnesl na univerzitu autory jsou vzdělanci žijící ve městě, při- vlastnění si města – v dnešní době však vztahu mezi městem a literaturou, resp.
také zájem o jiný druh literatury než jen čemž někteří z nich píší pro vlastní též o jeho ztrácení. S tím úzce souvisí literaturou a městem. Za jejím vznikem
filozofickou, teologickou, katechetic- potřebu a vkládají do městských kronik motiv města jako domova, s vědomou stály úvahy literárních vědců, literár-
kou, právnickou, astrologickou, lékař- zápisy o vlastní rodině a vlastním osudu, opozicí a nebezpečím: nebýt nikde do- ních teoretiků, skutečných literátů i stá-
skou či matematickou. Univerzita plodí jiní naopak píší na zakázku a svá díla ma. Pozoruhodným způsobem dané le tolik potřebných literárních žroutů
literaturu, jež chce především bavit, jež předkládají pro memoria. Historická pa- téma ohledávají literární texty, reflek- a vášnivců napříč akademickými insti-
si chce hrát, jež cílí na volný čas, na oby- měť je důležitá, neboť utváří kontinuum tující migrační či emigrantské zkuše- tucemi v České republice…
čejnou zábavu, určenou jak bohatým času. Jak ji ale nejlépe fixovat? Obra- nosti. Téma města jako místa, kam člo-
městským elitám, tak středním i spod- zem, jistě? Ten ale zůstává ukotven na věk utíká, jež není jeho domovem, jež ho
ním vrstvám. Čím větší počet vzdělan- jediném. Mnohem lepší
ců, tím větší spektrum literárních žánrů je dát paměti literární
i potenciálních čtenářů a posluchačů. podobu, která se šíří ry-
Přestože na univerzitu, na artistické fa- chlostí myšlenek. Reálné
kulty přicházeli chlapci měšťanského, se v ní střídá se snovým,
ale i venkovského, mnohem méně pak pravda a fikce se navzá-
šlechtického (ti objeví univerzity až jem prolínají. Sláva měs-
v 16. století a mohutně až s rozvojem ta není jen v bohatství
reformace, přičemž se sami často sta- měšťanů a v nevyčerpa-
nou literáty) původu ve věku kolem čtr- telnosti městské poklad-
nácti až patnácti let, zasedají do univer- ny. Slavným činí město
zitních lavic připraveni znalostmi latiny i jeho literární obraz, nej-
z městských partikulárních škol. Jejich lépe takový, který se
provoz sice povětšinou zajišťuje církev, zmnožuje prostřednictví
tedy místní farář, avšak stále častěji se tiskařské černi a také do
od 15. století i tyto školy stávají komu- dalších měst, domácích
nální záležitostí, do nichž mají, přede- i za hranicemi.
vším v německém prostředí, přístup Chvály města v sobě
i dívky. Schopnost číst (v mnohem menší vždy měly cosi utopické-
míře rovněž psát) získávají desítky ho. Patrně i proto začaly
mladíků, kteří ji chtějí náležitě využít. být v 16. a 17. století té-
Kniha je ale i v městském prostředí na- měř veškeré utopie spo-
dále velmi drahým předmětem, ačkoli jovány právě s městem,
papír její cenu ve 14. století výrazně sní- ať v podobě Labyrintu či
žil. Teprve vynález knihtisku učinil od Slunečního státu. Záro-
přelomu 15. a 16. století z knihy ma- veň téma města jako
sově-komunikační předmět, jenž začal utopie rovněž souznělo
pronikat téměř do všech měšťanských s pocitem útěku do měs- Gilk, Erik – Nodl, Martin – Wiendl, Jan: Město a literatura. Praha, Argo 2024, 348 stran