Page 12 - 4_Tešínské_listy_10_2021_Mobilní _rozhlas - pro flip
P. 12

Strana 12                                                                           TĚŠÍNSKÉ LISTY | 10/2021


       Stavební vývoj Českého Těšína


       do roku 1939 (53. část)




       Nákladové nádraží C. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (4. část)

                                                                                stěžovali na otrocké podmínky, kdy byli nuceni
                                                                                pracovat v zimě a dešti. Kromě pracovníků, kteří
                                                                                z velké části pocházeli ze sousedního Malopol-
                                                                                ska, byli zaměstnáni rovněž Italové, kteří se spe-
                                                                                cializovali ve výstavbě náročných úseků. V září se
                                                                                započalo se stavbou vlakové zastávky Teschen –
                                                                                Boberthal (Těšín – Bobrek, Cieszyn – Bobrek), jejíž
                                                                                výstavba byla ukončena v druhé polovině roku
                                                                                1888. Začátkem roku 1888 došlo k razantnímu
                                                                                nárůstu pracovního tempa. Na trati se pracovalo
                                                                                ve dne i v noci, sedm dní v týdnu včetně svátků.
                                                                                V nočních hodinách se na staveništích používalo
                                                                                elektrické  osvětlení,  které  na  obloze  vytvářelo
                                                                                dosud  nevídanou  a  tajuplnou  světelnou  záři.
                                                                                Koncem  března  noviny  Silesia  otiskly  zprávu
                                                                                o vítězi výběrového řízení na výstavbu výpravní
                                                                                budovy. Jednalo se o vídeňskou stavební spo-
                                                                                lečnost Redlich & Berger, která se mohla pochlu-
                                                                                bit takovými referencemi jako: vodní přehrady,
                                                                                mlýny,  cukrovary,  mosty  atd.  Tato  společnost
                                                                                následně uzavřela smlouvu s  místním neméně
                                                                                renomovaným  stavebníkem  a  majitelem  cihel-
                                                                                ny Fritzem Fuldou, který brzy na to započal se
                   Železniční mapa C. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda.    stavbou. Projekt výpravní budovy je připisován
                            Repro | Soukromá sbírka Krzysztofa Puzika           stavebnímu  inženýrovi  a  architektovi  Antonu
       Stavba č. 1133                      nost dělníků, kteří upozorňovali na velmi nízké   Dachlerovi,  avšak  na  projektové  dokumentaci
                                                                                vyhotovené ve Vídni v lednu a únoru 1888 schází
       Výpravní budova (2. část)           výdělky a dlouhou pracovní dobu, která se pohy-  jeho podpis. Navíc na postu architekta působil
       V lednu 1887 bylo s konečnou platností usne-  bovala mezi čtvrtou hodinou ranní a devátou ve-  teprve od roku 1889, tudíž není zcela zřejmé, kdo
                                           černí. Dle sjednané denní mzdy se měla vyplácet
       seno,  že  železniční  trať  povede  údolím  řeky                        je autorem architektonického ztvárnění. Na zmí-
       Bobrówky. Oba přepravci (SDCF a KBD) se navíc   částka ve výši 1 florinu a 60 krejcarů, přitom fak-  něné dokumentaci je podepsán Wilhelm Ast – ře-
       dohodli, že postaví společnou výpravní budovu.   tický  výdělek  dosahoval  pouhých  60  krejcarů.   ditel SDCF pro výstavbu a údržbu železnic, Pe-
                                           Navíc  jako  platidlo  se  používala  obdoba  dneš-
       V souladu s tím bylo rozhodnuto o vzniku dvou                            ter Ráth Ruttkai – ředitel KBD a Johann Swoboda
       zcela nových ulic, a to Nádražní a Viaduktová.   ních  stravenek,  které  se  vyměňovaly  u  smluv-  – hlavní inženýr. V září dobový tisk informoval, že
       V dubnu téhož roku se projednávala záležitost   ních hospodských za jídlo a alkohol. Také bylo   výpravní budova je z velké části hotová a v nej-
                                           poukazováno  na  to,  že  před  dvaceti  lety,  kdy
       spjatá  s  umístěním  výpravní  budovy.  Ze  dvou                        bližší době budou probíhat práce uvnitř včetně
       nabízených  variací  zvítězila  lokalita  nacházejí-  probíhala výstavba Košicko-bohumínské dráhy,   instalace drážního zařízení.
       cí se na hranici s obcí Svibice. Pro tuto variantu   byly výdělky nesrovnatelně lepší. Dále si dělníci
       hovořil  fakt,  že  do  prostoru  budoucí  výpravní
       budovy vedla od roku 1880 dosud bezejmenná
       cesta (současně se jedná o ul. Střelniční), která
       navazovala na dřevěný most v místě nynějšího
       mostu Svobody. Strategický význam této komu-
       nikace byl úzce spjat s plánovanou výstavbou
       kasárenského  komplexu  na  trojmezí  Těšína,
       Bobrku  a  Błogocic.  Dodejme,  že  z  vojenského
       hlediska bylo nezbytné propojit kasárna s ná-
       dražím tou nejkratší možnou cestou a ta vedla
       právě ul. Střelniční.
       Výstavba  vlastní  železniční  tratě  narážela
       na různá úskalí. Kupříkladu část sedláků se brá-
       nila  proti  odprodeji  dotčených  částí  pozemků,
       a proto muselo být přistoupeno k nucenému vy-
       vlastňování. V souvislosti s tím byl v lednu 1887
       otištěn  v  Gwiazdce  Cieszyńské,  v  rubrice  Jura
       i Janek, úsměvný dialog: Z tą koleją to się snać
       odwleka temu, bo we Frydeckiem miała jednemu
       siedlakowi  przejeżdżać  przez  gumno  w  stodole,
       i on prawił, że nie będzie w nocy kilka razy wsta-
       wał,  aby  im  stodołę  otwierać.  Teprve  v  květnu
       se  stavební  práce  rozběhly  naplno.  Pracovalo
       se souběžně na dvou úsecích Frýdek – Hnojník
       a Bielsko – Skoczów. V srpnu noviny otiskly stíž-  Situační nákres výpravní budovy dle vyobrazení ze srpna 1887. Repro | České dráhy a. s. - archiv v Července
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17