Page 13 - dvojčíslo
P. 13
ROČNÍK XV • ČÍSLO 12 Strana 13
Tzv. fiakerplatz se nacházel u vstupu na nástupiště. Rok 1916. Repro | Soukromá Těšínská tramvaj před hlavním nádražím. Kolem roku 1912. Repro | Soukromá
sbírka Czesława Krainy sbírka Czesława Krainy
nost je opodstatněná, nicméně požadují, aby pouze taxislužba. Teprve po opětovném slouče- ději. Přestup z vyhřátého do studeného kupé
kromě německého názvu stanice Teschen byl ní města byla počínaje 1. února 1939 uvedena vedlo ke zdravotním potížím. Pro změnu v létě,
rovněž polský název Cieszyn. Výše uvedené do provozu historicky první městská hromadná kdy panovala úmorná horka měly být vagony,
národnostně-jazykové třenice pokračovaly až doprava, kterou zajišťovalo Przedsiębiorstwo dle vnitřních předpisů, kropeny vodou. V roce
do roku 1918, kdy skončila Velká válka a násled- komunikacyjne w Cieszynie Jana Molina. Auto- 1891 si cestující stěžovali na nezastřešený pro-
ně rozpad Rakousko-uherské monarchie. Tepr- busová linka začínala před vlakovým nádražím stor v místě, kde probíhala kontrola jízdenek
ve v letech 1918-1920 byla zavedena víceméně v Cieszynie Zachodnim a končila před budovou před vstupem na nástupiště, proto byla zvažo-
plnohodnotná německo-polská dvojjazyčnost. Powiatowej Kasy Chorych v Cieszynie Wschodnim vána výstavba zastřešených nástupišť, avšak
Po finálním rozdělení Těšína mezi dva státy do- (nyní ul. Bielska 37). Autobus odjížděl každých předběžná kalkulace tuto úvahu zamítla, jako
šlo k opětovné jazykové úpravě, kdy polský ja- 15 minut.
zyk byl nahrazen českým. Výjimkou byl služební stížnosti všeho druhu
jazyk, kterým zůstal až do roku 1922 jazyk ně- V souvislosti s přepravou osob je potřeba zmí-
mecký. Po odstoupení v roce 1938 části Těšín- nit, že záhy po otevření výpravní budovy si ces-
ského Slezska Polsku se na nádraží vrátil polský tující stěžovali na špatné seřízení hodin uvnitř
jazyk, který byl o necelý rok později nahrazen budovy oproti veřejným hodinám na radnici
německým jazykem. a piastovské věži. Ve výpravní budově byly in-
Předchůdce hromadné dopravy stalovány dvoje hodiny z důvodu dvou přeprav-
Současně s otevřením nového těšínského ná- ních společností. Hodiny patřící SDCF ukazovaly
draží došlo k zahájení provozu předchůdce aktuální čas v Praze, zatímco hodiny patřící KBD
linkového autobusu. Tuto službu vykonával čas v Pešti. Radniční hodiny předbíhaly hodi-
soukromý omnibus patřící hoteliérovi Josefu ny na piastovské věži o 17 minut. Samozřejmě
Pustelnikovi, který provozoval hotel Brauner tento časový nesoulad způsoboval drožkářům,
Hirsch (nyní hotel Pod Brunatnym Jeleniem a tudíž i cestujícím nemalé potíže. Zdá se, že ne-
na náměstí v Těšíně). Koňmi potahované vozi- utěšený stav přetrvával delší dobu, jelikož ještě
dlo čekalo na cestující na vyznačeném místě, v roce 1898 bylo upozorňováno na nepřesný čas
kterému se říkalo fiakerplatz. Omnibus se pohy- hodin umístěných na nástupišti a zároveň příliš
boval po stanovené trase, tedy ulicemi: Nádraž- četné opravy jeho mechanismu. Není zřejmé,
ní, Hlavní třída, Zamkowa, Głęboka a jako ko- kdy v konečném důsledku byly nádražní hodiny
nečná zastávka náměstí před vlastním hotelem. demontovány, avšak v roce 1933 se veřejnost Průčelí výpravní budovy kolem roku 1930. Repro |
V letech 1911-1921 veřejnou dopravu zajišťovala dožadovala umístění hodin buď na nádraží Soukromá sbírka Czesława Krainy
městská tramvaj. Od roku 1926 meziměstskou anebo na přilehlé budově pošty. Pasažéři také
přepravu obstarával autobusový přepravce Ru- kritizovali vytápění vagonů, které v případě příliš nákladnou. Nakonec jako ochrana před
dolf Tomanek, který však nezajížděl na nádraží, společnosti SDCF končilo vždy 1. dubna, za- sychravým počasím byl instalován skromný
tudíž přemísťování osob z tohoto místa nabízela tímco u společnosti KBD o několik týdnů poz- přístřešek. Dodejme, že vstup na nástupiště se
nacházel v sousedství již zmíněného fiakerplat-
zu, kde v době příjezdu vlaku docházelo k vel-
kému shromáždění cestujících, kteří pro změnu
žehrali na neukázněnost drožkářů, jež stávali
s povozy příliš blízko zmíněného vstupu a zne-
možňovali tak volný průchod. V roce 1899, tedy
pouhých deset let po otevření nové výpravní
budovy, bylo poukazováno na enormní nárůst
počtu cestujících. Jednalo se především o če-
kárnu 3. třídy, která měla být nejvíce vytížená.
Jako řešení bylo navrženo prodloužení jižního
křídla budovy až po přechodovou lávku nebo
nástavba druhého podlaží. Ovšem i tyto návrhy
zůstaly pouze v úvahách z důvodu příliš vyso-
kých nákladů.
Czesław Kraina
Dobová reklama avizující zahájení městské autobusové dopravy. Repro | Śląska Biblioteka Cyfrowa