Page 12 - dvojčíslo
P. 12

Strana 12                                                                           TĚŠÍNSKÉ LISTY | 12/2021


       Stavební vývoj Českého Těšína


       do roku 1939 (54. část)





       stavba č. 1133                      nocna od Jabłonkowa do Bogumina, od Dziedzic
       výpravní budova (3. část)           do  Bogumina,  od  Bielska  do  Frydku  o  ludności
                                           polskiej nic nie wiedzą, zakasowały ją zupełnie.
                                           Napisy na stacyach tylko niemieckie, podróżnych
       jazykové záležitosti                wzywa się do wsiadania tylko po niemiecku, kun-
       V  březnu  1889  dobové  noviny  otiskly  nařízení   duktorowie,  stacye  i  przystanki  wywołują  tylko
       spjaté  s  používáním  dvojjazyčnosti  na  želez-  po niemiecku itd., chociaż ludność na tych prze-
       ničních  stanicích  patřící  Severní  dráze  císaře   strzeniach jest prawie wyłącznie polska…
       Ferdinanda  (dále  jen  SDCF),  dle  něhož  museli   Zdá  se,  že  zmíněný  proslov  přispěl  k  alespoň
       železniční  zaměstnanci  přicházející  do  styku   částečným  změnám.  Na  již  jmenované  stanici
       s  cestujícími  používat  dle  potřeby  německý,   v Hnojníku byl umístěn dvojjazyčný německo-
       polský nebo český jazyk. Týkalo se to především   -polský název Hnoinik – Gnojnik, však také dle
       výpravčích, průvodčích a obsluhy osobních po-  sčítacího  operátu  z  roku  1890  bydlelo  v  Hnoj-
       kladen. Tito měli za úkol oznamovat v uvede-  níku  95,3  %  polskojazyčných,  3,3  %  němec-
       ných jazycích zejména název stanice a  příjezd   kojazyčných  a  1,4  %  českojazyčných  občanů.
       a odjezd vlaku. Toto nařízení vycházelo z usne-  Do  dodržování  dvojjazyčnosti  se  snažilo  zasa-
       sení, které bylo přijato již v roce 1884. Dle usta-  hovat  rovněž  vedení  obce.  Například  vesnice
       novení generálního inspektora SDCF Wilhelma   Goleszów (nyní v polské části Těšínského Slez-
       Eichlera,  zaměstnanci,  kteří  znali  pouze  ně-  ska) usnesla na obecním zasedání v roce 1899
       mecký jazyk museli dodatečně projít jazykovou   následující: Gmina tutejsza uchwaliła na jednym
       zkouškou jednoho ze dvou slovanských jazyků.   z ostatnich swoich posiedzeń zażądać od Dyrek-
       Výnos  navíc  určoval,  ve  kterých  stanicích  se   cyi kolei północnej, aby też na dworcu tutejszym
       má používat společně jazyk německý a český,   obok napisu niemieckiego „Golleschau“ zawiesiła
       a ve kterých německý a polský. Jazyková hrani-  także polski „Goleszów“. Pro zřetelnost uveďme
       ce byla vytyčena dle výsledku sčítaní lidu z roku   výsledek  sčítacího  operátu  z  roku  1890,  který
       1880. Z tohoto důvodu se německý a český ja-  uvádí  98  %  polskojazyčných,  1,6  %  německo-  Po dávném přístřešku zůstal pouze litinový sloup
       zyk používal mezi Frýdkem a Dobrou, zatímco   jazyčných a 0,4 % českojazyčných občanů. Nic-  podpírající ocelovou konstrukci zastřešení vchodu
       německý a polský mezi Bielskem a Hnojníkem.   méně vrátíme-li se zpět do Těšína, zjistíme, že   na nástupiště. Foto | Czesław Kraina
       Ovšem  výše  uvedené  nařízení  nebyly  dodržo-  se  v  této  věci  příliš  nezměnilo.  Název  stanice
       vány o čemž svědčí proslovy z roku 1892 dvou   byl  nadále  pouze  německý,  informační  tabule   1890, dle kterého v Těšíně bydlelo 53,1 % němec-
       polských poslanců Slezského zemského sněmu   uvnitř  budovy  taktéž.  Pochopitelně  příčinu  je   kojazyčných,  42,7  %  polskojazyčných  a  4,1  %
       v Opavě, advokáta Jana Michejdy z  Albrechtic   třeba shledávat v té době již otevřeném němec-  českojazyčných občanů. Je tedy pochopitelné,
       a notáře Jana Santariuse z Orlové, kteří na plé-  ko-polském  národnostním  konfliktu,  který  je   že na rozdíl od vesnic, které byly ve své podstatě
       nu sněmu prohlásili: Kolej koszycka i kolej pół-  zcela zřejmý z výsledku sčítacího operátu z roku   z jazykového, tudíž národnostního hlediska čis-
                                                                                tě polské, bylo město Těšín německo-polským
                                                                                míšencem.  Pro  dokreslení  napjatých  vztahů
                                                                                uveďme rozhořčený dopis pisatelky z roku 1897
                                                                                otištěný v Gwiazdce Cieszyńské s titulkem: Por-
                                                                                ządki na dworcu cieszyńskim. W dniach 14 i 15 zm.
                                                                                odsełałam rzeczy do Krakowa, napisałam fracht
                                                                                po polsku i razem z rzeczami odesłałam na kolej
                                                                                w  Cieszynie,  przez  posłańca  hotelowego,  lecz
                                                                                żądano,  abym  sama  przyszła,  dając  za  powód,
                                                                                że nie mogą przeczytać, gdyż niewyraźnie adres
                                                                                napisano. Przyszłam więc, przeczytałam i prze-
                                                                                tłumaczyłam  dwóm  młodzikom,  którzy  się  za-
                                                                                jmują  wysyłką;  mówiłam  naturalnie  po  polsku.
                                                                                Jeden z nich odezwał się po niemiecku, mówiąc,
                                                                                że powinno się mówić po niemiecku, ale ja, choci-
                                                                                aż umiem po niemiecku, nie chcę mówić tym języ-
                                                                                kiem. Dalej zaczęli wyśmiewać, przekręcać imię
                                                                                osoby, do której adresowałam i moje nazwisko.
                                                                                Trwało to blisko godzinę i byłoby dłużej się ciąg-
                                                                                nęło, gdyby p. kasyer, grzeczny człowiek, nie był
                                                                                wdał się w to i sam nie załatwił tej sprawy. Tacy
                                                                                to są urzędnicy na kolei w Cieszynie. W ogóle tak
                                                                                samo  w  kolejowych  restauracyach  kelnerzy  nie
                                                                                rozumieją po polsku, czy też nie chcą rozumieć.
                                                                                Avšak  rovněž  němečtí  spoluobčané  upozor-
                                                                                ňovali  na  jazykovou  diskriminaci.  Kupříkladu
                                                                                v roce 1899 si německé noviny stěžovaly na jízd-
                                                                                ní řád ve vestibulu, který byl pouze v polštině.
        Severní nároží výpravní budovy s dnes již neexistujícím zastřešeným vchodem na nástupiště. Rok 1916.   V odpovědi polské noviny napsaly, že tato stíž-
                             Repro | Soukromá sbírka Arnošta Orela
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17