Page 11 - dvojčíslo

ROČNÍK XV • ČÍSLO 12 Strana 11

Společné sídlo české, polské a německé obecné školy ve Svibici v secesní
Objekt bývalého obecního hostince ve Svibici, r. 1959 budově postavené v r. 1912. Dnes v ní nalezneme živnostenský odbor
(foto Ladislav Míček, Muzeum Těšínska) městského úřadu, 30. léta 20. století (Státní okresní archiv Frýdek-Místek)

těšínského knížete Václava I. jeho bratrovi Pře- katastrální šetření. V pramenném materiálu je nom půl den pěší práce a dále museli odevzdat
myslovi II. v roce 1461. Další zmínky vypovídají zmiňován i svibický fojt. V roce 1599 povýšil tě- ve stejném časovém horizontu půl kusu příze,
o povinnostech svibických poddaných. Podob- šínský kníže Adam Václav fojtství na svobodné, nebo místo toho zaplatit 6 krejcarů. Při žních
ně jako obyvatelé dalších lokalit museli podle v listině neopomenul zmínit ani jeho povinnos- měli poddaní nárok na občerstvení, a to na dvě
privilegia knížete Kazimíra II. z 2. června 1523 ti. Vrchnostenský urbář z roku 1577 podává ob- vařená jídla v poledne, večer chleba a pivo. K ro-
odebírat pivo z města Těšína. Svibice zůstala raz o sociálním složení osedlého obyvatelstva botním povinnostem se samozřejmě přidávaly
majetkem Těšínského knížectví, resp. Těšínské (tj. těch, kteří disponovali nemovitým majet- další peněžní a naturální dávky, mj. pocty odvá-
komory, až do období první republiky. V rámci kem). Ve vsi žilo 10 osedlých, z toho fojt, 8 sed- děné ve slepicích, vejcích a sýrech, příze ad.
konfiskace majetku habsbursko-lotrinského láků a 1 volný. V roce 1692 již evidovala vrchnos- Ve vsi se nacházel i svobodný folvark, jenž těšín-
rodu připadlo komorní zboží československému tenská správa ve Svibici kromě fojta 7 sedláků, ský kníže daroval Adamu Rodovskému z Husti-
státu. 7 domkářů a 1 volného. Podle vrchnostenského řan a na Horním Žukově. Ten jej následně v roce
Hlavní zdroj obživy pro svibické obyvatele urbáře z poloviny 18. století ve vsi hospodařilo 1605 společně s okolními pozemky prodal těšín-
představovalo především zemědělství. Podle 11 sedláků a 14 domkářů. Robotní povinnosti skému purkmistrovi Mikuláši Franckovi za sumu
výměry půdy se následně odvíjela sociální stra- se rozlišovaly podle velikosti pozemkové držby. 800 zlatých. V dubnu 1612 jej koupil kníže Adam
tifikace společnosti. Usazovalo se zde např. Fojt byl povinen dovozem mlýnského kamene Václav za 150 tolarů slezských […] s budynkem,
služebnictvo z nedalekého těšínského zámku, do těšínských mlýnů, sedláci museli vykonávat stodolú, zahradú, rolemi, lúčkami, pastvami a se
o čemž svědčí zápis z roku 1628, stvrzující zá- práce s koňmi. Ty spočívaly buď v dovozu dřeva, vším všelijakým téhož folvarku příslušenstvím
meckému pacholkovi Adamu Rybkovi nadání nebo v zemědělských činnostech při vrchnos- […]. Z roku 1615 pochází potvrzení mlynáři
na kus lúky slově Balina a domek jeho na návsi tenském dvoře, v případě potřeby v opravě ta- a prasolovi (solaři) Václavovi […] na kus země
vsi Svibici příležící. Pozemky ve Svibici získávali rasů u řeky a plavení dřeva. Domkáři vykonávali od folvarku městského, odprodaného při hranici
i těšínští měšťané. dva půldny v týdnu pěší práce, pokud se ovšem svibinskej […].
O sociální struktuře svibických obyvatel a jejich plavilo dřevo, museli místo toho splnit půl den První rektifikace karolínského katastru z počát-
hospodářském zázemí podávají obraz vrchnos- pěší roboty a ještě tři dny a noci pomáhat při ku 20. let 18. století evidovala ve Svibici celkem
tenské urbáře, smlouvy o převodech majetku či plavení. Někteří z domkářů vykonávali týdně je- 24 zahrad. Dobytek chovalo 26 poddaných, pře-
važovaly krávy v počtu 105 kusů (podle jakosti
píce a vydatnosti pastvy byly rozčleněny do tříd,
33 krav náleželo do II., 22 krav do III. a 50 krav
do IV. třídy), dále se ve chlévech a stájích na-
cházelo 6 ovcí a 11 prasat. Vysévalo 16 osed-
lých, 22 maldrů, 4 šefly a 3 čtvrti (přes 70 ha).
Celkový výnos z rustikálu činil přes 158 tolarů,
odhadovaný kapitál dosáhl výše 1 860 tolarů.
Zdejší půda se ovšem vyznačovala vyšším po-
dílem písku, v souvislosti s blízkostí řeky Olzy,
úrodu rovněž ohrožovaly časté záplavy. Ve dru-
hé rektifikaci karolínského katastru dosahovala
roční činže 14,2 tolarů a činže v obilí převedená
na plat 150 zlatých. Na poctách odváděli svibičtí
poddaní 32 slepic, 390 vajec a 11 kusů příze.
***
Závěrem připomínáme, že knihu Český Těšín
1920–2020 čítající 792 stran je možno stále za-
koupit za 749 Kč v Turistickém informačním cen-
tru Český Těšín. Byla vydána v roce 2020 Henry-
kem Wawreczkou společně s Muzeem Těšínska
a Národním památkovým ústavem, územním
Dne 1. listopadu 1924 proběhlo ve Svibici požehnání tří nových zvonů zhotovených Oktaviánem Winterem odborným pracovištěm v Ostravě.
v Broumově pro věž zdejšího kostela sv. Hedviky jako náhrada za dva zvony zrekvírované
v první světové válce (Muzeum Těšínska) David Pindur – Lenka Nováková