Page 11 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 Hobulet prosinec 2020
P. 11

10  Téma  Hobulet prosinec 2020  Hobulet prosinec 2020                              Téma                             11




        Až když Lex začala podle zvyklosti slavit Tết     dokonce jsem pod stromečkem   Přijímání tradic a zvyků v nové zemi, kam člo-
        s tchánem a tchyní a zprvu se neorientovala        našel i drobné dárky,“ vzpomí-  věk odešel žít z jiných než rodinných důvodů,
        v jejich zvycích, došlo jí, že každá rodina tuto   ná dnes na těžké období, kdy   považuje za intimní věc. Výsledný model proto
        uzavřenou oslavu pojímá po svém. Teprve            byl sám v cizí zemi. Pozvání ho   prý bývá hodně individuální. Obecně se ale
        druhý den se totiž smějí vykonávat návštěvy       tehdy prý dojalo a dodnes na   v otázce integrace cizinců považuje za zastán-
        příbuzných, a to ještě jen na pozvání, které      ně má nádherné vzpomínky.   ce asimilace, tedy přizpůsobení se okolní spo-
        vzešlo z přísných numerologických výpočtů.        „Rodina mi vyprávěla o tom, jak   lečnosti a zvládnutí jazyka i kulturních norem.
        „To aby host nepřinesl hned první den nového     slaví Vánoce, co znamenají různé   „Takže přijímání většinového kulturního kódu
        roku do domu špatnou karmu,“ vysvětluje Lex    zvyky, například jaké mají být na   považuji za nutnost. Chápu, že u věřících lidí
        a hned přidává historku: „Jednou byl takhle   stole pokrmy, a viděl jsem radost jejich dětí,   to možná není vždy snadné, na druhou stranu
        první, kdo měl vstoupit do domu, díky svému   když rozbalovaly dárky.“       si ale myslím, že u žádného náboženství zákaz
        vhodnému datu narození náš pes. Myslela   Když se mu později narodila dcera, snažili   zdobení stromku před příchodem nového
        jsem ze začátku, že je to fór, ale nebyl.“  se jí s manželkou zprostředkovat Vánoce   roku není,“ poukazuje na fakt, že Vánoce mají
          Historka podle ní dokládá, jak se i tento   „v místním stylu“, jak říká. Zdobili strome-  nejen náboženskou, ale i kulturní dimenzi.
        zvyk může mimo svůj původní výskyt ve   ček, dávali si dárky, vařili českou štědrove-
        Vietnamu proměňovat. Štědrý večer se od   černí večeři… „Dnes už to tak nedodržujeme.   Ježíšek naděluje i v Sýrii
        Tết podle Lex liší právě v tom, že lze k tabuli   Dárky jsou jiné, stromek je menší a skromněj-  Elias Skaf žije v Praze 7 „teprve“ jedenáct
        rovnou pozvat i širší rodinu, přátele nebo cizí   ší a na ortodoxní české vánoční večeři také   let, což je pouhá třetina doby, kterou před-
        lidi. Je to svátek, který spolu mohou oslavit   netrváme. Ale určitě to svým způsobem   tím strávil v Praze 2. Na Sedmičce se mu líbí
        lidé z různých komunit a zemí.        prožíváme. Chodíme do centra Prahy po-  hlavně kavárenský život. Spojení se čtvrtí je
                                              slechnout si koledy a projít si trhy, dáváme si   ale i osudové: to díky ní zůstal v Česku, a ne
        Atmosféru vytváří občanská společnost  svařené víno. Pokud máme možnost, jdeme   v rodné Sýrii.
        V Bělorusku se oficiálně slaví dvoje Vánoce:   někam na tradiční Rybovku. Aspoň na hlavní   Pár týdnů po svém příletu do Českoslo-
        katolické 24. prosince a pravoslavné 6. ledna.   nádraží, když ne do kostela. 25. prosince pak   venska v roce 1973 totiž zašel na vánoční trhy
        Léta příslušnosti k Sovětskému svazu však   navštěvujeme přátele, posedíme u stolu a do-  v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní
        udělala se zbožností většinové populace své,   jídáme dobroty z předchozího dne,“ popisuje   Výstaviště). „Tam jsem potkal holku, která mě
        a proto za důležitější moment než narození Je-  počítačový expert.           pozvala ke své rodině na Vánoce. To byla velká
 fungování přispívá i to, že v obou zemích nosí   vždy dokonalou vánoční atmosféru podle   Posledních pár let tráví Lex Vánoce u manže-  žíška většina Bělorusů i dnes považuje příchod   Právě události vytvářející vánoční atmo-  náhoda, že jsem se mohl účastnit,“ říká Elias
 dárky Ježíšek.  českých norem. Zažili jsme vánoční stromek,   lových rodičů. „Historie se opakuje, protože   nového roku. Nejinak tomu bylo v domě rodi-  sféru, jako jsou různá nastudování České   Skaf. „Holka“, dnes Eliasova manželka Hana,
 Ifflandovic děti prý zatím tento způsob   ozdoby, dárky, byli jsme slavnostně oblečení…   prodávají stromky a ozdoby. Mají krásně   čů politického aktivisty Vladislava Jandjuka.   mše vánoční, charitativní akce a všemožná   hned doplňuje: „Maminka mi řekla, chudin-
 trávení Vánoc nereklamovaly, i když cestování   Kapra jsme tedy myslím neměli, jedli jsme    nazdobený obchod i dům, takže si od nich   Ten se do Česka uchýlil poté, co mu za šíření   společenská setkání, považují Jandjukovi za   ka, von je křesťan a je daleko od maminky,
 bývá někdy náročné. Ale co se týče míchání   vietnamskou večeři. Ale bylo to hodně sváteč-  vždycky něco půjčíme… Myslím, že můj man-  nezávislého zpravodajství v Lukašenkově   důsledek lepších možností místní občanské   pozvi ho na Vánoce k nám.“ Dali si ten rok víc
 nebo zdvojování tradic, nestěžují si. „Myslím,   ní a takhle jsem to měla zažité,“ vzpomíná Lex.  žel by vám pověděl o dokonalejších Vánocích,   režimu začalo hrozit zatčení nebo až fyzická   společnosti. „V současném Bělorusku je toto   záležet, aby mu ukázali zdejší tradice? „Ne, byl
 že rozlišují tradice, co je maďarské a co je   V osmi letech se s bratrem přestěhovali   protože jeho rodina se vždy hodně snažila,   likvidace. V Holešovicích žije od roku 1999.  bohužel nepředstavitelné, vzhledem k tomu,   to náš normální Štědrý večer. Je fakt, že naše
 české, a přijde jim normální, že je to rozděle-  k matce do pohraničí a Vánoce přestaly existo-  aby byly hezké. Kupují cukroví, dělají sváteční   „Na první Vánoce v Česku jsem byl pozván   do jakého marasmu dovedla zemi Lukašen-  rodina to vždycky intenzivně prožívala, celý
 né. My si ale neříkáme, že musíme ještě tuhle   vat. Děti to však nechtěly vzdát a rozhodly se   vietnamské i české jídlo, jsou slavnostně oble-  svými prvními českými přáteli – mladou   kova diktatura,“ stýská si Vladislav Jandjuk.   život jsme měli krásné Vánoce. Já to traduju
 a tuhle tradici. Vždy to vyplyne ze situace. Stej-  zařídit je sami. „Stromek jsme si nemohli do-  čení,“ srovnává různé rodinné modely.  vesnickou rodinou. Pochopitelně jsem o stylu   A jakožto člen běloruské exilové vlády ihned   dál. Některé lidi Vánoce štvou, ale já se na ně
 ně jako rozlišují češtinu a maďarštinu a přijde   volit. Ale později jsme stromky prodávali, tak   Na menu prý většinou mívají řízky a bram-  oslav vánočních svátků zde neměl ani ponětí.   vyslovuje přání, aby letošní Vánoce už pro-  těším,“ konstatuje paní Hana.
 jim přirozené přecházet z jednoho jazyka do   jsme si jeden vzali z našeho obchodu. Prodáva-  borový salát. „Rodiny, které tu jsou dlouho, už   Bylo to pro mě velmi příjemné překvapení –   běhly ve svobodném režimu.  Syrskému hostovi se slavnostní atmosféra
 druhého, tak chápou i různé kulturní zvyky.“  li jsme i ozdoby, Bohemia Crystal pro německé   se nebojí dávat si česká jídla.“ Sama Lex vloni   Štědrého večera moc líbila. „V té době byly
 Kde budou trávit letošní Vánoce, prý zatím   zákazníky, tak jsme si je taky půjčili. Potom   zkusila poprvé v životě péct cukroví. Vyrobila   naše syrské Vánoce chudší. Stromečky byly
 vůbec netuší. Rodina se rozhodne až dva   jsme je zase odmotali. Vzali jsme si všechno,   rovnou dvanáct druhů a strašně ji to bavilo.   pro bohaté, kteří si hráli na západní zvyky,“
 týdny před svátky podle aktuálních protiepi-  co jsme prodávali. A bylo toho dost, měli jsme   „Letos už jsem na to začala myslet v říjnu, ale   vzpomíná. U něj doma například stromek
 demických opatření. „Možná, že kvůli situaci   obchod se sezonním zbožím,“ směje se Lex.   tolik druhů asi nedám – s břichem se špatně   nestál a dárky dostávaly jen malé děti.
 oslavíme Vánoce jen v nejužším rodinném   „Dokonce i dárky jsme si vzali – ty už jsme   válí,“ naráží na svůj požehnaný stav.  Elias Skaf pochází z oblasti mezi městy
 kruhu, pak vyrazíme na den nebo na dva   tedy pak nevraceli. A sami jsme si je zabalili,   Podle Lex se však mnozí Vietnamci, kteří   Homs a Tartús, z vesnice, která leží v takzva-
 k manželčiným rodičům a do Maďarska se   protože jsme prodávali i balicí papír.“  okázale slaví české Vánoce, tímto nechtějí za-  ném Údolí křesťanů. Tamní křesťané spadají
 nepodíváme vůbec. Ale jestli půjde cestovat   Za pár let se přestěhovali na další obchodní   členit mezi Čechy. Spíše prý ukazují ostatním   pod syrskou ortodoxní církev, která je podob-
 bez karantény a komplikací, tak pojedeme,“   štaci do Chomutova. Tam šly děti bydlet ke   Vietnamcům, případně příbuzným a známým   ná té řecké. Jejich oslavy Vánoc začínají také
 nevzdává se naděje na nepřerušenou rodin-  spolužákovi Lexina bratra. Jeho maminka,   ve Vietnamu, jak úspěšný a dokonalý život tu   24. prosince. „Dělá se dobrá večeře, pokrm
 nou tradici.  paní Jiřina, je seznámila s českou domácí ku-  vedou. K tomuto obrazu si samozřejmě hojně   s masem, protože přes rok ho moc nejíme. Na
 chyní a Lex na ni prý vzpomíná pokaždé, když   vypomáhají fotografiemi na sociálních sítích.   stole jsou i další speciality a také nápoj arak.
 Vánoce z vlastních zdrojů  zkouší nějaký nový recept na české jídlo. „Čes-  „Myslím, že spousta Vietnamců ví, co Vánoce   Chodí se do kostela. 25. prosince se ženy pěk-
 Jako dítě harcovala po Česku křížem krážem   ká teta“ jim vyprávěla i o vánočních tradicích,   obsahují gastronomicky, znají stromek a dárky.   ně oblečou, navoní a otevřou salon pro hosty.
 kvůli své mamince obchodnici. Před pár lety   což třináctiletou Lex zaujalo. „Internet tehdy   Ale neznají harmonogram, tradice, za jakým   Chlapi jedou na návštěvu po známých a pří-
 zakotvila v Praze 7, kde si otevřela restauraci   ještě nebyl nebo jsme byli tak chudí, že jsme   účelem se co dělá. To ví jen moje generace, která   buzných pogratulovat k narození Ježíška. Všu-
 Bento a spolu se svými dětmi objevuje Ho-  ho neměli. Tak jsem hledala po knihovnách   žila s českými babičkami a tetičkami, a samozřej-  de dostanou sladkosti a frťan likéru. Návštěva
 lešovice. Nguyen Le Xuan, které se říká Lex,   a četla jsem si o Ježíškovi. V té době jsem popr-  mě známe ty tradice ze školy. Ale nevím, jestli   trvá 5 až 10 minut a šup, další příbuzní. Potom
 přijela z Vietnamu, když jí byly tři a půl. Rok   vé přečetla Starý zákon. Poznala jsem ty staré   to děti rodičům předávají,“ poukazuje Lex na   se chlapi vracejí a je slavnostní oběd,“ popisuje
 1992 se chýlil ke konci, Československo také   příběhy a to bylo zajímavé, takže Vánoce mám   informační nerovnováhu jednotlivých generací   tradice. Dárky nosí v Sýrii také Ježíšek. Dětem
 a malá holčička v kulichu se tetelila zimou.  víc spojené s těmito příběhy než s Ježíškem,   Vietnamců v Česku. „Takže druhá generace má   je však připraví k posteli 25. prosince ráno.
 Do Česka se s matkou a starším bratrem   který naděluje dárky.“  to, co si vydupe, což je hlavně stromek a dárky.“  Dnes už jsou (umělé) stromky skoro v každém
 dostali na základě žádosti jejich strýce, absol-  Následovala další stěhování po České   Ve Vietnamu se Vánoce prakticky neslaví –   domě a rodiny si vyrábějí vlastní betlémy.
 venta Univerzity Karlovy. Lex s bratrem u něj   republice – za svůj život se jednatřicetiletá Lex   výjimkou jsou rodiny expatů ve větších měs-  Po sňatku Skafových k velkému smísení
 zůstali   rovnou na pár let i bydlet,   stěhovala sedmadvacetkrát. V jednu dobu se   tech. Za celonárodní svátek, který významem   vánočních tradic nedošlo. U stro-
 pro-  tože maminka nejprve muse-  s bratrem přestěhovali za matkou do Prahy.   odpovídá Vánocům, lze nejspíše považovat   mečku to vypadalo v obou
 la   zařídit nějaké živobytí. „Teta,   O vánoční atmosféru už tehdy coby adolescenti   Tết – Lunární nový rok. Jedná se taktéž o ro-  zemích podobně, zato na
 která byla také Vietnamka,   ztratili zájem; zachovali jen tradici stromečku   dinnou oslavu, ale více uzavřenou a nasměro-  Boží hod v Česku samotné-
 pro nás vytvořila dokonalý   a dárků. „Milovali jsme elektroniku,“ komentu-  vanou do minulosti: vzpomíná se při ní totiž   ho mužského příbuzného
 domov. Skromný, chudý, ale   je Lex tehdy nejčastější obsah balicího papíru.   i na duchy zemřelých předků. Ti mají v domě   nikdo se štamprlí v ruce ne-
 úžasný. Pro mou sestřenici   Elektronika a hrnečky jsou dodnes dárky,   připravené oltáře, u nichž jim rodina zapa-  očekával. Jiné lidové vánoční
 a bratrance, kteří už se narodili   na které nejvíce vzpomíná. „K hrnkům mám   luje vonné tyčinky. Důležitá je také společná   tradice v Sýrii prý moc nejsou.
 tady v Praze, a pro nás vykouzlila   emoční vztah,“ dodává mladá restauratérka.  příprava slavnostního jídla.  A tak se držel český styl.
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16