Page 15 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 Hobulet prosinec 2020
P. 15

15
        Hobulet prosinec 2020                                                        Rozhovor                         15


        O prázdninách 1999 nastoupil jako brigádník na pražskou
        záchranku a od té doby tuhle branži neopustil. U Záchranné
        služby hlavního města Prahy pracoval Radek Strnad jako
        záchranář a inspektor. Momentálně vede stovku záchranářů
        ze základen Prahy 5, 6, 7 a k tomu má ještě na starosti
        leteckou záchrannou službu. Zdá se ale, že adrenalinu
        a dobrodružství stále nemá dost. Nedávno totiž podnikl
        několikatýdenní cestu napříč Afrikou.

        Text – Klára Janicki, foto – Tereza Havlínková














                                      Otevírám okno,

                              aby duše mohla ven










        Jak jste se vlastně k profesi záchranáře   záleží na okolnostech a příčině smrti. U mě   nebo hasiči a ostatní se po sobě jen koukali
        dostal?                               je obrovský rozdíl, zda umřel člověk na stáří   nebo se zdvořile pousmáli. Máme spíše černý
        Upřímně? (smích) Nedostal jsem se na vyso-  a v kruhu rodiny, nebo se jednalo o jinou   humor a možná je to přirozená obrana před
        kou školu a Záchranářská škola ještě brala.   příčinu. Nejhorší ze všeho jsou děti a nemusí   tím, s čím se setkáváme.
        Původně jsem si pod tím představoval něco   se přímo jednat o úmrtí. Ty zůstanou v hlavě
        jiného, ale nakonec jsem rád.         hodně dlouho. A rituály? Když nad tím pře-  A co záchranářský slang, máte nějaký?
                                              mýšlím, tak vlastně mám – pokud to okolnosti   Samozřejmě že máme. Tak třeba výjezdu
        Představuji si, že touhu zachraňovat   dovolí, otevírám okno, aby duše mohla ven.   říkáme fal, troky jsou nosítka, sanitce říkáme
        v sobě člověk musí mít tak nějak odmala –   Občas cítím zvláštní energii, která po otevření   tatra a třeba uši jsou fonendoskop. Těch věcí
        zachraňoval jste už jako dítě?        okna zmizí. Třeba to je jen subjektivní, ale   je ale mnohem víc. (smích)
        Ne, rozhodně jsem neměl touhu někoho   třeba ne, proč to tedy neudělat.
        ošetřovat a opečovávat, a to ani svoje bo-                                   A co nějaký pozdrav nebo fráze pro štěstí?
        lístky a škrábance… nebyl na to čas. Fotbal,   Většinou se ale spíš můžete radovat   V dnešní době je aktuální pozdrav „Kovíden“,
        kolo a běžné klukoviny – to bylo moje. Večer   z toho, že jste někomu zachránil život.   který vychází ze slova covid. (smích)
        kartáčkem vydrbat špínu a další den nanovo.   Předpokládám, že lidi svého zachránce
        (smích)                               touží vyhledat. Je to tak? Jste třeba   Jak dlouhá je vlastně jedna služba
                                              stále v kontaktu s někým, komu jste    záchranáře?
        Pamatujete si svůj úplně první výjezd   v minulosti pomohl?                  Pracujeme krátký a dlouhý týden a máme
        v sanitce?                            To je dobrá otázka, ale asi vás hodně zklamu.   12hodinové směny, na kterých se střídají
        Většina záchranářů si ho pamatuje a v tomhle   Za mou kariéru přišel osobně poděkovat   v denních a nočních směnách čtyři party. Ob-
        nejsem výjimka. Jel jsem tehdy ze základ-  jeden pacient, který měl zástavu srdce. Asi   vykle máme nastavený systém služeb, takže si
        ny Kundratka někam na Palmovku k cévní   dvacet minut ležel na chodníku, než nás zavo-  můžeme práci naplánovat klidně i rok dopře-
        mozkové příhodě. Byl to opravdu silný záži-  lali. Pak jsme ho tři čtvrtě hodiny resuscitovali   du. Tedy pokud nezměníme partu. V týdnu
        tek. Pamatuji si, jak zapískal pager, rozbušilo   a moc šancí k plnohodnotnému zdraví jsme   pak máme 3 nebo 4 volné dny. V poslední
        se mi srdce, následovala jízda pod majáky,   mu tenkrát nedávali. Bylo to velice dojemné,   době je to větší divočina, ale bojujeme.
        a mně se začaly honit myšlenky, co všechno   pozval nás do restaurace na oběd a každému
        musím udělat, čeho si všímat, na co se zeptat   z týmu dal lahev drahého vína. Celkem mi za   Jak moc postihla vaši práci letošní
        atd. První rok je obecně dost náročný, než   mou kariéru přišlo asi deset emailů s poděko-  pandemie?
        si všechno „osaháte“. První kolaps, první   váním. Obecně si lidé spíše rádi stěžují, než   Na jaře jsme byli všichni vyděšení. Nevěděli
        infarkt, první dopravní nehoda, první porod,   děkují, ale to je problém dnešní doby.  jsme o COVID-19 téměř nic, nebyly nastavené
        na který jsem čekal asi pět let, a pak bohužel                               postupy, shánění ochranných pomůcek bylo
        také první setkání se smrtí.          Máte i nějaké veselé historky,         velmi komplikované, prostě hrůza. A to mu-
                                              nebo je to jen stres?                  sím říct, že jsme na tom s pomůckami, dezin-
        Jak se s takovou situací vyrovnáváte?   Těch veselých je spousta, ale během let si   fekcí a podobně oproti kolegům z jiných krajů
        Máte nějaké rituály?                  uvědomíte, že záchranáři mají jiný humor než   byli nejlépe. Každý den přicházely informace,
        Setkání se smrtí je vždycky zvláštní okamžik.   běžná společnost. Když jsem někde něco vy-  postupné rozklíčovávání koronaviru… Téměř
        Každý ze záchranářů to má jinak, samozřejmě   právěl, tak se smáli pouze zdravotníci, policisti   obden jsme tedy nastavovali nové postupy,
   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20