Page 13 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 Hobulet duben 2021

13
Hobulet duben 2021 Rozhovor 13

Na Sedmičce bydlí od narození a prakticky celý život se pohybuje
blízko pípy. Najdete ho v restauraci U Houbaře nebo v Domažlické
jizbě, které Pavel Procházka provozuje už řadu let. Povídali
jsme si o starých letenských hospodách, kostkách ve skluzu,
prvních pivních tancích i mizejících džbáncích. A pozor, je dost
pravděpodobné, že během čtení dostanete velkou chuť na pivo…

Text – Klára Janicki, foto – Jiří Hroník

Čirá radost

Jak jste se k téhle profesi dostal? Tam byli sígři! Kluci se tehdy dělili na Dolnoho- jakože se hosté mají odebrat dál. Současná
My jsme hospodský už od mojí prababičky. lešovičáky, Leteňáky a pak Zátoráky a ti teda hospoda U Antoníčka se totiž tehdy jmenovala
Ta měla po válce do asi čtyřiapadesátého roku byli ultra. (smích) U Města Kladna, tak proto. Tam byla tehdy
v Michli takovou uhlířskou hospodu. Byla to krásná freska: komíny, fabrika, Poldi Kladno,
baba metr, protože si tam ty uhlíře musela To si dnešní děti asi ani neumějí představit. že jo, to bylo strašný. (smích)
samozřejmě srovnat. Tehdy byly v hospodách Ne. To nebyla žádná sranda, kluci měli praky
ještě plivátka… a nějakej šutr se na ulici vždycky našel. Ale Lidé dřív pili asi mnohem víc, je to tak?
nikdy si nepamatuju, že by se někomu něco Jasně, pamatuju si ještě za táty, že chlapi cho-
A to si ještě pamatujete, stalo. Jo, nějaká ta modřina, samozřejmě. Ale dili každej den na dvacet piv a odcházeli rovně.
nebo to znáte z vyprávění? že by byly vystřelený oči, to ne. (smích) Dneska si dají tři čtyři piva, už to není,
Já jsem se už jako malinký kluk pletl tátovi co bývalo. Když dneska dá někdo deset kousků,
pod nohama. Dělával ve státním podniku Chodily tehdy do takových lokálů i ženy, tak to už klobouk dolů. A to tady u nás máme
Restaurace a jídelny a byl všude po Sedmičce. nebo to byla čistě mužská záležitost? myslím dobrou výtoč. U Houbaře se dřív dělalo
Začínal na zámečku v Letenských sadech, Ne, vůbec, to byla opravdu ortodoxní putyka. třeba i pět hektolitrů denně, to máte tisíc piv.
potom pracoval ve Veletržní ulici, kde bývávala Jediná ženská tam tehdy byla moje maminka, To tady dnes neudělám ani náhodou. Pokud
restaurace U Krakonoše – teď tam prodávají která dělala v kuchyni. se U Houbaře vytočí jeden hektolitr, tak je to
nějaké kuchyně. Pak šel dělat k Boudě/U Vody, dobrý. V těch osmdesátých letech to ale bylo
to bylo dole v Holešovicích a je to jedna z mála Takže se i vařilo? normální, nebyl internet ani jiný možnosti.
hospod, které ještě existují. Pak prošel nádra- Jasně, taková ta klasika – guláš a vepřo knedlo V televizi nic nedávali, a tak lidi chodili do hos-
žím Holešovice, to byla strašná knajpa, to bylo zelo, protože chlapi makali, a tak potřebovali pod. Ale ti chlapi opravdu vstali a odešli úplně
něco… pořádný jídlo. normální. (smích)

Pátá cenová? Jaká byla otevírací doba? Co se vlastně tady tehdy točilo za pivo?
Ne pátá, ale rovnou sedmička. (smích) Já byl Tam bylo otevřeno od 4 od rána třeba až do Tenkrát byl dole v Holešovicích pivovar, Měš-
tehdy malej a s klukama jsme si tam strašně půlnoci, personál pracoval na směny. Hrály ťan. To pivo nebylo moc dobrý, ale oni na to
rádi hráli, vždycky tam byl takový binec, vedle se karty a do hrnečku od kafe se dával rum. byli zvyklí. Plzeň tady tehdy byla opravdu jen
byly uhelný sklady. Chodili tam nádražáci a uh- Vždycky se zahlásilo „vaří se káva“ a všichni ve třech hospodách – Plzeňský dvůr, U Sojků
líři a my jsme se jich báli, od pohledu vypadali dostali do hrnečku místo kafe rum. a U Houbaře. U Města Kladna se točil kozel,
přísně, ale byli hodní. Hráli karty a byla s nima a co je teďka Valcha, tam bylo U Zemanů, a to
docela legrace. Ale občas jsme si domů přinesli Jak to? To se nesmělo pít? byla jediná budvarka široko daleko. Jinak to
i nějaký blechy. No strašný. (smích) Do nějakých 9 hodin nebo 10 dopoledne se za měl okolo komína všechno Měšťanský pivovar.
komunistů nesměl pít tvrdej alkohol, maxi-
To asi ještě stály i staré Zátory… málně desítka pivo. Ale hospod, které měly Zmínil jste hospodu U Sojků –
Už se to pomalu bouralo, ale ještě tam nějaké otevřeno brzo po ránu, bylo na Sedmičce hned ta byla legendární, že?
zbytky byly. Byl to rok 1979 nebo 1980. Já si několik – pro popeláře, uhlíře nebo metaře, Ano, tam chodil pan Hrabal. Tahle hospoda
ještě starý Zátory pamatuju jako malej kluk. To aby si mohli ráno dát polívku. Třeba hospoda (Domažlická jizba, pozn. red.) je tady od roku
byla normálně vesnička uprostřed Prahy, malý Na Starý poště v ulici Pplk. Sochora, kde je teď 1906 a tehdy ji provozoval právě pan Sojka.
baráčky s doškovýma střechama. Už tenkrát čínská restaurace. Tu měl skvělý pan Háša, Pak si vzal bohatou nevěstu, jejíž tatínek vlast-
to bylo strašně zanedbaný, to je pravda, ale který tam byl od nějakých 4 od rána do oběda nil barák na rohu M. Horákové a Kamenické,
kdyby se to dneska opravilo, bylo by to světový a měl tam napsáno „v 11 hodin vám odjíždí a tam si pak otevřel tu slavnou hospodu U Soj-
lákadlo. Ale jako kluci jsme se v Zátorách báli. autobus na Kladno“ a u toho byla taková šipka, ků. Sám jsem tam tátovi chodil pro pivo.