Page 24 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 červenec-srpen 2021

24 Osudy Hobulet červenec, srpen 2021

valo hledání vhodného místa, odkud by zvole- „Po skončení výstavy byl pavilon Českého bytu na Rudolfově (dnes Veletržní) třídě
ný výjev šlo co nejpřehledněji natočit. Nejlépe kinematografu prodán jako staré dříví, rovněž č. 37 v Holešovicích a Kříženecký byl tou do-
vyhovovalo nějaké vyvýšené místo, ale protože židličky a jiné zařízení bylo levně prodáno,“ bou přeřazen z funkce výpomocného technika
nemuselo být vždy k dispozici, nedílnou sou- vzpomínal později Josef Pokorný. Ten se na- na stavebního oficiála I. odboru městského sta-
částí filmařovy výbavy byly štafle. konec usadil v Moravské Ostravě, věnoval se vebního úřadu s platem 2200 zlatých ročně.
Kříženecký své snímky inscenoval, natáčel stavitelství a k filmování se již nikdy nevrátil.
i promítal. Podařilo se mu také vylepšit za- Na rozdíl od něj pokračoval Kříženecký dále Filmové pokusnictví
koupený přístroj nahrazením původní filmové v promítání filmů z výstavy. V letech 1898 až Minimálně do roku 1908 byl Kříženecký
kazety kazetou vlastní, do které se vešlo mno- 1901 předváděl své a zahraniční snímky pod jediným profesionálním českým filmařem.
hem více filmové suroviny. Díky tomu mohl značkou The Bohemian Biograph, Americký Příležitostně natáčel aktuality, hrané vložky
natáčet delší snímky. Své první filmy posílal biograf nebo Nový francouzský biograf na pro frašky smíchovské Arény (To nejlepší
Kříženecký k vyvolání a ke kopírování Lu- dalších místech a v dalších sálech v Praze. číslo a Satanův poslední výlet) a roku 1907
mièrům do továrny v Lyonu. Další už technic- Příležitostně se Kříženecký vrátil i k natáčení, V. všesokolský slet v Praze na Letné. Poté zku-
ky zpracovával sám v bytě svých rodičů v Ječ- třeba kolekcí osmnácti oživených obrazů ze sil znovu štěstí. Pořídil si licenci pro pražský
né ulici. Údajně je vyvolával ve vaně a sušil ve IV. sokolského sletu v Praze na Letné roku obvod a se svým kinematografem vystoupil
větru na pavlači. Snímek Voltýžování jízdního 1901. Tato úctyhodná filmová reportáž byla na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské
odboru Sokola pražského, jenž náležel ještě tehdy v pravém slova smyslu velkofilmem. komory, jež se konala na pražském Výstavišti
k těm laboratorně zpracovávaným v Lyonu, Z dalších Kříženeckého filmů z roku 1901 od května do října 1908. Po deseti letech se
se tamějším pracovníkům natolik zalíbil, že je známa reportáž ze slavnosti k vysvěcení tak snažil zopakovat svůj úspěch. Se spo-
českého filmaře požádali o vzájemnou vý- mostu Františka I. (dnes most Legií), pořízená lečníkem Maxmilianem Kockem zde otevřel
měnu. A tak se Kříženeckého záznam objevil za účasti císaře. kinematografické divadlo The Royal Biograph
pod francouzským názvem Voltige à cheval à Poté se Kříženecký delší dobu k filmování Co. Kromě projekcí znovu natáčel výjevy ze
Prague v katalogu bratří Lumièrů z roku 1899, nevrátil. Nedovolovaly mu to jeho finanční samotné výstavy a reportáže z Prahy – snímal
bohužel bez uvedení autora. poměry. Ve spise adresovaném c. k. minis- dostihy, otevření Čechova mostu a dokonce
Úspěch Českého kinematografu na terstvu vnitra ve Vídni s trpkostí pozname- i město za jízdy otevřenou tramvají. Druhým
výstavě byl poměrně značný. Náklady na nává: „Snahy mé v těchto dobách provázeny podnikem Kříženeckého a Kocka na výstavě 4
kinematografický přístroj, filmový materiál, byly sice krásnými mravními úspěchy, avšak byl reklamograf pod širým nebem. Hovoří
originální francouzské snímky, stavbu dře- bohužel žádným ziskem, naopak ztrátou, o něm zpráva ve výstavním časopisu Výstava
věného pavilonu, jeho vybavení a pronájem pročež jsem přestal pořádati kinematografická 1908: „Reklama bude zvláště účinná, neboť
výstavního prostoru spolu s řadou dalších představení.“ Je zřejmé, že svým podnikáním střídavě budou promítány i kinematografické
menších výdajů dohromady činily kolem Kříženecký nezbohatl. Promítal jen příleži- živé obrazy. Kromě toho možno promítat
10 tisíc zlatých. Investovaná částka nebyla tostně a jeho snahy zřídit stálý biograf v Praze nejen pouhý inzert té které firmy, ale možno
nijak malá, v té době by se za ni dal pořídit byly neúspěšné. Mohl se svými rozpohybova- též kinematograficky předvésti postup výroby
zánovní rodinný dům na okraji Prahy. I tak nými obrázky kočovat, jako v té době mnoho inzerovaného předmětu nebo život v krámech Kouzlo staré Prahy čoval ve vedení Světozoru. Smrt zastihla Jana 1 V Národním filmovém archivu se dochoval originální
se podařilo „producentovi“ Pokornému dalších majitelů kinematografických podniků, a obchodech toho kterého obchodníka.“ Jana Kříženeckého živila práce na magistrátu, Kříženeckého 9. února 1921 ve věku nedoži- negativ humorné scénky Dostaveníčko v mlýnici (1898),
a filmaři Kříženeckému dluhy splatit a ještě v tom mu však bránilo stálé zaměstnání. Po Úspěch kinematografu tentokrát nebyl kde čím dál víc fotil. Jeho nejrozsáhlejším tých 53 let. kde se jednoduchý děj ztrácí v nepřehledné vřavě všech
vydělat. Ekonomicky úspěšným Českým ki- třech letech manželství se navíc Janovi a Marii zdaleka tak velký jako při výstavě o dekádu dílem je fotografická dokumentace Prahy pře- přítomných. I v tomto případě bylo pro tvůrce důležitější
nematografem byly položeny základy české narodil v roce 1901 syn Zdeněk, jenž se poz- dříve. Některé promítané filmy, byť z dnešního lomu 19. a 20. století, kdy ji zachvátila prudká Epilog prezentovat ruch života než příběh a postavy.
2 Jan Kříženecký jako třicetiletý. Portrétní fotografie
kinematografie, jedné z nejstarších na světě. ději po vzoru svého otce věnoval profesi fil- pohledu pozoruhodné, mohly na publikum pů- stavební horečka. Kvůli asanaci mizely stovky „Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale oka- podnikavého otce české kinematografie.
Čechy se staly teprve šestou zemí, kde se mového promítače. Bohužel ne příliš dlouho, sobit přeci jen už zastarale. Nejednalo se přímo starých a historicky cenných domů, ulic a dal- mžiky,“ tvrdil Karel Čapek. Jejich zachycení 3 Políčko z filmu Polední výstřel na Mariánských hradbách,
díky průkopnictví Jana Kříženeckého začalo protože zemřel ve svých teprve šestadvaceti o propadák, ale vložené finance se podnikav- ších památek a Kříženecký se podílel na jejich se Kříženecký věnoval po celý svůj život. Pro na němž skupina vojáků připravuje dělo k výstřelu oznamu-
s filmováním. letech. Tříčlenná rodina se přestěhovala do cům nevrátily. Finančním neúspěchem se však dokumentování. Celkem pro městský archiv Pražany byly jeho filmy ve své době něco jako jícímu poledne. První pokus zaznamenat jej skončil fiaskem,
Kříženecký od dalšího filmového podnikání nafotil skoro čtyři tisíce snímků zachycujících zjevení. Když se v říjnu 1898 zavřely brány protože kamera byla umístěna příliš blízko dělu a po jeho
nenechal odradit. Nadále promítal své snímky ztracenou tvář města překotně se měnícího Výstavy architektury a inženýrství na Výstaviš- výstřelu skončila na zemi. Tím bylo po filmování a nezbylo
na nejrůznějších místech Prahy a pokračoval ve velkoměsto. Jenže v 45 letech se při focení ti, Kříženecký zůstal filmu věrný, přestože jeho než vyčkat druhého dne a zkusit štěstí ještě jednou, tento-
i ve filmování. Nakonec to zkusil ještě s jednou vážně zranil, upadl na ulici do bezvědomí další filmové projekty se ekonomicky zrovna krát z poněkud větší vzdálenosti.
4 Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici byla
výstavou – ovocnicko-zahradnickou, jež se usku- a od té doby se u něj projevovaly časté závratě nevyvedly. Díky němu se naše země stala promítána v den otevření pavilonu Český kinematograf,
tečnila ve dnech 3. září až 15. října 1910 opět a horšil se mu zrak. V jeho osobních spisech jednou z prvních, kde se začalo s filmováním. a stala se tak jedním z nejstarších českých filmů vůbec.
na Výstavišti. Výsledek byl ale snad ještě horší. můžeme dohledat různá lékařská doporučení, Navíc se mu podařilo v jeho dokumentárních
Do dluhů jej přivedly tesařské práce, jež podle aby s fotografováním a prací v nevyhovujících filmech zachytit dnes již ztracené kouzlo Pra-
soudní exekuce splácel až do roku 1918. Celková podmínkách fotografického ateliéru přestal. hy. Na zásluhy průkopníka naší kinematografie
pohledávka holešovického tesaře Josefa Boučka Svůj poslední snímek nazvaný Pomník Fran- se v překotné atmosféře poválečného filmo-
činila 5476 korun a 80 haléřů. Tím Kříženecké- tiška Palackého natočil v roce 1911, o pár let vého podnikání postupně zapomnělo. O jeho
ho aktivní filmařská dráha skončila. Pro předsta- později skončil i s fotografováním. smrti se v žádném ze čtyř u nás tehdy vychá-
vu, tou dobou byl jeho roční plat 3600 korun, Ač byl stále zaměstnán na městském zejících filmových časopisů nedočteme. To se
a to jen díky tomu, že byl v zaměstnání povýšen stavebním úřadě, díky své kinematografické změnilo až ve 30. letech přičiněním filmového
do funkce vrchního stavebního revidenta. licenci se stal současně ředitelem a promíta- historika Karla Smrže a především pak po roce
Nepříznivá finanční situace byla ještě zkompli- čem kina Františka Tichého na Národní třídě 1945. Ministr informací Václav Kopecký udělil
kována neshodami v manželském životě. Když (Louvre v letech 1912 až 1915, později prostě Kříženeckému v roce 1946 in memoriam pa-
v roce 1912 od manželky Marie a syna Zdeňka Kino). Po jeho zániku v roce 1916 měl dohled mětní diplom Průkopník české kinematografie
odešel, nastěhoval se Kříženecký zpět ke své nad technickým vybavením kina Elektra a o dva roky později po něm bylo pojmenová-
matce do Ječné ulice (otec byl tou dobou již šest v paláci České banky, jehož název byl v roce no náměstí před hlavní budovou barrandov-
let po smrti). Poté žil ve společné domácnosti 1918 změněn na Světozor a toto pojmenování ských filmových ateliérů. Kříženeckého bohatá
s učitelkou a pozdější ředitelkou mateřské školy mu sluší dodnes. Kříženecký se stal prvním sbírka fotografií je uložena v Archivu hlavního
Zdeňkou Klejzarovou. Jejich byt se nacházel na ředitelem Světozoru, ale funkci nevykonával města Prahy, kinematograf a další dobové
Malém náměstí č. 7 poblíž kanceláře, kde Kří- dlouho. Jeho zdravotní stav se zhoršil poté, co artefakty zase v Národním technickém muzeu
ženecký pracoval. O čtrnáct let mladší Zdeňka 22. března 1919 onemocněl parézou levé horní a přibližně tři čtvrtiny jím natočených filmů
byla Janovou družkou, nikoli právoplatnou man- a dolní končetiny. Prakticky nemohl chodit (často i na originálním negativu) se uchovaly
želkou. Tou zůstala nadále Marie Gýrová až do a delší dobu byl upoután na lůžko. Byl to v Národním filmovém archivu. Díky digitali-
rozvodu v dubnu 1920. O Kříženeckého sociální důsledek dlouhodobých zdravotních kompli- zaci můžeme tato průkopnická díla obdivovat
situaci podala Zdeňka výmluvné svědectví, kací, proti kterým tehdy neexistovaly účinné dodnes. Péčí filmového archivu vyšla v roce
když vyprávěla, že v době jejich prvních setkání léky. Když se pak jeho zdravotní stav přeci jen 2019 kolekce obsahující všechny dochované
3 neměl Jan ani na nový zimník. o něco zlepšil, chodil dále do úřadu a pokra- Kříženeckého filmy na DVD. ○