Page 29 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 červenec-srpen 2021

Turbulentní události 20. století se projevily Hobulet červenec, srpen 2021 Archiv 29
v pojmenování ulic a dalších veřejných
prostranství v Praze. Několik vln přejmenování
se ve značné míře dotklo i Prahy 7, a to vždy
v souvislosti s důležitou společensko-politickou Letohradská byla přejmenována na Rilkeho. Kopecký nebo Strossmayer kontroverzním názvem ulice tak zůstává Šmera-
Další období změn nastalo po únoru 1948. Už
lova v Bubenči, pojmenovaná po oportunis-
Jedním z hlavních iniciátorů změn uličního
změnou – po vzniku ČSR v roce 1918, po zřízení názvosloví byl tehdejší náměstek pražského v dubnu téhož roku projednal komunistický tickém politikovi a zakladateli KSČ Bohumíru
tzv. protektorátu (1940), po skončení války v roce primátora, profesor historie Josef Pfitzner, Ústřední národní výbor novou koncepci názvo- Šmeralovi.
sloví, samozřejmě korespondující s dobovou
který až do roku 1944 žil v ulici U Smaltovny.
Nová jména ulic bývají předmětem vcelku
1945, po únoru 1948 a nakonec po sametové Bylo by zajímavé zjistit, zda právě on se osob- ideologií. Do praxe byla tato nová strategie plamenných diskuzí – po sametové revoluci na-
ně zasadil o to, aby „jeho“ ulice byla přejme-
uvedena už téhož měsíce právě v Praze 7.
revoluci v roce 1989. nována na Langermackou. Název odkazoval V předvečer návštěvy předsedy bulharské vlády příklad místní občané požadovali návrat k tra-
dičnímu názvu Belcrediho u hlavní letenské
k místu v Belgii, kde byl v roce 1914 anglickou Georgiho Dimitrova 19. dubna 1948 bylo po třídy. Nakonec se ale prosadilo pojmenování po
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7. armádou rozprášen oddíl německých dobro- tomto představiteli spřáteleného státu pojme- dr. Miladě Horákové. Tato ulice je tak rekord-
Zajímá se o sběratelství a českou historii. Foto – archiv autora volníků. Tam, kde to bylo možné, byly české nováno náměstí do té doby zvané Holešovické mankou v množství názvů, které za dobu své
názvy důsledně překládány, pro němčiny (dnes Ortenovo). Zlidovělý název „Dimitrák“ existence nesla – Belcrediho (1885–1940), Leten-
neznalé Pražany tak mohla být některá jména používají někteří místní dodnes. ská (1940–1945), znovu Belcrediho (1945–1946),
dost matoucí, posuďte sami: Messestrasse (Ve- I jméno dalšího náměstí v Praze 7 se měnilo. Krále Jiřího VI. (1946–1951), Obránců míru
letržní), Steinmetzstrasse (Kamenická), Trift Tradiční název Strossmayerovo byl v roce 1961 (1951–1990), Milady Horákové (1990–dosud).
(U Průhonu) nebo Gaswerkgasse (Plynární). změněn na Kopeckého podle komunistického I v současnosti se tu a tam objevují návrhy
Uliční cedule byly po více než půl století opět ministra kultury. Původní název se vrátil během na přejmenování některých ulic v Praze 7. Na
dvojjazyčné, tentokrát byla ovšem na prvním Pražského jara – v květnu 1968. Tímto „šachová- sociálních sítích se také setkáme s rádoby vtip-
1
místě němčina. Když končilo v květnových ním“ s názvem se údajně inspiroval scenárista ným, nicméně zcela irelevantním označením
dnech roku 1945 německé panství nad Pra- Jaroslav Dietl, když vymýšlel jméno pro postavu Mokřad pro celou oblast Holešovic.
hou, bylo právě spontánní zamalovávání ně- lékaře v podání Miloše Kopeckého v legendár- v kompetenci Rady hlavního města Prahy, kte-
Pojmenování ulic je v současné době
ním seriálu Nemocnice na kraji města.
meckých názvů na uličních tabulkách jedním
Od Čertoušku k Mokřadu III. z typických projevů vzdoru obyvatel. demokratického“ názvosloví vcelku ušetřena. rá má jako svůj poradní orgán zřízenu zvláštní
Dlužno dodat, že Praha 7 zůstala „lidově-
Místopisnou komisi. Vzhledem k tomu, že
Po válce došlo pochopitelně záhy k dalším
změnám. V první fázi rozhodl národní výbor,
že se pražské ulice vrátí ke svým názvům Nejkřiklavější případy byly vyřešeny po listopa- uliční síť v Praze 7 je prakticky utvořená,
nedochází zde v posledních letech k pojme-
du 1989. Ulice Mladé gardy se tak navrátila ke
platným před 1. říjnem 1938. V období let svému předválečnému pojmenování Tusarova, novávání ulic příliš často. Výjimkou byla ulice
1945–1948 byla opuštěna zásada nepojmenová- Komsomolská v Bubenči dnes připomíná pa- Kouteckého, která dostala své jméno koncem
vat po žijících osobnostech – bylo třeba ocenit mátku druhé „lidské pochodně“ studenta Jana minulého roku, v tomto případě šlo ale o po-
Živelnému přejmenovávání ulic a veřej- a na české poměry velká města si do svazku zásluhy představitelů vítězných mocností. To Zajíce. Některé ulice sice stále nesou jména po jmenování ulice dosud bezejmenné. Situace
2 ných prostranství měl zabránit vznik zvláštní, s Prahou přinesla mj. hotovou uliční síť i s ná- se projevilo i v Praze 7: hlavní letenská třída členech KSČ (Františka Křížka nebo Varhulí- se změní až ve chvíli, kdy v naší čtvrti vznikne
tzv. místopisné komise, která byla v rámci zvy. Došlo tak k situaci, že mnohé názvy se (dnes Milady Horákové) se nazývala Krále kové), ovšem jejich zásluhy v protifašistickém více než deset nových ulic v rozvojovém úze-
pražského magistrátu ustavena už na konci v rámci celé Prahy opakovaly. Jiřího VI. (do roku 1951). odboji nelze zpochybnit. Prakticky jediným mí Bubny-Zátory. ○
roku 1918. V čele tohoto poradního orgánu Ačkoli magistrát na řešení situace pracoval,
stál dlouholetý ředitel Archivu hlavního města ještě v roce 1937 byla na území města celá řada
Prahy dr. Václav Vojtíšek. Kromě práce na takových míst. Rekordmanem byl Jan Hus, po 1 Biskup Juraj Josip Strossmayer, po kterém je
agendě spojené s pojmenováváním či pře- němž bylo pojmenováno 11 ulic, dvě náměs- pojmenováno významné náměstí v Praze 7. Tento velký
„přítel Čechů“ měl v Praze 7 i svou vlastní ulici – v letech
jmenováváním pražských ulic a veřejných pro- tí – v Braníku a v Hostivaři – a nádavkem ještě 1925–1947 se po něm jmenovala dnešní ulice Farského.
stranství zformulovala komise v roce 1925 také Husovo stromořadí ve Vršovicích. Tato záleži- 2 Jedním z prvních projevů odporu Pražanů proti německé
šest obecných zásad, kterými by se mělo řídit tost se týkala i Prahy 7 – jedna z nejstarších ulic okupaci bylo zamalovávání německých nápisů, včetně
vytváření pražského místopisného názvoslo- ve starých Holešovicích nesla už od roku 1881 označení ulic. Snímek z ulice Komunardů.
ví. V první řadě měly být upřednostňovány jméno po Františku Palackém. Ulic se stejným 3 Rekordmankou v počtu pojmenování je ulice Milady
tradiční pomístní názvy z doby před vzni- názvem bylo ovšem po Praze ještě dalších Horákové. Na historické pohlednici pod svým původním
kem zástavby. Na druhém místě se měl brát devět a k tomu dvě náměstí! názvem Belcrediho.
4 Archivář, historik a pedagog dr. Václav Vojtíšek
v úvahu vzhled ulice, její tvar nebo například Činnost komise a tempo, jakým pracovala, (1883–1974) byl od roku 1918 tajemníkem názvoslovné
významné stavby v ní se nacházející. U nově se poměrně často stávaly terčem kritiky tisku. komise – odborného orgánu, který měl v kompetenci
vzniklých ulic se také mohly vybírat názvy Agrárnický list Večer kritizoval v roce 1929 fakt, názvy pražských ulic a veřejných prostranství.
podle historických osobností či významných že Nové Město spojuje s Holešovicemi Štefáni-
událostí, zejména připomínající protirakouský kův most, ale Štefánikova třída je na Smíchově.
odboj a úsilí vedoucí ke vzniku samostatného Skutečnou revoluci v pražském místopisu
státu. Pokud to bylo možné, měla se volit přinesla až německá okupace a vznik tzv. pro-
pojmenování odpovídající, respektive dopl- tektorátu. Německá správa města už na přelo-
ňující již existující uliční soustavu. Výjimečně mu let 1939 a 1940 vytvořila zvláštní komisi,
se připouštěla i volba názvu podle osobnosti která během několika měsíců připravila změny
mající vztah k danému místu. Zásadně se ulice názvů u 2600 pražských ulic a veřejných
V době po skončení první světové války a vy- či místa neměly pojmenovávat podle dosud prostranství. Šlo jednoznačně o demonstraci
hlášení Republiky československé plné euforie žijících osob. U tohoto bodu je ovšem nutné pochybné německé kulturní dominance, i když
a nadějí bylo pochopitelně třeba odstranit poznamenat, že existovala jedna (oficiální) tehdejší tisk změny omlouval: „Bylo postupo- 3
připomínky habsburského panství nad českým výjimka – tou byl tehdejší prezident Masaryk. váno s největšími ohledy. Zůstane zachováno,
národem. Už v dubnu 1919 magistrát změnil Nebylo-li možno uplatnit žádnou z předcháze- co je pro Čechy hodno cti; avšak tam, kde
nejkřiklavější příklady – v rámci Prahy 7 na- jících zásad, bylo možné vybrat jméno podle přestupek proti německé věci je příliš zřejmý,
hradilo název sady Korunního prince Rudolfa města, horstva či kraje ležících ve směru bylo provedeno zlepšení a pojmenování upra-
dodnes používané pojmenování Letenské polohy nové ulice. veno tak, jak to odpovídá národům, obývajícím
sady. Změny se dotkly i dalších ulic a míst tento prostor.“
komunikačně navázaných na Bubny. Z náměstí Desetkrát Palacký Změny se ve značné míře dotkly i Prahy 7,
Císaře Františka Josefa (od roku 1916, předtím Nastavení těchto pravidel bylo nutné i proto, a to včetně nejvýznamnějších ulic. Tehdejší
Josefské náměstí) se stalo náměstí Republiky, že od dvacátých let minulého století řešil Belcrediho třída (dnes Milady Horákové) se
třída vedoucí z něj už nebyla Eliščina, nýbrž pražský magistrát ožehavý problém. Na změnila na Letenskou, Argentinská dosta-
Revoluční. Na důležitý most spojující Nové základě zákona platného od ledna 1922 došlo la jméno Drážďanská, Janovského ulice se
Město se silnicí pod Letnou a potažmo Prahou 7 k připojení důležitých a velkých předměstí nazývala Eschenbachova podle německého
došlo o měsíc později – napříště se měl nazývat (Smíchov, Žižkov, Karlín, Vinohrady apod.) středověkého básníka Wolframa von Eschen-
mostem Štefánikovým. a vzniku tzv. Velké Prahy. Doposud hrdá bach. I z hlediska jména zcela nezávadná ulice 4