Page 22 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 červenec-srpen 2021
P. 22

Hobulet červenec, srpen 2021                                                 Osudy                            23



                                                                                                                                       Světový film byl v roce 1898 teprve v plenkách,
                                                                                                                                       když se nadšenec do techniky Jan Kříženecký
                                                                                                                                       pustil do nejistého podnikání. Poté, co tento
                                                                                                                                       náruživý fotograf zjistil, že statické obrázky mohou
                                                                                                                                       obživnout, už jej nemohlo nic zadržet. Sehnal peníze
                                                                                                                                       a pořídil si kameru přímo z Francie. Svým zanícením
                                                                                                                                       tak prošlapal cestičku českému filmu. Její začátek
                                                                                                                                       můžeme vysledovat v Královské oboře, kde se
                                                                                                                                       pochlubil svým filmovým pokusnictvím v pavilonu
                                                                                                                                       Český kinematograf na Výstavě architektury
                                                                                                                                       a inženýrství.





                                                                                                                                       jako architekt významného postavení. Hansi   na technice Josefem Františkem Pokorným.
                                                                                                                                       si však zvolil vlastní cestu. Rozhodl se věnovat   Ten přislíbil, že promluví s otcem, společ-
                                                                                                                                       tomu, co ho v životě bavilo nejvíc – fotografo-  níkem v továrně na kočáry, a pokusí se ho
                                                                                                                                       vání a posléze i filmování.           přimět, aby jim potřebný obnos zapůjčil.   2
                                                                                                                                                                             Pokorného bratr Vincenc si tehdy zapsal:
                                                                                                                                       Pouťová atrakce                       „Oba nadšenci, jakmile dostali peníze, zahájili

                                               Muž s kouzelnou                                                                         Počátky kinematografie náleží do období tech-  v Lyonu a objednali kinematografický aparát
                                                                                                                                                                             jednání s firmou Auguste a Louis Lumière
                                                                                                                                       nického vzmachu na sklonku 19. století. Když
                                                                                                                                                                             s příslušenstvím, stojan a projekční oblouko-
                                                                                                                                       28. prosince 1895 uspořádali bratři Lumièrové
                                               skříňkou                                                                                v centru elegantní a módní Paříže první fil-  vou lampu a podle zaslaného jim seznamu
                                                                                                                                       mové představení, byla to velká a průlomová
                                                                                                                                                                             asi dvanáct filmů.“ Cena aparátu, jenž sloužil
                                                                                                                                                                             současně jako kamera, projektor a kopírka,
                                                                                                                                       událost. Diváky na jejich filmech nepřitahoval
                                                                                                                                       ani tak obsah, jako spíš způsob, jakým zachy-  se vyšplhala na dva tisíce franků.
                                                                                                                                       covaly realitu. Nadšení byli už jen tím, že se
                                                                                                                                       lidé na plátně pohybovali, že se nad vlakem   Český kinematograf
         1                                                                                                                             vznášel kouř nebo že se padající zeď zahalila   Kříženecký a Pokorný uvažovali o možnosti
                                                                                                                                       oblakem prachu. Dnes již klasickou oživenou   pořádat v rámci výstavy kinematografické pro-
                                                                                                                                       fotografii Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat   jekce v divadle Urania. To mělo být vyhrazeno
                                                                                                                                       sledovali diváci se zatajeným dechem. Dnešní   především naučným přednáškám a v někte-
                                                                                                                                       divák by v tomto filmu sotva shledal dramatic-  rých případech také koncertům a divadelním
                                              Jan Kříženecký se narodil 20. března 1868   Vlastní cestou                               kou situaci, ale tehdejší návštěvník si z biogra-  představením. Nakonec ale k dohodě nedošlo   20 krejcarů, odpoledne 40. Pouhých 5 krejcarů
                                              jako čtvrté dítě poštovního úředníka Norberta   Již během studií na technice věnoval Jan   fu odnášel intenzivní zážitek. Důkazem toho   a pro své projekce si museli vybudovat vlastní   naopak stačilo ke vstupu do pavilonu Převrá-
                                              Kříženeckého a jeho ženy Johany Jindřišky,   mnoho času své největší zálibě – fotografová-  je dobový záznam zveřejněný v Pražském   pavilon. Dřevěné kino s udusanou zemí místo   cený svět, kde bylo všechno vzhůru nohama.
                                              rozené Švehlové. Byl jediným ze sourozenců,   ní. Hledáčkem svého aparátu ponejvíce mířil   ilustrovaném kurýru: „… na záhybce kolejí ob-  podlahy, asi patnácti řadami židlí a několika   Repertoár Českého kinematografu tvořily
                                              jenž měl v křestním listě jako místo narození   na architektonické památky Prahy. Na svou   jevil se vlak uhánějící s úžasnou rychlostí do   postranními východy bylo situováno za hlavní   jak filmy dodané továrnou Lumière, tak ty na-
                                              uvedenou Prahu. Jeho nejstarší sestra Karoli-  dobu osobité a technicky dokonalé prove-  nádraží. Dojem je tak dokonalý, že mimoděk   výstavní halou. Při stavbě pavilonu, jenž se   točené Kříženeckým a Pokorným. Za nejstarší
                                              na, bratr Rudolf a o něco starší sestra Anetta   dení jeho fotografií mu zajistilo popularitu   trhnete sebou na sedadle, zapomenete, kde   pyšnil označením Český kinematograf, bylo   české filmy lze považovat snímky, které se
                                              se narodili v dalmatském Zadaru. V revoluč-  mezi fotografy amatéry, stal se členem jejich   se nalézáte, a máte nepříjemný pocit, jako by   dbáno na přísná bezpečnostní opatření.   objevily v programu již v zahajovací den. Byly
                                              ním roce 1848 se totiž Norbert Kříženecký    klubu a následně byl zvolen i do jeho výboru.   se vám mělo něco přihodit. Představy vaše   Protože filmová surovina byla vysoce hořlavá,   to Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici,
                                              zúčastnil tažení proti Maďarům a odtud se   Zúčastnil se první Výstavy fotografů amatérů   jsou tak silné, že se vám zdá, jako byste slyšeli   musela být projekční kabina oplechovaná.   Polední výstřel na Mariánských hradbách
                                              dostal do Dalmácie, kde se seznámil se svou   českoslovanských v Praze (1897) a později   sykot a rachot vlaku.“               Pro případ požáru byl připravený také džber   a Purkyňovo náměstí na Královských Vinohra-
                                              pozdější manželkou. Před svatbou vyměnil vo-  i mnoha dalších výstav, na nichž získal několik   Senzace zvaná kinematograf se začala šířit   s vodou a na každém představení musel být   dech. K nim postupně přibývaly další a další
                                              jenskou službu za poštovní, a když se mu na-  čestných uznání a medailí.                 po celém světě. V říjnu 1896 navštívily Prahu   přítomný člen hasičského sboru.  aktuality z významných událostí pražského
                                              skytla první příležitost k přeložení do Prahy,   Ve vyprávění historiků se často opakuje, že   hned dva kinematografické podniky. Ten prv-  Výstava architektury a inženýrství byla slav-  života, jako Slavnost zakládání pomníku
                                              využil ji. Časem se propracoval k významné   Jan byl sice aktivní, dobrosrdečný, ale součas-  ní se usadil v hotelu U Černého koně (Na Pří-  nostně otevřena 15. června 1898 a první před-  Františka Palackého a další. Nadto pořídili
                                              hodnosti c. k. poštovního kontrolora. Početná   ně mu rodiče často vytýkali nezodpovědnost,   kopě č. 28), druhý o pár dní později zakotvil   stavení kinematografu se konalo o čtyři dny   majitelé Českého kinematografu také tři veselé
                                              rodina nejprve bydlela na Malostranském   protože se málo staral o peníze a o zajištění   v hotelu Saský dvůr na rohu ulic Hybernská   později. Český kinematograf hrál denně až do   hrané oživené fotografie, v nichž byl hlavním
                                              nábřeží č. 3, posléze v Ječné ulici č. 20.  existence. To bylo pro rodinu c. k. poštovního   a Senovážná. V druhém případě se jednalo   17. října, kdy byla výstava definitivně uzavřena.   aktérem známý pražský písničkář a kabaretní
                                                 Jan, kterému doma neřekli jinak než Hansi,   úředníka z hlediska jeho společenského posta-  přímo o kinematografickou společnost bratří   Jedno představení zahrnovalo kolem deseti   herec Josef Šváb-Malostranský. Prostředí Výsta-
                                              navštěvoval reálné gymnázium v Ječné ulici   vení nepřípustné. Přísní rodiče nemohli Han-  Lumièrů, na jejichž projekcích rozpohybova-  němých filmů. Jejich titulky se údajně nepro-  viště se pak stalo kulisou při natáčení hraných
                                              a po maturitě se v roce 1889 zapsal na České   simu odpustit, že nedokončil vysokou školu,   ných obrázků byl Kříženecký častým hostem.   mítaly, ale byly ohlašovány ústně. Obrazy na   filmů Dostaveníčko v mlýnici, Výstavní párkař
                                              vysoké učení technické v Praze, kde studoval   a posléze ani to, že se proti jejich vůli oženil   Technická novinka ho naprosto okouzlila   plátně byly asi pět metrů vysoké a šest metrů   a lepič plakátů a Smích a pláč.
                                              pozemní stavitelství a architekturu. Vysoko-  s Marií Gýrovou, jež jako dcera kancelářského   a o necelé dva roky později se k řadě průkop-  dlouhé. Filmový pás se odvíjel ručně, přičemž
                                              školského titulu však nedosáhl. Již během   sluhy pocházela z chudých poměrů. Přesto     níků připojil. Správně vycítil, že nový vynález   se muselo dbát na to, aby ruka otáčející klikou   Muž s klikou
                                              studií byl zaměstnán v kanceláři svého bratra,   byl mladý pár sezdán 3. září 1898 v kostele sv.   skýtá netušené možnosti.    nezastínila část obrazu. Vstupným 30 nebo    Práce s kamerou sice nebyla o mnoho složitěj-
                                              stavitele a architekta Rudolfa Kříženeckého.   Štěpána na Novém Městě. Novomanželé se      Kříženecký byl zapojen do příprav Výstavy   20 krejcarů pro dospělé (podle vzoru divadel   ší než obsluha fotoaparátu, přesto vyžadovala
                                              Bratři spolupracovali na řadě projektů, mezi   nastěhovali do třípokojového bytu v Sokolské   architektury a inženýrství na pražském Výsta-  byla místa dvojího druhu) a 10 krejcarů pro   určitou praxi. Kříženecký si musel neustále
                                              nimi na návrhu a stavbě novobarokní vily   ulici č. 34. Když pak v pozdějších letech man-  višti, proto začal uvažovat o koupi vlastního   děti se kinematograf řadil mezi levnější, i když   uvědomovat, že má v kazetě jen sedmnáct
                                              továrníka Antonína Kunze v Hranicích na Mo-  želství ztroskotalo, vytýkali rodiče Hansimu   kinematografického přístroje, s nímž by se   nikoli nejlevnější zábavní podniky na výstavě.   metrů neosvětleného materiálu, což zname-
        Text – Jaroslav Drobný pracuje v Odboru kultury    ravě. Následně byl Hansi přijat jako výpomoc-  jeho neuspořádaný život. Za vzor mu dávali   výstavy zúčastnil. Jako výpomocný technik   Jen pro srovnání: koncerty a přednášky v Ura-  nalo, že mohl otáčet klikou jen po dobu jedné
        a sportu na ÚMČ Praha 7 jako koordinátor projektu    ný technik do nově zřízené výstavní kanceláře   bratra Rudolfa, jenž se „dobře“ oženil, měl   stavebního úřadu neměl dostatek peněz,   nii stály 50, 30 a 20 krejcarů, za vstup na    minuty. Kvalita záznamu záležela na mnoha
        Art District 7. Foto – Národní filmový archiv  městského stavebního úřadu v Praze.  sedm dětí, šťastné manželství a navíc dosáhl   a tak se spojil se svým kumpánem z dob studií   Maroldovo panorama se platilo dopoledne    okolnostech. Častou potíž například způsobo-
   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27