Page 18 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 06/2022

18 Rozhovor Hobulet červen 2022

posluchače nepřirozený. Divák neví, že to je jinou. Každý máme hranici kýče někde jinde. bylo to krásné místo. Sám si to bourání ještě
i proto, aby zpěvák byl slyšet na dálku. Mys- Pamatuji si, že když na semináři skladby někdo matně pamatuji. Na proměně se mi ale líbí, že
lím, že opera potřebuje odbourat předsudky. napsal líbivou melodii, tak se okamžitě našli u lidí, kteří se sem přistěhovali v podobnou
tací, kteří říkali: Jéje, hele, popík. (smích) dobu, vznikla určitá odpovědnost za společný
Co je vaším cílem? Aby se posluchači prostor. Už to není anonymní dav. Zajímá nás,
naučili, jak tu či onu hudbu vnímat? Asi je složité se v této oblasti zavděčit… jak bude vypadat nějaký park nebo kde bude
Dnes máte hudbu všude. Jsme hrozně zvyklí Je to těžké. Ve výtvarném umění je to ale velmi možné parkovat. Myslím, že to je budoucnost
ji konzumovat, nechat ji námi jenom protéct podobné a možná ještě složitější. Možností, demokracie. Delegování na jiné vás hrozně
a třeba si u ní odpočinout nebo zlepšit nála- jak se vyjádřit, je spousta. Možná to souvisí vzdaluje od pocitu, že o něčem rozhodujete.
du. Vážnou hudbu je ale zapotřebí poslouchat s tím, jak naše civilizace směřuje k nějakému Lidem je obecně přirozenější rozhodovat se
aktivně. Chceme ukázat, že když člověk této postupnému rozkladu. Přetváří se, a protože v menších tlupách než ve velkých uskupeních.
hudbě dá šanci a věnuje se jí aktivně, získá se přetváří teď, tak nevíme, co se z ní stane. Sedmička to dobře ukazuje. Když je nějaký
nějaký zážitek, podobně jako kdyby se třeba Mám pocit, že jsme v bodě, kdy se zuby nehty problém, tak víte, kam je možné zajít a poku-
podíval na artový film nebo si přečetl kvalitní držíme toho, co tu už bylo, a zároveň jsme sit se to vyřešit.
knížku. Že člověka může vnitřně proměnit. už unaveni vymýšlet něco nového. Dnes už
Zrovna středoškoláci jsou jako houby, mají záleží jen na kontextu. Používáme to, co bylo, Co máte na Sedmičce rád?
velký hlad po intelektuálním vyžití. ale tím, že to zasadíme do jiného kontextu, Okolí Stromovky je skvělé. Počítá se do
se to stane novým. Současně už neplatí, že Sedmičky i Troja? Pokud ano, tak právě ona
Poskytnout jim tedy nějaký klíč? Třeba novým překonáme to staré. Pro tvůrce je to ale je pro mě zcela jedinečná. Na Sedmičce se mi
zasadit danou skladbu do historického osvobozující. Vše je dovoleno. Každý autor si ale líbí i architektonická pestrost. Pozůstatek
a společenského kontextu? sám vytvoří vlastní pravidla hry a v rámci nich industriálu vedle načančaného secesního čin-
Ano, to je velmi důležité ve starší hudbě, tvoří. Z toho ale pramení, co už jsem říkal. Je žáku, to je krása. Samozřejmě jsem zvědavý,
u které člověk třeba nechápe určité souvis- potřeba, aby posluchač pravidla konkrétního co se stane s plánovanými Bubny-Zátory. To
losti. Zajímavé je, že zkušenější posluchači autora znal a skladbu pak docenil. bude zásadní pro charakter celé čtvrti. Třeba
vnímají Janáčka velmi opatrně, zatímco pro nová zástavba kolem řeky je takové město
neposluchače vážné hudby funguje naprosto Minulý měsíc získala konkrétní obrysy duchů, místo se spekulačními byty nebo pro
bezprostředně. To, jak vás Janáček chytne Vltavská filharmonie (o vítězi píšeme zbohatlíky, kteří se do komunity příliš neza-
za flígr, začne do vás cpát emoce a zahltí vás na s. 32, pozn. red.). Předpokládám, pojují. Jsem zvědavý, kdo tady bude žít a zda
krátkými výkřiky, tihle posluchači ocení. Tře- že myšlenka na filharmonii kousek od nevznikne nějaké podivné sídliště, kde se jen
ba daleko větší problém jsme měli s Mozar- domu vás těší. bude prohánět vítr. ○
tem, u něhož bylo přijetí mnohem vlažnější. Já jsem nadšený. Doufám, že se toho dožiju.
Mozart už je jim velmi vzdálený. Ale ve chvíli, (smích) Naše rodina žije na Sedmičce už asi sto
kdy tam máte nějaký dráp, který je chytne, let, ne-li víc. Líbí se mi, jak se charakter čtvrti
tak jim nevadí, že hudba je v něčem chaotická proměnil. Myslím, že filharmonie nemohla
a neuspořádaná. Ve chvíli, kdy vědí proč, jsou najít lepší místo. Obavy a otázky některých
schopni si ji užít. lidí, proč musíme stavět zrovna koncertní sál,
chápu. Asi je to tím, že u nás panuje nedoceně-
Často se říká, že lidé nerozumějí ní české hudby. Přitom Jaromíra Jágra znají jen
současné vážné hudbě. Kdyby se snažili v hokejových zemích, ale Dvořáka a Janáčka
najít i k ní klíč, pomohlo by jim to? po celém světě. Hudba je náš největší exportní
Myslím, že ano. V současné vážné hudbě artikl. Jsme v tom jedineční. Národních hu-
ale člověk musí mít určitou posluchačskou debních kultur bylo historicky vlastně jenom
zkušenost. I v ní najdete tituly, které jsou pří- pět: francouzská, německá spolu s rakouskou,
stupnější a zaujmou na první poslech. A pak ruská, italská a česká. Nedávno jsem četl knihu
jsou tituly, ke kterým musíte dozrát, protože amerického dirigenta, ve které píše, že operní
to nejsou prvoplánové krásky. Když si třeba dirigent by měl v ideálním případě ovládat
vezmeme Stravinského Svěcení jara, sice je to italštinu, němčinu a případně češtinu. V době,
20. století, ale ta hudba zafunguje okamžitě kdy si lidé nežijí nad poměry, jsou jejich
a líbí se vám. Pak ale jsou některé Stravinské- námitky z mého pohledu i trochu oprávněné.
ho skladby, které nejsou tak chytlavé, přesto Zároveň si však myslím, že nový koncertní sál
jsou skvělé. Největším problémem pro přijetí je nutnost.
hudby není to, zda zvuky jsou na poslech
příjemné, nebo nepříjemné, ale to, zda víte, Vaše rodina tedy na Sedmičce žije celé
čeho si na té hudbě máte všímat nebo co generace…
od ní čekat. Třeba v 60. letech přišel trend Ano, když jsem studoval na konzervatoři, žil
barevné hudby, v níž jde jen o zvuky. Tam už jsem u babičky v Troji, později jsme se pře-
nemůžete hledat rytmus nebo melodii, ale stěhovali k pradědečkovi do domu v Holešo-
musíte přistoupit na to, jen si užít zvuk. Když vicích, který jeho tchán koupil jako novostav- →
posluchačům vysvětlíte, o co skladateli šlo bu asi v roce 1905. Já sám si ještě pamatuji
a jak by to mohl vnímat, funguje to. Myslím si, charakter starých Holešovic, kdy to byla echt
že k tomu by měla naše edukace směřovat. dělnická čtvrť. Moji strýcové, kteří žili s babič- Marko Ivanović (*1976) vystudoval na Akademii
kou v Troji, museli jít do páté třídy do školy múzických umění obory dirigování a skladba. Jako
I samouk se může naučit hudbě na Ortenovo náměstí. A měli z toho hrůzu, dirigent spolupracoval s řadou českých a zahranič-
ních orchestrů. V letech 2009–2014 byl šéfdirigen-
správně porozumět? protože tam prý byli strašní ranaři. (smích) tem Komorní filharmonie Pardubice. Od roku 2015
Samozřejmě. Ale i tak to musí vycházet Pak se charakter čtvrti začal měnit, továrny je šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla
z posluchačské zkušenosti. Ve chvíli, kdy toho zmizely a starousedlíky vystřídali lidé noví. Brno. Je považován za specialistu na hudbu
máte naposlouchaného z 20. století více, Ta proměna se mi líbí, ale zároveň mi chybějí 20. a 21. století. Zasloužil se o první česká uvedení
začnete si všímat, co je kvalitnější a co méně. i ty staré Holešovice. Bydlíme v ulici Na Zá- klíčových děl světové hudby (Pašije Arva Pärta,
Některé věci vám pak přestanou vadit nebo torách, ve které stojí už jen tři domy a pouze Music for 18 Musicians Steva Reicha ad.). Často bývá
chybět. Třeba zpěvná melodie. Obecně si my- ten náš je obývaný, jinak jsou to kancelářské zván k dirigování na předních českých festivalech.
Jako skladatel se prosadil v mnoha zemích Evropy,
slím, že to, jak dnes současná hudba vypadá, prostory. Bylo velké štěstí, že pradědeček zejména na významných festivalových pódiích. Je
vychází z toho, že skladatelé se už nějakou koupil dům zrovna na naší straně ulice, ta autorem hudby k mnohým divadelním a operním
hudbou zasytili a teď mají potřebu psát hudbu protější je už zbouraná. To mě velmi mrzí, kusům, za něž dostal řadu ocenění.