Page 17 - rn3_10_rijen
P. 17
mně to počítají v divadle. Pamatuju si, že jsme sla
vili stovku, pětistovku a každé to další sté výročí. Dialog
To si vždycky uděláme hezké oslavy.
Mění se s vámi za ty roky i postava Helenky
Součkové?
Samozřejmě stárne. Když jsem ji začala hrát, neby
lo mi ještě čtyřicet. Teď je mi sedmapadesát — my
už to hrajeme skoro dvacet let.
Baví vás to pořád?
Baví. Já nemusím dělat věci, které mě nebaví. To je
velký dar shora.
Máte před představením trému?
Mám, ale není to taková ta svazující tréma, spíš
jakoby rozechvění. Musím říct, že teď, jak jsme ne
hráli skoro rok, tak to nebylo pěkné. Už den před
tím, než jsem se měla vrátit na jeviště, jsem se cí
tila tak, že bych to nikomu nepřála.
Jsem smutný klaun, to
máme s tátou společné Barbora Hrzánová
Narodila se 22. dubna 1964 v Českých
Budějovicích. Po absolvování pražské DAMU
Během těch stovek repríz se vám musely stát hrála v Národním divadle, později v Divadle
různé kuriózní příhody… Na zábradlí, v současné době je na vol
To ano, ale žádnou historku vám asi nepovím. né noze. Za roli Johanky v Renčově filmu
Ony ty situace nejsou moc přenosné. Spíš to jsou Requiem pro panenku získala ocenění na
interakce mezi námi, které divák snad zaplaťpán filmovém festivalu v Torontu, dvakrát byla
bůh nepostřehne. Já nemám ráda, když se dělají nominována na Českého lva za nejlepší žen
schválně nějaké chyby. Když se někdo odbourává, ský herecký výkon ve vedlejší roli a za roli
když se herec začne smát, to nemám ráda. Divák Helenky Součkové v inscenaci Hrdý Budžes
má dostat to, co si zaplatil, má dostat od herce obdržela v roce 2003 Cenu Thálie. Jako
to nejlepší. Já jsem vděčná za své úžasné kole zpěvačka vystupovala od 80. let s kapelou
gy Jarmilu Vlčkovou i Libora Jeníka, kteří dodržují Condurango, pro kterou skládala vlastní písně.
pravidla. Ono to nevypadá, ale na jevišti jsem hod
ně pinktlich. Mám ráda přesnost a dotažené věci.
Na Praze 3 žije i autorka Hrdého Budžese Irena
Dousková. Jak se vám s ní spolupracovalo?
S Irenou máme tolik společného, že to snad ani a dělat věci jen sama za sebe. Protože nemám so
není možné. Dětství máme v podstatě identic ciální sítě, vlastně ani nevím, jak to vnímají ostatní.
ké. Já jsem taky byla z rozvedené rodiny, taky Máme tu dva silné tábory: přesvědčené a opačně
jsem byla taková zvídavá jako ona. Vzpomínám přesvědčené. A teď se mezi ty tábory pořád hážou
si, jak jsme měli v šesté třídě úryvek z Máchova vidle víc a víc. Nevím, jestli se to dá vůbec v do
Máje, kde se psalo o „zemi krásné, zemi milované“, hledné době zahladit.
a soudružka učitelka řekla, že Karel Hynek Mácha
opěvuje naši krásnou socialistickou vlast. A já, jak
jsem rychlá, tak jsem se hned přihlásila a zeptala Divák má dostat od
se opravdu upřímně: „Prosím vás, soudružko uči
telko, jak už to ten Mácha věděl?“ A to byl průšvih.
Dostala jsem za to i důtku. Už v šesté třídě jsem herce to nejlepší
měla posudek, že jsem nepřítel socialistického zří
zení. A že aktivně vystupuji proti straně a vládě.
Považujete se za vlivnou ženu?
Vy ale aktivně vystupujete dál. A docela odvážně Věřím, že nějaký dobrý vliv mám. Pořád doufám,
se vyjadřujete i k politickému dění. možná bláhově a naivně, že něco v těch lidech zů
To není odvážné, to je nezbytné. stává. Na Budžesovi už vlastně vyrostla druhá ge
nerace a pořád na něj chodí i malé děti. Někdy mi
Jak teď prožíváte nadcházející volby? i fandí a volají: „Kašpárku, utíkej!“ nebo „Ach ne!“
Snažím se je neprožívat. Ale lehko mi z toho není. a podobně. Protože ono to jde přes srdce, hlavou
Pořád ještě doufám a říkám si: uvidíme, jak dlouho to zpracovat nejde. Tak já pořád doufám, že třeba
se ještě ten Pán Bůh bude na tohle chtít koukat. ty děti, až budou ve věku, kdy se budou rozhodo
Anebo jestli nás v tom opravdu nechá až do hořké vat, jestli do peklíčka, nebo do nebíčka, až je ten
ho konce. čert bude pařátkem tahat, tak si vzpomenou: Ale
Bára přece říkala… V to doufám. Možná jsem na
Měly by se veřejně známé osobnosti aktivně foukaná, ale kdyby tam ta jiskřička nebyla, kdyby si
zapojovat do politických diskuzí? tohle člověk nemyslel, tak by asi nemohl tu dřinu
— 17
Já nevím. Zvykla jsem si mluvit jen sama za sebe podstupovat tak dlouhou dobu.