Page 18 - Hlasatel_1_2022_nahled
P. 18

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

                                                                                Úřad dával práci pěti desítkám
                                                                                zaměstnanců a postavil pro ně vedle
                                                                                továrny i dělnické byty



                                                                                polovině 30. let tvořil asi 60 % produkce domácí
                                                                                tabák, který se zpravidla mísil s kvalitnějším
                                                                                z jižních zemí, např. z Řecka, Bulharska, zemí
                                                                                Jugoslávie, Turecka, ale též z Jižní Ameriky.
                                                                                V Československu se vyrábělo 24 druhů dout‑
                                                                                níků, 9 typů tabáku do dýmek, 22 druhů cigaret
                                                                                a čtyři šňupací tabáčky. Mezi nejpopulárnější
                                                                                cigarety patřily egyptky či zorky, žádanými
                                                                                doutníky byly zejména ručně vyráběné havana.

                                                                                Za hlavní skladiště pro Prahu a střední Čechy
                                                                                původně sloužily prostory v bývalém klášteře
                                                                                v Hybernské ulici, v polovině 20. let ale správa
                                                                                sháněla nové. Vzhledem k tomu, že Čapkova
                                                                                sušárna byla ihned k dispozici, režie ji v roce
                                                                                1927 zakoupila za 1 600 000 korun. Vyhovovala
                                                                                cena, lokalita, důležitá existence vlečky a tedy
                                                                                přímé napojení na železnici, stejně jako již stojící
                                                                                budova a hlavně okamžitá dostupnost celého
                                                                                objektu.

       Architektura v Hostivaři –                                               „Po dlouhém hledání – nebylo tu žádné ukva‑
                                                                                penosti – našel se objekt v Hostivaři, kde jest
                                                                                stará továrna s velikými skladišti i obytnými
       Díl 12.                                                                  budovami. Objektu se může užíti jako skladu
                                                                                ihned. Není to sice skladiště ideální, později
                                                                                je bude třeba dále vybudovati, ale my jsme
       Tabáková režie                                                           potřebovali sklad okamžitě,“ zdůvodňoval koupi
                                                                                dr. Vlasák, odborový přednosta ministerstva
                                                                                financí, jež bylo pro tabákovou režii správním
                                                                                úřadem (v čele samotné režie stál správní sbor).
       V minulém díle našeho seriálu jsme se zastavili   budovu. Nicméně Smekalovy plány se posléze   Úřad zadal adaptaci stávajících budov společ‑
       u sušárny ovoce doktora Čapka, která sice   změnily a z přestavby i nájmu sešlo, jeho firma   nosti V. Nekvasil, osvědčené karlínské stavební
       nefungovala dlouho, ale dala Hostivaři další   dokonce zcela opustila Prahu a bývalá sušárna
       z krásných průmyslových budov Bohumila   zůstala opět nevyužitá. Ovšem ne nadlouho,
       Hübschmanna. Tu spolu s pozemkem odkou‑  protože se dostala do hledáčku státního úřadu
       pila koncem 20. let Československá tabáková   pro prodej tabáku.
       režie a vybudovala v těsném sousedství dvě
       nové moderní skladištní budovy. Od té doby se   Československá tabáková režie
       kolem nádraží linula exotická vůně tabáku.  „Ve skladových halách je vzorné čisto a vzduch
                                           je promísen silnou a krásnou vůní tabáku všech
       Smekalovy hasičské stříkačky        možných druhů. Na stěnách pracují automatické
       Jak už bylo řečeno, Čapkova sušárna v Hostivaři   zavlhovače s vlhkoměry a teploměry. Stovky
       z dnes už nejasných důvodů fungovala velmi   beden v zástupu poslušně čekají, až budou roz‑
       krátce. Roku 1925 se majitel dohodl s Raimun‑  vezeny a rozprodány kuřákům…“ Takto poeticky
       dem Augustem Smekalem, který si nevyužívané   popisuje hostivařskou tabákovou režii redaktor
       budovy najal. Smekal byl další legendou českého   deníku Lidová demokracie na konci 40. let.
       průmyslového života. Rodák z moravské obce                               V Československu se vyrábělo 22 druhů cigaret,
       Čechy pod Kosířem patřil do rodiny, která se   Prodeji tabákových výrobků se dařilo od nepa‑  24 druhů doutníků, 9 typů tabáku do dýmek
       po generace věnovala výrobě a zdokonalování   měti. V Československu (stejně jako už dříve   a 4 šňupací tabáčky
       hasičských stříkaček, a to ručních i motorových,   v Rakousko ‑Uhersku) se v případě nákupu
       jejich firma bývá dokonce označována za nej‑  tabáku, jeho zpracování a prodeje jednalo
       starší, která se těmto strojům u nás soustavně   o státní monopol, výjimkou bylo samotné pěsto‑  firmě s více než šedesátiletou tradicí, a navíc se
       věnovala (za R. A. Smekala do svého portfolia   vání rostlin tabáku, které zajišťovali i soukromí   rozhodl samotný objekt rozšířit o postavení ještě
       přidala ještě cvičební nářadí pro sokolovny   podnikatelé (pěstitel ovšem musel úřadu prodat   dvou velkých budov pro další sklady, na což
       a krátce také automobily montované ve Slati‑  veškerou úrodu). K roku 1936 v republice   hned vyhradil necelé dva miliony korun. Takřka
       ňanech). Smekal postavil svou hlavní továrnu   pracovalo asi pět tisíc drobných pěstitelů, a to   hned také přistoupil k realizaci plánu, a tak vedle
       na Smíchově a s hostivařským objektem měl   vesměs na Slovensku a Podkarpatské Rusi.   Hübschmannovy elegantní továrničky během
       velké plány, chystal jeho zásadní rozšíření, k ně‑  V době, kdy si státní úřad vyhlédl hostivařskou   několika let vyrostly dvě nové funkcionalistické
       muž se dochovala i veškerá dokumentace podle   sušárnu, vlastnil 19 továren na zpracování   budovy, hrubé stavby stály roku 1932, dokonče‑
       plánů architekta Josefa Čáchy. Měl tu postavit   tabáku, 7 úřadů pro nákup a 5 úřadů pro prodej,   ny byly o dva roky později. Vedle skladištních
       montovnu, kovárnu, slévárnu i administrativní   přičemž zaměstnával asi 14 tisíc lidí. V první   prostor stavaři vybudovali nové garáže, úřednic‑

       18  HLASATEL 1
   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23