Page 18 - Hlasatel_1_2022_nahled

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

Úřad dával práci pěti desítkám
zaměstnanců a postavil pro ně vedle
továrny i dělnické byty

polovině 30. let tvořil asi 60 % produkce domácí
tabák, který se zpravidla mísil s kvalitnějším
z jižních zemí, např. z Řecka, Bulharska, zemí
Jugoslávie, Turecka, ale též z Jižní Ameriky.
V Československu se vyrábělo 24 druhů dout‑
níků, 9 typů tabáku do dýmek, 22 druhů cigaret
a čtyři šňupací tabáčky. Mezi nejpopulárnější
cigarety patřily egyptky či zorky, žádanými
doutníky byly zejména ručně vyráběné havana.

Za hlavní skladiště pro Prahu a střední Čechy
původně sloužily prostory v bývalém klášteře
v Hybernské ulici, v polovině 20. let ale správa
sháněla nové. Vzhledem k tomu, že Čapkova
sušárna byla ihned k dispozici, režie ji v roce
1927 zakoupila za 1 600 000 korun. Vyhovovala
cena, lokalita, důležitá existence vlečky a tedy
přímé napojení na železnici, stejně jako již stojící
budova a hlavně okamžitá dostupnost celého
objektu.

Architektura v Hostivaři – „Po dlouhém hledání – nebylo tu žádné ukva‑
penosti – našel se objekt v Hostivaři, kde jest
stará továrna s velikými skladišti i obytnými
Díl 12. budovami. Objektu se může užíti jako skladu
ihned. Není to sice skladiště ideální, později
je bude třeba dále vybudovati, ale my jsme
Tabáková režie potřebovali sklad okamžitě,“ zdůvodňoval koupi
dr. Vlasák, odborový přednosta ministerstva
financí, jež bylo pro tabákovou režii správním
úřadem (v čele samotné režie stál správní sbor).
V minulém díle našeho seriálu jsme se zastavili budovu. Nicméně Smekalovy plány se posléze Úřad zadal adaptaci stávajících budov společ‑
u sušárny ovoce doktora Čapka, která sice změnily a z přestavby i nájmu sešlo, jeho firma nosti V. Nekvasil, osvědčené karlínské stavební
nefungovala dlouho, ale dala Hostivaři další dokonce zcela opustila Prahu a bývalá sušárna
z krásných průmyslových budov Bohumila zůstala opět nevyužitá. Ovšem ne nadlouho,
Hübschmanna. Tu spolu s pozemkem odkou‑ protože se dostala do hledáčku státního úřadu
pila koncem 20. let Československá tabáková pro prodej tabáku.
režie a vybudovala v těsném sousedství dvě
nové moderní skladištní budovy. Od té doby se Československá tabáková režie
kolem nádraží linula exotická vůně tabáku. „Ve skladových halách je vzorné čisto a vzduch
je promísen silnou a krásnou vůní tabáku všech
Smekalovy hasičské stříkačky možných druhů. Na stěnách pracují automatické
Jak už bylo řečeno, Čapkova sušárna v Hostivaři zavlhovače s vlhkoměry a teploměry. Stovky
z dnes už nejasných důvodů fungovala velmi beden v zástupu poslušně čekají, až budou roz‑
krátce. Roku 1925 se majitel dohodl s Raimun‑ vezeny a rozprodány kuřákům…“ Takto poeticky
dem Augustem Smekalem, který si nevyužívané popisuje hostivařskou tabákovou režii redaktor
budovy najal. Smekal byl další legendou českého deníku Lidová demokracie na konci 40. let.
průmyslového života. Rodák z moravské obce V Československu se vyrábělo 22 druhů cigaret,
Čechy pod Kosířem patřil do rodiny, která se Prodeji tabákových výrobků se dařilo od nepa‑ 24 druhů doutníků, 9 typů tabáku do dýmek
po generace věnovala výrobě a zdokonalování měti. V Československu (stejně jako už dříve a 4 šňupací tabáčky
hasičských stříkaček, a to ručních i motorových, v Rakousko ‑Uhersku) se v případě nákupu
jejich firma bývá dokonce označována za nej‑ tabáku, jeho zpracování a prodeje jednalo
starší, která se těmto strojům u nás soustavně o státní monopol, výjimkou bylo samotné pěsto‑ firmě s více než šedesátiletou tradicí, a navíc se
věnovala (za R. A. Smekala do svého portfolia vání rostlin tabáku, které zajišťovali i soukromí rozhodl samotný objekt rozšířit o postavení ještě
přidala ještě cvičební nářadí pro sokolovny podnikatelé (pěstitel ovšem musel úřadu prodat dvou velkých budov pro další sklady, na což
a krátce také automobily montované ve Slati‑ veškerou úrodu). K roku 1936 v republice hned vyhradil necelé dva miliony korun. Takřka
ňanech). Smekal postavil svou hlavní továrnu pracovalo asi pět tisíc drobných pěstitelů, a to hned také přistoupil k realizaci plánu, a tak vedle
na Smíchově a s hostivařským objektem měl vesměs na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Hübschmannovy elegantní továrničky během
velké plány, chystal jeho zásadní rozšíření, k ně‑ V době, kdy si státní úřad vyhlédl hostivařskou několika let vyrostly dvě nové funkcionalistické
muž se dochovala i veškerá dokumentace podle sušárnu, vlastnil 19 továren na zpracování budovy, hrubé stavby stály roku 1932, dokonče‑
plánů architekta Josefa Čáchy. Měl tu postavit tabáku, 7 úřadů pro nákup a 5 úřadů pro prodej, ny byly o dva roky později. Vedle skladištních
montovnu, kovárnu, slévárnu i administrativní přičemž zaměstnával asi 14 tisíc lidí. V první prostor stavaři vybudovali nové garáže, úřednic‑

18 HLASATEL 1