Page 23 - Hlasatel_1_2022_nahled

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

V r. 1906 majitelé zdejšího dvora Bedřich a Olga
Procházkovi koupili sousední dvůr v Petrovicích,
pivovar a mlýn v Petrovicích.

Roku 1907 žádné zvláštní události se nesběh‑
ly. Jen drahota stoupala. V měsíci září čítán
1 q pšenice za 24 Kor. a žita 20 K. V témž roce
postaveny v obci dva domky čp. 32 patřící
Konst. Koblihovi a čp. 33 náležející Jos. Práškovi.

Rok 1908 přinesl pro obec zdejší jen tu změ‑
nu, že v obci postaven domek čp. 34 patřící
p. Fr. Novákovi. Taktéž dosud pustá náves, vysá‑
zena stromovím, jakož i podél silnice vysázeno
ve vsi stromořadí.

V roce 1909 a 1910 nenastaly se v obci žádné
změny.

V roce 1911 po úmrtí dosavadního nájemce
p. J. Urbana, velkostatek pronajat jeho majiteli
p. Jaroslavovi Hejduškovi. V témž roce o Velkém
pátku prudká vichřice převrátila nově postave‑
né panské kulny, které nacházejí se asi 200 m
za velkostatkem směrem k Hostivaři. Kulny tyto
pak znovu vystavěny. V měsíci říjnu t. r. vypukl
z neznámých příčin v panských stodolách oheň,
který strávil veškerou úrodu v nich uloženou.
Kresba z kroniky
V roce 1912 a 1913 neudály se žádné zvláštní
události, ačkoliv zatím světová obloha se počala lidového rčení“ hýbal nohami, byl jist, že stane Sklíčenost jevila se ve tváři lidu českého, jen ne‑
vážně zatahovati mraky, které nevěstily nic se hajitelem rakouské slávy a německé rozpí‑ přátele jeho radovali se a vyvěšováním praporů
dobrého pro nás. Vážné události připravovaly se navosti. Z obce zdejší za vojenskou službou oslavovali draze vykoupená, falešná, rakouská
v době této, které hrozily zničiti ducha slovan‑ odešlo celkem 38 občanů, z nichž 2 vrátili se co vítězství.
ského v Evropě a spolu i národ náš. Rozpínavost invalidové, 1 tj. Otto Šimek, co italský legio‑
německá hleděla zmocniti se vlády v Evropě nář a 11 jich padlo. Jsou to občané: František Jen tu a tam problesklo vzduchem zázračné
a krutý osud připravila, by bývala i národu Procházka, Václav Pucherna, Jaroslav Bambula, slovo samostatnost a svoboda, ale vždy zas
našemu. Stanislav Šimek, Jan Hodný, František Musil, zapadlo v moře mlčení. A pod tímto vzedmutým
Jos. Hervert, Bedřich Vojtěchovský, Bedřich oceánem, jako sopky připravující se k výbuchu,
Na všech bojištích staré Evropy roze‑ Procházka, Jaroslav Kobliha a Jan Palma. pracovali naši neohrožení bojovníci za svobo‑
sety jsou mohyly Čechů A právě tak, jako občané – vojíni na bojištích du a samostatnost lidu československého. Byť
Jako rána hromu ochromí, tak překvapil a zdrtil trpěli hladem, zimou, nemocemi a podobnými mnohým i smrt z nich hrozila, nebáli se položiti
vyhlášený manifest Franze Josefa a s ním strastmi válečnými, právě tak trpělo obyva‑ i životy za svůj národ, by přinesli mu to, po čem
i nařízená mobilizace. Smutek, žal, pláč a trpké telstvo ve svých domovech. Rekvisice stíhala tak dávno toužil – tj. osvobození ze zla rakous‑
loučení naplňovalo naši obec, kde následkem rekvisici. Rolníkům pod rukou téměř vybráno kého. Dílo jejich nesmrtelné paměti, koruno‑
prohlášení I. a pak II. mobilizace, pak odvodů bylo veškero obilí, brambory, odměřováno mletí váno úspěchem, a tak z čista jasna objevil se
a svolávání, jež vystřídala téměř všechna čísla vydáváním mlecích a šrotovacích výkazů. Lidem nezapomenutelný den 28. říjen 1918, kdy splnila
a písmena abecedy od A až do Z, odcházel ostatním vydávány lístky na všechny věci denní se slova posledního biskupa českobratrského
na pole bitevní tu otec rodiny, tam syn, onde potřeby, tj. na chléb, mouku, cukr, mýdlo, svíčky, J. A. Komenského: „Správa věcí tvých, lide český,
kýžený ženich, neb bratr. Kdo jen trochu „dle petrolej, uhlí, dříví atd. Ovšem dávky byly tak vrátí se do rukou tvých.“ Padlo téměř třistaleté
malé a nedostatečné, že kdyby lidé nebyli si tísnící jho* rakouské a lid československý zbaven
podloudným způsobem opatřili další zásoby, tyranů, vydechl svobodně.
často i s ohrožením vlastního života, byli by
jistě vymřeli hladomorem. Dochovaná Pamětní kniha Horních Měcholup
i část novějších kronik jsou uloženy v Archivu
Bída v té době všeobecná. Nedostatek potravin, hlavního města Prahy v bezpečí před poško‑
topiva, šatstva i obuvi byl všude patrný. Kdo zením a ztrátou, zde byly také restaurovány
něco měl, hleděl prodati za lichvářskou cenu. a zdigitalizovány. Příští naše ohlédnutí za sta‑
Celé houfy lidu nejen z vesnice, ale i okolí, hlavně rými časy bude opět prostřednictvím zápisů
z Prahy, vrhali se na sklizená pole obilná, aby Josefa Hrocha.
ve sbírce nasbírali sobě, co možná nejvíce obilí,
jenž potom doma v kávových mlýncích a malých Pavlína Nejedlíková
šrotovnících připravovali pro svoji potřebu.
Za levné jindy potraviny nabízeny a prodává‑
ny lidem bezcenné náhražky, mnohdy i zdraví *jho – tíživá povinnost, poddanství, poroba,
škodlivé. otroctví, útlak, útisk
Kresba z kroniky

HLASATEL 1 23