Page 49 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 02/2024

PŘESAHY TÝNECKÉ LISTY 11
ARCHEOLOGICKÁ AKTUALITA

Středověká opasková spona objevená na Moravě

může pocházet z neznámého pohanského kultu
Archeologům z Masarykovy univerzity dohadovat, ale v raném středověku spo-
v Brně se dostal do rukou unikátní stře- joval na duchovní úrovni různorodé ná-
dověký artefakt. Bronzové kování opas- rody žijící ve střední Evropě. Byl to vše-
ku nebo součást opaskové spony našel obecně pochopitelný a důležitý ideo-
detektorář u zámečku Lány na Břeclav- gram.
sku. Spona byla vyrobena v průběhu Předchozí výzkumy naznačují, že takové
8. století a je na ní vyobrazen had či drak opasky se vyráběly ve střední Evropě
požírající tvora podobného žábě. Tento v 7. a 8. století a obvykle je nosili Avaři.
motiv je považován za pohanský nábo- Ti byli kočovníky, o nichž se předpoklá-
ženský symbol a je v evropském raném dá, že pocházeli z euroasijských stepí
středověku velmi vzácný. a že se usadili v Karpatské kotlině na
Téměř identické artefakty byly nalezeny území dnešního Maďarska v 6. století.
pouze na třech dalších lokalitách: poblíž Avaři založili ve velké části střední
Iffeldorfu v jižním Německu, u Zsámbé- Evropy „kaganát” neboli kočovný stát
ku v Maďarsku a u Nového Bydžova a některé prvky z jejich kiltury převzali
v Čechách. Vzhledem k rozptylu nálezů, další lidé v regionu, mnozí z nich Slo-
ale zároveň jejich velké podobnosti se vané. MU Brno
archeologové domnívají, že mají v rukou Analýzy rentgenovou fluorescencí, ras-
doklad dříve neznámého pohanského trovací elektronovou mikroskopií a dal- vyrobeny ze společného modelu pomocí ření podobné žábě ve skutečnosti
kultu, který se před příchodem křesťan- šími technikami ukázaly, že zkoumané metody odlévání bronzu „ztraceným znamenaly. Nicméně boje s hadem nebo
ství objevoval v různých oblastech předměty byly původně silně zlacené voskem“. Všechny tyto indicie svědčí drakem jsou běžné v pohanských mý-
střední Evropy. a všechny čtyři byly vyrobeny z mědi tě- o tom, že v 8. století existoval nám dnes tech o stvoření, „interakce“ mezi hadem
Motiv hada nebo draka požírajícího svou žené ve Slovenském rudohoří. neznámý pohanský kult, který do určité a žábou může být také spojována s kul-
oběť se objevuje v germánské, avarské Analýza jejich tvarů založená na virtuál- míry vyznávaly různé populace napříč tem plodnosti.
i slovanské mytologii. Bohužel dnes se ních 3D modelech naznačila, že přezky střední Evropou. Vendula Vránová
o jeho přesném významu můžeme jen pocházejí ze stejné dílny nebo byly Není známo, co had – nebo drak – a stvo-

Týden a jeho historie

Slovo týden v sobě ukrývá kus kulturní tele konajícího po sedm dnů znala už
historie. Od pradávna jde o uměle vy- mnohem starší sumerská tradice.
tvořenou jednotku času. Již na první po- A z této civilizace zrozené mezi řekami
hled je ve slově týden přítomné slovo Eufrat a Tigris pochází i prvotní zmínka
den. Ale už není tak jasné, jakou roli tam o existenci sedmidenního týdne. Zvedl
plní. Slovo týden vzniklo z označení týž jej panovník a sjednotitel Akkadské říše V zimním dvojčísle ĎaSu (1–2/2024, ces adaptace i akulturace – a případný
den, které označovalo stejný den před Sargon I. poté, co v roce 2350 př. n. l. do- vyjde na konci února) se soustředíme návrat do Řecka.
nebo za sedm dní. Ve slovenštině se do- byl sumerské město Ur. jednak na to, proč a jak učit ve školách
dnes zachovala starší podoba „týždeň“. Zatímco rok, měsíc i den představují při- (základních i středních) o starších dě- V prvním letošním vydání ĎaSu pokra-
Pojem týden měl v minulosti i další výz- rozené dělení času spojené s astrono- jinách, a pak se díky tematickému bloku, čujeme v pravidelných rubrikách i seri-
nam, označoval dobu šesti po sobě ná- mickými cykly, u týdne to tak docela ne- který se svými spolupracovníky připra- álech: Umění a paměť, Auditorium,
sledujících dnů zakončených nedělí, platí. Ne vždy členili lidé čas na dnes vila prof. Kateřina Králová z FSV UK, Z knihovních pokladů, Skryté dějiny žen
symbolizující šest dní stvoření světa běžné sedmidenní části. Například staří zaměříme na řecké uprchlíky. Ti opustili v koloniální Americe, Mincovní regál,
a následující Boží odpočinek. Egypťané a Číňané po staletí počítali svou zemi na konci čtyřicátých let 20. recenze, strip Anachronismy ACh atd.
Výraz týden přišel ke Slovanům až spo- týdny po deseti dnech – přirozeně k to- století a mnoho z nich přišli i do Česko-
lečně s křesťanským náboženstvím mu sloužily prsty na rukou. Sedmidenní slovenska: „Za rok v Řecku!“ říkali si na Iveta Coufalová
a povinností svěcení sedmého dne. Na cyklus Sumerů však nakonec ve světě přelomu let 1949/50 řečtí uprchlíci www.dejinyasoucasnost.cz
našem území se poprvé objevil zřejmě převládl. Postupně jej převzali Babylo- všech generací, kteří
na Velké Moravě po příchodu Konstan- ňané, Řekové, Římané, Evropané i Ame- byli kvůli zuřící občan-
tina a Metoděje. Předtím naši slovanští ričané. ské válce ve své vlasti
předkové žádné sedmidenní cykly ne- A z čeho vycházeli dávní obyvatelé tzv. jen o pár měsíců dříve
znali. Jejich rok se členil do větších celků úrodného půlměsíce při vytváření sed- nuceni odejít do zemí
podle pohanských svátků a přírodních midenního týdne? Sumerové vnímali takzvaného východní-
zákonitostí. číslo sedm jako vysoce posvátné.
ho bloku. Ať už v Česko-
Střídání dnů po sedmi nám dnes, po ti- V jejich tradici existoval sedmidenní slovensku, Polsku, Ma-
síciletích fungování, připadá samozřej- květ života i sedmero nebes, což od- ďarsku nebo jinde,
mé. Ale jak k tomuto časovému úseku rážely například sedmistupňové zikku- všichni se těšili na brz-
lidstvo dospělo? Nejznámější historický raty i stejně členěné visuté zahrady, ký návrat domů. Ná-
záznam o sedmidenním týdnu přináší a nakonec i sedmidenní týden, kdy jed- vrat do země, jejíž po-
Starý zákon. Právě v sedmi dnech Bůh notlivé dny byly pojmenovány podle litika i společnost by se
stvořil svět, přírodu, člověka a sedmý sedmi hlavních sumerských bohů. rozvíjela na základě
den odpočíval. Ale Bible nelíčí sedmi- komunistické ideolo-
denní stvoření světa jako první. Stvoři- Vendula Vránová gie. Nikdy se tak ne-
stalo a jejich repatriace
byla rok co rok odklá-
dána ad acta. V hosti-
telských zemích si našli
práci, studovali, zaklá-
dali rodiny, ale také dál
pěstovali svou kulturu
a obohacovali jí místní
– po roce 1945/46
značně homogenizova-
nou – společnost. V ak-
tuálním tematickém
bloku a následném se-
riálu se osmdesát let
po vypuknutí občan-
ského ozbrojeného archiv Kateřiny Králové
konfliktu soustředíme
Ačkoli se osudu řeckých dětí již věnovala řada autorů, jen
wikipedia na historický pohled výjimečně (např. v knize K. Králové a K. Tsivose, eds.,
i vzpomínky uprchlíků
Středověké znázornění rozdělení týdne a dne z opatství svatého Emmerama, řecké občanské války Vyschly nám slzy, Praha 2012) se děti dostávaly přímo
Bavorsko, 8. století. Týden je v kruhovém diagramu rozdělen do sedmi dnů, každý a také na léta strávená do centra pozornosti. A především na dětské uprchlíky
den do 24 hodin, 96 čtrvthodin, 240 minut (desetiny hodiny) a 960 momentů. mimo domovinu, pro- z Řecka se zaměří i články v aktuálně chystaném ĎaSu.