Page 17 - Chytrý Zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí září 2021
P. 17

Historie




        Paškovi a Strobachovi




        na „Paškovci“ v Suchdole




                 aše rodina žije od padesátých let   provdaná za Karla Strobacha. Ti svoje děti   dená, jsme dřív v rodině neměli potuchy.)
                 v  Roztokách u  Prahy, ale stále   neměli a statek byl prodán a nikdo z příbuz-  Kristinu popisuje v  jednom ze zacho-
                 nás to táhne na jih, do Jindři-  ných už v Suchdole nežije.    vaných dopisů její sestra Barča. Říká, že
        Nchova Hradce a  do Suchdola.                                           měla moc šikovné ruce. Jednu zimu šla
        Naši předci s příjmením Pašek žili na jed-                              sloužit do hotelu v Třeboni a tam si ji ob-
        nom místě, na „Paškovci“, několik století.                              líbila majitelka, která poté několikrát zajela
        Možná, že to říkáte všichni v Suchdole, ale  Pět dcer                   v kočáře na statek k Paškům do Suchdola.
        naše babička nazývala ten statek v Suchdole                             Hoteliérka prý prosila  paní  Paškovou,  že
        čp. 30 „Paškovec“. Babička Ludmila (1930–                               by si Kristinu chtěla vzít za vlastní a ta že
        1991) bohužel zemřela ještě před mým na- Paškových                      by jednou převzala hotel. Bohužel, Kristina
        rozením, ale jako děti nás často hlídal děda.                           byla nejstarší a musela pomáhat s ostatními
        Vyprávěla, a maminka vypráví dodnes, o ro-  Zastavil bych se u  jmenovaných pěti dcer   dětmi, a tak zůstala na statku. V dopisu teta
        dině v Suchdole, jací byli, co říkali, co vařili   Františka a  Terezie Paškových. Nejstar-  Barča zmiňuje, že „holka z největšího domu
        a tak dále. Vycházím ze vzpomínek, jak se   ší dcerou byla Kristina (13. 1. 1891 – 16.   v Suchdole“ šla sloužit do hotelu. Možná to
        vyprávěly v naší rodině, v kombinaci s do-  6. 1975), která si  v  roce 1919  bere řezní-  byla nadsázka, napsala to v duchu, že se to
        chovanými dokumenty a s mým hledáním   ka Josefa Tomase a  zařizují si řeznictví   moc neslušelo. Podle dokumentů v době ko-
        v  archivech. Zajímám se o  historii rodiny,   v Jindřichově Hradci (čp. 46/III). Její manžel   lektivizace ale patřilo k hospodářství nece-
        ale zároveň si myslím,                                                                 lých 15 hektarů půdy,
        že by někoho dalšího                                                                   což bylo nanejvýš jen
        mohla zajímat minu-                                                                    o něco víc než u někte-
        lost jednoho ze statků                                                                 rých sousedů. Pozem-
        v  Horním Suchdole,                                                                    ky se táhly od statku
        kde  už  nežijí  původní                                                               ke Třem Fackám, po-
        obyvatelé. Místní mají                                                                 dobně jako u ostatních.
        ten dům na očích, pro-                                                                 Některé pozemky byly
        tože  u  něj odbočuje                                                                  za hřbitovem směrem
        cesta ze Suchdola na                                                                   ke Dvorům. (Před vál-
        Tři Facky. (V  obecní                                                                  kou  patřilo ke  statku
        kronice  se  uvádí, že                                                                 ještě necelých 5 hekta-
        obec zřídila tuto no-                                                                  rů v katastru obce Ha-
        vou cestu na Tři Facky                                                                 lámky, část z nich byla
        v roce 1909 z důvodu,                                                                  v  roce  1937  prodána
        aby  byla  co  nejkratší,                                                              příbuzným.)
        a  tak cesta vyúsťovala                                                                   Druhou   nejstar-
        do Suchdola „Pašků                                                                     ší dcerou Paškových
        vejhonem“.)                                                                            byla Marie, provdaná
          Zmíněná   babička                                                                    Adensamová (17. 4.
        Ludmila byla jednou ze                                                                 1896 – 26. 8. 1960),
        dvou vnoučat posled-                        „Paškovec“ (Suchdol nad Lužnicí čp. 30). Foto z července 1930  moje  prababička.
        ní  generace  s  příjme-                                                               V  roce  1922  absolvo-
        ním Pašek na usedlosti. Těmito posledními     v roce 1925 umírá na pohmoždění mozku,   vala hospodyňský kurz v  Netolicích. Dle
        hospodáři s  příjmením Pašek na usedlosti   bylo mu pouhých 32 let. Kristina se v roce   vyprávění se se svým budoucím manželem
        čp. 30 v Suchdole byl František Pašek (5. 9.   1927 vdává podruhé, za Adolfa Kojana, ale   Petrem Adensamem seznámila v Suchdole,
        1858 – 11. 9. 1936) a jeho žena Terezie roze-  toto manželství je v  roce 1928 rozvedeno.   kde se vyučil řezníkem a poté byl na zkušené
        ná Kabourková (31. 7. 1865 – 13. 12. 1960)   Poté se vdává potřetí, za Josefa Lípu, se kte-  ve Vídni. Jeho otec, Josef Adensam, pracoval
        z Klikova – Zajíce čp. 50. Měli spolu celkem   rým si v Modřanech u Prahy zřizuje řeznic-  v lese. Vypráví se u nás, že když měla praba-
        sedm dětí, z nichž dospělosti se dožilo pět   tví a uzenářství. Toto řeznictví bylo v men-  bička Marie s pradědou první schůzku, do-
        dcer: Kristina (nar. 1891), Marie (1896),   ším činžovním domě. Po zestátnění bydlela   razila prababička jako první, a  aby nedala
        Barbora (1901), Terezie (1903) a  Ludmi-  v  malém bytě, který v  domě byl, a  umírá   najevo, že je netrpělivá, vylezla na strom,
        la (1906). Mezi dětmi nebyl jediný chlapec   v domově důchodců v Heřmanově Městci.   a když přišel nápadník, tak teprve seskoči-
        a  tím se jméno Pašek z  usedlosti ztratilo.   Kristina zůstala bezdětná. (O tom, že byla   la. Vše dopadlo, jak mělo, a 17. ledna 1927
        Z  dcer zde pokračovala dcera Barbora   teta Kristina třikrát vdaná a dvakrát rozve-  se v Jindřichově Hradci konala svatba. Petr




        www.suchdol.cz                                                                                         17
   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22