Page 21 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí říjen 2021

Rozhovor

ale hráli jsme za Klikov. to donosili, krajinku za
Na Klikově nebylo kde, krajinkou, na tábořiště,
tak se hrálo tady. Takhle který nám Pepa určil.
to organizoval Karel Ší- A teprve tam jsme si
lený. stavěli stany – ten tábor
Ještě zjara, kolikrát jsme si sami sbíjeli. To
ještě v březnu, jsme hrá- byl dost pracovní tábor.
vali hokej. Když to na Což bylo taky správný,
Jezárku už bylo s ledem že ty děti se tam naučily
špatný, tak jsme si hokej všechno možný, to je
přestěhovali do rybní- dost důležitý. Já to měl
ka Druhého. Tam led jednodušší, měl jsem
vydržel o něco dýl, ani u sebe Pepu Šerhaklů.
nevím proč. Nemyslím, To byl syn truhláře, tak
že by to bylo kvůli silnici s těma hřebíkama a pr-
u Jezárka, auta tolik nejez- kýnkama lepší zacházel.
dily. (My jsme dokonce Já jenom mechem vy-
na silnici jako děti běhaly, cpával mezerky. S tim
hrály jsme třeba škatulata Pepou Šerhaklů jsem
hejbejte se. Tenkrát to tak byl jako dvojče, odma-
šlo.) Pamatuju, že jednou línka jsme se znali (von
se kvůli počasí ten hokej byl vo rok starší), všade
dohrával až nahoře na jsme byli spolu.
Šestým rybníku. Pepa Hadačů nás
vůbec proháněl všemi
Mimochodem, dělali směry. Rozcvičky byly,
jste kromě hokeje Stanislav Linhart jako vodák na dolní Lužnici že jsme probíhali lesem,
taky jiné sporty? podsadový stany, bratr Hadač původní stany tam jsme se umyli do
Fotbal jsme hráli, samozřejmě. Ale hlavně – asi pět nebo šest – přechoval přes válku. půl těla, byli jsme i votužilí.
jsme hráli českou házenou. Na Huti u Kos- Já jsem byl ve stanu se starším kamarádem,
tečků bylo krásný hřiště. Taky tam bejvaly jmenoval se Dlubal, to byl vysokoškolák A jak vypadal poslední tábor, než
kurty na tenis – tam jsme jako děti chodi- (ten tady potom nezůstal). Ke stanu nám skaut zase rozpustili?
ly sbírat míčky, jak hráli. Dávali nám za to vymyslel padací dveře. Dost mě proháněl, To byl rok 1948 a byli jsme na Stropnici.
nějaký drobný a my jsme pak šli třeba na ale měl jsem ho rád. Musel jsem mu chodit Bratr Hadač našel nádherný místo, v takovej
zmrzlinu. pro jídlo, uklízet. Kolem stanu musel bejt zátoce. Tam byl starej strženej mlejn a pode
pořádek. Ale dobře, vzpomínali jsme na to mlejnem byl palouček, že přímo dráždil
A co vodáctví, sjíždění řeky na loď- vždycky rádi. k tomu, aby se tam ten tábor udělal. Na jed-
kách? Nazval bych to dokonce žňovej tábor, nej straně říčky jsme měli tábor my chlapci
To já tak nepamatuju, ale ty starší jezdívali protože ty starší junáci chodili přes den na a na druhej straně byly děvčata. Ale ranní
za protektorátu ze Sůdola až do Davle, mezi žňovou brigádu. Nejenom v okolí Sůdo- zvidání [!] vlajky jsme dělali společně. Asi
nima můj bratr (mám fotku, jak sedí na lodi la, dokonce dojíželi i dál, jezdili až na No- tak pět set metrů od tábora byl statek, kam
s Milanem Pinců, synem místního učitele). vohradsko. Němce vystěhovali a to obilí ně- jsme si chodili pro mlíko – dneska je na tom
V Sůdole vozil cizím lidem lodě na vodu kdo musel sklidit. Obilí stálo na polích, a lidi místě závod Dobrá Voda [Byňov čp. 117].
Franta Bělochů z Bůrku. To byl hlavní or- nebyli. Na Stropnici jsme byli určitě dva tři roky.
ganizátor, vozil na vozíku lodičky z nádraží Národní výbor vyhlašoval, aby lidi ne- Když skauta zakázali, chodili na to táboři-
k huťskýmu mostu. chodili do lesů, protože benderovci ze Slo- ště po nás klucí každej rok. To byla taková
venska táhli na západ. Tak tam s náma byly vzpomínková parta. Už to nebylo organi-
hlídky – na noc nás tam hlídali z revoluční zovaný, ale pobejvali tam. Tam přespávali,
Skauti gardy. Třeba můj bratr Francálek, ten byl ale, sviňáci, trošku už přecházeli na to pivo.
o pět let starší [nar. 1928], ten na táboře no-
Těchhle pět šest starejch pak s sebou brali
sil v kapse pistoli. i svoje rodiny.
Jak vzpomínáš na poválečné tábory
obnovených skautů? A co další skautský tábor? Jak bys řekl, že tě ovlivnil skaut?
Tábory organizoval Pepa Hadač. Jen jeden Náš druhej tábor byl zase na Dračici, ale na Já jsem z družiny Orlů. Měli jsme jako dru-
junáckej tábor jsem zažil s někým jiným, jiným místě – v Myti za Františkovem. Náš žina pokřik, ale to bych si musel hodně
se Standou Nenadálů, to byl „drážní“ – syn vedoucí, Pepa Hadačů, na další podsadový vzpomínat. Původní klubovnu jsme měli
zdejšího výpravčího (ten se taky brzy odstě- stany zajistil prkna – krajinky. Na tábor nás v březovým háječku na benátským vršku.
hoval). Ten první tábor jsme měli po válce, vez pan Altštras [?] z Klikova, ty prkna nám (My [skauti] jsme měli tři klubovny. Hned
v létě v roce 1945. Byl za Hutí, na řece Drači- dovez na Františkov, tam fůru překlopil. v roce 1968 jsme si postavili druhou na Grá-
ci, za Kostečků lesíkem. Tam byla taková zá- Skauti, to byla tvůrčí vorganizace, nemysli si. fovci. Po revoluci nám dali klubovnu bejva-
toka, dneska je to hodně zarostlý. Měli jsme U skautů jsme se naučili všechno. My jsme si lou svazáckou.)

www.suchdol.cz 21