Page 21 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 05/2022

Rozhovor

Matracárna ci. Něco taky vozili péesáci, takhle si přivy- těžko se to vozilo na fůře na autě, pač ten obal
byl z igelitu a vono to po sobě jezdilo. Muse-
dělávali. To se dělalo všechno rukama [ruč-
ně]. Votřáska se sekla v lesích, taky rostla na lo to bejt dobře svázaný, aby to nespadlo. To
na Františkově špatných loukách. Tráva se musela vosušit jsme vozili do Budějc do nábytku. Nábytek
měl sklad, než se přijede pod viadukt [Rudol-
a měla se skovat pod střechu suchá. Jenže
nám to vozili suchý jen napůl, aby to holt vá- fovská třída]. Vodtať to šlo zase do prodejen.
Jak to vypadalo v matracárně na Fran- žilo. Když se to dalo na hromady do skladu,
tiškově? tak se to často pařilo. A my jsme museli cho- Jak matracárna na Františkově skon-
Dělalo nás tam asi dvacet, většinou to byly dit s takovým teploměrem, s takovou tyčí, čila?
ženský z těch domácností tam vokolo, z Kli- kterou jsme do toho zapíchli, a to nám uka- Postupně to tam rušili. Ty ženský se roz-
kova, Františkova, prchly, někerý do
z Rapšachu... Cpaly skláren do Chlu-
se tam matrace. Ved ma, někerý zase
to ňákej Homolka do Majdaleny do
z Františkova, kterej sloupárny. Já jsem
byl vyučenej sedlář šel tady do Sůdola
a čalouník. Ten na do „Delty“ [Jiho-
Františkově dělání české dřevařské
těch matrací do po- závody]. Takhle se
stelí. to rozprchlo. Těch
Já jsem tam dělal pár ženskejch, co
jako obyčejnej dělník tam zůstalo, dali
přes ty čalounický do matracárny
práce. Taky jsem tam do Velenic, a tim
zaučoval ty ženský na to na Františkově
čalounickou výrobu. skončilo.
V Deltě jsem
Když jste tam vy dělal v kotelně jako
nastoupil, tak to už pomocník. Dali
jelo? Stará reklama na sedláře a čalouníka – naproti vchodu do kostela (na fasádě domu čp. 237). mě na vykládku
To už jelo dlouho. Na Současný stav uhlí, protože jsem
Františkov dali ma- tady byl blízko
tracárnu už nějak po válce. Nejdřív to měl zovalo, kolik tam je stupňů, aby to nechytlo. u nádraží. Tak jsem vykládal deset let uhlí
podnik Druča [Lidové družstvo čalouníků], Ještě dneska jsou na rozcestí na Františ- z vagonů. A vodtaď jsem šel do důchodu
pak to bylo pod třeboňským komunálem kově ty dvě veliký stodoly [bez evidenčního akorát, když mi bylo šedesát.
a potom to myslím patřilo až do Dačic [Prů- čísla, p. č. 729 a 738], tam jsme měli sklad
myslový kombinát Dačice]. na tu trávu. Dílna stála vedle. Kus dílny ještě
Povídalo se tam, že původně to na Fran- stojí, ale je to rozbitý.
tiškově začala nějaká Vídeňka [Vídeňačka]. Malování
Že ta Vídeňka dala na Františkov šití už za Říkáte, že potom se začal používat
války. Šilo se oblečení, ale i třeba strožůčky afrik a molitan? Vaším celoživotním koníčkem je malo-
do postýlek. Nevím to přesně, ale pořád Africká tráva, to jsou takový zakroucený vání. Kdo jel vlakem přes Suchdol, mohl
tam něco bylo, pořád tam bylo zaměstna- provazy, to jsme museli napřed rozcupovat. vidět u tratě váš dům a na něm různé
nejch hromadu lidu. Já jenom vím, že před No a když to bylo načerchaný, tak se z toho „ajzpoňácké“ malůvky. Navíc jste je čas
znárodněním to bylo truhláře Šerhakla ze dělaly ty matrace. od času přemalovával a aktualizova.
Sůdola. No a pak byla taková soutěž z ústředí. Já jsem trošku blbej do železnic. Na zdi byla
Tam jsem podal takovej zlepšovák, navrh- [parní lokomotiva] „třistadesítka“, potom
Čím se ty matrace plnily? nul jsem matraci vobšívanou molitanem. třeba rychlíková lokomotiva. Tu současnou
Zezačátku se to dělalo z votřásky [ostřice Dovnitř přišla africká tráva a na vrch ten soupravu, co teď jezdí, jsem nenamaloval,
třeslicovitá]. To byla taková zvláštní tráva molitan. Takhle se to začalo dělat Františko- protože jim zezačátku nedělala dobrotu,
v lese a tej se říkalo votřáska. Taková tráva vě, dřív se to nedělalo. Za tenhle zlepšovák byla to taková divočina. (směje se) Já jsem
vostrá, ale dlouho vydržela, proto se dávala jsem tenkrát dostal odměnu asi dva a půl u nádraží vyrost. Za protektorátu tu byla hra-
do matrací. tisíce korun. niční stanice. Vlaky tu stály, něco se tu vyři-
Pak přišla ta africká tráva [afrik], tak se Na molitan natahoval povlak. To jsme zovalo. Toho využívala hospoda naproti a na
dělaly dělaly matrace s afrikem. A nakonec měli takovej pres, ten to zpresoval mezi dva perónu vyvolávali: „horký párky – lemonáda!“
se začaly dělat matrace z molitanu. plechy, aby se tam snáž natah ten povlak
z matracoviny. Jak jste se k tomu malování dostal?
Tu trávu votřásku jste si připravovali Když jsme byli v Třeboni v tej dílně, všichni
sami? Kam se hotové matrace z Františkova namačkaný, tam tam byl s náma taky nákej
My jsme to vodkupovali. Tu votřásku pro dodávaly? Nováček. Von pěkně maloval a od toho jsem
matracárnu sekli a sušili hlavně lesní dělní- Tři matrace se dávaly do jednoho pytle. Ale to jako chytnul. Já pam: „Já to taky zkusím.“

www.suchdol.cz 21