Page 18 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 05/2022

Rozhovor

Poslední sedlář a čalouník

Rozhovor s Františkem Košťálem

rantišek Košťál ze Suchdola oslavil Po základní vojenské službě (1949–1951) vesnice, a vaše maminka pocházela
letos v lednu 95. narozeniny a při té se vrátil na Třeboňsko a pracoval v oboru z „Vitorazska“. Projevovalo se nějak
příležitosti vznikl tento rozhovor. čalounictví až do roku 1977. Organizační mezi vašimi příbuznými, že jste byli
FNarodil se 24. 1. 1927 v Suchdole – struktura se měnila; postupně se v pracov- takhle namixovaní?
„na Šmelcovně“, jak sám říká – a většinu ži- ním průkazu objevují tato razítka: 1951 Tenkrát se to asi tak nebralo, Češi a Něm-
vota prožil právě v této části, v domě čp. 309, „Lidové družstvo čalouníků, zapsané spo- ci, to bylo všechno pohromadě. To rozešt-
naproti rybníku Jezárko. lečenstvo s ručením obmezeným se síd- vávání začalo, až když přišel Hitler. Pa-
Název „poslední sedlář a čalouník“ je lem v Písku, poboč. závod Třeboň“, 1954 matuju si, jak po Huti chodili henleinovci
míněn tak, že pan Koš- v uniformách a do
ťál se vyučil tomuto toho zase Češi zpívali:
řemeslu ještě v tra- „Svoboda je svoboda,
diční podobě, a záro- bez tý nelze žít. Tu nám
veň je nejstarším pa- nikdo neprodá, za tu se
mětníkem v regionu, musíme bít.“
který v tomto oboru My jsme vodešli před
pracoval po většinu válkou ze Sůdola a byli
života. Začínal jako jsme u jedněch lidí
učeň v soukromé díl- v Majdaleně. To už
ně v Třeboni, po válce bylo, „za linií“, jak se
několik let pracoval říkalo. V lese mezi Sů-
v dílnách v pohraničí dolem a Majdalenou
po odsunutých českých bylo opevnění, u „Pat-
Němcích. V padesá- nácky“ [železniční
tých letech se vrátil na strážní domek č. 15]
Třeboňsko a pracoval ještě jeden je. Když se
jako dělník ve znárod- to ustálilo, tak jsme se
něných živnostech nej- zase vrátili.
prve v Třeboni, potom Pamatuju si taky na ten
v matracárně na Fran- František Košťál se svou kresbou (2009) zábor. Místní henlei-
tiškově. novci toho patnáctýho
Kromě tohoto řemesla zachycujeme „Lišovský nábytek“, 1954–1958 „Okresní března [1939] čekali kolik hodin tady na
vzpomínky týkající se několika dalších té- průmyslový kombinát v Třeboni“, 1958– rozcestí u Jezárka na německý vojáky. Byl
mat: rodinných poměrů na pomezí „Vi- 1960 „Komunální služby MNV v Třeboni“, sníh, pršelo. Všady už měli vojáky, jenom
torazska“, trafiky, kde prodával František 1960–1977 „Průmyslový kombinát Dačice“. tady ne. Až druhej den se dočkali. (úsměv)
Košťál starší, a také malování. Malování, V letech 1977–1987 pracoval jako dělník
této své největší zálibě, se pan Košťál věnuje v Jihočeských dřevařských závodech v Such- A co vaši příbuzní z matčiny strany
pro zábavu už přes sedmdesát let. Na svých dole nad Lužnicí. na „Vitorazsku“? Viděli tyhle události
inzitních obrázcích zachycuje jednak místa, jinak?
která ho obklopují, ale také exotiku, kam Máma z nich byla prostřední ze šesti dětí,
jeho noha nikdy nevstoupila. byli tři holky a tří klucí. Abych to řek po-
Pro snazší orientaci připojíme údaje Rodina pravdě, jeden mámy brácha, strejda Ludvík,
z pracovní knížky a pracovního průkazu ten utek v tom osumatřicátým do Rakous.
Františka Košťála: 1941–1946 pracoval u ča- Pane Košťále, začali bychom od vašich Von tam utek jako českej voják, i s flintou.
louníka Karla Pávka v Třeboni. Tovaryšskou rodičů a jejich doby? Měl barák v Kunšachu, to bylo akorát na
zkoušku ze sedlářství a čalounictví složil Táta [František Košťál, nar. 1892] přišel hranicích. Byl ženatej a ta jeho žena šla pak
v říjnu 1944. Od dubna do prosince 1946 do Sůdola z Hrachovišť. A máma [Terezie do Rakous za nim. Už se sem nevrátili, zů-
pracoval v čalounictví Ferdinanda Schmida Schandlová, nar. 1901] pocházela ze Spále- stali v Brandu.
(pod tzv. národní správou) v Mariánských niště, tam za Rapšachem. Děda s babičkou Pak byl strejda Franta, a ten byl taky
Lázních. Toho roku také pracoval tři měsíce se jmenovali Šándlů. Naši zezačátku neměli v Rakousích, ve Vídni, ten se tam vyučil už
v rámci akce Pomoc mladých v zeměděl- vlastní barák, narodil jsem se na Šmelcovně za Rakouska.
ství. 1947–1949 byl zaměstnán v čalounictví u Šílenů [Šílených, čp. 310]. Další příbuzný z mámy strany bydleli na
Jana Langhanse v Ústí nad Labem (s národ- Spáleništi. Ostatní mámy sourozenci tam
ním správcem Antonínem Bukovským). Váš táta pocházel z běžné české zůstali a vyhnali je až za komunistů – až na

18 Suchdolský zpravodaj | květen 2022