Page 19 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 05/2022

Rozhovor

jednu tetu. Museli z pohraničí, když stěho- „šňupák“ [šňupací tabák]. Šňupal i farář Kost- V tomhle baráku původně bejvalo snad
vali Rapšach. Nejblíž jsme měli u Budějc ka. Kuřivo bylo různý. Kouřily se „číbuky“, sedum nájemníků, každej měl jednu míst-
strejdu Honzu, říkali jsme mu Johan. doutníky, ale i cigarety. Za [první] republiky nost a kuchyňku a všichni chodili do sklár-
O Spáleništi se říkalo, že na tom místě byl les si přišel dělník taky pro jedinou cigaretu. Byla ny. Když sklárna krachla, tak Stölzlů baráky
a ten kdysi vyhořel. Tak proto se to tam jme- za deset halířů, každejch deset cigaret bylo po rozprodávali. Stálo to asi devět tisíc. Táta si
nuje Spáleniště. A za kus v Rakousích je ten koruně. Taky se prodával vysypanej tabák, co na to pučil a splácel. Když přišli Němci, tak
Brand a to znamená taky „Spáleniště“. Aby zbyl v krabičce po cigaretách. k penězům se snáž přišlo, tak to potom spla-
se to nepletlo, říkali Češi tej vesnici v Ra- Pak tam měl táta takový papírnický zboží – til.
kousích „Lomy“. A šlo se tam z Rapšachu po dopisnice, pohlednice, známky a takový.
„lomáckej“ cestě. Táta vždycky vzal kolo a jel pro zboží do Možná by bylo zajímavé rozhlédnout
se, jak za vašeho mládí vy-
Viděli jste se někdy s příbuz- padal váš konec Šmelcovny.
nými z Brandu v době železné Tenkrát byl snad v každým ba-
opony? ráku ňákej obchod. Když to
Až s jejich dětma, po revoluci. Ale vezmu po silnici vod Jezárka,
jeden péesák – Karel... teď si ne- tak u Šílenů [čp. 310] byl holič,
vzpomenu na to meno – tak ten se jmenoval se Nedvěd. Za holi-
strejdou Ludvíkem mluvil přes drá- čem bylo Porodů pekařství [čp.
ty, česky. A potom mi to vyprávěl. 311]. Za pekařem bylo koloniál
u Fasholdky [Fasholdová, čp.
A co říkal váš táta „z Čech“ 312]. Pak byl řezník Pašek. Pak
na nový režim po válce? byl ještě jeden koloniál – smí-
Táta byl naopak nadšenej komuni- šenej obchod, ale to teď nevím,
sta. Měl i nějakou funkci tady na jak se jmenoval, to byl potom
národním výboře. [Od února 1948 konfiskát a po válce tam byla
byl členem akčního výboru NF sběrna mlíka a vedoucí tam dě-
a byl také v jedné komisi MNV.] lala Porodka [Porodová]. Na
Ale potom začal marodit a v pade- druhý straně silnice byli na rohu
sátým roce umřel. Máma ho přeži- Kropíků [čp. 363], to bylo řez-
la asi vo dvacet let. nictví a hospoda. Za nim byl řez-
(Já jsem po revoluci byl člen li- ník Dekr [Decker, čp. 227]. Kde
dovců, když tu stranu tady ved pan jsou teď stavebniny [čp. 559],
Valášek.) tam byl sklad dřeva státních lesů
– palivový dříví na prodej.

Trafika Naproti vašemu domu je
Jezárko, kterým končila
Šmelcovna.
Váš táta byl trafikant. Mohl Za mýho mládí bylo ještě Jezár-
byste přiblížit, jak vypadala ko pěkný. Vono to nešlo vypus-
trafika před těmi osmdesáti tit, ale ryby tu byly pěkný. Lovili
nebo devadesáti lety? to vatkou, tou velkou sítí.
Táta byl válečnej invalída, proto Břeh byl až u státní silni-
dostal trafiku tady na Šmelcovně. František Košťál zamlada ce – proto bylo vokolo silnice
Tenkrát to tak bylo, že invalídi do- zábradlí, ty šíny. A taky říkali,
stávali trafiky. V Sůdole byl taky trafikant in- Třeboně. Tam byl sklad. Na kole vez upředu že se tam jednou utopili koně, i s vozem!
valída, nákej Kalát [čp. 359]. Na Klikově byl kufr, kufr vzadu. Co vod nich vodebral, to spo- Kdysi tam byla nějaká prohlubeň, snad
trafikant taky invalída. Tabák se tenkrát sice čítali, kolik je z toho daně, kolik je z toho zisku. po pískovně, a ten dolík se zanes bahnem.
dostal i v hospodách, ale hospody to zase V Jezárku brodili koně, když jeli kolem se
braly vod trafik, a přirazili si k tomu ňákej Kde ta trafika stála? dřívím nebo z lesa. Z jedný strany tam za-
pětník. Táta měl napřed „boudu“ [trafiku] tady jeli a zase z druhý strany vyjeli. Koně se při
u přejezdu, na rohu ulice, jak se jde k nádra- tom napili... Ale musel vědět, kudy to vzít.
Co všechno váš otec v trafice ží. V jednatřicátým roce naši koupili tenhle A jeden to tak neznal, ty jeho koně tam
prodával? barák [čp. 309] a trafika byla tady – táta už zašli daleko.
Prodával, na co měl povolení. Na výkladě nemusel chodit ani přes cestu. V trafice se
byl nápis „tabák“ a pod tím „kuřácké a psací scházeli chlapi, vešlo se jich tam tak pět, šest, Dneska je tahle část rybníka zavezená,
potřeby“. Bylo to česky i německy, protože sedum. A to vyprávěli. Já byl malej kluk. Já ne?
na Huti byli většinou Němci. Tu ceduli tá- jsem tam seděl u kamen, přikládal a poslou- Dřevařský závody něco planýrovaly a všech-
tovi myslím vymaloval malíř pokojů Popel. chal. A když mělo padnout něco jako vos- no to navozili tam. Půl rybníčka zavozili
Neprodával se jen fajfkovej tabák, ale kolik třejšího, tak mě táta šupoval ven, abych to a dneska je tam parkoviště. Druhá polovička
jinejch druhů. Chlapi tenkrát hodně kupovali neslyšel. (směje se) zarostla keřema.

www.suchdol.cz 19