Page 20 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 05/2022

Rozhovor

Když se ještě vrátíme k té trafice – jak Ještě se vrátím k tomu suchdolskému Kam jste se vydal po vyučení?
ta trafika skončila? sedláři. Kde měl pan Liška svoji dílnu? Ještě pár let jsem u Pávka zůstal. Po válce
Tu trafiku potom měla máma. Pak přišla Na Aleji, jak je teď Vietnamec [čp. 352]. byly ty nábory do pohraničí. Tak jsem šel
měnová reforma [v roce 1953] a vona ne- Potom měl dílnu, jak byl dřív obecní chu- do čalounický dílny do Mariánskejch Lázní.
měla peníze, aby nakoupila zboží. Pak to dobinec [čp. 153]. Von to koupil a předělal Taky jsem se tam přihlásil na zemědělskou
stejně dali do hospod, kuřivo a to všechno. to na barák. A vzadu měl dílnu. Je tam ta- brigádu a dali mě do Kramolína u Mariáns-
Do každý hospody neco. A tak tu s „měnou“ ková ulička na sídliště. Kdybys tam někdy kejch Lázní. Jeden Pražák tam zabral takovej
padly i trafiky. šel, tak to uvidíš. A ten předseda národní- statek po Němcích, tak jsme tam byli tří jako
ho výboru Liška, to byl toho sedláře syn. dělníci. Byl tam se mnou jeden kamarád
tady ze Sůdola, a eště jeden Moravák. Dělali
Sedlář Jak to vypadalo v Třeboni v učení? jsme tam hlavně vo krmení pro hovězí do-
bytek. Měli jsme k tomu dva koně.
My jsme dělali vod osmi hodin, když jsme při-
A vodtať jsem šel do Ústí, tam jsem měl
jeli vlakem. Potom jsme měli hodinu poledne.
a čalouník A vodpoledne jsme dělali od jedný do štyrech sestru, a dělal jsem tam až do vojny. To byla
hodin. Učili jsme se tam tří – vod nás byl ještě
čalounická dílna, dělalo nás tam asi pět, taky
Honza Hamerníků, ze „Čtrnáctky“, z vochtru jeden Němec tam s náma eště dělal. Národní
Jste vyučený sedlář a čalouník. Jak [železniční strážní domek č. 14 – Cep čp. 68]. správce taky přišel někde z Čech. Komunisti
jste si tohle řemeslo potom toho správce
vybral? zavřeli a dílnu zabrali,
To je taková historie. protože byl silně proti
Jestli víš, jak byl ten nim, byl to socialista.
časopis Mladej hla- Z Ústí jsem šel na voj-
satel, tak tam jednou nu do Klatov. Po vojně
představovali řemes- jsem se vrátil do Sůdola
la. A tam bylo taky to a dělal jsem v Třeboni.
čalounictví. Takhle To už bylo za komuni-
mě to tak napadlo – stů. Pořád jsem dělal
a sedlářem a čalouní- čalouničinu, ale ty pod-
kem jsem se vyučil. niky se střídaly. Jednou
V Třeboni tenkrát byly se to jmenovalo tak,
asi čalounický dílny – podruhý tak, už ani ne-
Pávek, Libánský a Mi- vím jak.
keš. Táta mi našel mís-
to u toho Karla Pávka, Existovala v té
mistra čalounickýho. době ještě soukro-
K němu jsem přišel do má dílna, kde jste
učení v jednačtyrycá- František Košťál se svými obrázky (2022) se vyučil?
tým. Ten Karel Pávek,
u kterýho jsem se vyučil, předal dílnu něja-
Nechtěl jste se řemeslu učit u někoho Který to byl v Třeboni barák? kýmu Blažkovi, kterej se tam se u něj taky
doma v Suchdole? Na někdejší „Kaprů To byl barák na náměstí [čp. 87]. Dnes- kdysi vyučil. Tak mu to přenechal, ale přišla
vile“ (čp. 237, dnešní cukrárna U Rů- ka je to trochu přestavěný, kolem náměstí tahle vlna komunismu a voni mu to stejně
ženky), na náměstí vedle kostela, je je podloubí, ale tenkrát tam byly výklady. sebrali.
dodnes na fasádě pěkná reklama na Tam měl Pávek dílnu i byt. Byl tam v nájmu Čalouníky ze všech těch živností, co zru-
sedlářskou a čalounickou dílnu. u Ornsteinů [Richard a Berta Ornsteinovi]. šili, dali do jediný dílny. Všichní ty dělníci
Já vím, že to tam je, ta koňská hla- Byli to Židi a tohle bylo za války. Před vál- čalounický tam byli.
va v chomoutu. Ale to bylo ještě přede kou měli Ornsteinů obchod s textilem. Pa-
mnou, toho já už neznal. Za mě tu byl matuju si, jak pán chodil aspoň na dvůr, už Kde ta společná provozovna byla?
sedlář a čalouník Liška. Ale čalouničinu asi nemoh ani na náměstí. Potom zahynuli Když jdeš vod Budějovický brány uli-
tolik nedělal, většinou po něm chtěli tu v koncentráku. I ta jejich svobodná dcera, cí [dnešní Sokolská ulice], tak tam jsme
sedlařinu. Dělal ty chomouty, postroje, Růžena, šla do transportu, tej bylo tak pět- měli čalounickou dílnu. Tam nás bylo asi
řemení a to všechno. A koní tu taky tolik advacet, taková krásná holka. sedum, a měli jsme jenom takovou dílnič-
nebylo, tak se víc dělaly třeba chomoutky ku, že jsme se tam nemohli vejít. Tak jsme
na volský potahy. Jak dlouho jste byl v učení? dělali i na dvoře nebo ve stodole na před-
Vyučil jsem se za tři roky. Jako učňovskou městí.
Aha, tak vy jste chtěl, abyste se vyučil zkoušku jsem čalounil křeslo. To se dělalo Potom jsem šel do matracárny na Fran-
jak v sedlářství, tak v čalounictví. v Budějovicích ve štyryaštyrycátým. Ještě tiškov. Hledali čalouníka, protože zkouše-
Proto jsem se učil v Třeboni, tam byl sedlář mám výuční list. li novou výrobu, chtěli dělat taky křesla,
a čalouník. Živil se hlavně jako čalouník, ale gauče a takový. Tam jsem dělal vod mých
k sedlařině jsem se tam taky dostal. Mistr Bavilo vás to řemeslo? štyryceti do padesáti let.
dělal i chomouty a postroje. No mě bavilo.

20 Suchdolský zpravodaj | květen 2022