Page 29 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 - 02 2022

28 Život na území dnešní Prahy 7 od nepaměti Hobulet únor 2022 Archiv 29
zásadním způsobem ovlivňovala řeka. Vltava
přinášela zdejším obyvatelům obživu v podobě
ryb nebo naplaveného materiálu. Občas, zejména
při jarních táních, znamenal naopak rozvodněný Střelný prach císařské armády. Díky těmto zásobám střeliva
Během 16. století je ostrov poprvé nazýván
sehrál ostrov Štvanice vcelku důležitou
tok velké nebezpečí pro lidi usedlé na jeho Velkými Benátkami. Praha měla tehdy i své roli během třicetileté války. Při vpádu Sasů
břehu. Život se však odehrával i na řece samotné, Malé Benátky, dnešní Střelecký ostrov. V dru- v roce 1631 se tito nepřátelé zmocnili zásob
hé polovině století byla Štvanice osázena stro-
na ostrově bez boje, protože jim o existenci
respektive na zdejším ostrově či spíše ostrovech, movím a stálo tu několik domků včetně obydlí „úkrytu“ pověděli někteří obyvatelé města.
převozníka. Rozprostíralo se zde také několik
Podobně dopadlo obléhání Prahy o osm let
které se nazývaly Velké Benátky neboli Štvanice. zelinářských zahrad. V jižní části ostrova později, kdy ji ohrožoval švédský generál
byla v provozu už tehdy hojně navštěvovaná Johan Banér. Městu přišly na pomoc jednot-
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii. krčma s veřejně přístupnou zahradou. Již ky arciknížete Leopolda, které se utábořily
Foto – archiv autora tenkrát byla Štvanice pro Pražany oblíbeným ve Špitálsku (Karlíně) a na ostrově Štvanice.
cílem jako místo zábavy. Ve městě existovalo Švédové se stáhli k Brandýsu nad Labem a za
několik lukostřeleckých spolků a jeden z nich několik dnů odsud provedli překvapivý útok.
měl vlastní střelnici ve zmíněné hostinské za- Leopoldovi vojáci se sice zachránili útěkem
hradě. Této kratochvíli se tehdy pochopitelně do města, ale nepřátelé zapálili jejich ležení
a s velkou kořistí se stáhli zpět na severový-
věnovala jen úzká vrstva lidí stojících na špici
Kapitoly z dějin 2 společenského žebříčku. chod od Prahy.
Nicméně i tehdy rozvoj ostrova negativně
V úplném závěru války pak pražská města
čelila další výzvě. V červenci 1648 se kvůli
ovlivňovaly povodně, prameny uvádějí
ostrova Štvanice I. v 16. století minimálně čtyři „velké vody“ zradě Švédové zmocnili Malé Strany a Hrad-
(1501, 1512, 1521 a 1581). Na samém sklonku
čan. Bylo tedy třeba za každou cenu ubránit
16. století se vedení Starého Města pražského
rozhodlo přemístit na Štvanici tzv. prachovnu, zbytek města. Jedním z prvořadých úkolů
obránců bylo zajistit, aby Švédům nepadly do
tedy výrobu a sklad střelného prachu. Jednalo rukou zásoby střeliva ze Štvanice. Vojákům
se o vcelku logický krok – Staré Město tehdy pod vedením plukovníka Jindřicha z Donína
na blízké Štvanici, která byla již tehdy trvale I během 13. a 14. století zasáhly ostrov získalo privilegium strážit všechny městské se podařilo přemístit veškerou munici z os-
1 osídlena. Svá obydlí zde měli rybáři a převoz- několikrát ničivé povodně – připomínány jsou brány (včetně těch novoměstských a ma- trova do centra města. Obránci Prahy navíc
níci. Po vystavění mostu přes Vltavu význam zejména záplavy v srpnu 1273, v únoru 1342 lostranských) a k tomu bylo potřeba střelivo. všechny zdejší objekty zapálili, aby zabránili
brodu i ostrova samotného poklesl, řeku zde a březnu 1367. Řádění vodního živlu vždy na Umístění velice rizikové výroby na poměrně Švédům se na ostrově usadit.
přecházeli zejména obyvatelé přilehlých osad. několik let doslova vymazalo veškerý život odlehlý ostrov mělo dobrý důvod, ve vnitřním Obecní část areálu prachárny už nebyla
V roce 1041 sehrála Štvanice a zdejší brod na ostrově – lávky spojující jeho jednotlivé městě by eventuální požár napáchal nedozír- po třicetileté válce obnovena, po roce 1660
poprvé významnou roli při válečné operaci. části byly strženy stejně jako chatrná obydlí né škody. Navíc zde bylo možné k produkci nechal na jejích základech majitel soused-
Před Prahu tehdy přitáhla vojska německého zdejších rybářů. prachu jednoduše využít vodní pohon. ních Bubnů Maxmilián z Mitrovic vystavět
císaře Jindřicha III., aby se českému panovní- V druhé polovině 14. století se na severním V prvních letech třicetileté války byl na mlýn. Naproti tomu vojenská část skladiště
kovi Břetislavu I. pomstila za porážku v bitvě břehu Vltavy rozvíjí nová osada zvaná Špitálsko 1 Stylizovaná historická pohlednice zobrazující ostrov přemístěn i sklad prachu, k tomuto byla opravena a nadále sloužila svému účelu.
u Brůdku o rok dříve. Císařovi vojáci se (dnes Karlín) podle majitele oblasti – špitálu při vojevůdce Jana Žižku po bitvě na vrchu Vítkově. Žižkova účelu určená Prašná brána už přestávala dosta- Vzhledem k poměrně častým explozím v prů-
utábořili pod vrchem Vítkov a s využitím os- klášteře křižovníků s červenou hvězdou na Sta- vojska tábořila před bitvou i na ostrově Štvanice. čovat. Budova skladu, tzv. prachárna, byla běhu 18. století bylo skladiště munice v roce
2 Švédský generál Johan Banér (1596–1641), který
trova a brodu udržovali kontakt s vojenským rém Městě. Zdejší obyvatelé se živili pěstováním obsadil Štvanici v roce 1639 při obléhání Prahy kvůli bezpečnosti ze dřeva. Počátkem 1784 přemístěno do bývalého královského le-
ležením svého spojence markraběte Ekharta, zeleniny, kterou osázeli také políčka na Štvanici. 3 Ostrov Štvanice na obrázku malíře Karla Liebschera 17. století patřila část muničního areálu městu, tohrádku Hvězda, kde se střelný prach a další
který tábořil na Letné a v Bubnech na protěj- Nedaleko zmiňovaného Špitálska blíže k Praze (1851–1906) druhou část pak spravovala pražská posádka munice skladovaly až do roku 1873. ○
ším břehu řeky. Český kníže nakonec ustoupil, proti proudu řeky tehdy stával mlýn zvaný Na
vzdal se Polska a zavázal se platit německému Kameni. Jeho majitelé také provozovali přívoz
císaři roční daň. K jeho neúspěchu údajně ze Štvanice do Bubnů.
přispělo i „nechvalné jednání pražského bis- Důležitou roli sehrála Štvanice během
kupa Šebíře, jenž boje se, aby nebyl od císaře husitských válek. Po vítězné bitvě v Poříčí
zbaven biskupství, jedné noci prchl tajně nad Sázavou se právě na ostrově usadilo dne
z hradu pražského a dav se u Buben převézti 20. května 1420 husitské vojsko vedené Janem
Velké Benátky na ostrov Štvanici, spěchal do ležení císařova, Žižkou z Trocnova. Žižkovi vojáci odtud pod-
Jakkoli nám to možná přijde zvláštní, ještě aby se mu podrobil“. nikali výpady do okolí. Už o dva dny později
v polovině 19. století nebyla Štvanice jedno- Další válečné operace se zde odehrály rozprášili husité u nedaleké Královské obory
litým, kompaktním ostrovem, jak ji známe o několik dekád později, na počátku 12. sto- skupinu žoldnéřů pod vedením Jana z Mitrovic,
dnes. Na řece mezi Holešovicemi a Karlínem letí, kdy mezi sebou bojovali o trůn členové která měla posílit císařskou posádku na Hrad-
se rozkládalo několik ostrůvků oddělených vládnoucího rodu Přemyslovců Bořivoj II. čanech. Když pak v polovině června dorazilo
přirozenými říčními kanály (odtud zřejmě a Svatopluk. k Praze mohutné vojsko císaře Zikmunda
pochází pojmenování Velké Benátky). Tyto a zaujalo postavení na Letenské pláni, ustoupil
ostrovy měly dokonce svá jména – dva menší Potopa světa Žižka a jeho vojsko z nechráněného ostrova
při karlínském břehu se nazývaly Jeruzalémský Roku 1118 postihla Prahu velká povodeň, směrem k vrchu Vítkov, kde se 14. července
a Korunní, největší ostrov se už tehdy jmenoval kterou současník této události, známý 1420 odehrála slavná bitva.
Štvanice (německy Hetzinsel). Scelení plochy kronikář Kosmas, přirovnal k potopě světa. Zajímavé je i postavení ostrova z hlediska
všech ostrovů do jednoho, tedy do dnešní Z vody tehdy údajně vyčnívaly jen vrcholky majetkového. Tradičně patřily pražské ostrovy
podoby, je záležitostí až 20. století. stromů. Velká voda také proměnila řečiště do majetku Starého Města, i když důkazy pro
Vraťme se ale o mnoho století zpět. Na- mezi jednotlivými ostrůvky a Štvanici zanesla toto tvrzení jsou pouze nepřímé. V roce 1366
proti ostrovu se již ve středověku nacházela pískem a štěrkem. Kupodivu zdejší brod přežil udělil král Karel IV. staroměstským konšelům
rybářská osada Bubny, soustředěná kolem pohromu bez větší úhony. právo svobodně zakládat a pronajímat vltavské
kostelíka zasvěceného sv. Klimentovi. Rozvoj V roce 1157 strhla další povodeň dřevěný, přívozy. Ještě pádnější důkaz pochází z období
vsi zásadním způsobem ovlivnil brod přes jediný tehdy existující most přes Vltavu, což po neúspěšném povstání české šlechty a města
Vltavu při východním cípu ostrova Štvani- znamenalo pro Štvanici návrat zlatých časů – proti králi Ferdinandovi I. Když v roce 1547
ce. Řeka zde byla velmi mělká (tehdy také zdejší brod se opět stal nejpohodlnější cestou, „účtoval“ Ferdinand s rebely, zabavil konfiskač-
samozřejmě nebyl tok regulován, jako je jak řeku překonat. Tato situace trvala až do ním dekretem Staroměstským i veškeré pražské
tomu dnes) a do doby vzniku prvního mostu roku 1171, kdy byl dokončen první kamenný ostrovy. Po četných stížnostech pak v roce 1562
přes Vltavu byl brod nejvýhodnějším místem most, nazývaný podle manželky krále Vladi- císař ostrovy, spolu s dalším majetkem a privile-
k překonání řeky. Významu odpovídal i ruch slava II. Juditin. gii, vrátil Starému Městu pražskému zpět. 3