Page 27 - Praha 7 - Hobulet říjen 2020

27
26 Osudy Hobulet říjen 2020 Hobulet říjen 2020 Osudy 27

Asi před rokem jsem u domu, kde bydlím, uviděla skupinu lidí.
Stáli přímo na rohu ulic Letohradská a Nad Štolou a jejich průvodce
ukazoval přes ulici na gymnázium, jmenoval architekta školy Karla
Poličanského a také Valeriana Karouška, tvůrce plastiky, která krášlí
Sochař pod lavinou roh budovy gymnázia. Právě smutný osud sochaře, jehož dílo můžeme

na Sedmičce dodnes obdivovat, je námětem tohoto článku.

Text – MUDr. Radmila Černá je zubní lékařka. Vystudovala Gymnázium Nad Štolou a dlouhá léta bydlí v domě přímo naproti škole. Plastiku na budově
gymnázia stejně jako osud jejího autora Valeriana Karouška objevila teprve nedávno a snaží se, aby se o něm dozvěděli i další. Foto – archiv Viléma Heckela
a Pavla Karouse. Za poskytnutí fotografií děkujeme Heleně Heckelové a Pavlu Karousovi.

V roce 1961 ozdobil tehdejší „Fučíkárnu“, nasbírala. Zachytila i československý tábor
jak se přezdívalo areálu Výstaviště, sochou a vytvořila nad ním 60 metrů vysokou vrstvu,
Gymnastka, která se ale bohužel nezachovala. pohřbila i 20 tisíc obyvatel městeček Yungay
Na Sedmičce však Karoušek i tak zanechal a Huaraz. Zachránilo se jen asi 400 lidí.
stopu. Několik měsíců po otevření nové budo- Otřesy v síle 7,9 stupně Richterovy škály
vy Gymnázia Nad Štolou v září 1963 vytvořil začaly v 14:23 místního času. Trvalo jen dvě
reliéf Země a Slunce, jenž je na škole k vidění minuty, než se lavina ze severní strany nejvyš-
dodnes. Podle sochaře Pavla Karouse, který ší hory Peru a čtvrté nejvyšší hory Jižní Ame-
stojí za projektem Vetřelci a volavky, se jedná riky Huascaránu (6768 m) sesula rychlostí 280
o dvě dívky. Setkala jsem se však i s názorem, kilometrů za hodinu o 2500 výškových metrů
že plastika znázorňuje matku, jež své dceři po dvacetikilometrové dráze. Země se otřásla.
1 5
ukazuje vchod do školy. Na plastice jsou „Strnuli jsme hrůzou. Tam, kde se ještě před
některé plochy vykládané malými kamínky, chvílí třepotala nad stany červenomodrobílá
což by mohlo ukazovat na Karouškův původní vlajka, bylo vidět jen pusté kamenné moře…
Valerian Karoušek se narodil 31. ledna 1929 obor – šperkařství. Postupně se autor propra- Poklepem na balvany a kusy ledu jsme zkou-
v Turnově. Nejprve se učil zámečníkem coval i k technice, která se nejvíce přibližovala mali, zda pod tímto krunýřem není někde
v Mladé Boleslavi, v roce 1943 se rozhodl pro jeho životnímu stylu, když do plastik vsazoval známka života. Museli jsme se smířit s tím,
studium na šperkařské škole v Turnově. V le- kamenné valouny z horských potoků vyhlazené že po našich přátelích nezůstala ani stopa,“
tech 1945 až 1946 pak pokračoval na Odborné působením vody, jak můžeme vidět například vypověděl bezprostředně po sesuvu Tooru
umělecko-průmyslové škole v Jablonci nad na plastikách Kytarista (1968) nebo Venuše Sasaki, šéf japonské expedice, která tábořila
Nisou. Jeho záliba v kreslení, malování a vol- (1969). na dohled od československých horolezců.
ném modelování a samozřejmě jeho talent Už jako malý měl totiž Valerian Karoušek Zajímavým a jímavým detailem tehdejších
jej následně přivedly ke studiu na Akademii blízko k přírodě. Asi od svých jedenácti let se událostí byl i fakt, že sám Valerian Karoušek pokoušel křísit i mrtvé. Sochu pro budovu
výtvarných umění v Praze, kam na základě seznamoval s horolezeckými technikami ve před odletem na peruánskou výpravu navrhl, pankrácké polikliniky realizoval v roce 1973
uděleného dispenzu začal docházet již ve Skaláku na Hruboskalsku. Jeho láska k horo- aby po vzoru hřbitova horolezců ve Vysokých opět Jiří Novák. Objekt tehdy svým ztvárně-
svých 17 letech. Pracoval především v ateliéru lezectví se prohloubila do té míry, že dosáhl Tatrách vznikl hřbitov ve Skaláku pro místní ním nápadně připomínal hořící monogram
profesora Jana Laudy, spolu se spolužáky reprezentační úrovně a od 60. let se zúčast- horolezce. S ohledem na jeho osud naskakuje J. P. s trikolórou a obyvatelé Pankráce si
Hugem Demartinim, Jiřím Novákem, Františ- nil řady expedic, například na Kavkaz či do z toho husí kůže. Valerian Karoušek zemřel z něj zakrátko udělali autentický památník
kem Pacíkem a Josefem Klimešem, a absolvo- Gruzie. Rišík, jak mu mezi horolezci říkali, se v Peru ve věku 41 let. „Šířil kolem sebe pocit Jana Palacha, kam při výročí jeho upálení
val jako jeden z nejmladších studentů. v roce 1970 stal členem horolezecké expedice bezpečí, oplýval omračující energií, invencí, chodili zapalovat svíčky. Autor by byl tímto
do Peru. Tu však provázela řada nepříjem- odvahou, vtipem, citem, okouzlen přírodou, výkladem možná překvapen. Snad by jej ale
Úspěšný umělec ných událostí – nejprve byly rozkradeny části obdařen bezchybnou orientací a fyzickým těšilo vědomí, co nezáměrně vyvolalo jeho
Od roku 1957 byl Valerian Karoušek členem její výstroje a zásoby, které si horolezci poslali předpokladem pro tvrdé přírodní i pracovní dílo. Tato plastika už bohužel neexistuje,
2 3 skupiny M 57 tvořené především z absolventů napřed lodí, pak všechny zasáhla smrt kama- podmínky. Prostor dovedl naplnit vitalitou v roce 2003 byla odstraněna a dle informa-
AVU, včetně jeho bratra, výtvarníka Ladislava ráda a člena expedice Ivana Bortela, který se a vzruchem,“ zavzpomínala jeho manželka cí Galerie hlavního města Prahy ji již není
Karouška (17. září 1926, Turnov – 22. března 18. května zřítil do 30metrové propasti. Jako Viktorie Karoušková. možné restaurovat.
1991, Praha). Ve svém uměleckém projevu by to bylo nějaké varování: Okamžitě odjeď- Karouškovy rozpracované sochařské pro- Nezbývá než si dílo a osud Valeriana
se Valerian začal v 50. letech odvolávat na te, co když přijde ještě něco do třetice…? jekty dokončil jeho přítel a spolužák z AVU Karouška stejně jako dalších horolezců z ex-
Otto Gutfreunda a ve svých polychromních Neodjeli a jejich odchod byl rychlý, nečekaný, Jiří Novák. Na křížení ulic Lipské a Aviatické pedice do Peru 1970, například ve své době
1, 2, 5 Valerian „Rišík“ Karoušek sochách na sochařské umění starého Mexika. strašný. v Praze 6 tak byla například v roce 1972 osa- velmi známého fotografa Viléma Heckela,
(třetí zleva na fotografii 1) při přechodu Věnoval se hledání moderních sochařských zena kovová plastika s názvem Vzlet, na níž připomínat jinak. Vzpomínce na neštěstí byly
Tater, zima 1955. Fotografie pochází technik spojených s využitím netradičních Země se zachvěla Karoušek začal pracovat v roce 1969. Jde o tři letos věnovány reportáže v televizi, rozhlase
z archivu Viléma Heckela, talentovaného materiálů, jako byla montáž dvou různých 31. května 1970 v 8:23 SEČ postihlo Latinskou prostorová vertikální křídla, jejichž dynamiku i tisku. Život a dílo Valeriana Karouška se
fotografa a horolezce, který taktéž zahynul
při expedici do Peru materiálů se skutečnými předměty, například Ameriku nejrozsáhlejší známé zemětřesení, a energii ještě umocňuje laminátová koule staly námětem divadelní hry Vzlety Valeriana
s laminovaným textilem. V roce 1958 předsta- jež tehdy zasáhlo na západním pobřeží území v jednom ze tří horních křídel. V současnosti Karouška, kterou napsala Tereza Verecká
3 Karouškova socha Gymnastka, která vil po boku svého učitele profesora Jana o rozloze 450 krát 200 kilometrů. Nejvíc se dílo nachází v restaurátorské dílně a na a premiéru měla v roce 2016 ve Strašnickém
od roku 1961 zdobila tehdejší Park Laudy a dalších osobností z řad českých so- postiženou zemí bylo Peru. Při katastrofě původní místo by mělo být vráceno snad divadle. Připravuje se i film a památku událos-
kultury a oddechu Julia Fučíka (dnes chařů své plastiky na světové výstavě Expo 58 bylo 50 tisíc lidí zraněno a 70 tisíc lidí včetně ještě tento rok, kdy si připomínáme 50 let od tí v Peru připomíná i podtitul slavného běhu
Výstaviště), se bohužel nezachovala v Bruselu. Kolem roku 1960 jeho tvorba do- patnáctičlenné výpravy československých tragédie v Peru. Jizerská padesátka – Memoriál expedice Peru
zrála k abstraktnějšímu výtvarnému projevu. horolezců a jejich peruánského průvodce Smutnější osud potkal jiné Karouškovo 1970. Tento závod totiž vznikl v roce 1960 prá-
4 Socha Aeskulap, z které vznikl neoficiál-
ní pomník Janu Palachovi, přežila dlouhou V roce 1963 se úspěšně zúčastnil třetího zemřelo. Všichni byli pohřbeni pod obrovskou dílo – sochu Aeskulapa, antického lékaře vě jako zimní příprava horolezců a v roce 1970
4 dobu normalizace a z pankráckého Pařížského bienále, kde získal čestné uznání masou 50 milionů metrů krychlových ledu, z 13. století před naším letopočtem, kterého se jej někteří horolezci z peruánské expedice
sídliště zmizela až v roce 2003 za silně stylizovanou sochu Kladivář. sněhu, kamení a bahna, které po cestě lavina dle legendy Zeus spálil bleskem za to, že se zúčastnili. Čest jejich památce. ○